Štěpán Kotrba: Čechy už Čechů nikdy nebudou, naposledy byly v roce 89. Umírající kobyla USA kope, ale smrt je neúprosná. Zeman je velikán mezi trpaslíky

21. 12. 2015 11:21

ROK 2015 – A CO DÁL? Žijeme v přelomové době, která přelomová není, uvádí s přáním šťastného nového roku v bilančním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz analytik Štěpán Kotrba. Věnuje se široké škále problémů od migrační krize, ekonomické budoucnosti, přes nástup nových politických garnitur až po hodnocení prezidenta Miloše Zemana a české politické scény jako takové.

Štěpán Kotrba: Čechy už Čechů nikdy nebudou, naposledy byly v roce 89. Umírající kobyla USA kope, ale smrt je neúprosná. Zeman je velikán mezi trpaslíky
Foto: Herbert Slavík
Popisek: Pražský hrad

Anketa

Pohoršuje vás reklama pivovaru Bernard s motivem ,,černé dvanáctky"?

3%
hlasovalo: 4719 lidí

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Nebyl.

Migrace do zemí Evropy s rozvinutým sociálním systémem je umělý, vyprovokovaný jev, ne nepodobný cikánské emigraci do Kanady. To není přelom epochy, ale epizoda v dlouhé ekonomické válce. Kdyby to byla migrace hnaná strachem z války, nebyly by cílovými zeměmi Německo a Skandinávie, ale první země, kde je mír. Přelomové je pouze naše poznání, že evropské elity chtějí zničení evropského sociálního státu. A to také není nic nového. Nová je pouze komplikovaná forma a složitá obrana proti tomuto pokusu.

Válka na Ukrajině i krach řecké ekonomiky jsou jevy vyprovokované stejně a ze stejných důvodů jako migrace z tureckých táborů. Teroristické útoky v Paříži jsou slapovým efektem této „války civilizací“. Produktem asymetrické ekonomické války bohatých evropských zemí proti zemím Středního východu a severu Afriky, které je třeba si podřídit a po rozvrácení koupit lacino. Egypt se ubránil – prozatím. Ostatní země napadené sametovými revolucemi neměly tolik štěstí.

Jde o to oslabit Evropu a zároveň ji oddělit od perspektivních trhů Ruska a Číny – a tam vede prozatím dopravní i energetická cesta přes Ukrajinu a další hraničící země. Vytvoření sanitárního kordónu zhroucených států okolo evropské hranice Ruska je způsob, jak Rusko izolovat a slabou Evropu obrátit zpět k Atlantiku. Německo tu strategii zná a jako jediné za Schrödera získalo výhodu prostřednictvím Nord Streamu. Tím má zajištěnu dominanci v regionu. Hraje se i o nás. Jsme nejateističtější zemí s vyspělou infrastrukturou, jsme východní bránou do západní Evropy, jsme křižovatkou cest, rozvodím tří klíčových evropských řek a nesmírně bohatým nalezištěm uranu. To je několik důvodů si nás předcházet, nebo nás ovládnout.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Kdo vidí nějaký úspěch? Evropské elity během emigrantské krize neselhaly, jejich cílem není silná Evropa, ale poddajná Evropa. Celou studenou válku budovaný evropský sociální systém, hraničící se socialismem – ten milionová rezervní armáda nekvalifikovaných, nesocializovaných a bojovým islámem nabuzených migrantů spolehlivě rozvrátí. Sociální systém nemůže přežít. Ekonomiky nemohou vydržet. Rozpočty zemí EU, z nichž byla doteď financována relativní spokojenost střední třídy, nejsou připraveny na zvýšené válečné výdaje NATO, zvýšené rozpočty na zdravotnictví a sociální služby, na policii, imigrační službu, pohraniční stráž, FRONTEX a další výdaje. Elit, které dnes rozhodují o politice EU, se tyto morbidně deformované rozpočty netýkají. Ty jsou dlouhodobě schopny parazitního samofinancování. Ti, kteří to budou muset zaplatit, jsou lidé, na sociálním systému závislí. Ti, kteří z toho hodlají profitovat, sní o kalifátu v Evropě a profitují z naší slabosti říct cizí bídě ne. I za cenu krátké a výstražné pohraniční války na vnější hranici EU. Stále ještě nevěříme, že je to válka. Stále si myslíme, že je to jen cizí neštěstí... Naše chyba. Prozření bude o to krutější.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty.

Divíte se polarizaci politické scény? Strany, které čtvrt století vlastnily klidný politický střed, jsou v krizi. Jakou politiku dělá sociální demokracie? Sociální? Levicovou? Ne. Bojuje s Babišem o středového voliče. Jakou politiku dělá pravice? Hájí podnikatele? Ne. Bojuje s Babišem o středového voliče. Rozkrádání aktiv státu není liberální svobodný trh, obhajoba občanské demokracie ani konzervativních hodnot. Konzistenci ve svých názorech nemají ani komunisté, jinak by museli obhajovat proletářský internacionalismus. Většina z nich ale obhajuje sociálně obranářský nacionalismus. Konzistenci ve svých názorech nemají ani političtí křesťané, protože dali přednost miliardám. Nazaretský by je jako ty veksláky vypráskal z chrámu.

V tu chvíli je korporativistický Babiš nejracionálnější volbou středních tříd. Proti němu stojí roztříštěné populistické formace, houfující se pod nereálnými hesly. Čechy Čechů už nikdy nebudou. Naposledy totiž byly v první polovině listopadu roku 1989. Vrcholem přímé demokracie jsou ideje anarchismu, ne volba prezidenta. Globalizaci kapitálu nelze zastavit sebevyššími ploty stejně, jako nelze cenzurovat internet. Ale plot si postavíme. Nebude zbytí. Nikdo už nikdy nebude mít informační monopol, pokud zůstane informační infrastruktura alespoň na současné úrovni. Jen blázen dnes může chtít opak. Přesto si někteří myslí, že lze zprivatizovat noviny či televizi a tím získat moc.

Prožili jsme další „antizemanovský podzim“?

Ale vůbec ne. To je klam a mam médií. Zemana vítal letos dav. Loni na něj jiný dav házel vejce. Zemanovi bylo jedno, jaké názory má dav, který tleskal. To je mocenský limit prezidenta voleného přímo občany. Konvičku hodí přes palubu stejně snadno, jako přes palubu hodil Šloufa. A to je i limit demokracie. Lid není moudrý a rozvážný. Polovina národa má IQ menší než 100, Blesk má nejvyšší náklad a Nova nejvyšší sledovanost. Prakticky všichni čtenáři Blesku mají volební právo. Tak co pak očekáváte od prezidenta, který ctí demokracii? Mudrlantské proslovy učitele nepotřebné filosofie?

A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Už ne. Je vymalováno. Lid rozdělen. Dlouhodobě. Tvrdě. Jen letos to vyšlo najevo v plné nahotě i pro ty dlouhodobě slepé.

Totéž se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj?

Je to očekávatelná reakce plná strachu. Zdravé bude až probuzení představitelů vlád. Nedospěli jsme ještě ke katolickému sebeobětování, o kterém blouznil Nazaretský, a tak nerozumíme Merkelové. Ona už není ve věku, kdy by si mohla vybírat, a proto otevřela náruč bez výběru.

Když jsme neměli občanskou svobodu, ale relativní bezpečí bipolárního světa, postavené na doktríně vzájemného sebezničení, chtěli jsme rozbořit železnou oponu. Nedbali jsme varování. Rozbořili jsme ji. V příštím roce nastane nejspíš situace, kdy na západoněmecké hranici začneme stavět plot znovu. A zrušíme bezvízový styk se státy, které nebyly v přijímání migrantů tak odmítaví jako Maďarsko nebo my. Německý pas s právem svobodného pohybu po celé EU možná dostanou i tisícovky islámských radikálů, nejen statisíce ekonomických migrantů vyznávajících lásku k Mohamedovi. Nebudeme je zde chtít a bude v tom zajedno naprostá většina občanů ČR.

Nastane čas, kdy imigranti zjistí, že Německo není ráj. Stejně jako teď desetitisíce přišedších zneuživatelů štědrého evropského sociálního systému zjišťují, že rájem není ani Dánsko. Dánové už nyní snížili imigrantům dávky na polovinu. Dánská vláda chce imigrantům zabavovat šperky a další cennosti, jejichž prodejem hodlá hradit jejich ubytování a náklady na jejich asimilaci či repatriaci. A přitvrzení čeká další země. Kam budou migranti utíkat ? Tentokrát už budeme na řadě i my. O multikulturaslismu už nikdo nemluví. Požadavkem bude úplná bezpodmínečná asimilace nebo odchod. Třebas pod hlavněmi policejních samopalů. V určitou chvíli se probudí odbory a budou požadovat ochranu pracovního trhu před gastarbeitery, garanci výše mezd a kupní síly měny. Budou to považovat velmi důrazně, i když si to teď Středula odmítá přiznat. A jestli u nás jsou odboráři prozatím liberální a vůči uprchlické vlně smířliví, nelze to očekávat od italských či německých odborářů.

Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou?

Obojí. Kumulované. Zacyklené. A živené neobjektivními informacemi z obou stran.

Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice.

Ujasněme si nejdříve, co je „krajní“ a co je pravice. A ujasněme si i to, co je levice. Opravdová levice.

Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.

O přežití? Nebo o politickém nepřežití? Ale vždyť přece Merkelová není královna, vládnoucí absolutisticky… Je to politička, jejíž názory artikulují postoje dlouholeté koalice CDU/CSU, ale její proimigrantská vstřícnost je sympatická i SPD, Zeleným či die Linke… Jaká je alternativa na politické scéně? Vláda SPD pod vedením nejdéle panujícího předsedy SPD od Willyho Brandta Sigmara Gabriela, ono „Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů“? V letech 2005–2009 byla SPD ve velké koalici s CDU/CSU… Nyní znovu. Pokrokové spojenectví v praxi. Gabriel je spolkový ministr hospodářství a energetiky a vicekancléř v Merkelové kabinetu. Na politice SPD se za deset let nic nezměnilo, jen bývalý spolkový kancléř Schröder už není spolkovým kancléřem a není v Německu, ale v Moskvě. Nynější ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier byl Špidlou a Peer Steinbrück Sobotkou této strany. Jeden dostal 23,0 % a druhý 25,7 %. U obou to byl úspěch... Schroeder měl 40 %. SPD dneška už není to, co bývala kdysi. A zaplatí za to stejně jako Merkelová. Ztráta idejí je trestána nevolitelností.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav?

Jako flagrantní prohru autentické levice v Řecku, sebemrskačské sebezesměšnění SYRIZY a okupaci Athén nenasytnými věřiteli. Vláda Syrizy a Nezávislých Řeků je dnes plně závislá na Německu a Bruselu. Restart ekonomiky a zavedení daňové spravedlnosti – odstranění zavedených škrtů, snížení daňového zatížení nižších platových tříd a zvýšená daňová zátěž pro velké vlastníky se nekonají. Naděje Řeků z referenda vyčpěly jak prd.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?

Rusko se stalo opět velmocí schopnou samostatné politiky, včetně vedení války. Ale stále je to za cenu příliš dlouho neudržitelnou, zvláště po spekulativním snížení světových cen ropy, jejíž prodej tvoří masivní část příjmu státního rozpočtu. Čili nelze ještě mluvit o Rusku jako o stabilní velmoci. Nicméně uplatňuje odstrašující doktrínu a je schopno užití masivní vojenské síly na svou obranu. To prokázalo. Paradoxně pud sebezáchovy projevilo až ve chvíli ohrožení ekonomickými sankcemi. Začalo opět podporovat a preferovat svou vlastní ekonomiku k dosažení soběstačnosti minimálně v klíčových oblastech – potravinové a obranné. Svůj průmysl znovu staví na špičkových aplikacích vědy – zbraňovém strojírenství, paralelním computingu a kosmických technologiích. Což jsou oblasti s nejvyšším potenciálem inovací, nejsnáze uplatnitelné na světovém trhu. Rusko neumí dělat dobré ledničky ani rádia. Umí ale vyslat rakety do vesmíru. Umí vystřelit jadernou střelu na vzdálenost 15 tisíc kilometrů s přesností na deset metrů. Umí vyrobit titanové struktury stejně jako vysoce pevné plasty, odolné radiaci. Umí řídit manévrující střely při rychlosti Mach 5. A umí sestřelit americkou navigační nebo spojovací družici z oběžné dráhy rychleji, než je jsou Američané schopni vynášet do kosmu. S Ruskem se tudíž nedá vést válka jiná než ekonomická. Ropná válka sice rozpočet Ruska zatěžuje, ale o to víc krachuje západních producentů ropy a plynu. Už i Saúdové si musí půjčovat peníze, a to s USA strategii levné ropy k likvidaci Ruska zpočátku realizovali.

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Migrační zbraně jsou – stejně jako bakteriologický útok i terorismus – nástrojem asymetrické války. Proti nim stojí moc sankcí, cla, banky, patenty, monopoly a státní politikou preferované kartely. V asymetrické válce bohatých proti chudým a chudých proti bohatým, ctnostných proti nemravným, věřících proti bezvěrcům lze zvítězit na obou stranách. Kalašnikov je stejně účinný jako řízená střela. Ale stotisíckrát levnější. Ovšem nesmíte se štítit špinavých metod. Použití psychologické války je polovinou vítězství. Strach je polovinou porážky. Evropané i Američané si odvykli umírat v míru i ve válce. Odmítají bojovat. Za vlast. Za víru. Za svobodu. A to je varovné. Války se dnes vedou pro zájmy mocných. Pro peníze. Pro ropu. Pozorujeme je na obrazovce televize, ale prozatím se nás netýkají. Až se nás začnou týkat, bude už pozdě. Jugoslávie je mi svědkem.

Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomika EU a USA? Nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – únik pracovních míst na Východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…?

„Strukturálním průšvihem“ už žijeme. Co budou dělat dělníci, když jejich práci nahradí automaty? Už se tak masivně děje. První automaticky jezdící auta už existují. Dříve chleba pekli pekaři, dnes výrobní linka. Pekařů není třeba. Stroje montují roboti. Dělníci nejsou potřeba. K čemu budou potřeba lidi, kteří nemají schopnost nebo sílu se permanentně učit něčemu novému, permanentně se vzdělávat? Dvacet procent práceschopného obyvatelstva je už dnes teoreticky schopno obsloužit ekonomiku. Co s osmdesáti procenty? To je konec mzdy založené na pracovním výkonu. Hrůza nezaměstnaných je v tom, že je nikdo nepotřebuje. To je naprostá dehumanizace pokroku vzešlého z modernismu 20. století. Řešení nemá nikdo. A to vstupujeme do poslední fáze před akutním rizikem zhroucení celého systému.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?

Nijak. Umírající kobyla sice nejvíce kope okolo sebe, ale smrt je neúprosná. Spojené státy už nemají sílu na souběžné vedení několika válek. Už nemají sílu na vedení ani jedné. Privatizovaná ekonomika produkuje zisk vlastníkům, ne státu. K čemu je Spojeným státům doktrína světového četníka demokracie, když jimi uměle vytvořené politické systémy se hroutí do několika let? Opakují chybu z Vietnamu, kde podporovali loutky. Arabské jaro se zhroutilo s muslimskými bratry, i demokrat Baradej zkrachoval. Vítězem proti civilnímu „tyranovi“ je generál, ne proamerický demokrat. Saakašvili utekl z Gruzie jako kluk. Majdan krachuje nyní, Krym je ruský a země uprostřed občanské války. Kdysi kvetoucí Libye je v troskách. V Afghánistánu vládnou opět tálibánci, v Pákistánu vládne tajná služba a narkobaroni. Evropa se dezintegruje. Británie se možná stane malou, protože Skotsko se chce odtrhnout. Španělsko se možná také zmenší. Tchajwan se přimyká k Číně. A Čína po ekonomické stránce předbíhá Spojené státy.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Vzhledem k průměrnému vzdělání prostých Američanů je vítězství Trumpa dost možné. V zemi, kde polovina obyvatel věří v nový příchod Krista a která za padesát let není schopna ani okopírovat ruské raketové motory, je možné vše. Vítězství Trumpa i druhé vítězství Obamy.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Tak předně si řekněme, že liberální ideje devadesátých let i ideje socialismu let šedesátých se zdiskreditovaly neschopností představitelů liberálních, komunistických i sociálně demokratických stran. Ti nenašli adekvátní odpovědi na výzvy globalizace a informační revoluce. Nenašli odpovědi ani na multipolaritu světa, kterému už dnes není možno vládnout s jaderným kufříkem v ruce. Stejně jako se rozpadly říše kolonialismu uprostřed národně osvobozeneckého hnutí černých, palestinské intifády, teroru IRA a Rote Fraktion, i postkoloniální hegemonie nadnárodních korporací praskají ve švech.

Evropa přežije. Nepřežije nejspíš EU v současné podobě. Nejspíš nepřežijí i jiná integrační uskupení západní Evropy. Možná na půdorysu Visegrádu vznikne Středoevropská unie, která bude lépe než Brusel hájit zájmy zemí V4 a zemí sousedících. Možná jen národní korporativisté typu Babiše či Berlusconiho ovládnou vlády svých zemí a instituce EU a vrátí Evropu zpět k ekonomické výhodnosti pro její obyvatele. Evropa se musí uzavřít, musí se přestat chaoticky rozšiřovat na východ a musí se začít chovat jako stát, jehož občanství si začnou lidé vážit, má li přežít. Musí rezignovat na kakofonii zájmů a musí se chovat jako kontinentální hegemon. Se vším protekcionismem, který k tomu patří. S řízenou demokracií, hájící stát a jeho zájmy před destrukcí lokálními občanskými guerillami. Problémem je ideologie nutkavého páchání dobra. Problémem jsou Světová obchodní organizace – WTO, Světová organizace duševního vlastnictví – WIPO. To jsou nástroje neřízené, spekulativní globalizace superbohatých. Protože jen ti jsou schopni z nich těžit a koncentrovat kapitál. Státy EU se musí sjednotit na nepřijatelnosti obchodu a odlivu kapitálu do daňových rájů, musí začít s jejich ekonomickou i politickou blokádou. Musí začít zdaňovat kapitál v místě působení firem, trvat na corporate social responsibility (sociální odpovědnosti firem – pozn. red.). Největším nepřítelem tohoto procesu jsou dohody TTIP a CETA. Před patnácti lety se podařilo zlikvidovat jejich předobraz – smlouvu MAI. Nepoučili jsem se.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnil očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Zeman nepřekvapil. Chová se stále stejně. Prosazuje vyváženost v zahraničí politice, chápe jako dominantní roli ekonomické diplomacie. Umí ji. Na rozdíl od ministra zahraničí. Jeho vyvažovací výroky vůči Izraeli, Rusku či Číně z něj dělají státníka, jehož stojí za to sledovat a naslouchat mu. Že přivádí k šílenství apologety studenoválečnické atlantické politiky i politiky adorující postnacistickou Mitteleuropu, je očekávatelné. Je a zůstane velikánem. Mezi trpaslíky.

Babiš nezvládl rozvoj svého hnutí, protože to nevytvořilo jednotící ideologii, nemá program. Klub úspěšných není program. Postojově osciluje. Ne proto, že by byl populista, ale protože jeho cíle nevyžadují mít názor na vše. Proč také? Pravici spojují peníze, to jen levici rozdělují ideje.

Sobotka se nestane výrazným politikem, dokud mu bude zezadu radit zbabělý, neschopný Špidla a všehoschopný, mocichtivý Oto Novotný. Musí dospět a přervat tu pupeční šňůru nutící ho se chovat nedospěle. Kdybych byl vyznavačem freudismu, musel bych to nazvat dospěním prostřednictvím matkovraždy. Má-li jako vůdce voličů své strany dospět, minimálně několik hlav musí viset na hradbách. Dienstbier jako první.

Kalousek bez Schwarzenberga stojí na pokraji rozpadu spojenectví TOP 09 a Starostů. Jinak ničím nepřekvapil a mne asi už nepřekvapí. Jedině, že by odešel z politiky s poukazem na křesťanské hodnoty, kterým by už konečně uvěřil, a následoval ve svých skutcích Krista. Modlení není víra.

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice (která?), proevropská pravice, někdo jiný…?

Posílí nejspíš protievropská a protiimigrační konzervativní hnutí, a to nemusí být nutně pravicová. Budou se identifikovat jak s levicí, tak s pravicí. Budou jak bezvěrecká, argumentující bezpečnostními a sociálními hrozbami , tak katolická, argumentující (falešně) obranou starousedlíků křesťanské Evropy.

Aby tato hnutí neuspěla, museli by se mainstreamoví politici začít starat o oprávněné obavy občanů, dát jim v jejich strachu za pravdu a začít problémy nekontrolovatelné migrace do EU řešit ne v zájmu migrantů, Bruselu či Merkelové, ale v zájmu vlastních občanů. Sobecky, agresivně.

Komunisté už dávno nejsou komunisté, ale konzervativní socialistická frakce důchodců za poslední zbytky svých vlastních životních jistot. Hnutí s revolučním potenciálem si představuji jinak.

Radikální levice neexistuje, a pokud ano, je v podzemí. Piráti měli šanci jí být, protože atakují nejcitlivější místo současného imperiálního kapitalismu – autorská práva – a bojují proti monopolizaci znalostí, což je hlavním kapitálem znalostní ekonomiky. Bohužel jejich prostituce s TOP 09 a ODS je diskvalifikuje stejně jako Bursíkovy zelené pohrobky. Libertariánství, legalizace marihuany ani cyklostezky nejsou program.

Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok cosi takového?

Ano. Ale nebude to Babiš, ale politicky korektní dobroserové, zakazující kouření, genderově nevyvážené feministky nutící chlapy močit vsedě a křesťanské mravokárkyně, pokoušející se cenzurovat sprostá slova na fotbale. Případně transgenderové v minisukních, nutící nám vysoké podpatky. Nee, teď vážně. Své svobody si musíme vážit a musíme o ni neustále bojovat. Jinak nám ji někdo vezme a my to nepoznáme. Z Babiše strach nemám. Ten vezme svobodu tak akorát neplatičům daní.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?

Rusko nenapadne Pobaltí. Protože nemá proč a kašle na ně jako Pražáci na Brno. Amerika nenapadne Rusko. Protože na to nemá prachy, letadla ani vojáky a ví, k čemu by to vedlo. Čína nenapadne Ameriku. I když má na to prachy i vojáky, nicméně ví, že by to vedlo ke ztrátě prachů i vojáků. Amerika nenapadne Čínu. Protože na to nemá prachy, letadla ani vojáky a ví, k čemu by to vedlo. Írán nenapadne Izrael. Protože na něj kašle. Bude mu místo toho za šekely prodávat už neembargovanou ropu a plyn. Levněji něž Saúdové i Egypt. Izrael nenapadne Írán. Protože Írán bude kamarádit s Ruskem a dodávat mu ropu a plyn. Jinak Hutuové určitě napadnou Tutsie. A naopak. OSN tomu bude opět asistovat. Za peníze blbů, kteří tu organizaci ještě platí. Tak tomu bylo uplynulých padesát let a tak tomu bude i v roce příštím.

Šťastný nový rok vám všem, protože žijete v přelomové době, která přelomová není.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

4:44 Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

ROZHOVOR „Až se jednou spočítá, co to stálo lidských životů, tak nevím, jak se na to lidi budou tvář…