Evropou nedávno opět otřásly teroristické útoky, tentokrát v Barceloně, kde se paradoxně v minulých měsících konaly demonstrace za přijetí uprchlíků. Na Deníku Referendum vyšel vzápětí komentář, podle něhož teroristé útočí v místech, kde je k uprchlíkům vstřícný přístup, ne tam, kde je odmítají. A právě proto si tento humanismus musíme ponechat a vzdorovat teroristům tím, že uprchlíky budeme dále přijímat. Je to rozumný postoj? Co k tomu říci?
Vy čtete Bohnický zpravodaj? Já už dávno ne. Ne, teď vážně. Odmítat zjevné bezpečnostní a zdravotní riziko není xenofobie, ale racionální předvídavost. To za prvé. Za druhé je zásluhou několika málo kreativních a předvídavých pracovníků Ministerstva vnitra a tajné služby, že do Česka nikdo z uprchlíků nechce. Podrobnosti jednou vyjdou najevo…
Kdysi dávno byly v Česku takové demonstrativně spektakulární preventivní zásahy policie a tajných služeb, že si o nich s respektem dodnes vyprávějí v moskevském podsvětí. Pamatujete si na zásah U Holubů či akci na mošnovském letišti? Od té doby už nejsou potřeba. Od té doby vím, že bezpečnostní riziko se nejlépe eliminuje v zárodku, v době kdy rizikem ještě není.
Nechtěl bych ale jako někteří protiislámští fanatici konvičkovského střihu ztotožňovat náboženství s rizikem. Máme tady v Praze už dlouho minimálně tisícovku albánských a chorvatských muslimů, stovky muslimů z Iráku a různých postsovětských republik, a bezpečnostním rizikem nejsou. Pokud kdy byli, někdo jim jejich jazykem vysvětlil, že v Česku se dobře žije, jen když své náboženské přesvědčení nechají před hranicemi. Ti, kteří to nepochopili, skončili se zlomenými žebry a natrženými ledvinami v nemocnici, a pokud to přežili, byli poté vyhoštěni. Co se jim následně stalo, když byli například odexpedováni do Moskvy do péče jejich trestních orgánů, si dovedete představit. Ti zbylí pochopili. Mimochodem, česká policie a české soudy většinou ke vzteku různých sluníčkářských neziskovek kašlaly na to, jestli to byli ubozí běženci před zvůlí tamních vlád, američtí agenti rozesírači na dovolené, předsunuté jednotky solncevské mafie na průzkumu či jaké krycí historky měli.
Premiér Bohuslav Sobotka dle informací médií chce ještě v samém závěru svého mandátu přimknout Česko blíže k EU. Konkrétně zajistit naše volné přičlenění k eurozóně, čímž dáme najevo, že stojíme o euro. Je to správný krok ve světle úvah o tom, zda máme být součástí „tvrdého jádra EU“? Robert Fico sdělil, že životním prostorem Slovenska je EU a chce být v tvrdém jádru, i třeba na úkor spolupráce s Visegrádem…
No, lepší být v piči než v prdeli. Hmm, berte to jako nepovedený pokus o hospodský humor. Jinak se to brát nedá, i když být v centru dění není nikdy k zahození. Což si začala uvědomovat i pobrexitová Británie. Víte, kdybychom měli v Bruselu racionálněji jednající politiky, tak jsem taky pro eurozónu. Ale sanace krize, vzniklé řeckou pravicovou vládou, z kapes Evropanů do kapes nenažraných německých bank prostřednictvím bruselských byrokratů mě naučila, že spoluodpovědnost bychom měli mít pouze za průsery, které jsme spoluzpůsobili.
Pokud Brusel hodlá sanovat špatná rozhodnutí českých politiků z kapes francouzských a německých daňových poplatníků, tak bych se za euro přimlouval. Ale to se nejspíš nestane. V opačném případě ne. Nechci sanovat Merkelové kotrmelce. I s rizikem, že útok na korunu s úspěchem provede i nějaký spekulant typu Sorose. Na druhou stranu… Chcete, abyste si nakonec kupoval euro za osmdesát českých korun? Je to reálná možnost v dnešní spekulacemi přesycené globální ekonomice… Rusové by po dohodě Saudů s Obamou mohli vyprávět. Měny už nejsou kryté „zlatom a dalšími aktívami Štátnej banky československej“, jak to bylo kdysi napsáno na stokoruně. Součástí „tvrdého jádra EU“ nebudeme tak jako tak, takže dnes fakt nevím. Ale mám pocit, že mi tu Evropu, do které jsem vstupoval, tu sociální Evropu, ukradli. A že je na její periferii svobodněji. Ale možná se mýlím.
Psali jsme:
Podnikatel, který neumí dobře zaplatit své zaměstnance a který se hroutí ze zvýšení minimální mzdy, je darebák a neměl by podnikat, řekl Lubomír Zaorálek.
… a má pravdu. Poprvé od doby, co ho znám, se přihlásil k odkazu krajana Vladimíra Vaška, známého jako Petr Bezruč. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu… Při Dunaji strmí paláce, z krve mé a mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo začal se smáti… Hlubokých páni vy dolů, přijde den, zúčtujem spolu. Podnikání je společensky přínosem, tvoří-li nadhodnotu. Ne, okrádá-li se státní kasa o daně.
Jiní socialisté a odboráři říkají, že když máme nevídaný hospodářský růst, musí se zvýšit zaměstnancům platy, protože „kdy jindy už“. Je to správný přístup k věci?
Jak se to vezme. Jako zaměstnavatel otrokář si myslíte, že vydělat musíte vždy. A když, tak si přivezete ukrajinské gastarbeitery. Jako táta od dvou dětí s manželkou na mateřské se nechcete stydět, když přinesete domů výplatu. To jsou dvě stránky jedné mince. Nerovného stavu, ve kterém je společnost na straně slabšího a více ohroženého. Zúčtujem spolu…
Kapitalista se ani části vytvořené nadhodnoty ve prospěch dělníků dobrovolně nevzdá. Nutné je mu ji vzít. Státním zásahem, nebo s vidlemi v ruce. To víme už od hladových bouří přesně před sto lety. Tehdy, ještě v zahnívajícím „žaláři národů“ c. a k. monarchie, nechala police a vojenské jednotky střílet do dělníků a dělnic z prostějovské Wikovky. Zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno. Kromě Prostějova se demonstrovalo v Praze, Brně, Ostravě a na mnoha jiných místech. Za sociální práva. Za vyšší mzdy. A v demokratickém Československu s tatíčkem Masarykem v čele se policie nechovala jinak. Kdesi jsem se dočetl docela vypovídající čísla: 1920 – 17 zastřelených + 7 těžce zraněných, 1921 – 4 zastřelení, 1922 – 2 zastřelení, 1924 – 4 zastřelení, 1925 – 4 zastřelení, 1928 – 1 zastřelený, 1930 – 5 těžce postřelených dětí, 1931 – 15 zastřelených vč. žen a dětí + 34 zraněných, 1932 – 4 zastřelení + 18 zraněných, 1933 – 30 zastřelených + 101 zraněných.
Duchcovský masakr a frývaldovská stávka je jen několik málo událostí, které známe dodnes. A to jen proto, že tehdejší levicoví umělci či kritici jako F. X. Šalda sepsali výzvu Nelze mlčet a levicoví poslanci parlamentu viděli během sněmovních promluv tehdejší kapitalismus jako zločinný a státní moc jako zavrženíhodnou. Přečtěte si tehdejší parlamentní stenozáznamy. Pro žáky základních škol by měly být povinné. Postup četníků v Duchově byl uznán tehdejším vojenským soudem za správný a v dané situaci za jediný možný. Fakt je střelba do vlastních občanů jedině možná? Nebo si přečtěte 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida od Vítězslava Nezvala z roku 1936. Součást zlatého fondu české poezie, dnes v antikvariátu.
To je obecně platná teorie revoluce. Rozevírají-li se nůžky mezi zisky a platy, je načase obnovit rovnováhu v kupní síle zaměstnance na společensky přijatelnou úroveň. Na tom je dnes celospolečenská shoda, nechceme-li opakovat selhání systému z počátků 20. století a střílet do hladových. Otrokáři si holt nekoupí nové BMW nebo zkrachují, nicméně společnost neutrpí. Naopak. Či vám připadá normální, že někdo bere za poctivou práci na hodinu 100 korun hrubého a méně? Kolik by to muselo být, abyste se morálně rozhořčil a označil to za nemravnost?
Nastal rozruch kolem policejní žádosti o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb, Babiš se cítí jako v 50. letech, političtí vězni proti tomu protestují, ANO zpochybňuje vyšetřujícího policistu a internet se baví tím, že Babiš půjde „do tepláků“. Co o tom všem soudíte vy? Jak vnímáte to, jak zprávu přijal Babiš i ostatní?
Který volební lídr je vám nejsympatičtější?Anketa
Porušil dle vás Babiš zákon čerpáním dotace na Čapí hnízdo? Je načasování žádosti „účelovka“ Chovancovy policie? Hne se ve voličích ANO svědomí a zváží svou volbu, jak předpokládá Miroslava Němcová? Anebo je pravda taková, že Babišovi voliči svůj „idol“ tak zbožňují, že mu přiřknou roli mučedníka a ještě více si ho oblíbí?
Pokud nejsou voliči hloupí, tak jim dojde, že takto slušná policie nepracuje. Doteď čekala na OLAF. Ten se dodnes neozval. Není vám to podezřelé? Babiše vyšetřuje OLAF už od roku 2015, kvůli anonymnímu udání. A od roku 2015 mají stále jen podezření. Nic víc. Dnes je začátek podzimu 2017. Předsedkyně Výboru rozpočtové kontroly Evropského parlamentu, členka CDU Ingeborg Grässle Českou republiku a její politiky varovala již v březnu 2013. Hovořila o tom i veřejně. A nic.
Ovšem připomeňme si, díky komu se Sobotka stal na podzim 2013 předsedou vlády: Proti Rusnokově vládě tehdy aktivně hlasovalo pouze 98 poslanců, pád vlády a vypsání předčasných voleb se neobešlo bez Kalouskem následně dodaných 42 hlasů poslanců TOP 09 a Starostů. 7. srpna se pak sešli zástupci ČSSD a TOP 09 ohledně podání společného návrhu k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Sobotka a Kalousek.
Ve volbách získala ČSSD 20,45 % hlasů a 50 mandátů. Ministrem vnitra se stal sociální demokrat, sociální demokrat se stal i premiérem. Ten zlý Babiš se stal ministrem financí a místopředsedou vlády. Už tehdy Sobotka věděl o ministrově konfliktu podnikatelských zájmů – minimálně od křesťanské demokratky Grässle. Zůstal nečinný. Babiše potřeboval. Policie zůstala nečinná. Až do předvolební kampaně 2017.
Ostatně, hovoří se o tom delší dobu, nyní je to jen zvýrazněno: Kolem Babiše je mnoho stínů a pochybností…
Kecy. Jmenujte mi je. Konkrétně. Co je stín? A co je pochybnost?
…ale lidé ho stejně mají rádi, protože si o tzv. tradičních politicích nemyslí nic dobrého.
Já také ne. Až na mizivé výjimky. Ale u mě je to dlouholetá znalost.
Je to chyba zavedených politiků, hloupých českých občanů, nebo je to Babišovým marketingem?
Promiňte, ale vina je to všech politických stran, jejichž politici spojili lobbing za podnikatelské zájmy své a svých přátel s mandátem. Za provizi politickou či finanční, ono se to dá stěží odlišit. A řekněte mi, kdo to nedělá? Komunisté prodávají lokomotivy do Vietnamu, sociální demokraté vozí kakao z Ghany, pravicoví politici pomáhají Rusku v jaderném a plynovém byznysu s Evropou, čínské mise nyní podnikají všichni… A vy mi tady chcete vyprávět o morálce? Babiš se chová logicky jako politik a choval se logicky i jako podnikatel. Co není výslovně zakázáno, je povoleno. To je princip soukromého práva. On postavil svůj politický marketing na zjevných politických zlodějinách na pravici i na levici. Zde našel shodu s miliony lidí, kteří od začátku jeho kariéry věděli, že ty miliardy nejde za pětadvacet let vydělat poctivou prací. Přesto mu od počátku fandili, protože hovořil o tom, co je samotné žralo, a říkal to jazykem jim srozumitelným. Jako jediný. Kdyby byli všichni politici poctiví a jejich vyslanci po Babišovi nechtěli astronomické úplatky, myslím, že by do politiky ani býval nešel. A účelově přijatý zákon o tom, že politik nesmí podnikat, je nesmyslný. Bezzubý. Hloupý. Snad dokonce i protiústavní.
Babiš vykládá, jak chce stavět silnice a železnice, zvedat důchody a platy učitelům, vybírat daně, šetřit peníze státu…
To může udělat jen, když zabrání odlivu dividend z investovaného kapitálu do zahraničí před zdaněním. To je bonus nad rámec rozpočtu. Ošem je to klíčový problém, svázaný s mnoha mezinárodními dohodami a ztížený o tolerování daňových rájů. Jsme ve WTO, ruce máme svázané i jako členská země EU. S mnoha daňovými ráji máme diplomatické styky a bilaterální smlouvy.
Co když se lidem už zajídá slyšet o pravici, levici, konzervatismu, socialismu, liberalismu, demokratických disidentech v Rusku a v Číně, o sametové revoluci – a zkrátka jen chtějí řešit takovéto konkrétní, řeklo by se přízemní, věci?
No taáák… Spor pravice s levicí o míru přerozdělování veřejných statků skončil s pádem vlád ODS a kauzou Nečasovy manželky. Odchod Topolánka, Nečase, Tlustého, Kalouska, Julínka, Hegera či Dobeše. To bylo historické vyrovnání s pažravou a nenažranou pravicí. Od té doby nikdo soudný nepochybuje, že k sociálnímu smíru a Evropě patří péče o veřejné statky a služby.
Otázka konzervatismu či liberalismu není otázka pravolevá. Konzervativce najdete i na levici, i na pravici. Na levici k nim můžete počítat i mne. Dlouhodobě. Na pravici jste to byl vy ještě před několika lety. Liberálem byl a je například i Miloš Zeman. Alespoň v ekonomice. V politice byl a je konzervativec čerpající z Churchilla. On nechal zprivatizovat do zahraničních rukou český bankovní systém ve snaze ho ozdravit. Ekonomický liberalismus praví, že soukromé subjekty v ekonomickém prostředí konají zejména ve vlastním zájmu, což prý v konkurenčním prostředí vede k nejlepšímu výsledku. On nebudoval národní stát, on integroval – třebas i proti názorům většiny své vlastní partaje – Česko do NATO i EU. Oproti tomu Klaus byl v ekonomice konzervativcem, i když s liberální rétorikou. Udržoval bankovní socialismus až k hořkému konci. Chtěl národní podnikatelskou elitu, kterou ovšem vytvářel, aniž měla peníze. Takže to byl pokus vytvořit národní kapitalismus bez kapitálu na skrytě státní úvěr.
Popperovský liberalismus otevřené společnosti hájí dnes kde kdo. Od naivních vítačů uprchlíků po tvrdé zastánce finančního globalismu. Líbí se části pravice i části levice. Je to chytlavá idea, ale počítá pouze s pozitivní motivací jednotlivce. Jako komunismus. Proti cílenému parazitismu je bezmoná.
Takzvaně demokratičtí disidenti jsou produktem studené války, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, nátlakovou agendou vymyšlenou na jeho základě jedním švédským profesorem a realizovaným Zbigniewem Brzezinským vůči socialistickému bloku. Dnes zdokonalenými metodami profesora Gene Sharpa. Všimněte si, že hospodářská a sociální práva, rasovou diskriminaci či trest smrti nikdy USA ve své kritice ostatních zemí nesledovaly. Proč? Mnohé země měly s Paktem problém už v době jeho vzniku. Rakousko si vyhradilo právo pokračovat v exilu členů Habsburského domu, Belgie a Dánsko odmítly zakázat válečnou propagandu, americká vláda odmítla zákaz trestu smrti, zákaz mučení a pravomoc mezinárodního trestního soudu odmítá dodnes, USA nepřijaly jediný mezinárodní závazek podle Paktu požadovaný. Austrálie a další země odmítly zákaz diskriminace. Československo i Sovětský svaz podepsaly Pakt s otevřenou myslí, naivně a bez výhrad v říjnu 1968. V platnost pak vstoupil v roce 1976. A hned následující rok se stal příležitostí k tvrdé a trvalé politické konfrontaci, financované a široce medializované v režii USA a dalších členů NATO. S cílem rozložit signatáře zevnitř. Existence socialistického zřízení s bezbřehou názorovou pluralitou nebyla kompatibilní. Dnes ji máme a zase nikdo nedodržuje hospodářská a sociální práva podle druhého Paktu, který socialistické Československo podepsalo také v roce 1968 a ratifikovalo ve stejnou dobu, co pakt první. Právo každého na přiměřenou životní úroveň – na jídlo, oblečení, bydlení a „neustálé zlepšování životních podmínek“, na sociální zabezpečení, právo na práci, usilování o plnou zaměstnanost… to jsou myšlenky Paktu, který také Spojené státy podepsaly. Sice až v roce 1977, ale dodnes ho neratifikovaly a ani jeden prezident se o to nepokusil. Víte to? Víte, kolik disidentů v USA má právo na práci? A víte, kolik disidentů má právo na sociální zabezpečení dávající slušnou životní úroveň dnes v Česku? Nebo snad české důchody jsou dostatečné pro „slušnou životní úroveň“? Kdo o tom mluví? Kdo to vysílá v rádiu? Rasismus kritizoval King či Mandela, ale kolik Havlů se třebas v současném Česku našlo na kritiku kapitalismu jako systému, jehož cílem není rozšiřování sociálních práv, ale jejich zmenšování či popírání?
Takže, prosím, nemluvte o lidských právech a už vůbec ne o disidentech, a zejména ne o „revoluci“, kterou kdosi velmi naivní nazval sametovou. Tato země sice před onou „revolucí“ neoplývala tolika dovozovými auty, ani se nepyšnila bohatci jako Babiš, sankcionovala lidi za pokusy podvracet politické zřízení ve jménu svobody slova, ale byla bez domácího i zahraničního dluhu, potravinově soběstačná, s funkčními a všeobecně dostupnými veřejnými službami, bezplatným zdravotnictvím, školstvím i předškolními službami, dávající spravedlivý životní standard všem a střadatelům dlouhodobě zajišťovala úroky z úspor 4 % ročně – což bylo nad míru inflace. Stály přehrady, elektrárny, silnice, dálnice, sídliště, jezdily vlaky, autobusy a tramvaje – které jezdí dodnes. Dnes není tato země schopná ani udržovat s péčí řádného hospodáře to, co se tehdy postavilo. Mnoho toho zničila a vybydlela, rozprodala a rozkradla. Nic podstatného za 25 let nevybudovala. Stačí se podívat na tristní stav silnic, dálnic, železnice, kanalizací či vodovodů. Když Babiš vykládá, že chce stavět silnice a železnice, ví, proč to říká, a mrzí mě jen, že s tím už dávno nezačaly předešlé vlády levice. Protože buď bude dopravní infrastruktura odpovídat potřebám a standardům 21. století, nebo nebudeme schopni těžit z politickogeografické polohy Česka v Evropě. A definitivně se staneme periferií, a ne součástí centra EU. Potřebujeme rozšíření sítí dálnic i rychlostních železnic. Jinak budeme muset zapomenout na Novou Hedvábnou stezku a další interkontinentální ekonomické projekty. Ty půjdou jinudy. Staneme se postupně podobně chudou a posléze vykradenou zemí, jakou je dnes Ukrajina, Polsko, Maďarsko či země Balkánu. Budeme chudou montovnou. Na celé století.
Je v naší zemi skutečně ohrožena demokracie, jak tvrdí odpůrci Andreje Babiše?
Asi tak stejně, jako byla ohrožena demokracie v době, kdy zvítězil ve volbách Miloš Zeman a tuneláři se začali stěhovat. Tehdy veškerý „demokratický“ tisk psal, že je to konec světa. No a byl. Byl to konec bezuzdného rozkrádání státu stoupenci Václava Klause.
Je důvod bát se, že dopadneme jako Polsko či Maďarsko, kde většina společnosti podporuje Kaczynského a Orbána?
Kdyby byl Bavorov, co sou Vodňany, dal bych ti hubičku na obě strany. Kdyby byl Babiš Orbánem, mně osobně by to nevadilo. Orbán není politik, který by zanedbával své povinnosti vůči občanům své země. Jeho odpor vůči EU je logický, má veřejnou podporu a sleduje národní zájem. Jeho rétorika se nemusí líbit Bruselu, ale líbí se Maďarům. To je v pořádku. Nepodporuje Sorose a hodlá jeho rozvracečské instituce vyhodit z Maďarska? To je v pořádku. Místní sociální demokraté jsou banda diletantů, kteří v první fázi nepochopili, proč a kdo je volí, a proto je ve druhé fázi nikdo nevolí. A nikdo se ani neptá proč. V Polsku je to podobné, tam tradiční levice není už ani v parlamentu. Myslím, že jako Polsko ale dopadnout nemůžeme. Jsme zemí neznabohů, církve zde jsou na úrovni svazu chovatelů drobného zvířectva a je to tak správně. Bigotní katolická propaganda zde nehrozí a tak směšní omezenci také ne.
Pokud jde o Miloše Zemana, jak pravděpodobné je v tuto chvíli jeho znovuzvolení? Před časem jste pro PL prohlásil, že je jasný favorit. „Pohnojil“ si to něčím tak, že už zvolen nebude? Jak si proti němu vede Jiří Drahoš?
Stav nezměněn. Snad jen zřetelná únava z mnoha nepochopitelně dlouhých zahraničních cest během prázdnin pominula. Potřeboval by obměnit část týmu, který ho takhle ohrožuje na zdraví. Drahoš? Kdo je to Drahoš?
František Ringo Čech, Olga Sommerová, Václav Klaus mladší, Adam Komers. To jsou některá známá jména lidí, kteří míní kandidovat ve sněmovních volbách. Kdo z nich by českou politiku obohatil, a kdo ne?
No určitě Olga Sommerová. Její představa vlády duhové protibabišovské koalice ČSSD, STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je geniální. Víte, já si myslím, že filmaři by měli filmovat a komici bavit. A politici pracovat. František Ringo Čech je známý prostořeký vtipálek, takže jako karikatura sebe sama může působit v parlamentu osvěživě. Jako politika si ho doopravdy nedovedu představit. Bylo by to stejné, jako když do parlamentu po roce 1989 zasedli jiní herci a muzikanti. Děkuji, nechci. Zažil jsem už dost. U Adama Komerse je nejpodstatnější, že se konečně odkopal. Dnes už nemůže do politiky kibicovat jako strážce hodnot nestranné žurnalistiky. Ale zvolení Václava Klause mladšího bych ODS přál. Ona je dnes taková beztvará. Nemá nikoho, kdo by byl zárukou důsledné pravicové orientace, a tím pádem i ideové nenávisti obyčejných lidí. Klaus mladší tou zárukou pokračování ODS Klause staršího je.
Kněz Tomáš Halík byl osloven miliardářem Daliborem Dědkem a vyzván ke spolupráci. Nechce se přímo upínat ke konkrétní politické straně, nicméně by rád vytvořil jakousi „radu moudrých“, která by dávala podněty, náměty a myšlenky prozápadně a proevropsky orientovaným politickým stranám. Je to dobrý nápad?
Víte, Halík by mohl nejdřív stejně bohabojně poradit své církvi, jak následovat v chudobě Ježíše z Nazaretu tak, aby slovo, které tato církev šíří, znělo autenticky, věrně a dolehlo k uším potřebných. Duchovní mají povinnost žít prostým životem a zdržovat se toho, co zavání marností. To vám musí kručet v břiše a nesmíte vypadat jako arcibiskup pražský, aby vám lidi uvěřili, že to myslíte vážně. Až pak by měl Halík radit těm ostatním. Prozatím porušuje církevní právo, které v Kánonu 287 CIC kněžím politickou angažovanost zapovídá. Ten pán moudrý není, jen pyšný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
