Švédové se chlubí svým sociálním systémem, u nás dostanou pobídky, nutí lidi dělat za třináct tisíc na tři směny, a ještě vyhrožují. Šéfodborář Středula o tom, kam jsme to po 27 letech dopracovali

Kritizoval jste společnost Mölnlycke Health Care za to, že si stěžuje na nedostatek zaměstnanců, a přitom jim prý nabízí nízký plat, 13–14 tisíc korun hrubého, takže proto není o práci ve společnosti zájem. Je tento problém podle vás v České republice obvyklý?

Ano, bohužel je obvyklý a vyplývá to i z materiálu, který jsme obdrželi na jednání tripartity a vypracovalo jej ministerstvo práce. Důvodem, proč Češi zaměstnání nepřijímají, je nízká cena práce. Co se odehrává ve švédské společnosti Mölnlycke, je o to pikantnější, že už podruhé dostali investiční pobídku a mají tu drzost nabízet pracovní příležitost na třísměnný provoz za třináct, čtrnáct tisíc hrubého. Je to nedůstojné. Jestliže se Švédské království snaží exportovat svůj model jako hodný následování, za tohle by sklidilo takovou kritiku, že už by si to příště nikdy nedovolilo. Takže můj vzkaz je, ať se tu chovají jako ve Švédsku.

Tedy využívají zahraniční firmy Čechy jako levnou pracovní sílu?

Nejenom zahraniční subjekty, to se týká dokonce i českých zaměstnavatelů. Zahraniční firmy dávají v průměru vyšší výdělek než čeští zaměstnavatelé. Ale všichni se chovají, jak to v devadesátých letech začalo. Za jeden ze základních pilířů ekonomické transformace se považovala levná pracovní síla. Dokonce ji nazývali velkou komparativní výhodou, a to přetrvává dodnes. Česká cena práce se za dvacet sedm let dostala na úroveň třiceti procent našich vyspělých sousedů. Je to ostuda, jak je extrémně nízká. Děláme vše pro to, aby to nepokračovalo dále. Je to i v názvu naší kampaně: Konec levné práce. Naším cílem je posunout přibližování našich mezd evropským, ale ne dosavadním tempem.

Zmínil jste investiční pobídku, kterou společnost Mölnlycke využila. Šlo o investiční pobídku na podporu vystavět závod v Čechách?

Ano, dokonce mají továrny dvě a v seznamu investičních pobídek, který zveřejňuje CzechInvest, se dá rychle najít, že nabídka pro tuto společnost byla schválena v roce 2014, a tohle je výsledek. Shání na tři stovky lidí, generální ředitel si stěžuje, že když je nesežene, najme cizince. Ať zkusí brát půl roku, rok plat třináct tisíc a jsem zvědavý, jak dlouho přežije. Je to nedůstojné, neodpovídající jednadvacátému století a už vůbec ne v sektoru výroby zdravotnické techniky pro operační sály. Pokud tito lidé udělají svoji práci špatně, ohrožují na životě pacienty na sále. Mölnlycke vyrábí právě sety pro operační sály, tedy chirurgické přístroje a vybavení pro operaci, které musejí být absolutně čisté. Uvnitř nesmí být žádný mikrob.

Co se s tím dá dělat? Tedy aby společnosti nenabízely tak nízké mzdy?

Například jde o otázku zvyšování minimální mzdy.

Tedy opatření ze strany vlády?

Jednoznačně. Z tohoto pohledu by to neměl být problém, protože zvyšování minimální mzdy u nás nepůsobí kontraproduktivně, spíše naopak.

Zmínil jste také, že stejná firma nabízí ve Švédsku mnohem lepší podmínky. Proč to ve Švédsku jde a u nás nikoliv?

To je dobrá otázka, ale je stejná, jako kdybych se vás zeptal, proč vy, čeští novináři, máte ve srovnání se zahraničními kolegy nižší plat. Důvodem je ale třeba i skutečnost, že v České republice byla politika levné práce považována za národní strategii. S mnohými věcmi, které vyplývají z nízkých mezd, jsme se dostali tam, kam jsme se dostali, proto je snaha odborů o vyšší výdělky. Rozdíl mezi společnostmi, kde nemají a kde mají odbory, je přes čtyřicet šest tisíc korun ročně, a dokonce s o šest dní kratší pracovní dobou. To je ve prospěch zaměstnanců, kde uzavíráme kolektivní smlouvy, velmi výrazná výhoda. Minimální mzda je v moci státu, který ji může regulovat. Čím vyšší bude, tím příznivější bude cena práce.

Ministr financí Andrej Babiš řekl, že Česká republika znemožňuje, aby cizinci dostali povolení k pobytu, tedy čekají na něj celé měsíce, i když práci v konkrétní firmě mají zajištěnou. Názor mezi politiky ohledně zpřísňování či zvolnění pravidel pro dovoz cizinců za prací u nás se značně liší. Vy sám byste zvolnil, nebo spíše zpřísnil podmínky pro přijetí?

Slyšela jste někdy, že by si někdo z německých, britských nebo francouzských manažerů stěžoval, že se v Čechách špatně získává práce?

Neslyšela…

Zvláštní je, že se to týká jen těch, kteří nabízejí extrémně nízké platy. Není to spíše účel získat nejlevnější cenu práce a generovat ze zaměstnanců zisk? Jak to, že si manažeři s platem půl milionu nestěžují, že se v Čechách dlouho vyřizuje vízová povinnost? Pokud u nás někdo chce seriózně pracovat a chová se slušně, nikdo mu nebrání. Navíc máme zde i bezpečnostní riziko a Česká republika nemůže snižovat standardy vstupu do země.

Ti, kdo lákají na nízkou cenu práce, nebudou chtít nést zodpovědnost za bývalé zaměstnance, až pro ně práci mít nebudou. Nenesou žádnou zodpovědnost za lidi, které sem přilákali. To by si Češi měli uvědomit a nespoléhat se na to, že je dobrá doba. Ptám se, proč firmy nezaměstnávají lidi z Polska, Slovenska, Maďarska a dalších? Na tom se ukazuje, že jejich zájmem není, aby nabídli slušně odpovídající cenu práce, mnohdy nabízejí neslušnou, nestandardní a velmi omezenou. Bohužel v tom se objevuje i střet mezi politiky. Jsou tací, kterým vyhovuje nízká cena práce, a stále by ji chtěli považovat za konkurenční výhodu. Když půjdu do důsledku, kdyby mělo platit, že vysoká mzda způsobí nekonkurenceschopnost, bylo by pak nepravděpodobné, aby země jako Dánsko, Německo či Švédsko byly jedněmi z nejkonkurenceschopnějších zemí na světě. Tady něco nehraje, nebo nám pohádku nevyprávějí do konce.

Je to tedy tak, že cizinci jsou – na rozdíl od Čechů – ochotni za nízké mzdy pracovat?

Uvedu příklad. Jestliže někdo v Čechách nabídne cenu práce v čistém jedenáct tisíc korun měsíčně, zkusme zauvažovat. Mám děti, rodinu, bydlení a za jedenáct tisíc nezaplatím někde ani nájem, natož abych zaplatil jídlo, a to nehovořím o nadstandardech. Takovou práci nemůžu přijmout. Jedině že bych byl sám, bydlel na ubytovně s dalšími osmi lidmi, peníze posílal do země, kde jsou mzdy ještě nižší než ty české, ale to není seriózní budoucnost. Ani jako rodiče nedoporučíme, aby naše dítě nastoupilo do práce za jedenáct tisíc čistého.

Tím zároveň odpovídám na to, na co se ptáte. Podmínky jsou nesrovnatelné, a jestliže chce u nás pracovat někdo ze zahraničí, ať pro něj platí stejné podmínky jako pro občana České republiky, který tu žije, má rodinu, zázemí, myslí na budoucnost, vzdělání, důchod, chodí do nějakého kulturního zařízení, žije normální život a neživoří. Bydlet s osmi lidmi na ubytovně bez možnosti žít normálně, to není život. Česká republika by si to měla uvědomit, aby takto nevytvářela chudou část společnosti, která přežívá z měsíce na měsíc. Neměli bychom se vydávat tímto směrem, a to už vůbec nehovořím o kulturních rozdílech.

V Kvasinách zaznamenali o více než 400 procent nárůst drobné kriminality. Zaměstnanci hlavně z Ukrajiny i Polska jsou ve dne v práci a večer dělají nepořádek. Souvisí to podle vás s tím, o čem jste teď mluvil, tedy že tito pracovníci nemají dostatečné zázemí, přítomnou rodinu, bydlí na ubytovnách…

Jednoznačně to s tím souvisí a jde o zodpovědnost zaměstnavatele, kterou způsobuje svojí politikou. Ať zaměstnavatelé stavějí byty, ne ubytovny. Ať zaměstnancům nabídnou možnost stát se kmenovými pracovníky, kteří mají možnost si sem pozvat rodinu. Problém je i s dodržováním bezpečnosti práce u zahraničních pracovníků. Například na Humpolecku došlo dokonce k vážným zraněním týkajícím se cizích zaměstnanců. Humpolec se tím musí velmi vážně zabývat, protože to způsobuje dost silné tlaky mezi občany, což má dopady do širokého spektra oblastí včetně radikalismu občanů. Zaměstnanci z ciziny pak vytvářejí uzavřené komunity, pak už stačí málo a může dojít k nepřístojnostem. Musím říci, že mluvíme o určitých případech, nikoliv o tom, že všichni, kdo přicházejí, se chovají neslušně. Nemůžeme je házet do jednoho pytle. Ale nervozita je jednoznačná, a pokud by ji někdo chtěl popřít, tak mu to tamní občané dají silně najevo.

Zkusme se na to podívat i z druhé strany. Jaké výhody tkví v zaměstnávání cizinců – vyjma tedy nízké mzdy?

Teď bych skoro měl říct, nejsem zaměstnavatel a nechci se přiklonit k obhajování zaměstnavatelů bez ohledu na to, odkud jsou. Nehodlám argumentovat ve prospěch zaměstnavatelů, protože bych obhajoval neobhajitelné. Navíc těch problémů je mnohem více: přes nízkou cenu práce došlo k tomu, že se technologické zaostávání prodlužuje, místo abychom využívali nové technologie, preferujeme nízké mzdy. Pro zaměstnavatele nenacházím pozitiva, o kterých bych chtěl mluvit.

Je úroveň českých zaměstnanců dobrá? Lze najít dost pracovníků? Česká republika patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě a některým oborům chybí dostatek lidí. Potřebujeme nutně pomoc ze zahraničí?

Není to nezbytná nutnost, ale aby to nevyznělo špatně. Každá země potřebuje lidi, kteří přicházejí. Zájem žít v České republice značí, že jsme se posunuli ze země, která na tom nebyla dobře, mezi země cílové. U nás žije asi půl milionu cizinců, pracují a v podstatě nevytvářejí vážný problém. Spíše jde o to extenzivní nabírání lidí, je záměrné, umělé, pouze na dočasnou dobu, a to je podle našeho soudu špatné. Výrobek se dá dělat i v technologiích, které nejsou tak lidsky náročné, ale zde vzniká polštář spojený kurzem české koruny a nízkou cenou práce. Tyto nadbytečné polštáře brzdí rozvoj české ekonomiky. Máme tři sta osmdesát tisíc nezaměstnaných a měli bychom udělat vše, aby část z nich práci měla. U dlouhodobě nezaměstnaných jde o logicky těžší záležitost. Cílem je, aby byli zaměstnáni Češi, což zároveň nevylučuje, aby u nás byli zaměstnáni i cizinci.

Včera mě oslovil jeden pán, který se jmenoval Zoran, nikdy dříve jsem ho neviděl. Řekl mi, že dělá na stavbě, žije tady, má české občanství, a když přijde na stavbu, pomáhá mu člověk, kterému dávají šedesát korun na hodinu. To je neakceptovatelné. Pokud se zde chová korektně, je to v pořádku, ať zde pracuje, ale není možné, aby ho někdo odíral s poznámkou, že na Ukrajině je nižší příjem. Mimochodem, jedním z hlavních důvodů pro Brexit je nespokojenost Britů s pracovní sílou z východní Evropy, což je skutečně vážná věc a my si tento důvod nechceme připustit. Nervozita v zemích staré evropské patnáctky je obrovitá, proto stanovujeme minimální mzdu a evropský pilíř sociálních práv, a proto vítáme zájem premiéra, který chce, aby Česká republika směřovala ke mzdovému růstu vyspělých zemí Evropské unie.

Mluvil jste o tom, že jedním z problémů je nízká cena práce. Co ale pro zlepšení situace udělat dál?

Zlepšit práci ekonomické diplomacie, abychom plně využili toho, co Česká republika dovede. Máme mnoho světových výrobců, například společnost Tescan, výrobce mikroskopů, Meopta v Přerově, výrobce optických přístrojů. Avast, který dělá kybernetická zabezpečení a je jedním ze světových lídrů, firma K2, která vytvořila hru Mafia, to jsou firmy, které nám dělají obrovský věhlas ve světě. My se nemusíme stydět, že jsme zaostalou zemí. Co se týká mezd, jsme zaostalou zemí, ale to se dá změnit.
Doufám, že si někdo nemyslí, že by si zahraniční firmy dovolily zaměstnat někoho, kdo svoji práci neumí a nedovede. Podívejme se třeba na úspěch společnosti Škoda, která působí pod stejnou značkou i ve světě, jde o úspěšný produkt a dílo českých inženýrů, českých hlav. V tomto nám chybí sebevědomí. Česká republika by se měla soustředit na to, aby ukázala, co umíme. Sebemrskačství přes dvacet let nám stačilo, abychom si uvědomili, že máme navíc. Česká republika má výhodu nejen geografickou, ale také ve zdatné flexibilní pracovní síle a může pomýšlet na přední místa v žebříčku ve srovnání s jiným zeměmi.