Takhle drsné přirovnání běženecké vlny jste asi ještě nečetli. Zpěvačka Blanka Šrůmová pak po rockersku naložila i neziskovkám

30. 1. 2016 23:59

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Migranti Evropu změní a sociální systém začne kolabovat. Rozvoj se zastaví a lidé budou muset zpátky na stromy a začít znovu. Měli bychom se už teď připravit na to, že se o nás žádné úřady starat nebudou a začít myslet. Sami za sebe. Tak hovoří zpěvačka a muzikantka Blanka Šrůmová, která sympatizuje se Stranou svobodných občanů. Hrávala v Tiché dohodě, ale nedávno založila kapelu Něžná noc. Ostatně toto je v jejím životě první politický rozhovor.

Takhle drsné přirovnání běženecké vlny jste asi ještě nečetli. Zpěvačka Blanka Šrůmová pak po rockersku naložila i neziskovkám
Foto: Hans Štembera
Popisek: Blanka Šrůmová

Anketa

Vadí vám slova Miloše Zemana o Sobotkovi a kalašnikovu?

3%
94%
hlasovalo: 32716 lidí

Připadala jste si někdy jako loutka, marioneta?

Píseň „Marioneta“ vznikla z podvědomí a nešlo o žádný kalkul. Není potřeba v tom nic hledat. Nepleťme sem ale už písničky od Tiché dohody. Mé názory jsou jen mé a stojím si za nimi. Ostatně Tichá dohoda byla vždy zcela a striktně apolitická. A teď k otázce. Vždycky jsem se snažila konat tak, abych se jako loutka necítila.

Opravdu jste nikdy neudělala nic, za co jste se pak styděla?

Určitě ano, nejsem svatá. Udělala jsem dost věcí, které bych s dnešními zkušenostmi neudělala. Chybama se člověk učí. Kdybychom byli všichni chytří už ve dvaceti, tak nevznikne mnoho zajímavých věcí. Spousta skvělých hudebních nahrávek, knih i obrazů vznikla díky nevyzrálosti tvůrců, dejme tomu i určité naivitě. Šlo o hledání a bez něj by byl svět dost nudný.

Přemýšlela jste někdy o tom, jak by měla vypadat ideální společnost?

Určitě, ale pak jsem to vzdala. Nikdy existovat nebude. Ideální společnost podle jedněch zase nebude vyhovovat těm ostatním. Naše společnost rozhodně ideální není, ale nic lepšího lidi ještě nevymysleli. Zrovna nedávno jsem tady na pražském Smíchově na nábřeží viděla dva snad patnáctileté kluky, kteří si něco píchli do žíly a odešli... asi do školy. To je hodně blbý. Když nám bylo patnáct, tak jsme to povětšinou neznali, ale bylo to taky hlavně tím, že společnost nebyla svobodná. Jen jsme si o tom potajmu šuškali, tvrdé drogy se objevovaly pomálu. Nicméně i o tom je, bohužel, svoboda jednotlivce, za kterou ale buďme do jisté míry šťastni, i přes tato negativa. Nejde, abychom byli všichni bezproblémoví, normalizovaní, v jedné lajně, i když se o to společnost snaží.

Nedostal se celý hudební průmysl kvůli sdílení hudby na internetu do slepé uličky?

Vše se změnilo. Firmy pořád existují, ale vydávají jen nezávadné popové kapely pro masy. Musí to být nicneříkající, nesmí to jít moc do hloubky. Někteří muzikanti, vlastně bych jim tak ani neměla říkat, se zase chtějí zalíbit stádu. Třeba ten skinhead na Českém slavíku. Tohle oficiální struktury v podstatě podporují, takže se úspěch brzy dostaví. Já jsem nikdy do Slavíka pozvaná nebyla, ani snad v té anketě nejsem uvedena. Naše kapela se toho nezúčastňovala, takže mě to nechává v klidu.

Nikdy jste nepřemýšlela, že napíšete protestsong?

Tohle nedělám. Nikdy mě to ani moc nezajímalo, možná tak od Boba Dylana... Někteří lidé jsou ale asi tak moc frustrovaní, že to musí dávat i do písniček. Výjimka je Karel Kryl. Ten psal politické věci, ale byl to hlavně velký básník. V písních měl obrazy, které člověka bavily. Navíc si stál za svou pravdou.

Moc kumštýřů se k politickým stranám a jejich programům otevřeně nehlásí. Proč vy jdete s kůží na trh?

Tak pozor, u mě šlo hlavně o sympatie k panu Machovi, který mi přišel v té době jako Mirek Dušín. Většinou se umělci podporovat někoho bojí, aby se nezdiskreditovali. Většinou si spíš nechají od nějaké politické strany tučně zaplatit, to jim nevadí. Mě neplatí nikdo, ani Mach. Podle mě by se umělci vůbec neměli motat do politiky. Proto se divím, že se mnou chcete mluvit. Ale já vám to klidně řeknu. Mně je to totiž fuk.

Jak se zrodily vaše sympatie ke Straně svobodných občanů?

Zahrála jsem písničku na jednom z prvních mítinků Svobodných, už je to asi tak tři roky. Tenkrát se o nich ještě moc nevědělo. Před tehdejšími volbami jsem hledala někoho, koho bych mohla volit. Není mi totiž úplně jedno, kdo to tady bude řídit a ovlivňovat. Nikoho jsem nemohla najít. Jeden po druhém je to zástup kariéristů, kteří melou pořád to samé. Ať už je to levice nebo pravice. Na facebook mi někdo poslal projev Petra Macha. Vůbec jsem ho neznala, ale říkal věci, které měly hlavu a patu. Chtěl pomoci lidem od daňové zátěže, zredukovat přebujelou byrokracii a tak dále. Vždyť všech poplatků rok od roku přibývá. A to nemluvím o půjčkách, kvůli nimž jsme všichni drancováni naprosto šíleným způsobem a mnohdy v tomhle systému nemáte jiné řešení. Svobodní se také snaží o podporu rodiny a pomoc svobodným matkám, angažují se v případech dětí v Norsku. Svobodné matky jsou v naší společnosti ohroženou skupinou. Vím, o čem mluvím. Mnoho let jsem žila se synem sama.



Jako muzikantka a zpěvačka taky musím do sociálního systému odevzdávat nemalé částky. Přitom mi na úřadě ale klidně řeknou: „... stejně to vypadá, že vaše generace už žádné důchody mít nebude...“ Zatím to třeba neřeším, ale třeba když vydržím hrát ještě dvacet let po českých kulturácích, tak nezemřu v chudobě... Když pak vidím ten zbytnělý sociální systém a hustou síť neziskových organizací, tak na to jen výrám. Teď jsem četla nějaký otřesný seznam, kolik jich je a kolik peněz přerozdělují. Například my jako muzikanti jsme sociální systém nikdy moc nezatěžovali. Většinou hrajeme, dokud to jde.

Už jste se toho dotkla. Jak tedy vnímáte neziskový sektor v Česku?

Za pojem neziskový sektor se dá schovat leccos. Termín „neziskový“ je každopádně falešný. Plynou do něj obrovské finance, které kdosi přerozděluje, část na nějaké ty potřebné a velkou část na svoje platy. Ti, co pracují v neziskovkách, jsou, jak jsem si všimla, většinou docela bohatí. Asi jim to funguje dobře. Asi to má hodně společného s tím, co se děje v Evropě. Neziskovkám asi dost záleží na tom, aby se sem dostalo co nejvíce migrantů. Jde o obrovský byznys a nedělají to jen z dobroty srdce. Společnost se rozdělila na lidi, co masovou migraci chtějí a na lidi, co ji nechtějí, ale hlavně jsme to my, kdo to zaplatí, ať už přímo nebo nepřímo, neziskovkám a jiným, co z toho profitují.

Jak vy osobně přistupujete k masové migraci do Evropy?

Pokud budeme muset ještě více odvádět do sociálního systému, protože nám to někdo nařídí, moc mě to nebere. Ostatně už je to přesně to, co se děje, masová migrace se mi nelíbí a odmítám jakákoli nařčení z různých -ismů.

Na konci zimy začnou na starý kontinent nejspíš přicházet další uprchlíci. Máte z toho strach?

Samozřejmě. Nyní se to všude dost přetřásá. Chápu, že lidé potřebují pomoci. Jsme systém, který jim může poskytnout pomoc, ale krátkodobě, než se věci vyřeší, ale obávám se, že budou i tak v naší společnosti zklamaní, což povede k frustraci. Asi nikdo si dnes nedokáže představit, do jakých rozměrů migrace naroste. Měla by se proto už okamžitě stanovit pravidla a mantinely pro nově příchozí. Pokud se nestanoví, bude se to rovnat živelní katastrofě. Představte si třeba hospodáře, jeho úrodu a obrovské hejno sarančat. V obrovském množství přiletí, popasou se na úrodě a usadí se tam. Co s tím hospodář bude moci dělat? Bude šokován a nejdřív je bude po jednom sbírat. A pak ale přiletí další a další, až řekne: „Hele sarančata, tak a už dost.“ Takže jak to pak bude řešit náš hospodáříček? Bude muset přijmout ten fakt, že od teďka bude živit nevítané hosty? ... anebo zvolí chemický postřik, protože je jich prostě moc a pokusí se jich zbavit? U sarančat bychom tohle řešení přijali. U jiného živočišného druhu ne!

Jste si vědoma toho, že až to vyjde, tak pro některé lidi budete největším z xenofobů?

Jak jsem říkala, jde o obraz, metaforu. Neznamená to, že bych byla příznivcem nějakých radikálních řešení. Jen se snažím naznačit, že řešení nespadne z nebe a navíc nebude vůbec jednoduché. Evropa a její společnost se každopádně změní. Měli bychom na to být připraveni a začít se s tím učit žít. Jinak, na kritiku jsem zvyklá.

Jak by v budoucnosti mohla vypadat společnost, která by se ideálu alespoň přibližovala?

Nějakou dobu jsem žila v Latinské Americe, v Peru. Tam plyne život přirozeně, protože je společnost úplně jinak nastavená. Nůžky mezi bohatými a chudými jsou široce rozevřené. Kdo má majetek, chrání ho ve městě ostnatými dráty, ve kterých je elektřina a jak říkali oni sami, taky to tak nebylo vždycky, až od doby, co se chudí lidé z venkova nahrnuli do měst v domnění, že se jim povede lépe. Ale také víme, jak jsme jejich inckou kulturu jako Evropané porobili, když jsme tam vtrhli. Jejich bůžky jsme přetavili na křesťanské symboly vyvedené v jejich zlatě, vzali jsme si všechno a hotovo. Je to takzvaná rozvojovka. Proto jsem přemýšlela, jestli jsme připraveni na to, že se časem vrátíme na pozici takové rozvojovky, když sem v naivitě přijmeme obrovské masy lidí jiného vyznání... Migranti Evropu změní. Rozvoj se zastaví a lidé budou muset tak nějak začít znovu, pokud to samozřejmě přežijí. Měli bychom se už teď připravit na to, že nás žádné úřady ani vládní úředníci nespasí a začít myslet. Sami za sebe.

Blanka Šrůmová v čase

Narodila se roku 1965 v Praze. Vystudovala Střední pedagogickou školu a současně i zpěv a klavír na Lidové konzervatoři u profesora Josefa Rybičky. Nejdříve vystupovala se skupinou Balet. Velmi oblíbená byla ale až její další kapela Tichá dohoda. Z té doby pocházejí songy jako Marioneta či Tulák po hvězdách. Kvůli tehdejší vytíženosti odešla ze studií andragogiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně tři roky působila ve folkové formaci Kamelot. V současnosti žije s hudebníkem Janem Saharou Hedlem, s nímž na přelomu loňského roku založila skupinu Něžná noc.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Já vám to řeknu úplně natvrdo... Generál Šándor po masakru v Mnichově varuje. Bude to prý stále horší

14:22 Já vám to řeknu úplně natvrdo... Generál Šándor po masakru v Mnichově varuje. Bude to prý stále horší

ROZHOVOR O pátečním vražedném útoku v Mnichově i o bezpečnostních opatřeních a jejich účinnosti prom…