Táňa Fischerová: Jestli opravdu umělci otevřou divadla k diskuzi, připomene to rok 1989

Co říkáte na to, že Prima neodvysílala avizovaný pořad Show Jana Krause v plánovaném čase, ale nasadila místo toho reprízu? Po tlaku veřejnosti slíbila odvysílat pořad bez čtvrthodinového úvodu, v němž známé osobnosti vyjadřovaly svá přání ke státnímu svátku 28. října.

Pro mne je to jednoznačný důkaz o tom, jak je to u nás se svobodou slova. Víte, on každý nemusí mluvit tak, jak se to jiným líbí, nemusí mluvit korektně, jak se to pořád vyžaduje. Ne, ti lidé v pořadu vyjádřili, co cítili a co chtěli říci. Bylo to jednoznačné vyjádření k panu Bradymu, o tom žádná. Ve svobodné zemi se tohle necenzuruje. Ať si o tom každý myslí, co chce. Někdo si pomyslí, to jsou pitomci, někdo si pomyslí, že to je dobré, někomu se to bude líbit a někomu ne. To je svoboda. A se svobodou se přistupuje s úctou i k divákům, aby si mohli vybrat, jaký na to budou mít názor. Ale nedělá se to tak, že to prostě zcenzuruji. Tím se pomalu řítíme tam, kde už jsme jednou byli.

Nejprve přišla Prima s odůvodněním, proč pořad nebyl odvysílán podle plánu, že ho tvůrci odevzdali pozdě. Když se tvůrci ohradili, že odevzdali pořad včas, televize nově vysvětlovala, že ho stáhla z obavy z Rady pro rozhlasové a tlevizní vysílání, protože by jí kvůli nevyváženosti mohla udělit pokutu. Ale tahle podmínka se vztahuje jen na zpravodajské a publicistické pořady, nikoli na zábavné. Jak tedy takovou argumentaci vnímáte?

Tohle přesně říkal v Radiožurnálu právník Rozehnal, který se této problematice věnuje. Uváděl, že se to vztahuje jen na zpravodajské a publicistické pořady, ale podle něj i tam je někdy těžké vyváženost ohlídat, když člověk řekne svůj názor. A když jeden řekne á, druhý bé, pokud ještě někdo posunuje pravdu k polopravdě, je z toho guláš. Podle Aleše Rozehnala ani to, že by v pořadu zazněly nějaké jednostranné informace, by nemuselo znamenat, že vysílání je ve svém souhrnu neobjektivní a nevyvážené. Kdyby Prima přece jen dospěla k závěru, že nějaký pořad je nevyvážený, může vždycky udělat zvláštní pořad, kde se nějakému tématu může věnovat z jiné strany a budou tam argumenty odjinud. Tak může vyváženosti dosáhnout, ale není možné udělat každý jednotlivý pořad korektní.

Podle Primy byl pořad nevyvážený, další televizi obhajují tím, že pořad byl namířen proti prezidentu Miloši Zemanovi, že v něm šlo víc o vyjádření protizemanovského postoje než o vyjádření pocty panu Jiřímu Bradymu. O co podle vás šlo?

Podívejte, ty dvě věci nemůžete od sebe oddělit. Nemůžete v tuto chvíli od sebe oddělit postoj k prezidentovi od pana Bradyho, protože se to prostě propojilo a srostlo v jeden problém. To znamená, že když někdo vystupuje pro pana Bradyho, kritizuje prezidenta Zemana. Ono to jinak nejde, protože přes všechno mlžení a polopravdy Hradu je zcela zřejmé, že pan Brady byl skutečně na seznamu vyznamenaných a pak z něj byl vyškrtnut. Všechny reálie ukazují, že to tak bylo. Ať si kdokoli říká cokoli. Prostě pan Forejt nemůže volat někomu, o kom není rozhodnuto, že bude oceněn. Jinak by si z Hradu dělali srandu.

O tom, že ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt nejednal z vlastní vůle, ale z pověření Hradu svědčí i to, že ve své funkci dál zůstává. Nemyslíte, že kdyby jednal svévolně, nejspíš by musel rychle odejít?

Jistě, na hodinu. Je to jasné. Navíc prezident Zeman přiznal, že mluvil s ministrem Hermanem o tom, že nechce, aby se setkal s dalajlámou. Pouze popřel tu druhou část, že vyškrtne ze seznamu vyznamenaných pana Bradyho. To se ale skutečně stalo. A pak je hrozně smutné vidět v televizi v přímém přenosu jeho dva spolupracovníky, jak neříkají pravdu, abych byla jemnější a neříkala rovnou, že lžou, když tvrdí, že Jiří Brady nikdy na seznamu vyznamenaných nebyl. To zjevně není pravda. A nestydí se, že neříkají pravdu. A nemůžete to ani odpárat od toho, o čem jsem mluvila v pořadu já, od problému s Čínou. Protože to problém je. Není pochyb o tom, že když naši čtyři nejvyšší ústavní představitelé udělali prohlášení, o jehož hanebnosti se vyjadřuje i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, je to servilita, ke které nedostali mandát. Když jsme je volili, nikdo nečekal, že začnou obětovat lidská práva ekonomickým výhodám pouze některých lidí.

Předsedové komor Parlamentu Milan Štěch a Jan Hamáček neměli pověření Senátu a Poslanecké sněmovny, což vadí i některým zákonodárcům. Senátoři se tím chtějí zabývat.

Oni mluvili za sebe, a ne za Parlament. Ale když jsou zvoleni, mluví za český národ. A to je podstatné. Nejde jen o ekonomiku, protože se ukazuje, že zatím ekonomické vztahy s Čínou jsou nepodstatné. A předehrou k tomu, co se dnes děje, byla návštěva čínského prezidenta, kdy se naše policie změnila v policii, jež chrání lidi, kteří porušují naše zákony, a jsou příslušníky země, která si tady dělá, co chce, a dává to najevo silou. A ještě jim česká policie z cesty odstraňuje české demokraty. To bylo opravdu tak šokující, že občanská společnost je od té doby ve střehu, co se to děje. A tohle všechno ukazuje, že jsme na cestě popření svobody slova a demokratičnosti. Protože i ten poslední závěr této historky, že Čína přivítala prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, ale že to podle ní byla slova a oni teď budou kontrolovat, jestli jsou takové i činy, tak to ukazuje, že jsme tedy jako žáčci třetí bé obecné školy. Kde to jsme? Jsme přece ve středu Evropy, v roce 1989 jsme si zvolili cestu demokracie a trváme na ní. Na Primě nešlo o nic jiného, než že vystoupí osobnosti, které demonstrují, že jde o to, zda půjdeme cestou nedemokratickou a ztráty všech svých svobod, nebo zda jsme svobodní. A to je meritum věci.

V některých médiích se objevilo tvrzení, že Prima pořad musela sestříhat i proto, že se v něm objevila i vulgární slova na adresu prezidenta. Je to pravda? Opravdu se někdo nechal unést emocemi?

Ne. Sprosté slovo tam nezaznělo ani jedno. O tom se mohli lidé přesvědčit v nesestříhané verzi, která byla zveřejněna na internetových stránkách Honzy Krause. Ale vidíte, jak ty lži fungují, je to snaha poštvat na nás lidi. Ano, zazněly tam velmi ostré názory, ale rozhodně žádné vulgarity. Takže doufám, že se o tom může každý přesvědčit a udělat si vlastní názor. A o to jde. Málo platné, jakmile začne takováhle cenzura, jsme na cestě zkázy. Je třeba před tím velmi vážně varovat, protože těch indicií už je hodně.

Myslíte si, že se atmosféra u nás stále zhoršuje a že by lidé měli dát jasně najevo, že takhle ne?

Ta petice umělců je dost vážná. Jestli opravdu umělci otevřou divadla k diskusi, připomene to rok 1989, kdy jsme se zbavili toho, co jsme nechtěli, a začalo se o tom vážně diskutovat. A myslím, že ta diskuse tady dnes vůbec schází. Situace se u nás vyhrocuje černobíle, jako by stál jeden názor proti druhému a nic nebylo mezi tím. Já například stojím ve středu, nikdy nestojím ani na jedné ani na druhé straně, a velmi vážím slova. Ale takoví lidé, kteří stojí ve středu a moudře jsou schopni posoudit situaci ze všech stran, nedostávají prostor. V tomhle ohledu je otevření divadel, dojde-li k němu, velkým posunem a vztyčeným prstem všem těm populistům, kteří si dosud mysleli, že silou všechno utlučou. A je velmi dobře, že se občanská společnost, a toto je občanská společnost, začíná sbírat k nějakým akcím, protože jde opravdu o hodně.

A zúčastníte se osobně i diskuse v nějakém divadle, pokud se uskuteční, jako v roce 1989?

Nevím, protože tak daleko to ještě nedošlo. Ale samozřejmě půjdu kamkoli, kam budu pozvána. Když to bude probíhat někde poblíž, tak se tam samozřejmě ráda zajdu podívat, stejně jako jsem chodila v roce 1989. Ale já své názory říkám všude, řekla jsem je i na Primě, takže se to k lidem dostane. A podepsala jsem i petici umělců, že už není možné mlčet. Já nemlčím.