Telička: Poslat policisty na Václavák umí každý, ale ovlivnit dění v Radě EU už každý nedovede. Více problémů je v členských zemích než EU jako celku

27. 12. 2016 12:00

ROZHOVOR „Poslat policisty na Václavák umí každý, ale ovlivnit dění v Radě EU už každý nedovede. Problémy jsou mnohem více v členských zemích než v EU jako celku,“ říká zkušený europoslanec Pavel Telička (ANO). Svá tvrzení pak ještě dále rozvádí: „Jistě, mnohé věci se rodily složitě a pomalu, některé záležitosti se dále nedoceňují, členské státy neposkytují včas potřebné kapacity, mnozí si hrají na svém písečku, někdo se jen doma předváděl a v EU neuměl nic vyjednat, ale to by nemělo při stavu politiky v některých členských státech nikoho překvapovat.“

Telička: Poslat policisty na Václavák umí každý, ale ovlivnit dění v Radě EU už každý nedovede. Více problémů je v členských zemích než EU jako celku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Pavel Telička

Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu patří jistě mezi nevýznamnější události letošního roku. Jakým směrem se bude ubírat jeho politika se začíná nyní pomalu vyjasňovat. Bylo například oznámeno, že se ministrem zahraničí stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“ politik. Na další posty se dostávají známí byznysmeni a Trump už začal komunikovat s Tchaj-wanem na zlost Číně. Je už tedy zřejmější, co všechno může Trumpova vláda přinést světu a potažmo i nám, České republice? Skutečně skončí svět, jaký jsme dosud znali, jak některé známé osobnosti tvrdí?

Každý zodpovědný člověk si odpustí dalekosáhlé komentáře a počká, jakou politiku bude nová administrativa v Bílém domě uskutečňovat. Do té doby je vše jen pouhou spekulací, minimálně různými hypotézami. Jistě, nominace Tillersona něco naznačuje, ale už jsem zažil překvapení od jiných osobností, od nichž se očekávalo něco jiného, než pak dělaly. Zahraniční politika USA je přeci jen strukturovanější otázkou než dílem jednoho člověka, byť ministra zahraničí. Na druhou stranu se dá přeci jen očekávat posun oproti současnému trendu hned u několika stěžejních os americké zahraniční politiky. Uvidíme, nastane-li to, zda půjde o dočasný jev s následnou korekcí, či skutečný posun.

Putin se na Trumpovo „panování“ jistě náležitě připravuje, a přestože ruská ekonomická situace je stále krizová, popularita šéfa Kremlu stoupá do rekordních výšin. Co čeká Evropu? Mají se menší státy, včetně třeba i Česka, obávat, že budeme znovu jako v nedávné historii obětováni, tentokrát ale „novou“ Amerikou, a skončíme ve sféře ruského vlivu, jak varují mnohé komentáře?

Jsme suverénní stát, který je někde ukotven a je členem řady významných organizací včetně EU a NATO. I díky nim máme jinou váhu než jako osamocená země o deseti milionech obyvatel. Máme možnost dění v EU ovlivňovat, máme spolehlivé partnery a spojence, máme vlastní hodnoty a potenciál. Nevidím důvod pro slova o obětování, také proto, že s USA, nikoliv jen s jedním či druhým prezidentem, nás pojí nadstandardní a přátelské vazby. Nevím, jaké komentáře a subjekty máte na mysli a jestli se odvoláváte na ty relevantní, nebo ty, které někdo (většinou oni sami) označí za odborníky. Znovu říkám, nebudu na základě povolebních výroků a telefonátů spekulovat a dělat dalekosáhlé závěry. Uvidíme. Je v našem zájmu, aby se EU připravila na několik variant dalšího vývoje a ten se snažila aktivně ovlivňovat a nejen čekat, co vzejde z Washingtonu. Máme svoji sílu.

Zásadní pro mezinárodní scénu bude i Trumpova politika vůči Číně. Už teď hodně hraje pro scénář, že se domluví s Rusy proti Číňanům. Nezvykle volal tchajwanské hlavě státu, naštval tím Peking a pak ještě řekl, že neví, proč by USA měly držet politiku jedné Číny a za její uznání bude nejspíš žádat ústupky. Přijde obchodní válka? Budou se Číňané muset podrobit? A s jakými kartami vlastně Trump může hrát? Je také připomínáno nemalé množství amerických dluhopisů, které Peking drží…

Nevidím důvod se domnívat, že mezi USA a Čínou dojde k nějakému zásadnímu zhoršení vztahů, není to v zájmu ani jedné ze stran.

Nakolik se dá říct, že události jako Brexit či právě volba Trumpa ukázaly, že multikulturalismus je mrtvá idea? Odmítli to lidé i prostřednictvím zmíněného referenda a voleb? A do jaké míry bude dle vašeho mínění tento trend příští rok pokračovat?

Náhledy na multikulturalismus se liší, stejně tak jako jeho definice a interpretace. Řešme raději věcně problémy, které před námi stojí.

Evropa stále zcela nevyřešila migrační krizi a podle expertů prý můžeme po skončení zimy opět očekávat obnovení běženeckých vln, tentokrát především z Afriky. Nechá to Evropa jen tak a bude pak opět čelit dalším teroristickým útokům, jakým byl ten v Berlíně, masovému obtěžování žen, hromadným pouličním bitkám a podobně? Prozatímní opatření ve stylu zřízení Pohraničních a pobřežních sil o kapacitě pouhých 1500 členů bez patřičných pravomocí a nejistá dohoda s Tureckem nás zřejmě nespasí. Co se musí stát, aby evropští lídři začali jednat opravdu razantně a v zájmu většiny obyvatel starého kontinentu?

A jak jste dospěl k závěrům, že to Evropa nechává jen tak? Vy jste nezaregistroval celou řadu rozhodnutí a opatření? Jistě, mnohé věci se rodily složitě a pomalu, něco se implementuje velmi postupně až pomalu, některé věci se dále nedoceňují, členské státy neposkytují včas kapacity, mnozí si hrají na svém písečku, někdo se omezoval jen na negativní postoje bez vlastních iniciativ a návrhů, někdo se jen doma předváděl a v EU neuměl nic vyjednat, ale to by nemělo při stavu politiky v některých členských státech překvapovat. Bohužel. Poslat policisty na Václavák umí každý, ale ovlivnit dění v Radě EU už každý nedovede. Problémy jsou mnohem více v členských zemích než v EU jako celku. Tam se odvíjí politika v souvislosti ze situací v jednotlivých státech. Ujednání s Tureckem nás dlouhodobě sice spasit nemusí, ale v tuto chvíli funguje a dává prostor k dopracování a rozhodnutí potřebného, jakož i k doladění toho méně fungujícího. Ale neříkejte, že se nic neděje, že se nic nerozhoduje. To jsou spíše reflexe výroků těch politiků, kteří neumějí nic jiného než kecat, aniž by měli nějaké povědomí o vývoji, aniž by se aktivně zapojili.

Obecně se ve světovém průmyslu očekává spíše úbytek pracovních míst vzhledem k novým technologiím, robotizaci a podobně. Je Evropa na takovou situaci vůbec připravena? Kde budou za pět, deset a víc let lidé brát pracovní místa, pokud se „na počet lidí“ průmysl výrazně zredukuje? Navíc nám na starý kontinent stále proudí desetitisíce uprchlíků z „třetího“ světa…

Chcete navrhnout zastavení technologického vývoje a robotizace? Chcete čelit inovativním ekonomikám tím, že se zastavíte a budete spekulovat, že technologie berou lidem práci? A tím v konkurenci ztrácet. Máte pocit, že u nás tento problém existuje? Nemyslíte si, že máme spíše nedostatek pracovní síly? Domníváte se, že automatizace například v automobilovém průmyslu vzala lidem v tomto odvětví práci? Že ji nemohou najít jinde? A co sektor služeb? Co digitalizace ekonomiky, co oběhová ekonomika atd., atd.? Nebojíte se spíše toho, že obyvatelstvo stárne? Nechceme raději řešit zlepšení prostředí pro podnikání, rozvíjet služby?

Přibližujeme se opět finanční krizi, jak varují někteří ekonomové? Máme se obávat zejména situace v Itálii? Jsou Řekové už z ekonomických problémů venku, nebo budou znovu natahovat ruku? Může to ve světové ekonomice a finančnictví opět „bouchnout“? Které scénáře jsou podle vás reálné a dokáže se EU na něco takového připravit?

Možné je všechno, včetně toho, že vaše obavy jsou plané. Řecko není ještě z problémů venku, ale situace se zlepšila a dále platí eurem. Musí však udržet kurz a nesejít z cesty. Itálie není v jednoduché situaci, to je pravda. Nejen ona by měla přistoupit k řadě reformních a restrukturalizačních kroků. Celkově vidím potřebu zlepšit ekonomické vládnutí (governance). To je však na delší rozhovor.

O čem by během svátečního času měli přemýšlet lidé a zvláště pak evropští politikové, aby se poměry na starém kontinentu zlepšily a aby EU stále neupadala do nějakých dalších krizí?

Lidé nechť si především svátky užijí a odpočinou si od každodenních starostí. Přeji jim klid a pohodu a po všech stránkách dobrý rok 2017. Situace v EU není vůbec špatná, dokonce bych neřekl, že je krizová. Víte, krize vypadá úplně jinak. V některých oblastech, byť několika málo, jsme slabí a musíme se postavit na nohy. K tomu je třeba umět problémy pojmenovat, mít odvahu je řešit, i když to nemusí být populární. Snad budeme umět vybírat lepší politiky, než tak někdy činíme. V příštím roce budou volby a byl bych rád, kdybychom se rozhodli správně. Je čas na skutečnou změnu, ale ne na experimentování.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Režisér zcela natvrdo: Zahraniční média píší, že Zeman není na rozdíl od Havla politicky korektní. Ale miliony lidí nechtějí být korektní, já také ne. A český národ nerovná se Havel

12:22 Režisér zcela natvrdo: Zahraniční média píší, že Zeman není na rozdíl od Havla politicky korektní. Ale miliony lidí nechtějí být korektní, já také ne. A český národ nerovná se Havel

ROZHOVOR „Četl jsem, že nějaká zahraniční média píší, že Zeman na rozdíl od Havla není korektní. Ale…