Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?Anketa
Evropská unie projednávala přístup k Ruské federaci kvůli posledním událostem. Jak by se k tomu měl Brusel postavit?
Evropský parlament projednával evropské vztahy s Ruskem, kde je řada temných prvků. Například útok na český sklad ve Vrběticích v roce 2014, soustřeďování ruských vojsk na ukrajinských hranicích a také nás pochopitelně zajímá, v jakém stavu se nachází Alexej Navalnyj, protože ruští věznitelé ho ohrožují na životě.
Vezměme si to postupně. Jaký postoj by měla Evropská unie k Rusku zaujmout po oznámení českých zpravodajců, že výbuchy ve Vrběticích měli na starosti ruští agenti GRU? Jakou reakci byste očekával od ostatních států?
V první řadě jednotnou, protože tam byli zabiti evropští občané, takže se Evropská unie jako celek musí bránit. Je to útok, který nemůžeme přijmout, protože pokud by cizí mocnosti na evropském území opakovaně prováděly teroristické útoky, tak to bude jen horší a diktátoři si zvyknou, že to mohou dělat a budou to opakovat. Jsem rád, že v Evropském parlamentu s výjimkou krajních politických proudů víceméně všichni jednotně Českou republiku a české občany podpořili.
Říkáte, že reakce má být jednotná. Máte na mysli něco konkrétního, ať už nějaké sankce, vyloučení diplomatů z každého státu tak, jak je tomu v návrhu usnesení po zmíněném jednání? Co byste si představoval?
Agenti GRU jsou v podstatě teroristé podle všech měřítek, kterými se věc dá hodnotit. To znamená, že by jako zločinci měli také být potrestáni. V tomto případě skutečně musíme jako Evropa spolupracovat, protože možnosti našich policejních složek postihovat tento typ kriminality jsou limitované, takže se musíme spojit a musíme na tom spolupracovat.
Ozývala se kritika směrem k Evropské unii i Severoatlantické alianci, že jejich dosavadní reakce byla příliš mírná. Měl jste stejný pocit, nebo se domníváte, že je vše otázkou jednání a na reakci se musí počkat?
Tam byla především zkažená česká reakce, protože český ministr vnitra Jan Hamáček, který informoval zahraniční kolegy o naší situaci, neodkázal pořádně vysvětlit, co se stalo a oni chvíli nevěděli, co se po nich chce. V podstatě od prvního okamžiku, kdy jsme se o útoku dozvěděli, jsme kontaktovali vedení naší politické skupiny a moje kolegyně Markéta Gregorová se podílela na vyjednávání reakce v Evropském parlamentu. Ta reakce je podle mne velice přiměřená situaci, tvrdá a hlavně jednotná.
Jak jste v celé kauze vnímal proslov Miloše Zemana a jeho rozhovor pro CNN Prima News? A jak vnímáte jeho roli hlavy státu v tomto případě?
Já nevím, za hlavu jakého státu se považuje, ale celý proslov mi přišel, jako by byl napsaný v Moskvě v centrále GRU. Obsahově tomu naprosto odpovídal. Já musím se zklamáním připomenout některé body z debaty v Evropském parlamentu, kdy právě Putinovi spojenci mávali Zemanovým projevem a odkazovali se na Miloše Zemana, že se vlastně nic nestalo. Tady prezident republiky fatálně selhal tím, že dal všem nepřátelům České republiky náboje, aby mohli naši zemi bezostyšně kritizovat.
Obáváte se stejně, jako někteří odborníci, že Rusko sice přistoupilo na paritu diplomatických vztahů, ale jeho odveta může přijít z jiného směru? Například přes omezení působení českých firem v Rusku či cokoliv jiného?
Já bych především všem českým firmám vzkázal, že snažit se podnikat se zemí, která se chová nepředvídatelným způsobem, organizuje teroristické útoky, používá proti lidem na evropském území jedy, není rozumné. Jak můžete s takovou zemí obchodovat a podnikat, když stále hrozí, že vás tímto způsobem podrazí. Z povahy věci je nerozumné, já bych tam vůbec neinvestoval, vůbec bych neřešil, zda je to ztracená, či není ztracená příležitost. Dokud se tamní režim nezmění a nebude tam někdo, na koho se dá spolehnout, kdo vám nelže a nesype vám do čaje polonium, tak se nemáme vůbec o čem bavit.
Psali jsme:
Kolem Vrbětic se vyrojila spousta spekulací a je pravdou, že celá kauza má několik otazníků. Jak podle vás tyto dohady souvisí s tím, jak premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) komunikoval s veřejností?
Oni trochu vystupovali jako Pat a Mat. Nedokázali pořádně říci, že je tu problém a nedokázali požádat spojence o pomoc, což vyvolalo tyhle otazníky. Já myslím, že v těchto krizových situacích by se měli politici semknout a nikoliv hystericky, ale klidně a vyrovnaně říct, že je tu problém, že potřebujeme pomoct, a že takto se problém řeší.
Na hranicích Ukrajiny se pohybovala ruská armáda. Jde o další agresi Ruska, jak říkají kritici, anebo o obranu vlastního území tak, jak tvrdí jiní?
Vnímám to tak, že Rusové v podstatě zkoušeli, co uděláme, když vyrazí k ukrajinským hranicím. A jestli bychom něco udělali v případě, že by je překročili a pokračovali směrem na Kyjev. Zaregistroval jsem, že v Kyjevě kvůli tomu byla značná panika, slyšel jsem, že lidé si na zahradách kopali bunkry. Každopádně vzhledem k tomu, že evropská reakce byla poměrně rychlá a ostrá, rozhodli se Rusové neriskovat.
Domníváte se, že i v tomto případě by měla Evropská unie nějakým jednotným způsobem zakročit?
Jednoznačně, protože společná evropská zahraniční obranná politika nás vlastně k tomuhle přímo váže. Pokud je jeden evropský stát napaden, je to napadení všech evropských států a my se musíme bránit společně. Měli bychom být připraveni ke společné obraně v případě, že nás Rusko nebo kdokoliv jiný nějak agresivně napadne.
Zatím se nezdá, že by Rusku sankce příliš vadily nebo že by Rusko zastavily v tom, co dělá.
Určitě hospodářské škody nadělaly, když se podíváte na vývoj kurzu koruny a rublu, je na grafech krásně vidět, kdy se sankce objevují a Rusko to oslabuje. Jedná se trochu o zákopovou válku, samozřejmě jim to vadí, ale zároveň nejde o nástroj, který by Rusko jako takové položil. Je to trochu opotřebovávací boj a zkouší se, kdo vydrží déle.
Co by měla Evropská unie dělat v případě odpůrce Putinova režimu Alexeje Navalného? Je požadováno jeho propuštění z vězení a tak dále, ale dá se s tím fakticky něco dělat?
Samozřejmě že ano. V podstatě už to, že se o něm mluví, efektivně brání ruskému režimu, aby mu někde potichu stranou zakroutil krkem. Oni si nemohou dovolit zabít člověka, který je zmiňován v rezolucích Evropského parlamentu, protože přece jen se o rezolucích dostatečně mluví a i před běžnými Rusy by vypadalo hloupě, jak se chovají k politickým odpůrcům ve vlastní zemi.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že česká vláda neměla v rámci pandemického zákona právo uzavírat všechny služby a obchody a dal jí čas na nápravu. Jak neustálé kličkování vnímáte?
Už čtvrtý ministr zdravotnictví stále nemá plán. Oni nejsou schopni na základě vědeckých podkladů vytvořit normální a dlouhodobou strategií, jak s pandemií zacházet, podle ní postupovat a připravovat smysluplná opatření. Stále pokračují v chaotickém způsobu řízení země, kdy opatření vymýšlejí na poslední chvíli, náhodně a bez nějakých dat, aby měli na tiskové konferenci co říct. Je to velmi špatně a neměli by to dělat. Je třeba zavést systematické řízení, někoho, kdo bude umět stát zorganizovat, aby fungoval, a aby v té pandemii poskytoval svým občanům rozumný servis.
Vy jistě věříte, že tím někým jsou Piráti společně se Starosty a nezávislými…
Pochopitelně, protože Piráti mají dlouhodobě zkušenosti, v podstatě máme řadu odborníků z různých odvětví, hodně z nás pochází z IT prostředí a máme zkušenosti s tím, jak řídit složité informační systémy a organizovat podobné věci. Naši kolegové ve starostovské části koalice mají naopak zkušenosti s místními samosprávami. My skutečně víme, jakým způsobem zemi řídit a rádi to uděláme, budeme-li mít tu možnost.
Domníváte se, že obchody a služby už by měly být v nějakém omezeném režimu otevřeny s ohledem na nízká čísla nově nakažených koronavirem?
Na základě čísel, která vidím, bych k pozvolnému rozvolňování přistupoval. Musí to korespondovat s tím, co dělají ostatní evropské země, ale celková vlna uvolňování už je cítit s tím, jak se zlepšuje počasí. A s ohledem na počasí bych to načasoval.
Piráti vyzývají k předčasným volbám s tím, že vláda je v krizi. Nejedná se trochu o předvolební kampaň vzhledem k tomu, že nemohou být volby vyhlášeny tři měsíce před řádným termínem a nyní už je konec dubna? Volby by se tedy musely konat v květnu nebo červnu.
Každý měsíc, který vláda Andreje Babiše pokračuje … respektive současné složení Sněmovny krizi prodlužuje, prodražuje a ohrožuje další životy, takže čím dříve to skončí, tím lépe. Technická otázka pouze je, jak to udělat, protože Andrej Babiš a jeho poslanci dobrovolně odejít nechtějí, realisticky chápou, že pokud by nyní došlo k volbám, tak jich bude zhruba polovina. Drží se svých křesel až do posledního muže.
Podle vás by to tedy každopádně stálo za to?
Jednoznačně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
