Německo 1. července převzalo předsednictví v Evropské unii. Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější. Posílí podle vás ještě tlak na ty země, které uprchlíky přijímat nechtějí?
Domnívám se, že ten tlak bude sílit. Oni to zkoušejí metodou hodného a zlého policajta. Když si uděláte analýzu Junckerových výročních projevů pronášených každoročně v září před Evropským parlamentem, zjistíte, že v lichých letech vždy vyhrožoval, zatímco v sudých se tvářil vstřícně a dušoval se, že nikdo nebude nikoho k ničemu nutit. Další rok pak zase přišel s o to silnějšími výhružkami.
„Naše vláda se poučila z roku 2015. Víme, že nemá smysl členské země nutit, aby migranty přijímaly,“ uvedl k tomu německý velvyslanec v ČR Christoph Israng. Jak tedy Němci mohou efektivně solidaritu prosadit bez použití síly? Mají i jiné nástroje?
Německý velvyslanec je podle všeho ve fázi s Junckerem. Pokud je moje hypotéza správná, příštím rokem přitvrdí. Brusel má prostředky, jak nás nutit ke vstřícnosti. Může například souhlasit s tím, že nemusíme brát migranty, pokud adekvátně zvýšíme svůj příspěvek na rozvojovou pomoc. Přitom za „adekvátní“ bude považovat takovou sumu, která by nás hospodářsky zničila. Potom třeba couvne a řekne, že nemusíme platit, když přijmeme migranty, na které nám v prvém roce klidně ještě něco přispěje. Určitě se v Česku vyskytnou politici, kteří pak začnou tvrdit, že přijetím migrantů za tak výhodných podmínek uchráníme naše potomky před katastrofálním zadlužením.
Poslanec za AfD Petr Bystroň interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase ve věci přerozdělování migrantů po celé Evropě. Připomínal mu odmítavý postoj států V4 a ptal se Maase, zda hodlá trvat na nátlakovém způsobu. „…členství v EU s sebou přináší jak práva, tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené,“ kontroval Maas a doplnil, že půjde o prioritu německého předsednictví EU. Jak se k těmto slovům postavit?
Odmítavě. Vyhrožování na adresu sousedů nepatří podle ustavujících dokumentů Evropské unie mezi hlavní (ani vedlejší) evropské hodnoty. Pan poslanec Bystroň by se měl zeptat ministra Maase, jestli ty dokumenty vůbec někdy četl.
Jaká by měla být případná reakce české vlády?
To je věcí české vlády. Pokud nebude reakce jednoznačně odmítavá, může už za rok sestavovat českou vládu někdo jiný. To za předpokladu, že volič má pud sebezáchovy. Když vidím preference takových Pirátů, kterým český národní zájem evidentně nic neříká, tak už dneska pochybuji pro jistotu úplně o všem.
Lze celou věc stavět tak, že „chudé“ východní země EU dlouhá léta braly peníze, tak teď musí také nějakým způsobem přispět?
Bylo už nesčetněkrát prokázáno, že celkově plyne z východních zemí EU směrem na západ mnohem více prostředků než směrem opačným. Navíc pomáháme západním zemím zbavovat se jejich méně kvalitních potravin, fungujeme jako velká finanční opora mateřských společností jejich bank, odvádíme za třetinovou mzdu stejně kvalitní práci jako jejich vlastní zaměstnanci. Jestliže nám chtějí při tom všem ještě něco vyčítat, je to z jejich strany vyloženě nestydaté, i když to není vzhledem k mentální výbavě jejich politických elit nijak překvapivé.
Koronavirus prakticky na půl roku mediálně přehlušil veškeré dění na Blízkém východě a v severní Africe. Unikl mezitím naší pozornosti nějaký zásadní moment, který se může významně podepsat na bezpečnostní situaci? Jsou v současné době odůvodněné obavy, že nás čeká další vlna masové migrace ze zemí třetího světa?
Netroufám si nic předvídat. Informace o těchhle končinách jsem čerpal především z článků Terezy Spencerové, které mi teď hodně chybí. Z oficiálních médií se nedozvíte nic o napětí mezi Řeckem a Tureckem, o tureckých provokacích vůči francouzskému námořnictvu, ani o situaci na bojištích totálně zdemokratizované Libye. Při absenci těchto informací nelze hrozbu další vlny migrace ani potvrdit, ani vyvrátit. Při znalosti křivek populačního vývoje v Africe si ovšem jenom velký optimista může myslet, že ti, kteří přijdou příště, se ještě nenarodili.
Psali jsme:
Německo chce také přispět k ekonomické obnově EU po koronaviru, budeme tedy zřejmě svědky masivních přerozdělovacích programů. Je to podle vás dobře? Máme se připravit na „povinnou solidaritu“ s jižním křídlem EU, které má již nyní ekonomické problémy?
Velice dobře si vzpomínám na kampaň, která předcházela našemu přijetí do Evropské unie. Nebylo v ní ani slovo o tom, že nás do klubu zemí západní Evropy berou kvůli tomu, abychom zachraňovali jejich tonoucí ekonomiku a podíleli se na odvrácení hrozby jejich kolapsu a bankrotu. Buď nám tehdy něco zatajili, anebo to vedou tak šíleně ke dnu až po roce 2004. Nevím, která z obou těchto možností je více uklidňující.
Pokročí podle vás za německého předsednictví výraznějším způsobem unijní „zelená agenda“?
Já bych si samozřejmě přál, aby se v Evropě zlepšilo životní prostředí a celosvětově se snížila hrozba klimatické krize. Během uplynulého funkčního období evropských institucí se nepodařilo vyřešit žádný z problémů tehdejší agendy. Nevznikla sociálně citlivější Evropa, jak se o ní psalo ve stokrát projednávaných dokumentech, neudělalo se nic proti daňovým rájům, jak se slibovalo, nevyřešil se problém migrace, ani problém vysílaných pracovníků, ani problém harmonizace daní, ani otázky dvojí kvality potravin. Jestliže není EU schopna pohnout s věcmi, které jsou výlučně v lidské kompetenci, jak uvěřit tomu, že pohne s přírodou? Je o tolik jednodušší změnit vývoj klimatu než zatočit s gaunery, kteří odklánějí peníze do daňových rájů?
Čím si v případě nemoci covid-19 vysvětlit ten obrovský rozdíl mezi velmocemi? USA hlásí cca 3 miliony nakažených a 135 tisíc mrtvých, Rusko 4x méně nakažených a 13x méně mrtvých. Čína dokonce tvrdí, že se již šíření nákazy podařilo zastavit, země eviduje 36x méně nakažených než USA, obětí pak má být 29x méně.
Kritici Číny natvrdo říkají, že země o číslech lže. Je to podle vás možné? A máme věřit údajům z Ruska?
Kritici Číny i Ruska by měli v této souvislosti zveřejnit, z jakých zdrojů vycházejí. Kdo kdy publikoval správné počty. Pokud takovými zdroji nedisponují, pak jsou to obyčejní šiřitelé fake news a měly by se na ně zaměřit naše pravdomluvné orgány v čele s Věrou Jourovou.
S ohledem na šíření koronaviru i masivní protesty v USA se ozývají varovné hlasy, že současné problémy mohou u jistých skupin lidí vyvolávat snahu poohlížet se po alternativách. Můžeme předpokládat, že i Spojené státy zažijí v příštích letech tlak na změnu zřízení, například k větší koncentraci moci?
USA je nesporně po všech stránkách náš vzor. Bohužel nevíme nejen to, jak budou vypadat v příštích letech, ale ani příští měsíc či dokonce příští týden. Rozhodně není nuda kráčet za vzorem tak plným překvapení.
Rusové si před několika dny v referendu odhlasovali změnu Ústavy, včetně posílených pravomocí prezidenta Vladimira Putina, který nyní může ve funkci prezidenta teoreticky setrvat až do roku 2036. Jaký význam referendu přikládáte?
Je mi to srdečně jedno. Tou dobou budu mít něco přes osmdesát let a budu toužebně vyhlížet informaci ministrů Babišovy vlády, že už můžeme sundat roušky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
