Myslíte si, že má dnešní Evropa budoucnost?
Současná Evropa má budoucnost, pokud udělá to, co musí udělat každá velká organizace: bude se neustále reformovat. V katolické církvi existuje výraz „Ecclesia sempre reformanda est“ – „Církev musí být neustále reformována“. Totéž platí pro Evropskou unii. Časy se mění a spolu s nimi i potřeby.
Pro představitele starších generací, lidí v mém věku (narodil jsem se v roce 1942, během války), představuje evropský projekt především projekt míru. Cílem tohoto projektu bylo ukončení válek, které po celá staletí rozvracely Evropu. V tomto smyslu byla Evropská unie velmi úspěšná.
Projekt Rady Evropy se také ukázal jako úspěšný, i když v menší míře. Je třeba mít na paměti konflikt na Ukrajině, konflikt v Arménii a Ázerbájdžánu a také Gruzie s Abcházií a Jižní Osetií. Ale celkově tento mírový projekt funguje. Víme to, protože zkušenost, kterou mám od svých synů, je taková, že druhá světová válka zůstala a je dávná minulost.
Evropská unie by měla naslouchat svým občanům, reagovat na jejich potřeby. EU nemůže ignorovat vysokou míru nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v řadě evropských zemí, například ve Španělsku či Řecku. To je v rozporu s principy evropské solidarity. Musíme pochopit, že celá Evropa nese zodpovědnost za současnou situaci.
Český prezident Miloš Zeman řekl, že projekt Evropské unie je skvělým projektem, který je však špatně řízen. Souhlasíte s tím?
Částečně. Líbí se mi Miloš Zeman, který je na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause Evropanem v tom smyslu, že podporuje evropský projekt.
Nemohu říci, že současné vedení Evropské unie je špatné, protože si nejdřív musíme odpovědět na otázku: „Kdo vede EU?“ Není to hlava Rady Evropy nebo Evropské komise. Je to rada. A co je rada? Jsou to představitelé jednotlivých států. Ti musejí přezkoumat evropský projekt, říct, co máme společné a jaké jsou naše společné potřeby. A pak teprve začít jednat a na tyto společné potřeby reagovat.
Ano, částečně lze říct, že Evropa je řízena špatně, ale toto špatné řízení pochází z národních států, ze členských zemí EU. Ty zpravidla přijedou do Bruselu, kde se vším souhlasí, pak se vrátí domů a řeknou: „To jsme nebyli my, ale Brusel. To Brusel je za všechno odpovědný.“ Jde o jednu z největších chyb v současných vztazích v Evropě.
Řekl jste, že pokud má být evropský projekt řízen dobře, je potřebné naslouchat občanům. Ale jakým občanům? Výsledky referenda ve Velké Británii ukázaly, že společnost je rozdělena na dvě části. Polovina si myslí, že je lepší zůstat v EU, a druhá polovina, že je třeba z EU vystoupit. Které části je třeba naslouchat?
Britští obyvatelé se stali oběťmi demagogů a populistů, kteří se ve své kampani uchýlili ke lži a říkali věci jako například: „Po vystoupení Británie se 350 milionů liber týdně použije na vnitřní potřeby místo toho, aby šly do EU.“ Ve skutečnosti se po vystoupení Velké Británie z EU zvýší daně a náklady na veřejné potřeby se sníží. Lidé byli špatně informováni a lidem jako David Cameron, kteří iniciovali a organizovali toto referendum, již nedůvěřovali.
První reakce lidí byla: „Jsem proti vystoupení Velké Británie z EU. K čemu je nutné uspořádat referendum?“ S tímto fenoménem jsem se již při provádění referenda setkal. Například v Rakousku v roce 1970 uspořádali referendum o jaderné energetice. Počet účastníků byl velmi nízký. Právě jsme dokončili výstavbu jaderné elektrárny Zwentendorf. Ale najednou se kancléř rozhodl vyhlásit referendum o jaderné energetice. A mnoho lidí hlasovalo proti ní. Uvažovali takto: „Vláda se mě ptá, zda je jaderná energetika bezpečná. Ale to nedokážu říct. Proto, abych zůstal na bezpečné straně, pro každý případ říkám ‚Ne‘.“
Britové referendem řekli: „Pro Británii je lepší a levnější být mimo EU, a proto říkám ‚Ano‘ vystoupení z EU.“ Myslím, že někteří lidé jsou momentálně jiného názoru. Nyní v rozhovorech říkají: „Hlasoval jsem pro vystoupení Británie z EU, protože jsem chtěl Bruselu vyslat signál, že je třeba reformovat. Nechtěl jsem, aby Velká Británie vystoupila z EU.“ Ale výsledek je výsledek. A já nevím, jak se budou snažit o to, aby se z tohoto výsledku vykroutili.
Pokud bychom mluvili o vztazích Rusko – EU, pak je jedním z nejvíce diskutovaných otázek potenciální hrozba pro evropské země ze strany RF. Myslíte si, že je Rusko hrozbou pro země EU?
Podívejte se na mapu. Od Norska přes pobaltské země, Polsko a Rumunsko se rozprostírá hranice s Východem v podobě členských zemí NATO. Opravdu si někdo myslí, že Putin nic neví o 5. článku smlouvy NATO? Na koho bude útočit? Rusko se bude snažit vyvarovat jakéhokoliv vojenského konfliktu se zeměmi NATO. Nemyslím si, že je Rusko pro Evropu hrozbou.
Často se říká, že je Rusko hrozbou pro energetickou bezpečnost EU. Je to pravda?
Rusko je závislé na svých příjmech, na penězích. Rusové nejsou sebevrazi. Takže se nebojím hrozby pro energetickou bezpečnost ze strany Ruska. Rakouské firmy dobře spolupracují například s Gazpromem.
A nebojí se toho, že Gazprom například sníží dodávky zemního plynu?
To by znamenalo snížení ruského rozpočtu. Neudělají to.
Představitelé Slovenska, které se postavilo do čela EU, říkají, že Británie nemůže být v roce 2017 v čele EU. Je to pravda?
Pokud Británie do té doby zašle dopis o svém vystoupení z EU, je nemožné, aby byla v jejím čele. Pokud do té doby dopis nezašlou, budou muset situaci vysvětlit britským voličům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas
