V médiích jste dal najevo, že nesouhlasíte s Ministerstvem vnitra, protože podle vašeho právního názoru nemohou senátoři ani poslanci podpořit víc než jednoho prezidentského kandidáta. Proč?
Zákon v paragrafu 21 odstavce 2 říká, že navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. Ministerstvo vnitra k tomu poskytlo první výklad při minulé volbě prezidenta. Tehdy jednoznačně řeklo, že zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta. Ale teď je výklad Ministerstva vnitra opačný. Měli bychom zajistit nějakou právní jistotu.
Co říkáte na to, že ČSSD vyloučila Jakuba Patočku?Anketa
Vy se tedy přikláníte k tomu výkladu, který ministerstvo poskytlo před pěti lety?
Já jsem přirozeně přesvědčen, že návrh může podat jen jeden senátor jednou. Jednak proto, že je to v zákoně, ale také proto, že je to logické. Přece nebudu někoho navrhovat a současně neřeknu: Já za tebou stojím, a zároveň proti tobě podporuji tvého protikandidáta. To postrádá jakoukoli logiku.
Ale jak je to v případě občana? Ten také může podepsat petiční archy jen jednomu uchazeči o Pražský hrad?
To se týká i občana, ale ne v případě petentů. Zákon mluví o občanovi, protože navrhovatelé jsou poslanci, senátoři a občan, který musí mít další petenty, ale v zákoně se mluví jen o něm. U těch petentů, normálních občanů, kteří podepisují petici, je to jiné. Tam je to mírnější. Ale když to vezmu z jiného hlediska, z hlediska argumentace pracovníků ministerstva v současné době, že o tom stejně rozhodnou voliči, tak to vůbec zpochybňuje, proč by se mělo zkoumat, jestli všichni petenti splňují všechny náležitosti, protože by platilo, že to není důležité, protože o tom rozhodnou voliči. Ale argumentace musí mít logiku. Podle mého názoru je tato argumentace v rozporu nejen s textem zákona, což oni ve svém posledním stanovisku uznávají, ale postrádá i logiku. Podle této logiky by stačilo, kdyby se na listině vyměnil jeden z podpisujících, a už je to úplně jiný návrh. Proto je můj názor jednoznačný. Navíc si myslím, že Ministerstvo vnitra nemůže při nezměněné textaci zákona a navazujících zákonů libovolně měnit výklad.
Jaký by to podle vás mělo mít důsledek pro kandidáty, na jejichž nominaci se podíleli stejní zákonodárci, kdyby se potvrdilo vaše právní stanovisko, že senátoři mohou podepsat podporu jen jednomu kandidátovi o prezidentský úřad? Objevuje se řada otázek, jestli by mělo Ministerstvo vnitra vyřadit oba kandidáty, které podpořili stejní senátoři, nebo jen jednoho. Ale pak vyvstává další problém, zda vyřadit ze hry toho prvního, nebo druhého.
Já bych to nechal na rozhodnutí soudu nebo Ministerstva vnitra. Protože je fakt, že takový návrh nesplňuje náležitosti, protože v té skupině jsou vždycky osoby, které nesplnily požadavek, že mohou podepsat jen jeden návrh.
Ale vzhledem k výkladu Ministerstva vnitra, který se zveřejnil už měsíc před registrací kandidátů na dotaz ČTK, jednali senátoři i kandidáti v dobré víře. Odvolávají se na něj i senátoři. Například senátor Czernin prohlásil, že kdyby mu to výklad ministerstva neumožnil, nepodepsal by podporu dvěma uchazečům o post prezidenta. Kdyby výklad ministerských úředníků nebyl správný, proč by měli za jejich chybu pykat prezidentští kandidáti? Zvlášť když už dnes nemají možnost ani chybu napravit a sehnat si podpisy jiných senátorů.
Zákonodárci by snad měli vědět, jaký zákon schvalovali.
Ale všichni, kteří jsou dnes v Senátu, tam před pěti lety neseděli a zákon neschvalovali. Zrovna například pan Czernin.
Já vím. Ale zákon byl v letošním roce novelizován, i když v jiných ustanoveních než v tomto, ale senátoři dostali kompletní znění zákona. Když se zákon novelizuje, dostanou senátoři k dispozici celkové znění.
Ale všichni senátoři přece nejsou právníci. Navíc, komu mají věřit, když se ve výkladu zákona neshodnou ani sami odborníci na ústavní právo? I mezi nimi jsou rozdílné názory na výklad zákona. Nemají se tedy zákonodárci a kandidáti řídit výkladem Ministerstva vnitra, které je garantem prezidentské volby?
Zákonodárci mají parlamentní institut. K čemu je tedy ten aparát, když je neupozorní? Možná se ani odborníků nezeptali. Navíc říkám, že postrádá logiku, abych někoho navrhl a zároveň mu navrhl protikandidáta. Koho tedy vlastně podporuji? A když to státní orgán řekl předtím opačně a novináři to vědí, tak by to mnohem spíš měli vědět zákonodárci. MF Dnes měla obě stanoviska. Tak proč by je neměli mít oni?
Já myslela, že v takovém případě platí novější výklad. Myslíte, že kdyby se tímto problémem zabýval soud, že by nepřihlédl k tomu, že státní orgán jako Ministerstvo vnitra, kam kandidáti odevzdávají listiny, vydal jednoznačné stanovisko a zákonodárci i kandidáti se jím řídili?
Podle mne ne, protože mají zkušenosti s Ministerstvem vnitra, že při minulých prezidentských volbách při kontrole petičních archů neplatné podpisy sčítali místo toho, aby je dělili. To byl také výklad Ministerstva vnitra, který byl potom oprávněně napaden. A teď by se Ministerstvo vnitra mělo aspoň vyjádřit, proč tehdy mělo jiný výklad než dnes. Náměstek ministra Mlsna je podle mého názoru kvalifikovaný, o jeho kvalifikaci ani na chviličku nepochybuji, to je velmi chytrý člověk.
Není problém, že každý takový případ snižuje důvěryhodnost státní správy? Může člověk důvěřovat výkladům zákonů, které dělají ministerstva, nebo se má raději obrátit na soud?
Jistě to snižuje důvěryhodnost. Kvůli tomu je soudní přezkum, který umožňuje, že se lidé mají možnost obrátit na soud. To je asi jediná cesta. Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva.
Nemohou takové pochybnosti o platnosti či neplatnosti podpisů některé prezidentské kandidáty poškodit, protože je lidé nebudou volit s obavou, že budou třeba vyřazeni? I kdyby se obrátili na soud, aby dal jasné stanovisko, nebude to trvat dlouho?
Stanoviska Ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu jsou ve dnech. Lhůty jsou tam krátké, tam by se mělo rozhodovat rychle.
Měli by se tedy na soud obrátit ve vlastním zájmu sami kandidáti, kterých se to týká?
To nevím, jakým způsobem; nerad bych radil, jak mají postupovat. Stejně, jak se to řešilo s počítáním neplatných hlasů na petičních arších, tak by se to mělo řešit nyní, když taková pochybnost vznikla v důsledku nejednotného výkladu Ministerstva vnitra. Fakt je ten, že resortně za to odpovídá tento orgán, ten podává vysvětlení. Ale já se nemohu smířit s tím, že je to v rozporu nejen s ustanovením zákona, ale s ustanovením, které se týká počítání petentů. Argumentace, která je použitá, by znevažovala význam, že jich tam musí být padesát tisíc. Protože když nejsou schopni zvážit tohle u deseti senátorů, proč řešit padesát tisíc podpisů? To se mně zdá naprosto nelogické.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
