Mezi Spojenými státy a Evropskou unií dochází k jakési obchodní válce. Jako reakce na Trumpovy výroky, kdy označil Evropskou unii za nepřítele, ale i na jeho politiku chce Unie zavádět cla na uhlí, léky, chemické výrobky a tak dále. Co říkáte na tuto obchodní válku a čekal jste, že se dostane tak daleko?
Už letos na jaře, když poprvé Donald Trump hrozil uvalením cel na hliník a ocel vůči Evropské unii a dalším obchodním partnerům, tak těmto zemím nabízel, že cla neuvalí, pokud budou podporovat politiku Spojených států. Bohužel nedošlo během jednoho až dvou měsíců k dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně podpory amerických zahraničněpolitických kroků, takže nakonec cla vstoupila v účinnost a pak už jede klasický kolotoč protiopatření, nových cel ze strany Evropské unie vůči Spojeným státům a Američané zase hrozí zavedením dalších cel proti Evropské unii.
Tato takzvaná obchodní válka je využívána jako jeden z prostředků prosazování americké zahraniční a ekonomické politiky a obchodní partneři, kteří nejsou na pozici Spojených států, nesou své důsledky. Avšak některé země, jako je Austrálie nebo Jižní Korea, se clům vyhnuly. Došlo k tomu, že se s nimi Spojené státy dohodly na podpoře své politiky a cla nebyla zavedena.
Myslíte, že je v pořádku brát jako rukojmí obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií v případě, že Evropa nepodpoří politiku Spojených států, jejíž kritika se objevuje už dlouhá léta?
Myslím, že Donald Trump obecně nemá Evropskou unii příliš v lásce. Tato organizace se mu příliš nelíbí. Raději by jednal se samotnými členskými státy. Velkou roli v tom zároveň hraje, že panuje nepříznivý názor současné americké administrativy na Německo, na obchodní vztahy mezi Německem a Spojenými státy. Německo dominuje Evropské unii, a tak se tento negativní názor přenáší na celé integrační seskupení. Jinak Američané v historii vždy hájili svůj vlastní zájem. Nezáleží na tom, jaký prezident byl ve funkci, takže jde o pokračování této politiky a zároveň do toho přišla určitá změna celkové struktury světové ekonomiky, změna významu jednotlivých hráčů.
Přeci jenom úloha Spojených států se snižuje, snižuje se váha Spojených států ve světové ekonomice, takže vlastně to, co dříve Američané podporovali – volný obchod, protože jim umožňoval zvyšovat jejich roli ve světě – dnes vnímají tak, že volný obchod pomáhá spíše Číně nebo dalším ekonomickým konkurentům. Proto naopak z této politiky couvají a více se uzavírají. Takže se tu setkaly dva faktory, jednak určitá nechuť současné americké administrativy vůči Evropské unii a zároveň pocit ohrožení vlastního postavení ve světě, který se snaží řešit tím, že více chrání a uzavírají svoji ekonomiku.
Jaký vliv na Evropskou unii a vztahy může mít setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Helsinkách?
Jistě sledujete, co prosazuje kancléř Sebastian Kurz za Rakousko, navíc Rakousko v tomto pololetí předsedá Evropské unii. Domníváte se, že Evropskou unii a její státy čekají změny ohledně migrační politiky a že „se konečně probere“, jak o tom spolu vždy mluvíme?
Pokud se Evropská unie probere, tak jenom díky aktivitě těchto některých členských států, které nesouhlasí s bruselskou nebo unijní migrační politikou, která byla dosud prosazována. Víme, že na posledním summitu Evropské unie, který se konal koncem června, nedošlo vlastně k žádné dohodě ohledně migrační politiky nebo respektive došlo k tomu, že vše je na bázi dobrovolnosti. Byly tam představeny určité kroky do budoucna, které by se měly uskutečnit, aby každý stát byl uspokojen. To znamená nebyly přijaty trvalé kvóty pro přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Naopak bylo sděleno, že pokud se členské státy podělí o nějaké migranty, tak pouze na základě dobrovolnosti. Byly přijaty obecné formulace o tom, že by se Evropská unie měla snažit opět posílit ochranu vnější hranice, zřídit střediska, kde by se posuzovaly žádosti o azyl, buď v těch hraničních státech Evropské unie, nebo dokonce mimo Evropskou unii, například na pobřeží severní Afriky a podobně, ale zatím není za těmito proklamacemi žádný konkrétní postup nebo časový plán.
Summit dopadl nějakým společným prohlášením, ale je vidět, že státy, těch několik zemí, které mají velmi odmítavý postoj vůči dosavadní migrační politice, de facto uspěly, protože se podařilo odvrátit to nejhorší a nebyly přijaty návrhy Německa nebo Francie.
Itálie začíná být dost razantní, přestala na svých březích přijímat lodě s uprchlíky, dohaduje se s Maltou a kvůli tomu sílí uprchlická cesta přes Španělsko. Je Evropská unie ve stavu, kdy si už dokáže poradit?
Vydělala Česká republika na členství v Evropské unii?Anketa
Jak vnímáte nové nařízení Evropské unie, podle něhož politici nesmějí vlastnit firmy čerpající dotace Evropské unie, a pokud je mají ve svěřenských fondech, musejí dokazovat, že je neovládají. Ani úředníci už nesmějí být ve střetu zájmů. Inspirací k nařízení byl i český premiér Andrej Babiš. Pomůže to?
Určitě je dobře, když tato veřejná podpora ve formě evropských dotací na různé aktivity nebo soukromým firmám nemůže být poskytována těm, kteří o ní rozhodují. Je dobře, že byla ošetřena tato přímá cesta, kdy politik, firma politika nebo firma, na níž je politik či úředník napojený, pobírá dotace. Na druhé straně vždy jsou cesty, jak to obejít. Můžete mít spřízněné osoby, přes něž můžete dotaci schválit, nebo přes které budete řídit firmu, takže zdánlivě politik nebo úředník nebude s tou firmou spojen, a přesto bude mít nepřímo vliv na její chod a může rozhodovat o schvalování dotace. Takže je to určitě krok správným směrem, ale zase si nemůžeme myslet, že by řešil problém v celé jeho šíři. Vždy se tam dají nasadit určité osoby, které odvedou pozornost a nebude patrné spojení mezi daným politikem nebo úředníkem a firmou, která čerpá dotaci.
Zdá se, že jediné, jak zajistit objektivitu v tomto případě, je politikům úplně zakázat dotace čerpat…
Ano, nebo prostě zakázat je čerpat na určité typy projektů, určitým typům subjektů a podobně. Chápu evropské dotace na budování infrastruktury, která má nějaký celoevropský význam a propojuje jednotlivé evropské země, což je samozřejmě plně i v duchu evropských smluv. Ale proč se dávají dotace na různá zařízení rekreačního charakteru a podobně, jejichž význam je někdy pochybný a kde může ke zneužití dotací dojít ve větší míře?
autor: Zuzana Koulová