Tolik nenávisti a touhy po pomstě. Cyril Svoboda k válce a sankcím kvůli Ukrajině

22. 8. 2014 9:01

ROZHOVOR Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že pokud bude válka na Ukrajině pokračovat, tak je to pro něj nepřijatelné. Dle jeho mínění eskalace sankcí nic nevyřeší, protože to blokuje cestu k mírovým jednáním. Zároveň zásadně odmítl srovnání Vladimira Putina s Adolfem Hitlerem.

Tolik nenávisti a touhy po pomstě. Cyril Svoboda k válce a sankcím kvůli Ukrajině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý ministr a diplomat Cyril Svoboda

Anketa

Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)

52%
1%
2%
32%
1%
2%
0%
hlasovalo: 8912 lidí

V srpnu roku 1968 vám bylo teprve dvanáct let. Přesto se zeptám, jestli si pamatujete vstup sovětských vojsk na naše území, a jak jste to prožíval?

Invazi jsem tehdy prožil na chalupě u Jáchymova. Byl to pro nás samozřejmě šok. Následná okupace Varšavskou smlouvou znamenala konec mírného liberalismu pražského jara. Před invazí tady sice nebyla úplná svoboda, ale následná okupace způsobila konec nadějí na cestě k otevřené společnosti. Už jako dítě jsem vnímal, že je to konec.

Takže nesouhlasíte s tvrzením některých lidí, že o okupaci vlastně nešlo, protože jsme byli členy Varšavské smlouvy?

Nepochybně to byla okupace. O tom není nejmenších pochyb. Zároveň se také ukázalo, že západní demokracie měly své zájmy, protože až na nepatrné výjimky vlastně nikdo nic neudělal.

Někdo dnes přirovnává situaci v osmašedesátém roce v bývalém Československu k událostem, k nimž letos došlo na Krymu. Je to podle vás srovnatelné?

Je a není. Krymskou otázku beru už jako uzavřenou, že se s tím prostě nic nedá dělat. Jsem zastáncem toho, že nemá smysl dělat eskalaci sankcí, ale je potřeba mít opravdu pevný jednotný evropský postoj a s tím jednat jak na Ukrajině, tak i s Ruskem. Bez Ruska samozřejmě nelze uzavřít mír na Ukrajině a najít cestu k jednání. Pokud nebudeme schopni najít cestu k sobě, tak bude válka pokračovat - a to je nepřijatelné.

Mám to chápat tak, že nesouhlasíte se sankcemi vůči Rusku?

Neříkám ne sankcím. Jen jsem chtěl říct, že se bojím eskalace, nebo spirály odvetných opatření, protože to blokuje cestu k dohodě. Myslím si, že teď se musí začít jednat. Nechci se dožít toho, že tady budeme licitovat ve spirále zvyšování sankcí. Sankce byly uvaleny z obou dvou stran a je potřeba najít cestu k jednání, proto jsem se díval s optimismem na setkání ministrů zahraničních věcí Ruska, Francie a Ukrajiny v Berlíně. V tomto formátu se má hledat cesta k nějaké dohodě, protože jenom neustálá eskalace napětí ze všech stran nevede k řešení problému.

Karel Schwarzenberg při zavedení sankcí ve svém prohlášení vybídl, že by lidé neměli reptat a uskrovnit se, že je to naší morální povinností. Bylo to v době, kdy v některých firmách hrozilo, že se bude snižovat výroba a možná dojde i k propouštění. Myslíte si, že on sám se také v tomto směru nějak uskrovní?

Říct, že se někdo bude muset v České republice uskrovnit, to je jako když říkáte, že voda teče z kopce, nebo že svítí slunce. Samozřejmě, že pokud sankce dopadají na ekonomiku a pokud to má negativní dopady, tak to vede k tomu, že se nějaké zboží zdraží nebo se něco stane méně dostupným. Sankce vždy dopadnou hlavně na střední a nižší vrstvy lidí ve slabším sociálním postavení. To není nic nového.

A nešlo na Ukrajině od počátku spíše o ekonomickou válku, která nyní pokračuje například právě sankcemi?

To musí všechno zanalyzovat odborníci. Na to je třeba jistý odstup, abychom porozuměli všemu, co se odehrává. Hlavně teď ale potřebujeme tuto válku zastavit. To je ze všeho nejdůležitější. Nemá smysl debatovat, jaká je, jaké má pozadí. Je důležité ji prostě zastavit.

Myslíte, že sankce spíš ustojí Rusko, nebo my?

Myslím, že je ustojí všichni, protože to nejsou sankce, které by se nedaly přežít. Jsou nepříjemné, ztěžují život, ale dají se přežít.

V naší zemi převládá vůči Putinovi určitá averze. V Rusku je tomu ale jinak. Podle fotek na internetu je vidět, že má spoustu fanynek i mezi mladými dívkami, které se oblékají i do triček či plavek s jeho portrétem na prsou. Čím si tento obdiv vysvětlujete?

Prezident Putin upevnil svou pozici na domácí politické scéně. Odpovídá to ruské mentalitě velké země, která hraje a chce hrát velkou roli. To, že je prezident Putin doma podporován, mne vůbec nepřekvapuje. I na Západě byli v minulosti někteří lídři různých zemí mohutně podporování. Patřil mezi ně například i Ronald Reagan. Obecně prezident Putin ukazuje velmi silné lídrovství, a to se ruské mentalitě určitě musí líbit.

Velký obdiv měl ve své době ale i Hitler.

Toto srovnání odmítám! To vůbec nepadá v úvahu, protože Hitler byl zločinec, který vyvražďoval lidi, propagoval antisemitismus a svou nadřazenost. Samozřejmě, že ho kdysi v Německu také obdivovali, ale Hitler, tak to je trochu silné kafe.

Na východě Ukrajiny se stále bojuje. Máte dojem, že jsme prostřednictvím českých médií dostatečně informováni o všem, co se tam děje?

Všem, kdo se zajímají o dění na Ukrajině, doporučuji, aby nesledovali pouze jeden zdroj informací. Je určitě dobré sledovat česká média, ale také je dobré dívat se na ostatní evropská a ruská média. K dobrému obrazu situace je třeba mít prostě více zdrojů informací.

Lze dnes odhadnout, jak dlouho se bude ještě na Ukrajině válčit?

Mé přání je, aby se skončilo hned, ale myslím si, že je tam tolik nenávisti a touhy po pomstě a vendetě, že zklidnit definitivně situaci na východní Ukrajině bude velmi náročný a komplikovaný úkol i po uzavření míru. Vzpomeňte, jak to bylo těžké v bývalé Jugoslávii. Tam, kde se vyvražďují lidé, kteří spolu žili, znali se, pracovali na stejných pracovištích, tak to je moc vážné. Usmíření takové společnosti bude ještě stát hodně sil. Opakuji znovu, že je nejdůležitější válku skončit. Myslím si, že je velkým úkolem Evropy být v tom nápomocni. Vede k tomu cesta jednání a nikoliv konfrontace.

Nevím, jestli bylo vaše srovnání války na Ukrajině s bývalou Jugoslávií šťastné. Mluvil jsem s jednou ženou, která utekla z Luhansku. Tvrdila, že tam nebojují ruský a ukrajinský národ proti sobě, protože separatisté hovoří všemi možnými evropskými jazyky…

Budu rád, když se budu mýlit. Samozřejmě, že porovnání s Jugoslávií kulhá, protože tam není náboženský a nacionální konflikt. Dochází tam ale k násilí mezi lidmi, kteří spolu žili. Do konfliktu nejsou zapojeni jen lidé zvenčí, ale i ti, kteří dnes reprezentují odpor vůči Kyjevu. Většina z nich žila celou dobu na Ukrajině.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Filip Ferbie

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 70 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Rázná výzva Cyrila Svobody k uprchlické krizi: Chci vojenskou operaci!

8:13 Rázná výzva Cyrila Svobody k uprchlické krizi: Chci vojenskou operaci!

Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se obsáhle vyjádřil pro bulvární deník Blesk. I na adres…