Jak hodnotíte americké vojenskou a politickou intervenci na Blízkém východě po 11. září 2001? Jsou na tom země Blízkého východu nyní lépe? Prosperují více, jsou stabilnější, je tam bezpečněji a podařilo se omezit islamismus a terorismus?
Dnes už je naprosto zřejmé, že americký zásah na Blízkém východě byl kapitální omyl a přispěl k destabilizaci celého regionu. Rozvrat má ale mnohem hlubší příčiny. Henry Kissinger už ve svých pamětech (1979, 1982) mluví o renesanci islámu a islamismu (Korán neuznává světskou vládu a zákony), o ztrátě legitimity diktátorských hospodářsky neúspěšných sekulárních režimů. Džihádismus se obrodil v afghánské partyzánské válce se Sovětským svazem za pilného přispění Ameriky. A nezapomínejme ani na demografickou explozi a tragickou nezaměstnanost mladíků někdy i kvalifikovaných… Viděl jsem sám hesla na univerzitě v Káhiře 80. let: Islám je řešení.
Co si myslíte o takzvaných konspiračních teoriích o 11. září? Věříte oficiální verzi americké administrativy? I oficálně se například mluví o vlivu osob blízkých saúdské královské rodině... Ale verzí je více. Jak to podle vás bylo?
Žádné konspirační teorie v dějinách neplatí. Jsou výplodem nedostatečné informovanosti. Dokumentace o životě saudských teroristů-pilotů je velmi rozsáhlá.
Co byste vzkázal Georgi Bushovi a takzvaným neokonzervativcům? Co měl americký prezident po 11. září dělat? A do jaké míry Bush věci aktivně ovlivňoval a do jaké míry byl jen loutkou nějakých skupin?
Američané byli v šoku. Největší (a zároveň symbolicky významný) útok na území Spojených států od japonského útoku na flotilu v Pearl Harbor. Konzervativní vláda supervelmoci reagovala kovbojsky a zbrkle, akce byla trestnou výpravou a po likvidaci Al-Káidy v Afghánistánu se měly USA stáhnout. Jak by mohli porazit Tálibán, když neovládají území v Pakistánu? Po bitvě je ovšem každý generálem.
Pokud bylo 11. září způsobeno lidmi napojenými na Tálibán, intervence v Afghánistánu by mohla mít ospravedlnění, jak říkáte. Ale co intervence v Iráku, kde byl Husajn, sekulární diktátor, jehož vazby na 11. září se neprokázaly?
Invaze do Iráku byla důsledkem nedokončené války v Zálivu. A byla také neblahým spojenectvím se Saúdskou Arábií. Potřebou dát genocidnímu Husajnovi za vyučenou, chránit Kurdy, nejen naivní představou, že lze v Iráku nastolit demokracii.
Psali jsme:
Za Obamy přišlo arabské jaro. Pád Kaddáfího, občanská válka v Sýrii, Muslimské bratrstvo u moci v Egyptě, i když dočasně. Jak arabské jaro hodnotíte?
Liberální opozice vůči diktátorům je v arabských zemích slabá a na pomoc Američanů spoléhat nemohla. V době náboženského oživení neměla šanci. Demokracie je pravděpodobně s islámem neslučitelná, jak to kdysi chápal turecký diktátor Mustafa Kemal nebo egyptský Násir.
V případě amerických intervencí a arabského jaro se hovořilo o šíření demokracie... A američtí spojenci – Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt, Emiráty, Turecko – jsou demokratičtí?
To je nepodstatné, nemusí být spojenci navždy. Dnes už na jejich ropě není Amerika závislá. Podstatné je, že je demokracie plodem tisíciletého vývoje západní civilizace, a tudíž nesnadno násilím zaveditelná v jiné civilizaci. Byl tu ale podivuhodný příklad Japonska, Jižní Koreje, Hongkongu, Tchaj-wanu… A v osmdesátých letech jedna za druhou padaly junty v Jižní Americe. Po pádu „železné opony“ a rozpadu Sovětského impéria snadno podlehli Američané (a nejen oni) představě nástupu liberálně-demokratického světa. Podporu lidských práv, demokracie a svobodného obchodu považovali vždy za svou povinnost. Americká pragmatická podpora diktátorů („těch našich gaunerů“) s koncem bipolárního světa přestala platit. USA byly najednou světový hegemon, neomezenou moc ale nemají.
Projekt pro nové americké století, což je think tank amerických neokonzervativců ve Washingtonu, založený na jaře 1997 jako vzdělávací nezisková organizace Williamem Kristolem a Robertem Kaganem, říká, že „americká vůdčí úloha je dobrá pro Ameriku a dobrá pro svět“. Anders Fogh Rasmussen, dánský expremiér a bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014, ve videu na Facebooku prohlásil, že svět potřebuje četníka a tím by měly být USA. Co si o tom myslíte?
Souhlasím. Američané ale nevyhnutelně dělají chyby a taky nemají na všecko sílu – například ve Vietnamu. Proti sebevražedným kamikaze kdysi vytáhli s atomovou pumou. Dnes je to nákladné (nekončící guerillová válka) a ztráty na životech pro většinu Američanů nepřijatelné.
Jaký přístup by podle vás měla americká administrativa zaujmout k dění na Blízkém východě?
Aspoň porazit Islámský stát, Al-Nusru, ale nezdá se, že na to mají sílu a chuť.
Z hlediska stability Blízkého východu bylo by lepší, kdyby vyhrál Trump, nebo Clintonová?
Možná Clintonová, Trump je izolacionista, tvrdí ale, že Islámský stát snadno porazí. Mezi jeho extrémní rétorikou a geopolitickou realitou zeje propast. Nevíme, jak by se zachoval, kdyby vyhrál. Americký prezident nevládne sám (administrativa), má velmi omezenou moc. Jeho vliv bývá většinou přeceňován, nadhodnocen.
Jak hodnotíte současnou úlohu Ruska na Blízkém východě?
Přispívá k dalšímu rozvratu země a k další vlně uprchlíků. Islámský stát jistě nakonec prohraje, ale nahradí jej Al-Nusra. Fanatismus zatím neopadá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
