Tradičně pro ParlamentníListy.cz hodnotíte na začátku nového roku mediální scénu za rok uplynulý. Co pro ni bylo tentokrát nejcharakterističtější?

Myslím, že nejdůležitější ze všech aspektů bylo pokračující prohlubování nedůvěry veřejnosti vůči výstupům klasických tiskových, rozhlasových a televizních médií. Zejména pokles důvěryhodnosti zpravodajství a publicistiky dosud nejvlivnější České televize naznačuje, že čím dál větší počet návštěvníků internetu považuje toto veřejnoprávní médium za propagandistické, či dokonce extremistické. Nárůst takových názorů je totiž patrný zejména z diskusí na webových stránkách všech typů.

Ze druhé strany někteří politici i v uplynulém roce projevili opačný trend. Kupříkladu Andrej Babiš se vsadil s Miroslavem Kalouskem o deset milionů korun pouze na základě neověřené informace z tisku. Na straně druhé Kalousek prohlásil, že TOP 09 pod jeho vedením hodlá „podporovat“ nějaké médium, které není v rukou žádného oligarchy. Takovými už jsou v podstatě jen Haló noviny. Nicméně je zřejmé, že oba finanční kohouti to „cítí“ úplně jinak než část národa. Takže i letos se máme na co těšit.

Čím si to vysvětlujete, že Česká televize ztrácí ve zpravodajství a publicistice důvěryhodnost?

Faktem je, že veřejnoprávní média ovládají pravdoláskaři už od jejich vzniku, po rozdělení Československa. Ti se donedávna dokázali stylizovat – koneckonců většinou jde o umělce, resp. ochotnické umělce rozptýlené v jednotlivých parlamentních stranách – do role představitelů veřejnosti. Uprchlická krize z nich však strhla masku a v plné nahotě dokumentovala míru jejich naivity, společenské neodpovědnosti a odtrženosti od reality života občanů s průměrným a nižším příjmem. Nicméně spoustě voličů tyto souvislosti dosud plně nedošly. Proto si myslím, že je společensky prospěšné ponechat veřejnoprávní média beze změny až do příštích voleb. Předpokládám totiž, že součástí příští předvolební kampaně do parlamentních voleb bude nejen řešení uprchlické krize, nýbrž i způsoby, jak garantovat ukončení oblbování veřejnosti, zejména Českou televizí a Českým rozhlasem.