Jak řešit situaci s muslimy v Evropě? Kromě potírání radikálního islamismu, na čemž se shodnou všichni.Anketa
Jsou podle vás protiislámské nálady, které momentálně rezonují v české společnosti, jen důsledkem tragických událostí v Paříži, nebo jste je zaznamenal už předtím?
Vnímám to tak, že protiislámské nálady vzrostly v souvislosti s událostmi v Paříži, nicméně už před těmi útoky se spousta lidí na mě obracela s tím, zda by nešlo omezit imigraci muslimů například ze Sýrie.
Váš nejnovější blog na Aktuálně.cz má název "Když si srovnáme hodnoty, nemusíme se islámu bát“. Jak byste toto své poselství co nejsrozumitelněji vysvětlil lidem, kteří na nejrůznějších fórech, ať už internetových diskuzích či protestních shromážděních, vyjadřují své obavy z islamizace Evropy, z terorismu muslimů, ale obecně z dění v arabských zemích?
Je třeba oddělit islám a jeho výklady. Některé jeho výklady rozhodně nevedou k mírumilovnosti. V koránu je spoustu pasáží, které vybízejí k zabíjení. Ať už je to odpadnutí od víry, nebo v případě nevěry. Není tedy sporu, že určité pasáže koránu jsou v rozporu s evropskými hodnotami. Na druhé straně je řada umírněných muslimů, kteří se neztotožňují s těmito radikálními výklady. Jde o to, jak najít cestu a neuzavírat se těm, kteří chtějí naše hodnoty přijmout, a současně jak snížit riziko, že se do země dostanou i ti, kteří radikální názory mít budou. A to je na hlubší debatu, jaké mechanismy volit. Podle ustanovení článku 16 Listiny práv a svobod máme respektovat svobodu vyznání. Zároveň se tam v odstavci 4 píše, že výkon těchto práv lze omezit, když bude ohrožovat naši bezpečnost.
Myslíte si, že tato hrozba je postačující a může něčemu zabránit?
Jsem si vědom, že legislativa má omezené možnosti. Můžeme, respektive musíme, potrestat muslima, který by zabil svou ženu kvůli přestupu na jinou víru. Nedovedeme ale identifikovat, kdy v té muslimské komunitě nedochází k této konverzi náboženství právě z důvodu strachu ze smrti. To znamená, že tu sice máme Listinu práv a svobod, ale mohou tu žít muslimové, kteří se fakticky nemusí cítit svobodní – třeba v rozhodování konvertovat na jiné náboženství – protože si jsou vědomi, že by je ten trest potkal dříve, než by naše justice byla schopna zasáhnout.
Psali jsme:
Ještě jednou se vrátím k vašemu blogu. V úvodu tam připomínáte, že to je tři a půl roku, co Anders Breivik postřílel v Norsku 77 lidí, a přestože ho policie označila za křesťanského fundamentalistu, tak k žádnému vyhošťování křesťanů z Norska nedošlo. Myslíte si tedy, že by lidé měli hodnotit stejně jak Breivikův čin, tak vraždění v Paříži, kde zabíjeli muslimští radikálové?
Nechci, aby lidé podléhali iluzi, že "nepřítel číslo jedna“ jsou muslimové, a celá energie se vloží na to, abychom maximálně omezili jejich počet na našem území. To rozhodně není cesta, která by nás ochránila před terorismem. Protože příklad z Norska ukazuje, že ti teroristé mohou být "převlečení“ i do jiných náboženství než do islámu. Nebo to mohou být lidé bez vyznání, kteří prostě podlehnou nějaké fašistické ideologii nebo ideologii podobného typu. Šlo mi o upozornění ve smyslu, abychom se nedomnívali, že nebezpečí teroru je spojené pouze s muslimským obyvatelstvem, aby se to takhle jednoduše nenálepkovalo a neházeli se všichni lidé určitého vyznání do jednoho pytle.
Minulý pátek se na Hradčanském náměstí v Praze sešla demonstrace svolaná iniciativou "Islám v České republice nechceme“. Její představitel Martin Konvička se v týdnu nechal slyšet, že by do roka chtěl demonstrujícími zaplnit Letenskou pláň. Jsou takové protesty cestou, jak se možné islamizaci bránit?
Když řekneme, že tu islám nechceme, tak popíráme Listinu práv a svobod, tj. základní hodnotu, kterou je svoboda vyznání. Takto jednoduše nelze škatulkovat jednotlivá náboženství. Z mého pohledu je daleko lepší cesta bavit se o tom, jak využít článku 16 odstavce 4 Listiny práv a svobod, tedy jak omezit takové výklady, které by naši bezpečnost skutečně mohly ohrozit. Dovedu si představit, že pokud k nám budou nějací imigranti chtít přijít, tak budou muset odpovědět na základní otázku, jestli schvalují trest smrti, či nikoli. Ale uznávám, že takové opatření pochopitelně nemusí zamezit tomu, že někdo uvede "ne“, ale následně to stejně udělá. Tomu riziku jsme ale stejně vystaveni, a na to jsem poukazoval tím atentátem, co provedl vrah Breivik.
Lidé v nejrůznějších diskuzích vyčítají politikům v Evropě i u nás, že zavinili nynější stav tím, že odmítali jakoukoli diskuzi o tomto problému, protože každého, kdo měl jiný názor, hned označili za xenofoba. Myslíte, že se ta jejich politika nyní vrací jako bumerang v podobě radikalizace části společnosti?
Nedokážu posoudit, jakou to mohlo hrát roli. Spíš jsem vnímal radikalizaci s tím konkrétním činem, který nastal. Ale pravdou je, že málokdy zaznívají skutečně vyvážené pohledy, které by na jednu stranu řekly: "Ano, islám v jisté podobě výkladu skutečně nebezpečím je, protože jsou v koránu pasáže, které k trestu smrti vybízejí." A na straně druhé, aby se neuzavíral přísun do Evropy všem, tedy i umírněným muslimům, kteří se s takovým přístupem neztotožňují. Názory se velmi polarizují, ale svět nebývá černobílý. A není vhodné se nechat strhnout ať už do jednoho, nebo do druhého extrému, protože každý může být spojen s nějakými negativy.
Co si myslíte o vyjádření prezidenta Miloše Zemana, že když se ti lidé neumí přizpůsobit většinové společnosti, tak ať si jdou tam, odkud přišli?
Pokud ti lidé tady už jsou, tak je lze vyhostit jen tehdy, když jsou splněny podmínky § 80 zrestního zákoníku, ohrožení bezpečnosti a podobně. Tedy například při nabádání k tomu, aby se tresty smrti skutečně důsledně vykonávaly. Pokud by takové návody zaznívaly třeba při kázání v mešitě, nebo jestli by někdo podněcoval k tomu, aby se nabouraly základní pilíře našeho demokratického státu, tak musí nastoupit trest. Myslím, že důslednost je cesta, která dá signál, že to riziko nepodceňujeme, ale zase se z něho nemusíme hroutit. Nemusíme si to v našich očích zveličovat nad rámec toho, jaká ta rizika skutečně jsou. To souvisí s precizní prací Bezpečnostní informační služby. Není v silách řadových občanů, aby sledovali, jestli nějaký jejich soused muslim nepodněcuje k páchání nějaké trestné činnosti. Ale sám mám osobní zkušenost s muslimským studentem na výměnném pobytu, naopak syn byl na týden ve Španělsku a tak kultivovaného osmnáctiletého člověka jsem snad v životě neviděl. Přišlo by mi naprosto absurdní, abychom zavřeli dveře lidem s takovým charakterem, když se někteří naši občané chovají často daleko hůře.
Ing. Miloš Zeman
Už zmíněný Martin Konvička v rozhovoru pro iDnes.cz vysvětlil postoj iniciativy IVČRN k muslimům takto: Ti, kdo islám u nás vyznávají, mohou od víry odejít, kdo se jí nechce vzdát, může odejít z ČR, a kdo nechce odejít z ČR, bude muset vyznávat islám jen doma. Co říkáte takovému řešení?
To je velmi zjednodušující konstrukce. V těch výkladech může být řada modifikací. I Starý zákon v křesťanství v několika pasážích ale ilustruje, jak docházelo k zabíjení, ale kontext Nového zákona a učení, které následně reprezentoval Ježíš, je diametrálně odlišné. Nenabádá k zabíjení, ale naopak k lásce k nepřátelům. Nelze ale vyloučit, že by se nějaký fundamentalista typu pana Breivika chytil nějaké pasáže ve Starém zákoně a posedlý tím by vykonával něco podobného, co on. Primární otázka tedy není, jestli někdo je muslim, nebo ne, ale je už relevantní otázka, jestli se ztotožňují s trestem smrti, či nikoli. Pokud by to zaznívalo v mešitě, tak už je to na zatčení toho člověka. Protože trestným činem je i to, když někdo vyhrožuje usmrcením.
Já jsem ten návrh pana Konvičky chápal tak, že by u nás nebyly mešity, že by ženy nechodily zahalené. Bylo by řešením omezit tyhle vnější projevy, které jakoby provokují domácí komunitu?
Dovedu si představit, že když je nějaký veřejný prostor monitorovaný kamerami právě s cílem zajištění bezpečnosti a jde tam žena zahalená opravdu tak, že jí jsou vidět pouze oči, tak to už je opravdu na diskuzi, jestli takovéto zahalování neohrožuje zajišťování bezpečnosti v tom veřejném prostoru. Protože pokud tam půjde zahalený nějaký atentátník a nebude následně identifikovatelný těmi bezpečnostními kamerami, tak to může být velký problém. Na straně druhé by mi přišlo opravdu absurdní, abychom se zabývali tím, jestli žena má, nebo nemá mít na hlavě šátek. To skutečně považuji za druhořadé.
Zaujalo mě, že na svém webu doporučujete, aby lidem ze zemí, které jsou sužovány válečnými konflikty, terorismem, hladomory apod., pomáhala Česká republika primárně v daném místě. Jste tedy proti přijímání uprchlíků z oblastí, jež nám nejsou kulturně moc blízké?
Takhle vytržená věta z kontextu by mohla evokovat uzavřenost proti přijímání muslimů. Ale to bylo míněno především na hladomory a epidemie, kdy je potřeba to řešit na místě. Když jde ale o země pod terorem Islámského státu, Boko Haram, tak je jasné, že tam nelze posílat humanitární jednotky, aby se o lidi staraly na místě. Bylo by tam velké riziko, že se členové humanitárních jednotek stanou rukojmími, následně možná také popravovanými. Pokud je možná a efektivní pomoc na místě, tak ať tam nastoupí humanitární jednotky. Pokud je tam nějaký diktátorský režim, teror, vraždění, masakrování lidí, tak v první řadě mají být záchytnými body okolní státy. My se tomu neuzavírejme, ale současně se ptejme těch lidí, kteří se za muslimy prohlašují, zda s trestem smrti souhlasí. A hledejme cesty, jak snižovat riziko, že sem přijde nějaký radikál v rámci skupinky imigrantů. A protože tomu nejsme nikdy na sto procent schopni zabránit, tak současně ať Bezpečnostní informační služba vyvíjí zvýšené aktivity v těchto komunitách.
Česká vláda schválila přijetí patnácti syrských uprchlických rodin. TOP 09 to kritizovala jako sobectví, protože prý můžeme přijmout stovky rodin. Jaký je váš názor?
Nemám k dispozici přesné statistiky, jaké jsou možnosti státního rozpočtu, konkrétně pro kapitolu imigrace. Myslím si, že by ale rozhodně stálo za to, aby Ministerstvo zahraničních věcí, a pan Zaorálek už to sliboval, zpracovalo poněkud univerzálnější koncepci, jak se k imigraci budeme stavět, kolik na ni chceme ročně ze státního rozpočtu vydávat. Toto nechť se posoudí v nějakém komplexnějším, koncepčnějším a dlouhodoběji nastaveném dokumentu. A z toho pak můžou vyplynout ty mantinely, jestli ta absorpce bude v řádu desítek, nebo stovek osob.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
