U Veselovského byla mírná, nyní Kateřina Janouchová natvrdo o Švédsku: Zakázané zbraně, ozbrojení zločinci. A mnohem hůř...

05.02.2019 4:42

ROZHOVOR Přinášíme vám druhý díl rozhovoru se spisovatelkou a novinářkou Kateřinou Janouchovou. Ve Švédsku je pro normální občany velmi obtížné legálně držet prostředky k vlastní obraně. Nelegálních zbraní se ale do země importuje přehršel. „Pašují se sem třeba z Balkánu. Máme tady všechno možné – granáty, bomby… Švédsko je země, kde jsou ilegální zbraně mnohem větší hrozbou než ty legální,“ říká Janouchová. Švédové jsou podle ní příliš tolerantní a nevědí si rady s agresivitou a chováním, které do země přichází spolu s některými žadateli o azyl.

U Veselovského byla mírná, nyní Kateřina Janouchová natvrdo o Švédsku: Zakázané zbraně, ozbrojení zločinci. A mnohem hůř...
Foto: Archiv Kateřiny Janouchové
Popisek: Spisovatelka a novinářka Kateřina Janouchová

Vraťme se na moment k tomu problému se zbraněmi. Jak se tedy občané mohou bránit? Může obyčejný Švéd vlastnit zbraň? A může ji nosit venku?

Ne. Občané ve Švédsku zbraně mít nesmí. Jediní, kdo mohou mít zbraně, jsou lovci, kteří absolvovali lovecký kurz a dostali licenci. Potom jsou tu lidé, kteří závodí ve střelbě, jsou v různých klubech a ti také dostávají licenci. Ale že by člověk přišel na policii a tam řekl, já si chci koupit revolver, to neexistuje. Musíte mít důvod, takže buď lovec, nebo střelec.

Anketa

Česko uznalo za prezidenta Venezuely Juana Guaidóa. Souhlasíte?

hlasovalo: 14409 lidí

Ilegálních zbraní je tu ale spousta. Pašují se sem třeba z Balkánu. Máme tady všechno možné – granáty, bomby… Švédsko je země, kde jsou ilegální zbraně mnohem větší hrozbou než ty legální.

Také není dovoleno tu mít zbraně pro sebeobranu. Nyní od 1. ledna je v Dánsku dovoleno mít pepřový sprej. Ve Švédsku je to zakázáno a také už se stalo, že obvinili ženu, která ten pepřový sprej měla u sebe. Musela pak platit pokutu.

Švédsko je jednou z těch evropských zemí, kde je velmi malý počet policistů a kde jsou velmi špatně strážené hranice, v rámci EU snad nejhůře. Policie je příliš vytížená, a v některých městech dokonce ani policii nenajdete, v oblastech na severu Švédska musíte ujet stovky kilometrů, abyste se dostali na nejbližší policejní stanici. To má za následek rozpínání zločineckých aktivit, i policie již přiznává, že některé oblasti nemá plně pod kontrolou.

Domnívám se, že by policistů mělo být mnohem více i za cenu jejich rychlejšího výcviku. Je potřeba zavést tvrdší tresty, možná by bylo dobré i na nějakou dobu úplně uzavřít hranice, neboť potrvá, než Švédsko zvládne vyřešit všechny otázky ohledně migrantů a azylové politiky. Nynější vláda chce naopak migraci navýšit.

Pro zločince Švédsko připomíná „nákupní středisko“, to má za následek gangy z Uzbekistánu a Gruzie, které sem jezdí, jen aby tu mohly krást. Stát vám nyní bezpečí zajistit nedokáže, každý se musí postarat sám o sebe, každý den se tu něco děje.

Není to, kam se Švédsko dostalo, trochu tím, že Švédi neradi říkají ne? Nemůže za tím stát snaha vypadat za každou cenu navenek tolerantně?

Švédi mají problém s konflikty, to je pravda. Neradi jdou do sporu, nechtějí být považováni za agresivní. Proto jsou velmi diplomatičtí. V tom je podle mě problém. Švédi jsou také naivní v tom, že se nechají lehce přemluvit a ustupují národům, které jsou agresivnější a víc si dupnou. Švédská mentalita je mnohem citlivější, chladná. Nechci říct úplně apatická, ale někdy je těžké je vychýlit z rovnováhy.

Samozřejmě to není dobré, protože když se pak do Švédska importují etnické konflikty ze zemí, kde lidé nemají tak velký problém se hádat, Švédi nevědí, jak se k tomu mají stavět.

Nyní se ve společnosti řeší otázka, jak zabránit mládeži v tom, aby se chovala špatně k sanitkám, hasičům a tak podobně. Když třeba záchranáři jedou do nějaké horší čtvrti, tak tam po nich mladí hází kameny a Švédi se s tím vůbec neumí vypořádat. Nebo když se ve škole děti cizího původu perou, tak Švédi netuší, jak proti tomu mají zakročit.

Předpokládám tedy, že to není švédská mládež…

Ne, ve většině případů to není švédská mládež, i když to se nesmí zdůrazňovat. Dokonce tato mládež původem z ciziny napadá Švédy, nadává jim, nazývá je „švédskou špínou“ a tak podobně. Tyto konflikty působí i druhá a třetí generace přistěhovalců.

Jak se k tomu staví policie? Co ti řadoví policisté?

Mluvím s řadou policistů. Jsou velmi nespokojení. Také jsou omezeni svými vedoucími a často nesmí zakročit. Jsou i případy, že policisté byli napadeni, že po nich házeli kameny. Už došlo i k několika zraněním, třeba v případě toho policisty bodnutého do krku.

Také se mi zdá, že viníci dostávají velmi nízké tresty. Podle mě by cizinci, kteří nemají povolení k pobytu, měli být ze země vyhoštěni, když spáchají závažný zločin. Zajímavé je, že když už je vyhostí, tak často jen na omezenou dobu, třeba na pět až deset let. Vůbec tomu nerozumím, takoví lidé by měli být ze Švédska vyhoštěni navždy. Tak tomu ale často není.

Máme teď špatné statistiky, přes čtyřicet procent znásilnění je spácháno na dětech do 18 let.

Když tohle všechno říkáte, nestýská se vám po Česku? Nepřemýšlíte, že byste se vrátila?

Já do Česka pořád jezdím a mám tam byt. Když chodím ulicemi Prahy, tak se cítím bezpečně. Ve Švédsku se bezpečně necítím, hodně si rozmýšlím, kam jdu, a dceři platím už dva roky taxi, když někam večer vyrazí. Také se teď v průzkumu jedné vysoké školy ukázalo, že jsou ženy často znásilňovány u stanic metra.

Samozřejmě často uvažuji o tom, jestli mám ve Švédsku budoucnost. Švédsko mám jako zemi ráda, mám zde známé, je tu pěkná příroda a cítila bych se tu docela dobře, kdyby se však švédská společnost nezačala v mnoha různých směrech rozpadat. To je zapříčiněno i zvyšujícím se násilím. Vztahy mezi lidmi se kazí – lidé si nedůvěřují, vydírají se, jsou vůči sobě nevlídní, hodně se krade a dříve klidná společnost se začíná měnit k horšímu.

Chápu ale, proč se to děje. Máme zde plno velmi nepříjemných kriminálních případů. Kupříkladu, jedna ze zdejších rodin se rozhodla na internetu prodat hodinky přes inzerát. To mělo za následek, že k nim domů přijeli cizí muži a v přítomnosti jejich malých dětí je okradli. S vykrádáním soukromých vil a bytů teď máme obecně velký problém, i tato statistika se zvedá a krádeže jsou často velmi brutální. Pro zloděje není problém svázat v přítomnosti malých dětí celou rodinu a za pomoci zbraní ji okrást. Zvyšují se též krádeže dražších automobilů.

Jelikož je Švédsko velmi transparentní a otevřená země, není problém si na internetu zjistit, co kdo vlastní za majetek. Švédsko bylo vždy otevřené a lidé důvěřiví. Když jsme sem přijeli v 70. letech, tak se tu vůbec nezamykalo, na něco takového jsme nebyli z Česka zvyklí. To se však již změnilo, nyní si lidé, kteří si to mohou dovolit, obstarávají mříže a zabezpečovací systémy. Chudší rodiny jsou na tom mnohem hůř, zabezpečení je pro ně nedostupné a nemohou se z problémových oblastí ani odstěhovat.

Začaly se objevovat i dětské gangy, které se zaměřují na své vrstevníky, jimž kradou mobily, drahé bundy a jiné cennosti. Rodiče na to reagují tím, že své děti vozí do školy autem. Takových případů je zde plno. Proti těm neplnoletým nelze adekvátně zakročit, do vězení je nezavřete. Gangy si toho jsou dobře vědomy a tyto děti využívají k páchání trestné činnosti.

Jsou zde i lidé, co se mají dobře, ale rozdíly mezi lidmi se pomalu zvětšují. Samotní uprchlíci z bývalé Jugoslávie tento stav společnosti přirovnávají ke společenskému pnutí, které zažili v Sarajevu před vypuknutím občanské války. Společnost se velmi polarizuje, lidé se začínají nenávidět a problémy svalují na různé skupiny obyvatel.

Vy tedy tvrdíte, že migranti z bývalé Jugoslávie tuto situaci vnímají podobně jako tu, co prožili před občanskou válkou?

Ano, potvrdila mi to i má známá, která ve třinácti letech přišla z Jugoslávie do Švédska a tuto situaci již jednou prožila. Podobně to vnímá mnoho lidí, kteří už něco podobného zažili, ať jsou z Evropy, či z Blízkého východu. Švédi to vnímat nedokáží, měli příliš dlouhé období míru a chybí jim jakýkoli reflex, že by se mělo něco řešit. Vláda vše zapírá a je úplně odpoutána od reality.

Uvádí se také, že jsme feministickou velmocí, přitom je zde až 40 000 žen, které musely podstoupit ženskou obřízku, a máme tu až 250 000 mladých lidí, kteří jsou utlačováni spoluvěřícími kvůli víře. V roce 2002 zde jeden muslimský otec zavraždil svou dceru, tenkrát se o tom nemohlo ani mluvit, nyní se již toto téma otevírá, roste s tím však i počet utlačovaných žen a dětí. Vznikají tu enklávy, ironicky nazývané „Mogadišu“, ve kterých je převaha migrantů, například ze Somálska. Jsou to vlastně paralelní společnosti, kde žijí podle zákonů šaría, a ne podle těch švédských, žijí tam bez vztahu se švédskou společností. Orwellův román 1984 měla být odstrašující kniha, ne návod, jak by to mělo ve Švédsku vypadat! 

Na závěr bych se vás chtěl zeptat, zda z toho vůbec vidíte nějaké východisko?

Když jsem v lednu 2017 dávala rozhovor české televizi DVTV, byla jsem obviňována, že ukazuji velmi pochmurný obrázek Švédska. Přitom jsem to popsala ještě mile! Evropa je pod velkým náporem. Někteří politici již pochopili, co se s jejich zeměmi děje, a chtějí to zastavit, ať je to Orbán, nebo třeba Salvini. Ale i v Norsku, Dánsku a ve Finsku už začínají podnikat opatření, aby se problémy s migrací a integrací vyřešily. U nás ve Švédsku se věci mění jen pomalu.

Minulý rok jsem vydala knihu o stavu Švédska, nyní se překládá do angličtiny. Teď v březnu vyjde druhý díl. Všichni by si ji měli přečíst, neboť v ní ukazuji, jak to vypadá, když demokracii využívají především ti, co ji chtějí zničit, třeba islamisté. To jsme již mohli vidět v historii, jakmile společnost trpí vnitřními konflikty, tak je ti silnější a agresivnější lehce využijí.

Ale nechci to zakončit příliš pesimisticky, musíme mít naději. Švédi jsou přeci jen rozumní lidé a doufám, že to zvládnou. I když si Švédští demokraté uzavřeli dveře na národní úrovni, vyhrávají často v komunálních volbách a začínají brát zodpovědnost do svých rukou. Je tu také návrh, aby se děti před vstupem do škol nejdříve naučily švédsky. Tyto otázky se již začínají řešit, ale jde to velmi pomalu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…