Ukrajinská katastrofa, další díl: Generál Šándor utíná naděje Ukrajiny na NATO, zavrhuje Zemanův plán a vyčítá Kyjevu, kam až zašel

02.12.2014 9:44

Bezpečnostní expert generál Andor Šándor je přesvědčen, že členství Ukrajiny v NATO je iluze stejně jako finlandizace Ukrajiny, kterou považuje za recept na rusko-ukrajinský konflikt prezident Miloš Zeman. „Myslím, že finlandizace Ukrajiny je ze hry, protože Kyjev ještě po dlouhou dobu nebude Moskvě důvěřovat. Nemyslím, že by Kyjev přijal jakékoli mentorství ze strany Moskvy, takže je to podle mne nápad nerealizovatelný,“ říká bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní analytik Andor Šándor v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Ukrajinská katastrofa, další díl: Generál Šándor utíná naděje Ukrajiny na NATO, zavrhuje Zemanův plán a vyčítá Kyjevu, kam až zašel
Foto: Česká televize
Popisek: Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby, generál v záloze Andor Šándor

Anketa

Myslíte, že budou do konce roku pokračovat masové protesty proti Zemanovi?

hlasovalo: 28665 lidí

Rusko poslalo na východ Ukrajiny bez souhlasu Kyjeva další konvoj - 106 nákladních aut. Ukrajina v této souvislosti znovu obvinila Moskvu, že využívá dodávky humanitární pomoci k převážení zbraní a munice proruským povstalcům. Nenabízí se toto podezření, když ukrajinská strana nemůže prověřit obsah nákladu, který putuje na její jihovýchodní území?

Já nevím. Nemám žádné informace, abych ověřil, jestli je to jen humanitární pomoc, nebo jestli je to dodávka nějakých zbraňových systémů, což příliš nepředpokládám, ale třeba munice a nějakých přístrojů. Pravdou je, že se stále nedaří dodržovat dohodu o příměří z 5. září v Minsku. Ani jedna ze stran příliš nepostupuje v tom, aby mezi sebou více komunikovaly. Není tu ani příliš velká snaha ze strany Kyjeva, aby přestali vnímat jihovýchodní Ukrajinu jako pouze, jak jim říkají, bandity, fašisty a separatisty, ale aby si uvědomili, že tam jsou lidé, kteří nemají v ruce zbraně, nepodílejí se nijak na činnostech stran, ale přesto tímto konfliktem trpí. Jde o nevinné lidi, kteří jsou přímo v ohnisku konfliktu nebo v jeho okolí.

Je pravda, že infrastruktura na těchto územích je poničena, zima je na krku, lidé žijí v těžkých podmínkách a Rusko chce vůči vlastní národnostní menšině na Ukrajině vystupovat jako jakási pomocná síla. Skutečností, která se čím dál víc ukazuje, však je, že Rusko není schopno sanovat jihovýchodní Ukrajinu do podoby, která byla před tímto konfliktem. Rusko trpí dvěma problémy, a to jak ekonomickými sankcemi, ale ještě více poklesem cen ropy. Ruský rozpočet počítal s cenou ropy na 95 až 100 dolarů za barel, dnes jsme na sedmdesáti a některé prognózy předpovídají konečnou cenu kolem šedesáti dolarů. OPEC odmítl snížit těžbu ropy, čímž by se zvýšila její cena. Rusko zcela nepochybně není schopno dostatečně zásobovat a financovat válkou poničenou jihovýchodní Ukrajinu a další oblasti, které jsou v rámci separatistických území, ale nejsou přímo zničeny válkou. To je podle mne další problém, který tu humanitární krizi a těžkou situaci na jihovýchodní Ukrajině bude dál zhoršovat.

O tom, že Rusko se dostává do ekonomických problémů, svědčí i to, že Moskva vybídla Evropskou unii, aby ustoupila od protiruských sankcí, a nabídla, že by na oplátku zrušila reciproční sankce. Není to důkaz o účinnosti sankcí i o tom, že prezident Miloš Zeman a další kritici sankcí neměli pravdu, když tvrdili, že budou naprosto zbytečné a neúčinné a že víc poškodí Evropu než Rusko?

Nejsem odborník, abych posoudil, jak mohou sankce působit na ruskou ekonomiku. Samozřejmě si nemyslím, že by vůbec nepůsobily, že by byly bezzubé, že by neměly žádný smysl, že by nevyvíjely tlak na Rusko za to, že anektovalo Krym. Řekl bych, že působí. Kdyby nepůsobily, tak by se o tom tolik nehovořilo. Myslím, že v kombinaci právě s poklesem ceny ropy to bude ohrožovat stabilitu ruského rozpočtu a samozřejmě i modernizační plány na armádu, a nejen na armádu. Takže se nedá říci, že by sankce byly bez nějakého dopadu. To, že mají vliv i na Evropskou unii, je také pravda. Ale nejsem expert, abych mohl říci, na koho víc a na koho méně. Když Rusko vybídlo Evropskou unii zrušit sankce, považuji to za diplomatický tah, protože se všeobecně Rusko domnívá, otázkou je, do jaké míry právem, že Evropa nechtěla sankce, že byla donucena k tomuto sankčnímu režimu Spojenými státy. Takže to samozřejmě může být takový diplomatický tah Ruska. Ale jiná věc je, zda může mít nějaký úspěch. Nedomnívám se, že by Angela Merkelová byla připravena riskovat roztržku se Spojenými státy tím, že by iniciovala v rámci Evropské unie změnu sankčního režimu. Myslím, že to dneska není na pořadu dne. Rusko se ale snaží ty sankce odvrátit, kdyby jim nepůsobily problémy, nemyslím, že by takovou nabídku Evropské unii dalo.

Rusko nemá dost peněz nejen na sanaci Ukrajiny, ale zřejmě ani na pomoc anektovanému Krymu. Mluví se o tom, že Krymu, který trpí výpadky v zásobování a nedostatkem vody, nyní Ukrajina přiškrtila i dodávky elektřiny. Kyjev tlačí i na jihovýchodní Ukrajinu, nefungují tam bankomaty, zastavil výplaty penzí a sociálních dávek. Může to nějak ovlivnit postoj Moskvy a separatistů?

Já si osobně neumím v nějaké blízké budoucnosti představit situaci, že by Rusko vrátilo Ukrajině Krym. To je podle mého názoru jednou vyřešená věc, minimálně z pohledu nějakých dvaceti let. Možná se pletu. Pokud jde o jihovýchodní Ukrajinu, je to jen další prohlubování rozporu mezi západní a jihovýchodní částí země, je to jen další prohlubování nedůvěry, je to jen další působení proti tomu, aby se uskutečnilo to, co chceme všichni, tedy to, aby Ukrajina zůstala jednotná, celistvá, aby byla svrchovaná, nezávislá, a pak i politicky a ekonomicky stabilní.

Jsem pořád přesvědčen, že to, co dělá Kyjev na jihovýchodní Ukrajině, že používá vojáky, kteří ostřelují nejen separatisty, ale i obyčejné civilisty, je obtížně slučitelné s jejich ústavou. Použití armády je podle mého soudu minimálně na hraně s ústavou. Proto Kyjev separatisty nazývá fašisty. Ty strany se budou spolu obtížně domlouvat a celý konflikt je pod vlivem velmi brutální propagandistické války, kterou vedou obě strany. Jsem si jist, že tam existuje řada předsudků vytvořených právě na základě této propagandistické války, kdy si jedna strana myslí to nejhorší o té druhé. Ale jsem přesvědčen, že Kyjev by měl mluvit se zástupci jihovýchodní Ukrajiny, měli by se domluvit. Myslím, že i v tomto směru by měla Evropská unie Kyjev podporovat, aby se snažil řešit problémy, protože nikdo jiný je nevyřeší. A pokud bude tento tlak ze strany Kyjeva na jihovýchodní Ukrajinu pokračovat, tak tu opravdu budeme mít zamrzlý konflikt na spoustu let, budeme tu mít území, které, byť nikým de facto neuznané, bude bez vlivu Kyjeva.

A bude to nějaká obdoba toho, co existuje v Podněstří, a to nebude dobře. Jak jsem říkal, já si nejsem jist, že Rusko má a bude mít finanční prostředky k tomu, aby dokázalo, pokud by vůbec chtělo, stabilizovat východní Ukrajinu tak, aby tento region byl tím, čím byl ještě před rokem. A odnesou to zase jen normální lidi, kteří tam žijí a kteří příliš velký vliv na ten konflikt nemají. A nemají ani vliv na své separatistické republiky. Proto si nemyslím, že by touto snahou Kyjeva bylo možné vyvolat odpor obyvatel této části země, že by se postavili proti nově ustanoveným separatistickým republikám. Spíš si myslím, že to půjde ve prospěch separatistických republik. Nevím, jestli to, co dělá Kyjev, je úplně ideální recept na to, aby se krize spíš uklidňovala, než prohlubovala.

Nebyl by ale ten konflikt mezi západem a východem Ukrajiny dávno ukončen, kdyby se do něj Rusko nezapojilo, kdyby nezásobovalo separatisty zbraněmi, municí a vojenskými odborníky?

Samozřejmě bez nějaké ruské pomoci by asi ten konflikt mohl vypadat jinak. Ale na druhou stranu - ukrajinská armáda se také nijak nepředvedla. Nedá se skutečně říci, že by předvedla nějakou schopnost dobře bojovat. Ono to bylo také ovlivněno tím, že ne všichni vojáci byli ochotni bojovat, že velení ukrajinských jednotek nebylo zřejmě jednotné, ne všichni se podřizovali. Osobně jsem se domníval, že do léta bude ukrajinská armáda schopna území separatistů ovládnout, ukázalo se, že to byla falešná domněnka, ale nepochybně to, že Rusko separatisty podporuje, má vliv na pokračování konfliktu. Otázka je, zda si Rusko mohlo dovolit je nepodporovat. A to nejen tím, že jim tam dováží humanitární pomoc, ale i tím, že minimálně tolerovalo to, že na jihovýchodě Ukrajiny bojovali ruští občané, kteří měli dovolenou z normální armády a šli bojovat na Ukrajinu. Hodně se o tom hovořilo, hodně spekulovalo, ale důkazů, že tam jsou skutečně pravidelně ruské jednotky, jsme viděli minimálně, jestli vůbec nějaké.

Ukrajina by se ráda začlenila do Severoatlantické aliance, ale Rusko je proti. Dokonce žádalo po NATO záruku, že se Ukrajina nestane součástí Aliance. Německá vláda je znepokojena plánem ukrajinského prezidenta Petro Porošenka uspořádat o vstupu země do NATO referendum, protože by to jen dál rozdmýchalo napěti ve vztazích s Ruskem. Prezident Miloš Zeman si nemyslí, že by se Ukrajina měla v budoucnu stát členem NATO, podle něj by měla být neutrálním státem a měla by projít tzv. finlandizací. Souhlasíte s tímto názorem?

Myslím, že finlandizace Ukrajiny je ze hry, protože Kyjev ještě po dlouhou dobu nebude Moskvě důvěřovat. To je zcela zřejmá věc. Nemyslím, že by Kyjev přijal jakékoli mentorství ze strany Moskvy, takže je to podle mne nápad nerealizovatelný. Jsme v roce 2014 a ne v roce 1945 nebo v roce 1947. To, že došlo ke krizi na Ukrajině kvůli podepsání asociační dohody v rámci přistoupení k Evropské unii, je fakt. A navrhovat, aby se Ukrajina stala členskou zemí Severoatlantické aliance, může jen nezodpovědný politik, který nechápe geopolitickou realitu. Prostě Rusko od roku 2008 říká: Ukrajina už ne.

Já jsem říkal několikrát, že bych strašně chtěl žít ve světě, kde si každá země bude moci zvolit svoji budoucnost, svoji orientaci, aniž by jiná – větší země - proti tomu nebyla. Ale bohužel v takovém světě nežijeme. To, že Rusové mají zájmy, které se nám nelíbí, a jim se nelíbí naše zájmy, tedy rozšíření stability Evropské unie a potažmo NATO o území Ukrajiny, je fakt. Rusům se to nelíbí a ukázali, že udělají všechno pro to, aby rozšiřování Severoatlantické aliance nepokračovalo dál k jejich hranicím. Němci si tím slibováním možnosti členství v Alianci částečně naběhli. Ukrajinský prezident Porošenko se toho chytnul a ohlásil, že k tomu udělá referendum, aby se ukrajinští občané vyjádřili.

Teď z toho mají Němci oprávněně obavy, protože předpokládají, že v této části rozdělené země bude výsledek referenda zřejmý. Dneska sklízejí plody toho, co zaseli svými nezodpovědnými nabídkami a sliby. To se podle mne nemuselo stát. Proč by Ukrajina nemohla být členskou zemí Evropské unie, proč by nemohla mít nějaké partnerství s NATO? Ale členství v NATO považuji za iluzi, protože mezi zeměmi, které by se vyjadřovaly ke vstupu Ukrajiny do Aliance, se najde minimálně jedna, která bude proti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Libuše Frantová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…