Umělci od Krause přeceňují svůj význam. Nevěřím, že kvůli neodvysílanému dílu s Bradym české vesničky hučí jako úl a dělníci zatínají pěsti, udeřil Ondřej Neff

Aby mohl Jiří Brady převzít vyznamenání, musí k tomu mít česká vláda souhlas té kanadské. Kanaďané mají pro takové případy jasně stanovená pravidla. Jak se ukázalo, Česká republika v Kanadě o takové svolení nežádala, tedy ani Brady by ho nemohl převzít. Končí tím podle vás dohady o tom, kdo může a nemůže za neudělení vyznamenání?

Rozhodně to vrhá značné pochybnosti na celou kauzu, to je jasné. Jde o závažnou věc a já mám obavu, že politické angažmá z obou stran je tak daleko, že uvěřitelnou pravdu se nikdy nedozvíme. Jasno by mohl do věci vnést premiér Sobotka, který návrh kontrasignoval. Stačil by jediný náhled do kopie dokumentu, který jeho kancelář bezpochyby má archivovanou. Ale to by bylo vyhlášení války Hradu a Sobotka není Jan Žižka z Trocnova.

Co říkáte na spekulace, že Zeman odmítl udělit vyznamenání kvůli setkání ministra Hermana s dalajlámou, protože Herman je Bradyho synovec? Už jste to naznačil, dá se vůbec zjistit, kdo lže a kde je pravda?

V danou chvíli už je to velice obtížné posoudit. Samozřejmě hlavní jádro celého skandálu bylo vystoupení Hermana, že ho Zeman výslovně vydíral. První pochybnosti nastaly, když se žádný svědek nepřihlásil a nikdo nepotvrdil jeho slova, přestože podle Hermana u toho byli dva ministři české vlády. Věc s Kanadou je závažná. Neznáme ovšem přesný časový harmonogram, jak to mělo být, kdy kdo telefonoval, kdy bylo třeba vše ověřovat a tak dále. Představuji si ale, přestože neznám detaily hradního protokolu, že komunikace s Kanadou by měla proběhnout s předstihem a ještě dříve, než oznámení eventuálnímu vyznamenanému z úst pana Forejta. To bych čekal jako číslo jedna. Jedná se o můj dohad, který vyplývá z logiky věci.

Diskuse kolem udílení podobných vyznamenání se vrací pokaždé, když má k nějakému dojít. Miloš Zeman si pečivě vybírá. Jak hodnotíte jeho výběr a některá odmítnutí návrhů na ocenění? Měl by být on tím, kdo jako poslední rozhodne, zda udělit, či neudělit?

Myslím si, že ano. Jednou vyznamenání uděluje prezident, tak je logické, že prezident je ultimativní rozhodčí. Poněvadž, jak praví české přísloví, není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Když se vyznamenává na sedmdesát lidí, tak se vždy vyskytne někdo, kdo bude někomu šlapat na kuří oko, nebo bude mít takový či makový škraloup. Ti či oni budou křičet. Když třeba vyznamenávali Františka Čubu, s čímž souhlasím, byla spousta lidí ostře proti. Kdo má pravdu? To je věc názoru a myslím si, že ruka prezidenta v tom má být cítit. Když byl prezidentem Václav Havel, také vyznamenával určitý typ lidí, Václav Klaus zase jiné. Každý prezident vybírá lidi, které pokládá za hodné ocenění.

Domníváte se, že se Zeman nenechává ovlivnit osobními důvody a rozhoduje o udělení podle zásluh? Z toho, co jste právě řekl, soudím, že podle vás je v pořádku, že prezidenti vyznamenávají i podle svých osobních zásad. Je to tak?

Jistě. Není to automat, kam někdo hodí knoflík a vypadne žvýkačka. Každý člověk má své představy a k nim patří i preference a odmítání. Nevidím v tom vůbec žádnou tragédii, naopak je to zcela normální. Upozorňoval jsem na to bezpočtukrát, že skřípání mezi Hradem a vládou bylo za Havla i za Klause a vždy to jednomu i druhému bylo vyčítáno, že mají svoji zahraniční politiku. Jiná věc je, že pokud jde o mě, byl jsem sympatizantem Havlovy zahraniční politiky, menším Klausovy zahraniční politiky a vůbec žádným Zemanovy zahtaniční politiky. To je však věc mého postoje. Každopádně na výběr má prezident plné právo a já v tom nevidím problém.

Nepolitizujeme příliš v České republice podobné události? Stejně jako návštěvu dalajlámy a další věci? Nebo se vždy stejně jedná o politiku?

Vždy, když je to věc veřejná, také je to věc politická. Návštěva dalajlámy by proběhla bez jakékoliv odezvy. Přijel, odjel už asi dvanáctkrát a při vší úctě, pes po něm neštěkl. V podstatě je maskot a zábavná figura bez politického významu a zbytečně z toho vznikla aféra, která hýbe celým státem. Ale hlavní díl politizace toho skandálu vzešel z Hradu, to je jasné.

Proč tedy politizace celé věci vzešla podle vás z Hradu? Jaké důvody za tím stojí?

Protože přeceňují čínské karty. Ponorná řeka se vynořila a vládne iluzivní představa, že Česká republika má být mostem mezi Východem a Západem. Protagonistou tohoto nesmyslu je Zeman, který podkuřuje Putinovi a čínskému vedení. Prostě dělá vše pro to, aby vytvořil zdání, že s tím jeho projektem republika souhlasí. Jde proti mínění většiny Parlamentu, většiny vlády a dělá si svoji politiku. Celá aférka kolem Hermana a dalajlámy, to je pěna dní. Podstatou je, že se prezident zpronevěřuje svému ústavnímu úkolu reprezentovat Českou republiku v zahraničí. Vytvářet zahraniční politiku není jeho ústavním úkolem, to je podstata věci. Jestli si Herman hřeje politickou polívčičku, což je docela pravděpodobné, jak se zdá, je to bezvýznamná prkotina. Významná je naopak ta snaha Zemana připoutat nás k Východu. S tím nebudu souhlasit nikdy. Všichni v naší zemi jsme k Východu byli připoutáni čtyřicet pět let. Já toho mám po krk. Nechci se dožít recidivy a Zeman o ni usiluje. To je důležité, kdežto blamáž kolem pana Bradyho je marginálie.

Včera měla být televizí Prima odvysílána Show Jana Krause. Jako hosté v tomto díle měli být také ministr kultury Daniel Herman a jeho strýc Jiří Brady. Podle televize autoři nedodali včas kopii pořadu, a tak reprízovali starší díl. Prima tento díl pořadu bude vysílat až dnes. Herman to označil za návrat do doby tvrdé cenzury. Co si o tom myslíte?

Četl jsem o tom ve zpravodajství. Nevím o tom víc, než co uvádějí média. Jestli tomu tak opravdu je, že se vedení Primy poklonilo Hradu, protože Hrad je příznivě nakloněn Primě a bojí se, že by je Hrad, konkrétně Zeman, napsal na černou listinu, tak je to zbabělost Primy. Co k tomu více dodat? Soukromá společnost má právo být hanebná a zbabělá, a jestli toho práva využila, tak ho využila. Ve čtvrtek před polednem se vynořila další verze, že pasáže v pořadu byly proti zákonu. Tak proč tak sprostě lhali o nedodané kopii? Ale i to je prkotina. Otázka je, zda se to projeví na sledovanosti. Myslím, že ne, většině lidí je to asi jedno.

Objevují se svědectví, že vysílání dílu neproběhlo, protože účinkující se rázně vyjadřovali proti prezidentu Zemanovi? Mezi prvními server Extra.cz zveřejnil vyjádření fotografa Jindry Kodíčka. Podle něj poslalo na padesát osobností hlavu státu do patřičných míst, a to je pravý důvod pro neodvysílání dílu. Nikoliv situace kolem Bradyho. Jaký dopad může mít takové jednání na veřejnost? Přichází doba cenzury?

Rozhodně bych rozlišoval zbabělost a cenzuru. Tohle nenařídil žádný úřad, cenzura to tedy není. To se podělalo vedení Primy. Nejdřív lhalo o nedodané kopii. Teď vykládají o přestupcích proti zákonu. Každopádně nejde o cenzuru, protože jim to nikdo nenařídil, ale zbabělost, což jsou dvě zcela jiné skutečnosti. Že chce být Prima za dobře s prezidentem, dobře chápu, ale nevím, jak bych se zachoval já jako ředitel Primy. Možná stejně, to nevím, nejsem ředitelem. Rozčilení účastníci Krausovy seance hrubě přeceňují svůj význam a dopad toho všeho na veřejnost. Nevěřím, že většinová veřejnost vzala na vědomí, že se Kraus setkal s Bradym, a že české vesničky hučí jako úl, že nedovolili vysílat ten pořad a dělníci v továrnách zatínají pěsti. Trochu groteskní představa do sebe zahleděných lidí.

Teď se tedy nabízejí dva důvody, proč by mohlo dojít k úmyslnému stažení dílu z vysílání. Jednak nelichotivá vyjádření proti Zemanovi a také samotná účast Bradyho. Ani tady se už pravé důvody nedozvíme?

Nebyli jsme tam, tak nevíme, jak to bylo. Jsou to prach pusté spekulace a veřejnost vaří z vody. Co si o tom myslím? Já jsem praktik a ani na chvíli jsem si nedovedl představit, že by tým profesionálů, který dělá Krausovy pořady, zašantročil kopii a nedonesl ji. Tahle verze vydržela ani ne čtyřiadvacet hodin. Zřejmě se vedení Primy zaleklo rozhorlených hlasů a děsilo se, co na to Ovčáček, a tak to raději zamázli. Ale nesuďme je zase přísně, máme tu dohlížecí orgány, přísnou televizní radu udělující pokuty. Zajímavá nyní bude reakce samotného Krause, ultra statečného bojovníka na barikádách. Jestli zůstane se svým pořadem v Primě, jsem na to opravdu zvědav.

Jak poslední dobou vnímáte roli médií, cenzuru, vy jste zmínil i zbabělost a jejich využívání k mocenským či politickým zájmům?

Především v těchto souvislostech protestuji proti slovu cenzura. S novinami jsem do styku přišel, když jsem v sedmnácti letech jako elév běhal s rukopisy na cenzurní oddělení. Lidé, kteří plácají tyto nesmysly, nevědí, co je a není cenzura. V současné době jsou to zájmy, vlivy, osobní postoje, co se promítá do médií a je to jaksi přirozená součást médií. Média nevisí ve vzduchoprázdnu, jsou někde ukotvena a to někde má na to vždycky vliv, jinak to ani není možné. Fakt, že je někdo vydává, a tak je ovlivňuje a lidé v nich mají nějaké názory, které prosazují, tak v tom nevidím problém. Jestli se politické střety projevují v médiích, tak kde jinde veřejně, vedle parlamentní půdy, by se měly promítat, než v médiích? Je na občanovi, čtenářovi, konzumentovi médií, aby vzal rozum do hrsti a snažil se v tom vyznat. Někdy je to velmi těžké, stejně jako v případě Hermana, Bradyho a dalajlámy. Je obtížné se v tom orientovat a zaujmout stanovisko opřené o prokazatelnou, faktickou základnu.

Zpěvačka Anna K. vyjádřila svoji obavu, že „v médiích ubývá prostoru, kde se lze svobodně vyjádřit. Mrazí nás z toho.“ Tomáš Klvaňa řekl, že „tento čin je dokladem návratu slouhovské, normalizační mentality, která se nám postupně plíží Českem“. Nakolik souhlasíte s těmito výroky?

Nad čím mrazí Annu K., je mi opravdu, ale opravdu hluboce lhostejno. Co říkal Klvaňa, je pravda. Služebnost z tohoto případu čiší jako pero z gauče. S tím určitě souhlasím, ale říkám, ať jde o české, německé, anglické novináře, v tamních médiích bychom určitě také nalezli podobné případy. Mýtus o objektivitě německých sdělovacích prostředků dávno padl. Dnes víme, že jsou poplatné a slouhovské a zdá se, že jsou jaksi součástí politického klimatu. Bůh ví, jestli si neidealizujeme doby první republiky a šedesátá léta ve Francii, nebo v Anglii. Určitá služebnost a zbabělost se projevuje všude. Vezměte si americké volby, kde proběhne debata Trump–Clintonová a spustí se jásot, jak to Trumpovi nandala. Pak se ukázalo, že mu po debatě stouply preference. Tak kde je statečnost médií, jejich nezávislost a snaha o objektivitu?