Co bylo aktuálním impulsem ke spuštění kursu o genocidním chování, který je prvním v republice?
Idea vzdělávání v oboru studií genocid vznikla v roce 2012. Hlavním motivem bylo riziko vzrůstajících tendencí k rasismu a xenofobii v České republice, zejména ve vztahu k Romům. Komparativní studium genocid ukazuje historickou zkušenost, která je v rámci vzdělávání nezaměnitelná. Lidská podstata se – bohužel – nejnázorněji projevuje v lidských dějinách. Studia genocid neukazují, jaký má svět být, ale co se z něj stane, pokud základní principy přestávají fungovat. Teprve s odstupem jsme schopni nalézt primární motivy pachatelů, ať již ekonomické, náboženské, nebo psychologické. Genocidní chování je stále neprobádanou oblastí a obor studií genocid je mladou vědeckou disciplínou. Do jeho vzniku v 80. letech minulého století se sociální věda tomuto komplexnímu jevu spíše vyhýbala. V České republice je to obor zcela nový. O tom, že je takový typ zkoumání a výuky potřeba, svědčí i aktuální události genocidního násilí v Sýrii, které je páchané několika skupinami současně.
Skutečně genocidní chování, ať už to byla otázka Arménů v roce 1915, Židů za druhé světové války, ale třeba i hrůzy v Jugoslávii v devadesátých letech, spouští zejména eskalace válečného konfliktu. V současnosti vidíme exodus statisíců lidí. Nemůže být i toto spouštěčem nějaké budoucí genocidy?
Válka je jednou ze základních okolností genocidního násilí. Válka je ale spíše „clonou“ pro realizaci určité konkrétní genocidní politiky. Tato politika nebo program, které jsou zaměřeny na likvidaci specifické skupiny obyvatel, vznikají většinou před zahájením válečného konfliktu jako součást ideologického boje. Válka mobilizuje nezbytné zdroje pro uskutečnění genocidy, ospravedlňuje extrémní násilí a v neposlední řadě poskytuje pachatelům informační vakuum. Ale v řadě případů nelze genocidu a válku dost dobře odlišit. Válku se Sovětským svazem považovali nacisté za válku rasovou, genocidní. Obsazení území a likvidace místních obyvatel, zejména Židů, šly doslova ruku v ruce. Rasová válka je jednou ze základních ideologických představ. Spíše bych tedy tvrdil, že genocidní politika je ideologickým spouštěčem války. Islámský stát, před kterým v současnosti prchá nepochybně značná část tzv. exodu ze Sýrie, vznikl původně jako ideologická buňka.
Fotogalerie: - Obrázky z Ukrajiny
Fotogalerie: - Ukrajinský Zborov 2014
Jakou míru zavinění genocid může nést náboženství, a to zejména dnes, kdy je především Blízký východ v chaosu?
Náboženství bylo, je a s vysokou mírou pravděpodobnosti vždy bude jedním z hlavních příčin masového násilí. Již základní náboženské rozlišení na věřící a nevěřící přináší neřešitelné dilema: co s nevěřícími? V apokalyptické náboženské literatuře je tento akcent doveden do extrému. Apokalyptický nepřítel je zničen a toto zničení umožňuje kosmickou obnovu. Proto v náboženských textech čteme o vyhlazování celých národů a brutálním násilí. Jedná se o určitý psychologický vývoj. V případě starozákonní literatury je pozoruhodné, že se popisy genocidních aktů nijak nekryjí s historickými prameny. Vše bylo zkrátka vymyšleno. Genocidní náboženská fantazie je nebezpečná v tom, že poskytuje černobílé mytologické schéma buď-anebo. V tom je původ radikalismu. I když apokalyptika není dominantní náboženskou literaturou, má pro každé náboženství katastrofální následky. Ostatně extrémní nacionalismus 19. a 20. století byl postaven na tzv. pseudomorfóze těchto náboženských představ. Nacismus i mladoturecký nacionalismus, který vedl ke genocidě Arménů, byl takovým politickým náboženstvím. Islámský stát v této tradici zdárně pokračuje.
S jakým akcentem k českému prostředí bude ke kurzu přistupovat hlavní garant Paul A. Levine, který působil na universitě v Uppsale a je expertem na výuku o genocidách?
Paul A. Levine v České republice přednáší již od roku 2012. Je hlavním expertem Výzkumného centra archeologie zla a měl řadu možností se s českým prostředím seznámit, ať již v univerzitním prostředí, na půdě Parlamentu, nebo v diskusích s občany. Navíc doktor Levine v současnosti žije v Berlíně, jeho přístup bude tedy především středoevropský. Střední Evropa je momentálně v pozoruhodné dějinné situaci. Historik holokaustu, který se celoživotně věnuje tématu masového a politického násilí, má ve střední Evropě vždy co říct.
V souvislosti s Islámským státem a uprchlickou vlnou se i česká politická scéna radikalizuje. Řada politiků toho využívá. Pro ně je také váš kurz?
Myslím, že populisté mají jiné starosti než navštěvovat univerzitní kurzy. Navíc je dnes ve střední Evropě velmi obtížné určit, kdo je radikální politik a kdo ne. Politika jako taková se zradikalizovala, protože ji k tomu donutily okolnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Petrů
