Je podle vás mladá generace ze severu nadějná nebo na učení kašle? Vnímáte rozdíl úrovně maturantů dnes a před dvěma dekádami?
Je pravda, že v procentu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je Ústecký kraj v rámci České republice na předposlední příčce. Za ním je už jen kraj Karlovarský. Ale žiju zde už třicet let a nemyslím si, že by se situace nějak výrazně posunula negativním směrem, co se týče struktury populace a studijních předpokladů mladé generace. Na vině je spíše stávající přebujelá síť škol a je to samotné školství, co se vyvíjí negativně. Kapacita škol, jejichž počet výrazně přesahuje potřebu a počet žáků, a celý systém má onen ne příliš pozitivní vliv, kam žáci a studenti směřují. Školy se snaží přijmout co nejvíce žáků díky normativnímu financování. Tak vzniká boj o ´duše´, protože školy si svým naplněním zajišťují budoucnost – co žák, to určitá suma do rozpočtu. Už dávno na naprosté většině škol neplatí výběr a přijme se, kdo dá přihlášku.
Psali jsme:
Pak z toho vznikají situace, kdy s takovým vzorkem populace není možné docílit stejných výsledků, jako před dvaceti třiceti lety, a logicky jde úroveň poskytovaného vzdělávání dolů. Tedy - úroveň žáků nevnímám příliš odlišnou, není to o poklesu studijních předpokladů. Ale směrem dolů šly nároky škol. A to na všech typech škol bez rozdílu – není to tak, že by odborné školy dohnaly gymnázia a podobně. V průměru pak v dané třídě, kde se sejdou žáci na různé úrovni, nelze naučit tolik jako dřív, kdy existoval výběr. To je hlavní faktor. Ti hůře vzdělavatelní se dnes dostávají do stejné škatulky s nadanými, takže kantor pak musí svůj výklad a hodnocení přizpůsobit průměru. No a my to pak výsledky sklízíme na vysokých školách!
Takže mezery ve vzdělání oproti situaci před deseti dvaceti pak tedy stejně vnímáte?
Absolventi středních škol mají obrovské mezery. V matematice, v jazycích, leckdy se s nimi začíná téměř od začátku. A pokles kvality se tím projevuje i na vysokých školách. A to je velká škoda. Populační křivka je navíc bohužel taková, jaká je: početně slabší ročníky se nyní dostávají na vysoké školy, které se pomalu dostávají do podobné situace jako školy střední.
Ale pokud vím, dostat se zrovna na vaši školu také není úplně těžké. Klasické přijímací zkoušky rovněž neděláte, stejně jako mnoho nejen středních, ale i vysokých škol…
Ano, klasické přijímací řízení neděláme. Tvrdíme, že školné, které u nás student zaplatí´, je dostatečným motivem pro to, aby se kvalitně připravoval. Pokud někdo investuje svoje peníze - a ne malé - aby na škole mohl studovat, tak ho to přirozeně vede k tomu, aby za ně něco chtěl a aby od školy požadoval předání vědomostí, které předpokládal, že na ní získá.
Psali jsme:
Takže ohledně plošného zavedení školného na veřejné školy jste rovněž na straně jejich prosazení?
Nezastírám, že pokud by se pohybovalo v dimenzích, které se objevovaly v rozmezí okolo 10 až 15 tisíci pro veřejné školy, tak bychom to přivítali. Zmenšil by se trochu rozdíl ve výši investice do studia mezi soukromou a veřejnou školou ze strany studenta. Ale domnívám se, že by mělo být přesně určeno, jakým směrem by se peníze ze školného investovaly: Veřejné vysoké školy jsou vesměs velké organizace, v nichž se ročně vynakládají desítky, stovky milionů korun a mohlo by se stát, že by studenti zavedení školného na kvalitě vybavení či kvalifikovanosti pedagogického sboru ani nepocítili. Proto si myslím, že by mělo existovat jednoznačné určení, kam by měly peníze získané ze školného směřovat.
Když už jsme u školného, je tato položka pro soukromou školu hodně velkým, vytržením „trnu z paty“ nebo byste se ani vy neobešli například bez evropských dotací, z nichž lze na konkrétní věci čerpat nemalé peníze?
Nejdřív je nutné připomenout, že soukromé vysoké školy nedostávají od státu normativně ani korunu…
To je obrovský rozdíl oproti školám středním, že?
Ano, soukromé školy střední získají až 90 procent normativu jako ty krajské, státní. Pokud projdou úspěšně inspekcí, což se většinou podaří. Školné na soukromých středních školách je pak opravdu pro nadstandard. U nás je oproti tomu školné hlavním zdrojem příjmu, proto je i relativně vyšší než na školách středních. Konkrétně na VŠFS tvoří asi osmdesát procent ze všech příjmů. Zbývajících dvacet procent tvoří naše komerční aktivity – především vzdělávací, granty, projekty a podobně.
Psali jsme:
Mluvil jste o nedostatečné jazykové vybavenosti absolventů středních škol. Letos se objevila zpráva, že po školácích bude požadováno, aby nejpozději od osmé třídy začali s druhým cizím jazykem - vyplývá to z nové úpravy Rámcového vzdělávacího programu (RVP). Co si o tom myslíte jako rodič či vysokoškolský ředitel?
Možná na to mám špatný názor, ale myslím si, že než začínat s druhým jazykem a kvalitně neumět ani ten první, to není to pravé. Kdybych to mohl ovlivnit, nechal bych i na střední škole jeden povinný jazyk a druhý ponechal jako výběrový.
Točíme se kolem středních škol - sledujete například i věci kolem státních maturit? Jak je vnímáte?
K tomu se snad ani nechci příliš vyjadřovat. Spíš už se k tomu směji: Je to minimálně patnáct let, co jsem se ještě jako ředitel střední školy bavil s kolegy o dvou úrovních matematiky - už tehdy se státní maturity připravovaly! Mezitím jedna celá generace odrostla a státní maturity ještě stále nemají konečnou podobu. Nemám sice nejaktuálnější informace, jen vidím tu dlouhou dobu, kdy z žáků, kterých se to mělo týkat, jsou dnes dávno dospělí lidé s vlastní rodinou…
Je podle vás dobré více podporovat učňovské školství, jak hlásá levice?
Nemyslím si, že je toto jen záležitost levice. Každý dobře informovaný člověk a politik zvlášť - zleva doprava – by se měl v zájmu naší budoucnosti touto oblastí zabývat. Souvisí to s výkonností ekonomiky tohoto státu a s kvalitou poskytovaných služeb. Pokud nebudeme mít kvalitní české řemeslníky a živnostníky, kteří řemesla a služby zajistí, budeme odkázání na Ukrajince, Poláky a další, naše ekonomika půjde ještě více dolů. Dřív se z učňů, ať jde třeba o automechaniky či elektrikáře, stávali drobní či střední živnostníci, kteří ekonomiku drželi nahoře.
Psali jsme:
Dnes je situace jiná. Dost to souvisí s již zmíněnou nadbytečnou kapacitou škol a otevřenou cestou k získání maturity. Rodiče se prvoplánově snaží dostat dítě na školu, odkud vyjde s maturitou. Být na „učňáku“, tedy oboru zakončeným výučním listem, je skoro nadávka. Tak by to být nemělo. Všichni, vláda, sdělovací prostředky, by měly bít na poplach a snažit se tento současný nezdravý trend změnit. Přitom dobrý řemeslník si dnes vydělá i víc než někdo, kdo sedí v kanceláři. Nezaměstnaných s maturitou je mnoho…
Nabízí se zeptat se vás v souvislosti s tím na nedávný nešťastný výrok stínového ministra financí Jana Mládka směrem k živnostníkům...
To bylo nešťastné vyjádření! V první chvíli jsem si řekl, že to snad nemyslí vážně. Pak jsem si řekl, že snad nemluvil o všech těch poctivých drobných živnostnících, ale jedincích, kteří obcházejí předpisy. A prochází jim to, protože stát za současné situace nemá dost kapacit na jejich soustavnou kontrolu. Dnes se v šedé či černé zóně ekonomiky pohybuje nemálo lidí, kteří vydělávají nepoctivě. Ovšem tím, jak to zobecnil, vyvolal obrovskou bouři nevole. Je to stejné, jako kdyby řekl, že každý nezaměstnaný je člověkem, který pracovat nechce a nehledá si práci.
Vraťme se k vaší doméně - k vysokým školám. K těm se tedy česká vláda chová celkem dobře oproti například školám základním a středním, kde řeší přeplněné třídy, problémy s integrací žáků, samozřejmě finance, nekvalifikovaný personál a podobně?
Tak to je dané systémem řízení – základní školy jsou řízené nejčastěji městy a obcemi, střední školy krajem, vysoké školy mají svoji relativně velkou volnost…. Soukromé vysoké školy, tam je to vůbec o velké samostatnosti, jak jsem už zmínil u způsobu financování. Ministerstvo školství nám akredituje obory (povoluje výuku jednotlivých oborů), kontroluje úroveň vzdělávání, ale jinak jsme nezávislá instituce a fungujeme jako obecně prospěšná společnost. A co se týče vysokých škol veřejných, které stát financuje, tak ty podle mne mají rovněž volnost dostatečnou.
Sledujete, co plyne ze státního rozpočtu do školství nebo vás to vzhledem k působení na soukromé školy nezajímá?
U veřejných vysokých škol funguje normativní financování. Některé aspekty proto rovněž nejsou pozitivní, stejně jako u středních škol - bohužel to vede k tomu, že vysoké školy jsou rovněž motivovány k zajištění dostatečného počtu studentů. I když vláda už zjistila, že je ekonomické počty studentů a bakalářském i magisterském stupni regulovat. Další velké změny asi přinese novela zákona o vysokých školách. Jinak samozřejmě vím, že do školství v České republice směřuje procentuálně méně prostředků než ve vyspělých státech, jako např. v zemích Skandinávie.
Psali jsme:
-635003262543917311.JPG&id=10781)
Trošku to asi souvisí s tím, jak jsme na tom celkově jako země ekonomicky. Díky tomu, že působím jako zaměstnanec na soukromé škole, sleduji tyto věci spíše periferně a není to to, co by mě nejvíc trápilo. Jako občana ano - byl bych rád, kdyby se politici opravdu věnovali školství v průběhu svého funkčního období stejně tak, jak to slibovali ve volbách. Pak by se to, dejme tomu, projevilo i na penězích.
Vy chodíte k volbám pravidelně? Co říkáte na předpoklad vítězství ČSSD v parlamentních volbách?
K volbám chodím. Kdo jen nadává na současnou situaci a k volbám nechodí, dělá velkou chybu. Je škoda, že celkový stav naší společnosti a s ní související stav politiky, navodil v lidech pocit znechucení. Proto nejdou volit a zaděláváme si tak na další problémy. Většina těch, kteří volit jdou, jsou potom ti, co snadno uvěří laciným slibům, které jsou stále dokola stejné. Ale to není věc jen ČSSD, ale vesměs všech stran. Jedna z největších šancí toto změnit nastala v době, kdy se na politické scéně objevily Věci veřejné. Oni mohli vše rozhodující měrou ovlivnit - nastoupili v době, kdy tradiční strany ztrácely voliče. Jim mám za zlé, že zklamaly důvěru lidí v nové strany a ty co přicházejí po nich, budou u voleb těžko úspěšné.
To je dle mého názoru jedna z hodně zásadních záležitostí, která u nás brzdí politický vývoj. Co se týče komunální sféry, vycházím při své volbě ze znalosti lidí. Zatím mi tipy ale moc nevyšly (směje se). Do politiky by měli jít noví, čistí lidé. Asi mě úplně netěší, že jsme nyní ´rudý kraj‘, ale respektuji výsledek demokratických voleb.
Politicky se ale osobně nijak neangažujete. Jak vnímáte politické kauzy ve školství? Nejčerstvějším případem je ředitel Vyšší odborné školy a Střední školy ve Varnsdorfu Petr Jakubec z ČSSD, který dosud zároveň zastával funkci v krajském zastupitelstvu, což zákon o volbách do krajských zastupitelstev kvůli možnému střetu zájmů zakazuje. Co říkáte například na střet zájmu, kdy ředitelé nemohou být zastupiteli?
Podle mne se opravdu nemůže sladit politika a výkon funkce ředitele. Školy by měly být apolitické. Studenti by měli mít šanci získat na věci kolem sebe co nejkomplexnější pohled. Není správné je masírovat politickými názory. A politik, ať chce či nechce, i nevědomky na druhé přenáší svou filozofii.
Kolem komunistů v čele kraje se od podzimních voleb hodně hovoří, a to nejen v Ústeckém kraji. Studenti například z Českých Budějovic veřejně několikrát protestovali proti obsazení resortu školství komunistickou radní Vítězslavou Baborovu. Co si myslíte o podobných aktivitách?
Dle mého názoru je to nátlaková akce kohosi. Někdo za ní asi stojí. Komunisté byli v řádných demokratických volbách zvoleni, jsou i parlamentní stranou. Máme demokracii, musíme ctít její zásady, i když se nám úplně vše nelíbí. Ale odpor proti někomu, kdo byl zvolen, to je právě zásah do demokracie.
Kdyby se něco takového dělo směrem od vámi řízení školy, co byste udělal?
Rozhodně bych nechtěl, aby se do něčeho podobného jakkoliv zapojovali zdejší pedagogové a také bych učinil příslušná opatření.
Vnímáte nějak, že současný hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) byl v předešlém volebním období šéfem Výboru pro zaměstnanost a školství? Máte s ním nějaké zkušenosti, jednal jste s ním někdy?
Hejtmana uznávám. Už v době, kdy byl krajským zastupitelem, tak když slíbil, že se někde objeví, tak přišel. Osobně jsem se s ním ovšem nikdy blíže nebavil, ale nemohu proti němu říci negativní slovo. Působí na mě jako slušný člověk. Ale podobnou zkušenost jsem měl i s exkomunistou Vlastimilem Balínem. Také o něm nemohu říci nic zlého, na základě osobních postřehů s ním jsem neměl z jeho konání špatné pocity.
Kam se podle vás tahle země dostala po revoluci a jak hodnotíte první kroky prezidenta Zemana?
Je to o těch slibech. Mnoho věcí, které Miloš Zeman sliboval, řešit nemůže nebo k nim nemá jako hlava státu kompetence. Něco ze svých předsevzetí bude muset zkorigovat a už to i učinil. Jinak musím říci, že jsem příznivcem toho, aby naše země byla otevřená světu kolem sebe. Za pozitivní proto považuji, že zvolením Miloše Zemana nastal posun více směrem k Evropské unii. Na rozdíl od působení Václava Klause, kdy jsme někdy působili spíše jako exotická země, která za každou cenu prosazuje svůj, někdy i malicherný postoj.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
