Uprchlíkům se má pomáhat, ale to neznamená nekontrolovatelný příliv. Zkušený diplomat Pojar nám řekl zajímavé věci i o Georgi Sorosovi

3. 2. 2017 4:43

Na protitrumpovských protestech v USA není nic divného, patří to k demokracii. Miliardáři Sorosovi patří naše díky, že nám pomohl zbavit se komunismu, dnes se ale posunul doleva. ParlamentnímListům.cz to řekl diplomat, bezpečnostní expert a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar. Ten působil jako velvyslanec například v Izraeli a byl náměstkem a blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Uprchlíkům se má pomáhat, ale to neznamená nekontrolovatelný příliv. Zkušený diplomat Pojar nám řekl zajímavé věci i o Georgi Sorosovi
Foto: cevroinstitut.cz
Popisek: Tomáš Pojar, M.A., diplomat, bezpečnostní expert, prorektor pro zahraniční vztahy VŠ CEVRO Institut

Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minulé agendy či jeho údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidí tak iritovat, že jdou do ulic násilně protestovat?

Nevšiml jsem si zvýšeného množství násilných protestů. Protestovat patří k demokracii. Pravda je, že volby jsou v poslední době všude vyhrocenější, společnosti rozdělenější a následné protesty proto asi i častější a intenzivnější. Levice je obecně v protestech navíc aktivnější, aktivističtější. Proti pravicovým představitelům se proto obvykle demonstruje více.

Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálními, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá George Sorose coby jakéhosi čarodějného ochránce obamovského uspořádání. Jak takové úvahy vysvětlit? Je neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace?

Trump útočil a útočí na establishment a levici a levice zase útočí na něho. Levicově naladěné neziskovky jsou proti němu, ty pravicově zakotvené jsou zase na jeho straně. Není na tom nic divného a nepochopitelného.

Vysokoškoláci bývají proti Trumpovi. Někteří pozorovatelé tvrdí, že provázanost médií, univerzit a neziskovek vytváří systém oborů typu gender studies, multikulturních studií, kulturologie a dalších oborů. Je to křivda vůči univerzitám? Projde v důsledku vlny „Trump, Brexit a buhvíco ještě“ proměnou i vzdělávací systém?

Pravda je, že humanitně založené západní univerzity bývají spíše levicové. U technicky zaměřených to už samozřejmě takto jednoduše neplatí. Rozdíl mezi preferencemi vysokoškolsky vzdělaných voličů nebyl ve volbách navíc nijak dramatický a vysokoškolsky vzdělaní bílí muži například volili spíše Trumpa než Clintonovou. Proměna amerických vysokých škol nebude záležet na prezidentovi nebo vládě, ale daleko více na náladách ve společnosti, na poptávce. Amerika je v tomto velmi svobodnou a decentralizovanou zemí.

Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování „barevných revolucí“, ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ apod. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet chladně a v souvislostech na dílo tohoto starého muže, který některými bývá oceňován jako ochránce západních hodnot? O co mu jde?

Nevím, jak dnes bojuje proti ruské propagandě – spíše pozoruji, jak ruská propaganda bojuje proti němu. Nezapomínejme také, že nám v osmdesátých letech pomáhal zbavit se zdejšího komunismu, za to mu patří naše díky. Pravda je, že se v posledních letech jeho aktivity posunuly výrazně doleva a že se i výrazně zaměřil na americkou domácí politiku. Tam se stal podporovatelem levé části Demokratické strany. V žádném případě však jeho schopnosti a možnosti nepřeceňujme.

Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty – léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za lepší svět u konce? Je dobře, když už Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? V čem přesně tento „starý svět“ skončil?

Amerika je stále postavena na stejných základech, mimo jiné na víře ve svobodu. Situace ve světě se mění a Spojené státy na ty změny budou reagovat. I nadále se však budou lidé z Ruska i Ukrajiny snažit dostat do Ameriky – nebude tomu naopak. Amerika zůstane nejsilnější zemí bohatého a svobodného světa.

Donald Trump nejprve označil NATO za zastaralé, pak v rozhovoru s britskou premiérkou i německou kancléřkou dodal, že jeho úloha je zásadní. Vyzval také Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Nečeká se od něj podpora vojenského tlaku na Rusko a podpora Pobaltí či Polska v něm. Evropskou unii rovnou mezi řádky označuje za nedůležitou. Čili opravdu myslí vážně jistý izolacionismus. Co s tím my? Semknout se kolem Merkelové? Začít politiku všech azimutů?

Američané hlavně již nechtějí platit za evropskou bezpečnost, když vidí, že za ni nechtějí platit samotní Evropané. NATO přežije. Jeho relevance bude však přímo úměrná tomu, jak ho budou brát vážně na obou stranách Atlantiku. Budeme-li ho brát vážně my v Evropě, bude ho brát vážně i Trump. Pro nás Čechy je přítomnost Američanů v Evropě důležitá – pro vyvažování Berlína a ochranu před Moskvou. Smutné je, že ve výdajích na obranu patříme i přes momentální zlepšení stále jednoznačně k těm nejhorším. Tady bychom měli začít – není třeba ztrácet čas přemítáním o politice všech azimutů. Ta by pro nás mohla být pouze cestou do otroctví.

Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini z italské Ligy severu, Petryová z německé AfD a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou se jim establishmentové strany vyhnout, když přeberou jejich nechuť k migrantům? Jsou tito lidé jen splasklá bublina? Co za pět let zbude z uspořádání Evropy, které dnes zrcadlí např. Evropský parlament?

Zejména Wilders a Le Penová mohou v Nizozemsku a Francii skutečně vládnout, byť to samozřejmě jisté nemají. Petryová se do kancléřství nedostane stejně jako Okamura do Strakovy akademie. Nevím, co bude za pět let.

Nelze opomenout média. Podle Trumpa o něm lžou, podle médií lže Trump. Proč západní média ztrácejí důvěru svých čtenářů? Jak to souvisí s termínem „jediný správný uhel pohledu“ a proč bují i čistě nesmyslné zprávy, že papež podpořil Trumpa? Předkládala média jen jeden správný názor a nyní jsou trestána? Nebo jen lidé zhloupli a věří blbostem? A co česká média?

Některá média ztrácejí, jiná počet příznivců naopak získávají. Lidé se však obecně stále více zavrtávají do svých sociálních bublin. Utvrzují se ve svých pravdách a přestává se vézt svobodná diskuse. A pak se mnozí diví, že jsou v menšině a že okolní svět si myslí něco jiného než oni, byť nikoho s jiným názorem nepotkali. To platí samozřejmě i u nás.

Donald Trump koncem minulého týdne vyvolal bouři kritiky, když zcela pozastavil příliv migrantů do USA. Ihned proti tomu začaly demonstrace, jiní naopak tleskají, že plní sliby. Může takto razantní přístup prezidenta USA vykořenit představu, že se migrantům musí automaticky pomáhat?

Naprostá většina Američanů i Evropanů je přesvědčena, že se uprchlíkům (a obecně lidem v nouzi) má pomáhat. Stejně tak je však většina přesvědčena, že to nesmí znamenat automatický nárok na bezbřehou imigraci. Skutečná pomoc má různé formy. Jak úspěšná bude a jak konkrétně bude vypadat imigrační politika Spojených států na konci Trumpova prezidentského období, ještě uvidíme. Problémů je hodně a jednoduchá řešení obvykle nefungují.

Jaký dopad to může mít na druhé straně Atlantiku, v Evropě? Merkelová s Hollandem se jali Trumpa poučovat. Zvítězí nakonec ryze humanistický „evropský“ přístup v tom, že prostě pomáhat musíme, anebo se časem i zde ujme tvrdý přístup v přísném výběru, koho si k nám do Evropy pustíme a vůči ostatním žadatelům budeme nemilosrdní? A co je podle vás správně?

Samozřejmě že musíme pomáhat. Je to koneckonců přece v našem zájmu. To však neznamená, že je řešením například Syřany přestěhovat do Evropy! Jsem zastáncem velmi konzervativní imigrační politiky a jsem přesvědčen o tom, že si imigranty můžeme, dokonce musíme vybírat. Byl bych samozřejmě rád, kdyby takový přístup převládl po celé Evropě. 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Krampol ve varu: Důchodům přidají 40 korun na měsíc. Urážka! Za to si v centru Prahy nekoupí ani zapečenou bramboru. A uprchlíci...

4:40 Jiří Krampol ve varu: Důchodům přidají 40 korun na měsíc. Urážka! Za to si v centru Prahy nekoupí ani zapečenou bramboru. A uprchlíci...

ROZHOVOR „Co je mi platný, když roste ekonomika, ale já budu nemocný a nebudu si moci koupit lék?“ t…