Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)Anketa
Jak hodnotíte výsledky vašeho kongresu, jsou pro vás překvapivé? Už před ním jste se vyslovil, že byste rád viděl na postu místopředsedkyně ženu, která ve vedení ODS chybí. Nyní uspěly dokonce dvě. Může to nějakým způsobem ovlivnit celkový styl politické práce občanských demokratů?
ODS je demokratickou stranou, a to slovo demokratická se projevuje i tak, že předseda nemusí na někoho ukazovat nebo stanovovat, koho mají delegáti zvolit. A přesto vidíte, ve vedení máme dvě ženy, i když jsme si nestanovili žádné kvóty. Delegáti prostě dali hlasy dvěma úspěšným političkám. Dá se říct, že to, jak celkově volby probíhaly, je vlastně signálem vnitřního sjednocení naší strany. Všichni stojíme za politikou, kterou děláme, a jsme už připravenou alternativou k vládnoucí sociální demokracii a populistickému hnutí ANO.
Už v příštím týdnu čeká Poslaneckou sněmovnu hlasování o elektronické evidenci tržeb (EET). Překvapí ODS společně s dalšími členy parlamentní opozice českou veřejnost s některými novými způsoby obstrukcí? Často je možné se setkat i s názory u drobnějších podnikatelů, že kdo nemá co skrývat, nemusí se EET bát, a koho zakoupení speciální pokladny zruinuje, neměl by raději podnikat vůbec. Mnoho lidí také poukazuje na určitě vyšší příjem do státní kasy. Co na to říkáte?
ODS nikoho nepřekvapí, my lidem na rovinu říkáme, že elektronickou evidenci tržeb nedovolíme schválit. V tomto kontextu chci ještě připomenout, že na podnikatele už padá kontrolní hlášení o DPH a nyní se má k tomu ještě přidat EET. Bohužel vláda premiéra Sobotky vymýšlí jedno opatření za druhým, které komplikuje život podnikatelům a vlastně všem lidem, již chtějí něco nakupovat nebo využívat služby. A to je něco, s čím se nelze smířit. Stojí to strašné peníze, miliony ročně. A ještě se navíc shromažďují data, která jsou lehce zneužitelná, například při likvidaci konkurence. Ve státě, kde si své osobní údaje nedovede uchránit ani premiér, mi připadá riskantní, aby někdo shromažďoval informace, co kdo prodává, v jakém objemu, když to není vůbec potřeba.
Hned v úvodu tohoto roku čeká českou vládu řešení velmi nesnadného problému. Společnost NWR chce zavřít do konce roku doly Paskov a Lazy v MSK kvůli stále klesajícím cenám uhlí, pokud ji finančně nepodpoří stát. To by znamenalo 13 tisíc nezaměstnaných horníků a zřejmě velký sociální problém s dopadem na celou republiku. Přitom společnost NWR, podle názorů některých zainteresovaných osob, měla v letech 2006–2012 z těžby ohromné zisky a vyplácela tučné dividendy. Údajně si nevytvářela rezervu na horší časy a nyní žádá od státu pomoc. Co si o tom myslíte a jak by měla vláda podle vás zareagovat?
Ono je to vlastně ve své podstatě celkem jednoduché. Vláda nemůže slibovat dotace a různé formy podpory, spíše by se měla zaměřit na recepty, které fungovaly v podobných případech v zahraničí. To znamená restrukturalizace regionu a s tím spojené vytváření nových pracovních míst. Dále organizování rekvalifikací, což jsou ty správné věci, jež má dělat rozumná vláda. Fakt, že se stále někam nalévají peníze a slibují se speciální sociální výhody, nic nevyřeší. Tedy problém, že v Moravskoslezském kraji stále klesá nabídka pracovních míst.
Sobotkova vláda přitom ignoruje jedno z nabízejících se řešení, nepodporuje podnikatele, kteří by právě mohli nová pracovní místa vytvářet. Podívejme se, co nám vlastně pan Sobotka s premiérem Babišem vytvořili? Tak třeba vysokou cenu pracovního místa, která je dána velkými sociálními odvody zaměstnavatele za své zaměstnance. Vyšší minimální mzdu bránící zaměstnávat lidi bez potřebného vzdělání. Bojují proti živnostníkům a ti pak ani nemohou vytvářet nějaká pracovní místa. Teď nemluvím o velkých firmách, ale o těch středních a malých. Čím víc vláda vytváří různých regulací a předpisů, tím víc drtí právě ty menší podnikatele, kteří v ČR, podle statistik, jsou nejvýznamnějšími zaměstnavateli. Já mám také dost už toho, jak se postupuje vůči velkým korporacím a nadnárodním koncernům. Ty nikdo nehlídá, ani pan Babiš, protože k nim přece patří. Ten útok na ty drobné pak má podobné dopady na zaměstnanost, jako dnes můžeme vidět právě v Moravskoslezském kraji.
Fotogalerie: - 27. kongres ODS
Jakým způsobem nyní vnímáte situaci v Polsku s příchodem nové vlády? Mnohá média hovoří o ohrožení demokracie, když vítězná strana PiS si dosadila do křesel ústavního soudu své lidi a například i do vedení tajných služeb a veřejnoprávních médií. Domníváte se, že se jedná o mimořádné události, anebo je to běžné v případě, kdy tak drtivou většinou zvítězila ve volbách jediná strana?
Bruselu se určitě nelíbí změna politického vedení, ke kterému v Polsku došlo. Já jsem ale jako člověk, který se dlouhodobě zabývá politikou Evropské unie, opatrný v soudech. Dobře si pamatuji, jak EU uvalila na Rakousko sankce za to, že se lidovecký premiér Schüssel spojil s extremistou Heiderem. Ono se vlastně pak nic nestalo. Rakousko se s tím po svém vypořádalo a je samozřejmě stále demokratickou zemí, což je pro všechny poučení do budoucna. Spíše se ty sankce obrátily proti těm, jež je vyvolali, a politické reprezentace některých států si pak uvědomily, že se jedná o naprosto nežádoucí zásahy do vnitřních záležitostí evropských zemí. Proč bychom tedy měli nyní zvedat prst a kárat naše polské přátele? To dělají jen ti, kteří neví, co se tam dělo dříve. Starejme se raději sami o sebe. I my tu přece máme média, která patří jednomu z politiků, a měli bychom se tedy v prvé řadě starat o to, aby u nás zůstala stále nezávislá.
Vedení EU stále pomýšlí na tzv. uprchlické kvóty, kdy by se teď nejnověji měli do členských států Unie přidělovat běženci z tureckých uprchlických táborů. Domníváte se, že k tomu dojde i přes novější incidenty, to znamená pařížské teroristické útoky a hromadné obtěžování žen v Německu? A kdyby pak k tomu přece jen došlo, jak si myslíte, že se potom zachová česká vláda? Jak ukázaly uniklé maily od premiéra, zatím je spíše nakloněna přijímání migrantů. Co byste v této záležitosti poradil vládní koalici?
Dnes vidíme, že Německo tu svoji otevřenou politiku vůči uprchlíkům vůbec nezvládá. Že na hranicích s Tureckem stojí další miliony migrantů, kteří chtějí do Evropy, a evropská reprezentace neví, jak se s tím vypořádat. Jediné, co je napadá, jsou ty kvóty, a já se obávám, že na jejich přijetí začnou tlačit. V tomto kontextu nechápu nynější postup české vlády. Ta sice udělala první správné rozhodnutí a stanovené počty odmítla, ale pak nepokračovala v dalších razantních opatřeních, jak to například provedlo Slovensko. Naše vláda by se měla od kvót zcela jasným prohlášením distancovat, a pokud by to nestačilo, zvolit obranu i pomocí právních kroků. Kvóty jsou úplně nesmyslné a jdou i proti duchu spolupráce evropských zemí. Některé státy jsou nuceny, aby přijímaly lidi, které nechtějí, a dokonce ani sami migranti si tam nepřejí žít. Je to celé postavené na hlavu.
Domníváte se, že se EU v tomto roce skutečně podaří ochránit schengenskou hranici, omezí se divoká migrace a stanoví se pevná pravidla pro příjímání uprchlíků, anebo se bude pokračovat ve stále stejném chaosu?
Pokud vycházím z prohlášení ředitele agentury Frontex, tak nejsem vůbec optimista. Opravdu kvalitní zajištění ochrany hranic potřebuje měsíce možná i roky dobré přípravy, ale hlavně to vyžaduje nějaké odhodlání, které zatím nikde nevidím. Vnější hranici Schengenu by měly chránit státy, jež tam leží. Vím, je to složité, problémem zůstává například mořská hranice v Řecku. Nemůže to však fungovat tak, že ty přechody jsou vlastně fiktivní a přes ně může každý, kdo chce. Jestliže nebude fungovat vnější ochrana schengenské hranice, tak se potom budou muset obnovit hranice národních států. Já toho určitě nejsem stoupenec, ale jsem pragmatický politik a s tím se prostě něco udělat musí. Domnívám se, že Evropská unie ani v tomto roce tento problém nevyřeší. Ne proto, že by to nešlo, nýbrž z toho důvodu, že neexistuje vůle států, které se k tomu původně zavázaly, a ani jiných evropských zemí, jež by jim měly v tom pomáhat, a nechtějí. Nejsem tak zastánce nynější strategie, kdy se má vytvořit jednotka asi s tisícovkou univerzálních ochránců, která bude jezdit po jednotlivých zemích, a bez souhlasu vládních reprezentací má tam provádět hraniční kontroly.
Co říkáte na názory některých politických komentátorů, že bychom se měli obávat Andreje Babiše, který má prý nyní spojovat politickou moc s byznysem a navíc ještě vlastní vlivná média? A jak byste zhodnotil nynější působení prezidenta Miloše Zemana? Spojuje národ, anebo ho rozděluje?
Pozice Andreje Babiše je určitě nestandardní. Jestli je jedním z největších podnikatelů v republice a majitelem obrovské části trhu s médii a navíc ministrem financí, tak je to minimálně neobvyklé. To není otázka osobních vlastností pana Babiše, i kdyby byl anděl, a to on není, takové propojení moci je v demokracii nebezpečné. Proto má řada států stanovená pravidla, aby se moc politická, ekonomická a mediální nemohla takovým způsobem centralizovat. I v praxi se ukazuje, že to dobré není, kdy firmy pana Babiše dostávají na dotacích od státu víc, než zaplatí na dani z příjmu. To je už zjevné, že se tady využívají možnosti, které z toho propojení moci plynou.
Prezident Zeman si velmi často zaměňuje funkci hlavy státu s předsedou vlády, a to svými projevy i tím, co dělá. Je na jedné straně strategicky uvažujícím politikem, ale společnost určitě rozděluje. Posunuje nás také někam na východ, a proto je úkolem všech pravicových stran hledat směrem k dalším prezidentským volbám vhodnou alternativu, která se pak nabídne občanům.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
