Lze Islámský stát (IS) a jeho obyvatele přirovnat k husitům, jak to třeba dělá arabista Petr Pelikán?
Dějiny umožňují dělat různé paralely, po takto dlouhé době ale bude každé historické srovnání současně i kulhat. Pokud bych chtěl najít styčnou plochu, tak bych ji viděl v silném náboženském přesvědčení. Rozdíly jsou ale zřejmé. Z husitského hnutí se přes mnohé excesy vyvinula humanistická nosná idea a současná tolerantní husitská církev. Z nenávistných prohlášení IS to nelze předpokládat. To ale souvisí i s nestejnou podstatou srovnávaných fenoménů. Nepovažuji se za odborníka na husitské období, ale je třeba vidět, že husitské hnutí bylo fragmentováno a jednotlivé složky se stavěly proti druhým, o čemž svědčí i likvidace adamitů. Vzniklo několik husitských státních útvarů a organizací.
Islámský stát je specifickým výhonkem militantního džihádismu a doposud působí jako ideově-teologický monolit. Rozdíly jsou markantní i v dalších oblastech. Strategicky husité nepoužívali terorismus rozvracející „zezdola“ vládnoucí moc, tedy odborně subverzivní terorismus. Ano, při svých taženích mnohdy šířili strach mezi svými oponenty. Brutalita jejich postupů při vojenských výpravách i při likvidaci vnitřních nepřátel však odpovídala dobové kultuře. Křižáci také využívali teror. Islámský stát se snaží násilnostmi a jejich medializací předstihnout své oponenty. A takticky husité rozvinuli tehdy velmi moderní vozovou hradbu, což byl pokrokový způsob boje v hlavní bitvě. Islámský stát tak zásadní taktické moderní inovace na bitevním poli nemá. Sebevražedné vozy naplněné výbušninami najíždějící na pozice protivníků jsou nesrovnatelné s dobovým přínosem vozové hradby.
Souhlasíte s tím, že u teroristů se většinou kloubí radikalismus, slepá víra, ale i psychické poruchy osobnosti jako například sociopatie?
Nemyslím si to. Jedná se o komplexní vliv společnosti, v níž se určitá osobnost pohybuje. Pokud začnou být masově akceptovány teroristické přístupy k prosazování zájmů, ovlivní to větší množství jedinců než jen sociopaty. Soudobá islamistická scéna v Evropě je toho důkazem. Ale samozřejmě psychické problémy a frustrace mohou k podpoře terorismu přispět.
Který z okolních národů vám vadí?Anketa
Jak dlouho bude ještě Daesh podle vás existovat?
Na teritoriu Sýrie a Iráku jeho existence ještě minimálně několik měsíců potrvá. Zkusím si zaspekulovat, že zhruba rok. Ale idea vyhlašovat na určitých územích chalífát se zřejmě v islamistické scéně po úspěchu IS ujme nadlouho.
Nebude se stále větším okrajováním jeho území útoků v Evropě přibývat?
Je to pravděpodobné. Masa bojovníků, kteří se budou navracet, se bude snažit své násilné zkušenosti předat mladé generaci v Evropě. A pokud nebude nablízku bojový konflikt, kde by se mohli realizovat vojensky, budou staří i noví bojovníci aktivnější na „evropské frontě“.
Může vzniknout něco jako Daesh i na území Evropy, třeba v některé no-go zóně?
V menší podobě ano. Ve smyslu určitých nábožensky homogenních ulic či čtvrtí, kde budou džihádistické struktury za pomocí milicí a imámů s lokální autoritou vykonávat moc.
Poslední dva útoky v Evropě, tedy v Lille a v Berlíně, vykonali takzvaní „osamělí vlci“. Najeli kamionem do lidí. Znamená to, že se budou útočníci v budoucnosti snažit daleko více škodit, aniž by přitom jednoznačně nasazovali život? Nejde o nějakou změnu strategie?
Spektrum útoků může být velmi různé. A nepodceňoval bych ani to, že se vytvářejí silné v současnosti nenásilné islamistické struktury, které se snaží postupně získávat moc prostřednictvím zneužití evropských právních norem vyžadujících toleranci. A podporují muslimskou demografickou explozi. Tyto struktury mohou odsuzovat terorismus svých souvěrců i proto, že se jim nehodí do budovaného obrazu. Legitimní kritiky islámu a islamismu pak mohou tito „legalističtí islamisté“ chtít zastrašovat antidiskriminačními zákony, které ovšem odmítají aplikovat sami na sebe.
Je myšlení Evropanů připraveno na to, že se jejich kontinent stane neklidným územím třeba jako Izrael?
Úplně není. A v tomto směru nelze paušalizovat. Troufnu si tipovat, že někteří se s tím smířit chtějí, většina však ne. Evropské společnosti jsou po nedávné migrační vlně a vlně teroristických útoků více polarizované. Situace vyvolala nejistotu. Různé skupiny lidí chtějí rychlá řešení, která jsou diametrálně odlišná. Spektrum je široké – od posílení multikulturalismu až po nástup neofašismu. Chaos ve společnosti i v myslích lidí přinese další konflikty a zvraty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
