Začneme hned pěkně zostra. Prý je tu opět studená válka. A horší, než za kubánské krize. Co na to jako pamětník říkáte?
Já vím, že leccos pamatuji, ale nemám rád, když se mi to připomíná. Třeba pamatuji vznik života na Zemi, či vymření dinosaurů, takže na studenou válku po té válce druhé světové si taky vzpomínám. Pokud vím, začala Churchilovým projevem ve Fultonu, kdy zabouchl takzvanou železnou oponu a vlastně trvá až do dneška. Má menší i větší výkyvy. Trochu oteplovat se začalo po sovětských pokusech s vodíkovými pumami, které poněkud předčily ty americké. Stavba „berlínské zdi“ či „kubánská krize“ byly takové větší výkyvy. I dnes se velmoci testují, co kdo a jak a nechtěl bych být na místech jejích představitelů. Možná, že už by mně povolily nervy. Ale někteří je mají jako špagáty, opravdu pevné. Nemusím snad onoho prezidenta jmenovat. A považovat jeho zdrženlivost za strach je největší pitomost, které se mohou jeho protivníci, od prezidentů a předsedů vlád až po novináře či obyčejné lidi, dopustit. My ostatní musíme doufat, že jeho nervy ještě chvíli vydrží a že problémy jiných se nebudou řešit válkou. Zničující válkou pro lidstvo. Jednání je na místě, jak s Kimem, tak s Asadem. A ne řešit všechno násilím, včetně vnitřních problémů, a to jak v Sýrii, tak i v KLDR, USA či Velké Británii.
Souhlasíte s vojenským úderem USA, Francie a Británie v Sýrii?Anketa
Bude podle vás "mela" kolem Sýrie gradovat, anebo jde o silácké vystupování a rétoriku, jako jsme zvyklí na případu "kočkování se" se severokorejským Kimem?
Zapomínáte, pane redaktore, na to, že Kim má jaderné zbraně a nosiče, které s největší pravděpodobností mohou zasáhnout i území USA a jeho spojenců. Tady nejde jen o kočkování. Sýrie nemá jaderných zbraní, i když v jejím čele stojí také člověk odchovaný Západem. A s největší pravděpodobností nemá ani ty chemické zbraně. To je ovšem druhá věc. Má ovšem pár továren, kde by se mohly ty zbraně vyrobit. A ty mu nyní USA a jeho spojenci rozbili. Takže, až se zase objeví chemické zbraně a jejich použití v Sýrii, můžeme se domnívat, kdo je asi použil. A nazývat Asada zvířetem? Jestlipak byli taky "Animals" američtí prezidenti, když dali příkaz shazování jedů na Koreu či Vietnam, když je zvíře Asad, který to s největší pravděpodobností neudělal ani ve své zemi. To určitě stojí za zamyšlení. A ještě: jen tak mimochodem si vzpomínám, jak to bylo s chemickými zbraněmi v Iráku, či jak je to s vraždou novináře na Slovensku. Světovou masivní a lživou kampaní bylo určitých cílů dosaženo. A je ticho po pěšině. Kdo se bude ptát vítězů, že ano?
Psali jsme:
Podívejme se na domácí scénu, která je sice také horká, válečného stavu však naštěstí zdaleka nedosahuje. Půjde podle vás do vlády sociální demokracie? Nebo dokonce SPD? Anebo nakonec prezident Zeman provede s Babišem šach-mat?
Oni hrají šachy? Nedovedu si tedy představit, jaký šach mat by pan prezident provedl s panem Babišem. A proč? A většina stran se předčasných voleb bojí, vždyť by se ani do parlamentu nemusely dostat. Takže já se domnívám, že nakonec vláda bude, ať s ČSSD či bez ní, a že se úlitbou druhé straně dostane ministerstva vnitra, nebo všeobecného a demokratického referenda, jehož se opět většina stran bojí jako čert kříže. Takže můžete si vybrat. A SPD? Vždyť její bratrská strana sedí v Rakousku ve vládě a s EU a ani s demokracií to příliš nezahýbalo. Pamatujte si, že vždycky jde především o peníze v první řadě, jak říkal pan prezident předcházející. Takže si můžeme oba vsadit, která z variant je přijatelná.
Odlehčeme naše povídání. Národní parky u nás už nejsou jako bývaly, zvláště ten Šumavský. Ostatně, ani KRNAP není nejlepší ukázkou neporušené přírody. A to se zvažuje o vyhlášení dalších. Nebylo by lepší raději zůstat na současném stávajícím stavu?
Říkal jsem již mnohokrát, že naše příroda byla a je stále ovlivňována člověkem a že štěstím Yellowstonu je, že se tam nenašla ropa, zlato, či jiné potřebné rudy. Na rozdíl od našich zvláště chráněných území. Takže naše příroda je taková, jaká je a zvláště velkoplošným chráněným územím by měly zůstat statusy takové, jako jsou ty dnešní. Možná, že by se měly rozšířit, ale citlivě, národní přírodní rezervace o další přírodovědně cenná území. Jinak vás ujišťuji, že naše příroda na tom není tak špatně, jak se obvykle říká. Paradoxem je, že ta nejcennější území jsou v místech, která dlouhodobě spadaly pod správu armády či pohraniční stráže, na což dnes velmi žehráme. Asi proto, že si tam mnozí nemohli postavit rekreační zařízení, nebo se projíždět na horských kolech. A že byly v minulosti na mnohých místech vysazeny smrkové monokultury, které v současné době dožívají? Inu, nebylo to ani tak v padesátých letech, ale v letech předcházejících, kdy se sázely a kdy bylo dřeva potřeba jako soli. Jinak by se u nás nerozvinul průmysl ani v 18., ani v 19., či dokonce ani v první polovině 20. století. A pokud vím, tak řepka, kukuřice a slunečnice se začala pěstovat ve velkém na konci století předcházejícího.
Brzo se bude v západních Čechách konat konference, která se bude mimo jiné zabývat i bariérami mezi lidmi a přírodou. Musím konstatovat, že ač tam budu hovořit o našem geologickém dědictví, stejná slova patří i celému našemu přírodnímu dědictví. Tou hlavní bariérou je naše neznalost. Naše. Ano, každého z nás! Protože se nesnažíme znát naši přírodu, přesto, že je krásná! A je to naše chyba. Těžko bychom potom hovořili o „odlehčené“ otázce a možná více bychom se báli následků problémů jistých světových politiků.
Velké zle je také v Polsku, kde se prý šmahem kácí Bělověžský prales. Máte o tom nějaké čerstvé nebo zajímavé zprávy?
V roce 2014 se celá oblast Bělověžského pralesa stala součástí Světového dědictví UNESCO a jeho rozloha byla ještě rozšířena. Zdálo by se tehdy, že Bělověžskému pralesu se lepší ochrany a světové proslulosti nemůže dostat. Ale bohužel tomu tak není. Problémy existují v Polsku i v Bělorusku. Tam lidé nedodržují pravidla vyhrazená pro národní park, kácejí na černo, aby měli dřevo do ilegálních palíren. V Polsku sice přísná ochrana funguje, ale jen v národním parku. Tento status - Białowieski Park Narodowy - však má jen nepatrná část pralesa. A právě o prales - Puszcza Białowieska - mimo hranice parku se teď bojuje. Nesmíme ovšem také zapomínat na to, že pralesem prošly fronty dvou světových válek a že právě jimi byl prales neodvratně poškozen. Na to se zapomíná. Přesto usilovná ochrana této evropské jedinečnosti v druhé polovině 20. století vrátila pralesu jeho současnou podobu. Na to se také rádo zapomíná. A tak i na plochách mimo národní park vzniklo mnoho vzácných a kriticky ohrožených ptačích populací i lokalit. A takzvané komerční lesy jsou, díky tomu, že moderní lesnictví přišlo do této oblasti poměrně pozdě, velmi dobře zachovalé. A zatímco na běloruské straně je prales chráněn celý, na polské straně v posledních letech se ochrana zúžila na vybranou část. Polští vědci proto usilují o to, aby územní ochrana formou národního parku byla rozšířena na celý prales, tak jako na běloruské straně. A aby byl na celém území dodržován přísný režim, který by chránil vzácné porosty, rostliny i zvířata a zároveň umožňoval rozvoj celého ekosystému včetně části chráněné jako národní park. To se nepodařilo. Dosud ale platilo alespoň moratorium na těžbu starých stromů a pralesovitých porostů, které ujednali zástupci UNESCO s polskou stranou.
Jenže smrkové porosty, jež jsou v Bělověžském pralese více přirozené než v našich lesích, napadl kůrovec. Takže je zde malé srovnání se Šumavou. Příroda si sice s kůrovcem dovede poradit sama, ale polští lesníci mají na to jiný názor.
Těžba však probíhá mimo národní park, v takzvaných komerčních lesích. Státní podnik zažádal o zvýšení těžby na šestinásobek oproti číslu dohodnutému se zástupci UNESCO. A ministr životního prostředí to povolil.
V oblastech lesů, která není chráněná zákonem jako národní park, tedy není těžba ilegální. Je součástí lesního managementu, regulace a výdělku. Ale je tu několik důvodů, proč je situace těchto komerčních částí lesa specifická. Natura 2000 zakazuje těžit stromy na stanovištích starších sto let. A těžaři a vláda se teď paradoxně Naturou ohánějí a ospravedlňují těžbu ekologickými zájmy, jako nutnou pro „obnovu stanovišť Natura 2000“ a pro obnovu druhů jí chráněných. Ačkoli vědecká fakta jsou jasná – přírodní vlivy, včetně náletů brouka, biodiverzitu těchto lokalit zvyšují, zatímco kácení ji ničí. A to je problém Bělověžského pralesa v současném Polsku. Poslední zprávy z Polska však hovoří, že těžba postupně slábne, i když se Polsko nepodvolilo nařízením EU.
Dětské tábory na prázdniny jsou už prý téměř zaplněny. Je tolik dětí, nebo se rodiče více praští přes kapsu, nebo jsou tábory v klasickém stylu v přírodě opět - zaplať Pán Bůh - v módě?
To by se Pán Bůh naplatil! Možná, že je dobře, že jsou dětské tábory naplněny. Kde jinde se mají děti vrátit k přírodě, když ne tam. Jen aby si nemusely mýt po každém jídle ruce a hygienici nezavírali tábory kvůli tomu, že tábory nemají dostatečný počet chladících zařízení. Pokud jde o mne, já nikdy žádný podobný podnik neabsolvoval. Vystačili jsme si s kamarády a kamarádkami sami a nikdo nám nemusel vymýšlet programy. Že jsme tu a tam udělali nějakou tu lumpárnu, to bylo přece normální a rodiče to s námi srovnali na místě, dokud jsme si jí byli ještě vědomí. A ujišťuji vás, že jsem žádnou duševní újmu neutrpěl a nepozoroval jsem ji ani na kamarádech. Ano, někdy jsme si třeba nemohli sednout a tak jsme běhali. Bylo to, podle dnešních kritérií, zdravé. A tábory v přírodě? Jen houšť a větší kapky! Dětem přeji zdravou a krásnou přírodu a co nejvíc chvil v ní prožitých! Třeba i se spálenými zády. Vždyť na co budou jednou vzpomínat!
A ještě možná zdánlivě málo frekventovaná otázka - co říkáte pseudomoru slepic na Zlínsku?
Nezdá se vám nápadné, že všechny ty katastrofy probíhají na Zlínsku? To je velmi zajímavé, že ano? Stejně tak přeběhlí agenti umírají jen v jedné nejmenované zemi. Nu, snad to slepice u nás přežijí, abychom nemuseli dovážet drahá vajíčka ze zahraničí. Na druhou stranu, dnes jsem viděl hejno šťastných slepiček i s kohoutem. Možná proto byly šťastné.
A je tu konečně jaro! Alespoň u nás. Jinde ale pořád padá sníh i laviny. Dokonce v zemích okolo Středozemního moře. A už jsem viděl i vlaštovky a čápy na hnízdě. Samozřejmě čapím, co je na komíně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
