Uznávaný profesor Pavel Klener: Pozor, uprchlíci sem přinesou choroby. Integrace je u Arabů velice pofidérní

29. 6. 2015 7:51

ROZHOVOR Na zdravotní rizika, která přicházejí s přílivem utečenců z Afriky a Blízkého východu do Evropy, upozorňuje bývalý ministr zdravotnictví, uznávaný onkolog a hematolog, profesor Pavel Klener. Dlouhodobě kritizuje, že zdravotnictví je podfinancované. „Když navíc přibydou problémy s imigranty, nedovedu si představit, že by se v této oblasti mohlo vyhovět neustálým požadavkům na navýšení prostředků pro zdravotní péči našich občanů. Takže to v každém případě úroveň zdravotní péče ohrozí,“ varuje profesor Klener v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Integraci běženců, především Arabů, označil za pofiderní.

Uznávaný profesor Pavel Klener: Pozor, uprchlíci sem přinesou choroby. Integrace je u Arabů velice pofidérní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Pavel Klener

Anketa

Volili byste Martina Konvičku, kdyby vstoupil do politiky?

hlasovalo: 11121 lidí

Vidíte jako lékař i nějaká zdravotní rizika v souvislosti s vlnou uprchlíků, která se valí do Evropy?

Příliv utečenců přináší mnohé problémy – bezpečnostní, ekonomické, sociální a samozřejmě i zdravotní. Víme, jaké problémy jsou kolem očkování u nás, ale když sem přijdou lidé, kteří mohou mít onemocnění, která nejsou u nás běžná a tudíž nepodléhají zákonu o očkování, což mohou být i různé exotické podoby nemocí, přinese to další rizika. Ale otázkou je i běžná zdravotní péče o přistěhovalce. Nejsem politik, dívám se na to jako soukromá osoba, která má k dispozici jen zprávy z médií, které nejsou vždy spolehlivé, ale stačí prostý selský rozum na to, abychom si uvědomili, že to může přinést mnoho problémů. Nezávidím našim politikům, protože to považuji opravdu za velmi závažný problém, bude nás stát hodně přemýšlení i úsilí, jak z toho ven.

Mnohokrát jste upozorňoval, že české zdravotnictví je podfinancováno. I když se ministr financí Andrej Babiš nakonec rozhodl na žádost ministra zdravotnictví a ČSSD v příštím roce trochu zvýšit platby za státní pojištěnce, nijak zásadně se to nezlepší. Co by pro zdravotnictví znamenalo, kdyby muselo ošetřovat tisíce utečenců, kteří žili léta v nuzných podmínkách bez zdravotní péče? Ovlivnilo by to úroveň zdravotní péče o české občany?

Určitě. Už teď situace ve zdravotnictví není růžová, navíc je mediálně zkreslovaná, protože když se v médiích uvádějí platy poslanců, uvede se základní plat bez všech náhrad a příplatků, ale když se uvádějí platy lékařů, započítávají se do něj odměny za pohotovost, což samozřejmě plat ohromně navýší. Ale základní plat není velký, zejména ve státních zdravotnických zařízeních. Takže zdravotnictví skutečně podfinancované je a navíc populace stárne, takže stále větší počet občanů vyžaduje nákladnější léčbu, nákladnější léky, to všechno nestačíme z prostředků zdravotnictví uspokojivě pokrýt. Když navíc přibydou problémy s imigranty, nedovedu si představit, že by se v této oblasti mohlo vyhovět neustálým požadavkům na navýšení prostředků pro zdravotní péči našich občanů. Takže to v každém případě úroveň zdravotní péče ohrozí. Rizika masové imigrace jsou ale mnohem širší, nejen v oblasti zdravotnictví.

Bude si umět české zdravotnictví poradit, když sem běženci zavlečou nějaké exotické nemoci, na které nemáme dostatek léků ani zkušeností s jejich léčbou?

Poradit si určitě umí, otázka je financování, protože taková léčba stojí poměrně značné finanční prostředky. Není to jen léčba infekcí, imigranti budou vyžadovat třeba operační zákroky, protože mohou být ve špatném zdravotním stavu. To klade velké nároky nejen na profesní kvalifikaci lékařů, ale o tu obavy nemám. Stále zdůrazňuji, že dosud je naše zdravotnictví na velmi dobré úrovni ve srovnání se západními státy Evropy. To si lidé stále neuvědomují, že kvalita zdravotní péče u nás je na špičkové úrovni. Ale netroufám si říci, jak dlouho to vydrží. Nemůže to jít donekonečna, přibývá, jak jsem řekl, občanů vyššího věku, současně se objevují nové diagnostické možnosti a nové léky, což stojí obrovské peníze. Mnoho léků je velmi účinných, ale těžko budou dostupné pro všechny, kteří onemocní danou chorobou. Například léčení hemofilie – krvácivých stavů stojí statisíce a miliony korun, zatím to zdravotní pojišťovny hradí, ale jde o opravdu závratné sumy. Myslím, že velkou chybou bylo zrušení zdravotnických poplatků, protože zdravotnictví nemůže být zadarmo. A my jsme jednou ze zemí, kde spoluúčast pacienta je skutečně minimální. Těch devadesát korun za pohotovost, které se dnes platí, je zanedbatelných. Dneska se opět diskutuje o poplatcích za pobyt v nemocnici. Těžko říci, jak to dopadne, ale připadalo mi nelogické je rušit, protože když někdo leží v nemocnici, zase doma nejí, netopí. Samozřejmě musí být nastaveny nějaké pojistky pro dlouhodobě nemocné a sociálně slabé, ale ostatní by platit měli. Bohužel se nebere v potaz hledisko praktické, ale bere se to všechno politicky. Zaznamenal jsem, když se diskutovalo o zrušení poplatků, že šedesát procent občanů bylo pro jejich zachování. Zvykli si na ně, přišlo jim celkem samozřejmé, že za návštěvu lékaře zaplatí. Také po zrušení poplatků návštěvy ordinací stouply a zatížení lékařů také vzrostlo. Pořád přežívá představa, že zdravotnictví je zadarmo. To je opravdu iluzorní, já jsem o tom, že zdravotnictví může být zadarmo, vyjádřil pochyby už v roce 1990, když jsem byl ve funkci ministra zdravotnictví. Už tehdy bylo jasné, že to není možné. A léta mi dala za pravdu. Už v roce 1990 jsem navrhoval poplatek za pohotovost asi 50 korun, což bylo tehdy víc než dnešních 90 korun, protože jsem na pohotovostech sloužil a viděl jsem, jak je lidé zneužívají. Stejně tak jsem navrhoval zvýšení poplatků za recept, tehdy šlo o směšnou částku, pět korun, do té doby se platila jen koruna. Nepřipadalo mi správné, že lidé dostanou za korunu třeba antibiotikum, které stojí dva tisíce korun, a ani si to neuvědomí, ani ho nevyužívají a vyhodí ho. Když se útočí na zdravotnictví, že to je černá díra, je to do určité míry pravda. Ale nic se s tím nedělá.


V diskusním pořadu Máte slovo vyzýval jeden z účastníků – bývalý emigrant, performista Kohout, aby si každý Čech vzal k sobě domů jednu rodinu uprchlíků. Lidovec David Macek zase uvažuje o adopci dítěte uprchlíků, jak to viděl někde na Sicílii, a doporučuje to i dalším českým rodinám. Podpořil byste jako lékař tuto myšlenku nebo byste před tím varoval kvůli možným zdravotním a jiným rizikům?

Samozřejmě bych před tím varoval. I když adopce jsou běžné, nemyslím si, že by mělo jít zrovna o adopce dětí uprchlíků. Adopce může vždycky přinášet různá rizika i v případě adopcí tuzemských dětí a tato rizika by se nepochybně zvýšila při adopci dětí z řad imigrantů.

Myslíte, že geny zvítězí nad výchovou?

Nelze to tvrdit jednoznačně, i když vliv genetických dispozic je nutno připustit. Podíl výchovy však určitě hraje významnou roli.

Říkáte, že politikům nezávidíte, že se musí zabývat tak těžko řešitelným problémem, jako je vlna uprchlíků ze severu Afriky a Blízkého východu. Myslíte si, že třeba povinné kvóty pro přerozdělení uprchlíků, které navrhovala Evropská unie, ale byly odmítnuty, nebo dobrovolné přijetí utečenců jsou správným řešením?

Nemyslím, že to je řešení. Možná jistým řešením, ale také obtížným, je zabránit vůbec jejich vstupu na evropský kontinent, protože z toho mají velký kšeft mafie převaděčů, které je převážejí na svých lodích přes Středozemní moře. Je třeba likvidovat gangy, které organizují tuto imigraci. Jsem skeptický k návrhům, že pošleme utečence zpátky. Kdo je tam přijme, když víme, že v některých zemích, třeba v Libyi, není vláda, není s kým se dohodnout? A další tisíce dalších utečenců se zase tlačí do Evropy. Co tady s nimi budeme dělat? Musíme je živit, musíme se o ně postarat, když onemocní. To je velký problém. My jsme naštěstí ve středu Evropy, k nám jako do cílové země jich směřuje málo. V Itálii a Řecku, kde jich jsou dnes tisíce, také nezůstanou a budou se snažit jít dál. Ale i severské státy, které byly k imigraci benevolentní, vidí, že na imigranty doplácejí a působí jim problémy. To není vůbec jednoduché. Nejvíce se obávám vstupu militantních muslimů, protože militantní muslimové nešetří výhružkami na naši adresu, verbují pro islám už malé děti. Mám opravdu velké obavy, zabránit se tomu nedá. A nevím, která z těch navrhovaných cest by alespoň omezila imigraci, to obrovské stěhování národů, kterého jsme dnes svědky. Různých návrhů na řešení se objevuje celá řada z různých států Evropské unie, od extrémního přístupu v Maďarsku až po téměř přátelské z jiných evropských zemí. Nezdá se mi, že by k omezení přílivu utečenců některý z předkládaných návrhů vedl.

Není naší další výhodou paradoxně fakt, že nejsme tak bohatý stát s velkorysým sociálním systémem, který láká zejména ekonomické uprchlíky?

Jistě, to je další věc. I bohaté státy s tím mají ohromný problém. Ve francouzských městech vznikají ghetta, kam se Francouzi neodváží ani vstoupit. Totéž v Anglii, kde je zase jiná struktura imigrantů z jejich bývalých kolonií – Indie, Pákistánu. A za těmito komunitami míří další uprchlíci z těchto zemí.

Když Česká republika přijme dobrovolně několik set utečenců, jak prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, myslíte si, že jsou schopni se u nás integrovat?

Já si to nemyslím, protože je to naivní představa. Mně se líbí přístup australské premiérky, která před časem řekla, že každého vítá, ale kdo se rozhodne žít v Austrálii, musí se podřídit jejich kultuře. A pokud se jim to nelíbí, že jsou svobodná země, takže jim umožní vrátit se tam, odkud přišli. To je správné řešení, protože integrace, zejména v případě Arabů, je zřejmě pofidérní. Důkazem je fakt, že z azylantů, kteří byli vychováni ve Francii, se rekrutovali zločinci a teroristi. Ajatolláh Chomejní přišel do Iránu z Francie, kde okusil kvality evropské kultury a demokracie. A pak z Iránu, který byl téměř poloevropským státem, panovaly tam rozumné poměry i ve vztahu k ženám, udělal nedemokratický stát. Prostředí, v němž byli tito lidé vychováni a ve kterém vyrůstali, je nezmění natolik, aby jejich původní kultura a přesvědčení splynula s kulturou evropskou. Těžko to bude v Evropě řešitelné. Máme, jak už jsem řekl, tu výhodu, že zatím nejsme tou Maginotovou linií, která musí čelit neustálým přílivům utečenců, ale ono nás to nemine.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

4:44 Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

ROZHOVOR „Až se jednou spočítá, co to stálo lidských životů, tak nevím, jak se na to lidi budou tvář…