Poté, co se ministr Herman soukromě setkal s dalajlámou, vydali nejvyšší ústavní činitelé (prezident Zeman, šéf Senátu Štěch, šéf Sněmovny Hamáček a premiér Sobotka) společné prohlášení, ve kterém přijetí dalajlámy odsoudili s tím, že to není oficiální politika českého státu. Strhla se lavina ostré kritiky. Co si o tom celém myslíte? Bylo, nebo nebylo správné a v pořádku, aby takové prohlášení vzniklo?
Taková událost, jako je návštěva dalajlámy v České republice, se vždy pro určitou skupinu politiků a politických sil stane záminkou, aby demonstrovala svůj odlišný postoj od postoje prezidenta a od zahraniční politiky státu. Beru to tak, že toto byla velká záminka, a akt setkání s dalajlámou se příliš přeceňuje. Česká republika nikdy – ani za ministrování pana Schwarzenberga – nezpochybňovala svůj postoj k uznání nedělitelnosti čínského území. Dnes, když jsou všichni v opozici a jejich politická marginalita je dána výsledky voleb, hledají takové záminky. Pokud jde o memorandum, není to podle mne nic, co by šlo nad rámec postoje České republiky. Může být otázkou, zda bylo nutné takové memorandum přijímat, já ale přesně neznám okolnosti, proč bylo přijato.
Čínské ministerstvo zahraničí již zaznamenalo jak Hermanovo přijetí dalajlámy, tak vyjádření českých ústavních činitelů. Podle čínských představitelů provádí dalajláma v Česku protičínskou separatistickou činnost a vyzvali, aby se s ním žádný úřední představitel ČR nebavil. Není to podle vás příliš? Nesnaží se Čína spíše poroučet než žádat?
Věříte Andreji Babišovi jeho obdiv k dalajlámovi?Anketa
Nejsem si jistý, že by se v tomto případě dalo říct, že České republice někdo poroučí, neplatí to pro žádnou mocnost světa, stejně tak nám neporoučejí Spojené státy a je na vůli české strany, jak realizuje svou politiku. Ani Čína nám neporoučí.
Erik Best v reakci na prohlášení ústavních činitelů napsal, že Sobotka měl jedinečnou možnost, jak podporou dalajlámy přilákat nové voliče k té avizované „nové liberální ČSSD“, jak o tom hovořil po volbách, nicméně dal přednost byznysu. Jak vidíte možnosti získat voliče z této skupiny po tom, co se kolem dalajlámovy návštěvy odehrálo?
Mladí liberální voliči českou sociální demokracii nevolí a volit nebudou, mají jiný podhled na svět a na život a toto je ani nepřiláká, ani neodradí. Nemyslím, že má příliš smysl diskuse o tom, že by sociální demokracie měla oslovit mladé liberály, naše strana má svou tradiční voličskou skupinu, ve které hlavní skupinu tvoří lidé, které politika sociální demokracie zajímá, a nevidím důvod zabývat se změnou.
Spíše než hledat možnost jak oslovit mladé městské voliče by se měl najít důvod, proč tradiční spektrum ČSSD nevolilo. Já jsem rebranding strany už několikrát zažil a nikdy to nebyl žádný úspěch. Je spíš třeba najít srozumitelnou politickou řeč tak, aby jí rozuměl tradiční volič, a ne se trápit oslovováním voliče Pirátů. Vůbec mě tedy netrápí, jestli ČSSD oslovuje mladé liberální voliče z měst. Spíš mě zajímá, proč tradiční volič nešel k volbám nebo proč přeběhl k ANO nebo k jinému protestnímu hnutí.
V souvislosti s memorandem se objevily spekulace, že špičky ČSSD deklarují vstřícnost Číně proto, že má strana slíbeny finance na volební kampaň, v níž bude muset konkurovat Babišovu hnutí disponujícímu téměř neomezenými prostředky. Může na tom něco být?
To je komické, je to taková verneovská poetika. Neumím si představit, že by se sociální demokracie rozhodla takto postupovat proto, že dostane peníze za své postoje k Číně. To je nesmysl, je to zoufalství některých skupin z politického spektra hledat způsoby, jak prorazit na mediální výsluní.
Za ministra kultury Daniela Hermana se ve věci přijetí tibetského duchovního postavil vicepremiér Andrej Babiš, který jinak stojí spíše za prezidentem. Přidal se ministr Pelikán s tím, že je to „ostuda a ponížení naší země, jež nemá v naší svobodné historii obdoby“. Souhlasíte s Pelikánovou formulací?
Pan Pelikán je volnomyšlenkář, který zakotvil v hnutí ANO, a jemu se tato myšlenka může v hlavě objevit, je to ale celé nesmysl.
Psali jsme:
Po peripetiích kolem (ne)vyznamenání strýce Daniela Hermana se nespokojení politici a další lidé rozhodli bojkotovat oslavy 28. října na Hradě a uspořádat své vlastní na Staroměstském náměstí. Jak vidíte takové dění kolem státního svátku?
Jakákoli záminka, kterou může skupina lidí uchopit a postavit se tak proti prezidentu Zemanovi, je jim dobrá. Pamatuji pochod „červenokaretníků“ v době, kdy jsme měli demonstraci na podporu prezidenta na Klárově. Výsledek je ale ten, že prezident Miloš Zeman má u občanů v průzkumech největší důvěryhodnost a ti, kdo tyto akce organizují, nemají důvěru žádnou. Politika reprezentovaná TOP 09 je na chvostu české politické scény, česká veřejnost vnímá realitu správně a venkov vnímá, co prezident dělá pro Českou republiku a je to úplně jiný pohled.
Jak byste nejen celou návštěvu dalajlámy v Česku, ale i do značné míry hysterii a hádky mezi jednotlivými politickými skupinami, hodnotil z hlediska mediálního pokrytí toho všeho? Nakolik se dá říci, že veřejnoprávní média vše pojala vyváženě?
Pro média jako Česká televize, pro ideovou sílu redaktorů, kteří žijí v našem hlavním městě, a pro filozofii tamních kaváren je to, co dělá prezident, něco jako je živá voda pro jejich „velké myšlenky“. Jen jim uniká realita života pár kilometrů od Prahy. Prošel jsem ulicí v Děčíně a nikoho tady nezajímá to, jak se staví Česká republika k dalajlámovi. Na reálný život lidí tyto mediální snahy nemají žádný vliv.
Můžete na závěr popsat napjatou situaci kolem jednání o koalici v Ústeckém kraji?
Fenomén hnutí ANO se jmenuje Andrej Babiš, je to jistě silná osobnost a lidé v krajských volbách volili jeho a ne lidi z kandidátek. Dnes je důležité datum 3. listopadu, kdy soud rozhodne o platnosti voleb. Nyní se strany mohou různě rozhodovat, ale důležité bude, jestli budou platit volby. Způsob vyjednávání ANO zde byl nešťastný a dostali sami sebe do slepé uličky svými návrhy. Napřed nabídli koalici komunistům a post hejtmana, odpoledne přišli za ČSSD a nabídli společnou dohodu.
My jako sociální demokracie respektujeme vůli voličů a řekli jsme, že upřednostňujeme jednání ve formátu výsledku voleb. Pak ANO přestalo jednat a my jednali s ostatními stranami, hnutí ANO jsme také sdělili, že bez komunistů nebudeme uzavírat žádné koalice. Nyní bude důležitý postoj KSČM a my nejsme tím, kdo by určoval, jak bude situace vypadat. Hlavně ale čekáme na rozhodnutí soudu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
