Hojně diskutovanou záležitostí jsou nyní rodičovské příspěvky. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po vlně nevole od nastávajících matek otočila a nyní navrhuje, aby se zvýšený příspěvek vztahoval i na matky s dětmi do čtyř let věku. Jde o rozumný krok? Může si státní pokladna takový výdaj dovolit?
Státní rozpočet hospodaří s více než 1 500 miliardami korun. Navrhovaná opatření zvýší výdaje státního rozpočtu o méně než 1 procento výdajů. Jinými slovy v případě, že se prioritou rozpočtu stane podpora seniorů a rodin s dětmi, tak je možné tato opatření profinancovat. Odvrácenou stranou téže mince je však skutečnost, že jiné skupiny osob na tato opatření doplatí. Pravděpodobně se bude jednat o lidi v produktivním věku, kteří jsou bezdětní nebo své děti již vychovali.
Může návrh Maláčové výrazně podpořit porodnost, nebo jde o nekoncepční a populistický krok? Ptám se proto, že ministryně financí Alena Schillerová v poslední době spíše hledá cesty, jak v rozpočtu nějaké prostředky ušetřit.
Výrazné zvýšení porodnosti neočekávám. Je však nutné zdůraznit, že lidé, kteří se rozhodnou mít děti jen kvůli vyššímu rodičovskému příspěvku, by raději žádné děti mít neměli. Rodičovský příspěvek by neměl být motivací pro zakládání rodiny, měl by sloužit jako pomoc rodinám, aby jeden z rodičů nemusel chodit do práce a mohl se starat o své dítě v době, kdy ho nejvíc potřebuje.
Další novinkou je 900 korun navíc pro důchodce od příštího roku. Vzhledem k rychlému růstu průměrné mzdy se zdá, že jde o potřebný krok. Postupuje valorizace důchodů dostatečně rychle, nebo jsou senioři těmi, kdo de facto na rychlý ekonomický růst posledních let doplácí?
Současné tempo růstu důchodů je z ekonomického pohledu dlouhodobě neudržitelné. Je více než pravděpodobné, že v příštích letech se tempo růstu důchodů bude snižovat nebo budou zavedeny jiné restrikce v rámci důchodového systému. Nedivil bych se, kdyby se opětovně otevřela otázka růstu věku odchodu do důchodu.
Obecná míra nezaměstnanosti v ČR činila za 4. čtvrtletí roku 2018 podle předběžných dat ČSÚ pouhá 2 procenta. Jde o anomálii, nebo můžeme čekat, že český pracovní trh bude i nadále trpět silným nedostatkem uchazečů?
Jde o anomálii, která však může ještě nějakou dobu přetrvávat. Oproti Německu a Rakousku jsou mzdy v České republice výrazně nižší, proto je výhodné přenášet výrobu celé řady produktů z těchto zemí do České republiky. Mzdová úroveň v Česku však rychle narůstá a celková ekonomická situace se zhoršuje. Následkem toho mohou zaměstnanci postupně přicházet o své zcela unikátní postavení, kdy je více volných pracovních míst než nezaměstnaných.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Je nyní ideální čas jednat se zaměstnavatelem o lepších finančních, či jiných podmínkách pracovní smlouvy?
Ano, bylo tomu tak minulý rok a platí to i letos.
Pohonné hmoty v tuzemsku pokračují ve zdražování. Benzin se blíží k 31 korunám na litr, nafta k hranici 31,50. Očekáváte, že růst cen bude pokračovat i nadále? Které faktory momentálně tlačí ceny nahoru?
Mnoho členů kartelu OPEC společně s Ruskem jsou závislí na prodeji ropy. Nízké ceny ropy z konce loňského roku přivedly řadu států do ekonomických problémů. Kvůli tomu vznikla dohoda, která přiškrtila ropné kohoutky a zvýšila cenu ropy. K tomu navíc působí americké sankce na Írán a Venezuelu, které snižují objem ropy na světových trzích. Současné ceny ropy jsou však již blízko rovnovážné úrovni, takže další prudké výkyvy v cenách ropy by mohly nastat až v případě změny současných parametrů.
Fotogalerie: - Výsledky Skupiny ČEZ
Proč je nyní nafta dražší než benzin? A mohou se majitelé dieselů těšit na zlepšení situace?
Přes zimu se nafta používá do generátorů tepla, což zvyšuje poptávku po naftě. Někdy se proto stane, že se cena nafty zvýší nad úroveň ceny benzínu. Většinou je to jen dočasné a jakmile se oteplí a sníží se poptávka po topné naftě, tak cena benzínu opět přeskočí cenu nafty. V některých státech je to však jinak, což je odvislé od různého daňového zatížení benzínu a nafty.
Ropný kartel OPEC od loňského roku omezuje výrobu, což žene cenu ropy vzhůru. Členem OPEC je ovšem i Venezuela, která se ocitla ve výjimečně těžké ekonomické situaci. Je tedy možné, že se v brzké budoucnosti dočkáme tlaků zevnitř OPEC na uvolnění produkce?
Určitě se tak nestane na nátlak Venezuely. Tato země je v rozkladu, takže státní ropná společnost PDVSA není schopna vyplácet mzdy svým zaměstnancům. Následkem toho lidé ze země odchází a ropná produkce Venezuely se propadá. Venezuela tak není schopna naplnit své současné limity těžby, proto není potřeba, aby lobovala za jejich navyšování. Jiní členové kartelu OPEC však situaci mohou vyhodnotit odlišně, přesto je třeba zmínit, že nižší produkce při vyšších cenách vyhovuje většině členů kartelu.
Jak se díváte na otázku elektromobility? Tuzemští výrobci aut si stěžují, že stát nedělá pro podporu elektromobility dost. Přitom emisní normy se stále zpřísňují. Unie nedávno nařídila, že v roce 2030 bude muset být průměrná spotřeba nově registrovaných vozů každé značky maximálně 2,5 litru benzínu, případně 2,2 litrů nafty na 100 kilometrů, což v praxi znamená, že značný podíl výroby budou muset tvořit elektromobily. Měl by stát do infrastruktury pro elektromobily začít investovat již nyní? A co nám může říci norská zkušenost, kde ani navzdory masivní státní podpoře není dostatek dobíjecích stanic a majitelé elektromobilů své miláčky dobíjejí, kde a jak se dá?
Narovinu je třeba říci, že technologie elektromobilů je z minulého století. Prosazováním elektromobility přitom opouštíme funkčnější technologii a vyměňujeme ji za horší. Dojezdová vzdálenost elektromobilů je v porovnání s běžnými automobily zanedbatelná. Samotný proces dobíjení je zdlouhavý. Životnost baterií a dalších součástí elektromobilů je nižší než u běžných automobilů. Navíc ani cena elektromobilů není pro nákup příliš motivační. Je zřejmé, že bez pokřivení trhu regulacemi a dotacemi lidé budou jen těžko masově přecházet od běžných automobilů k elektromobilům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
