Jak vnímáte, že Evropská komise přišla v době boje s globální pandemií s návrhem na rozšíření evropských trestných činů mimo jiné o „nenávistný slovní útok“? Je správné bojovat se slovní agresí pohrůžkou spáchání trestného činu?
Pokud by tento návrh prošel Evropským parlamentem, z každého z nás, kdo tleskal našim neklečícím fotbalistům na sociálních sítích, by se stal pachatel srovnatelný s teroristou. Bez ironie. Proč k takovému návrhu Evropská komise přistoupila, vysvětlila sama Ursula von der Leyenová, když řekla, že je třeba „zajistit, aby se migranti, kteří mají právo zde zůstat, integrovali a cítili se vítáni; aby se migrace stala celoevropskou výzvou, ke které musí přispět celá Evropa; a je třeba zaručit podporu celého společenství, tudíž je nezbytné posilovat práva LGBTQI osob“. K tomu se nikomu naše názory nehodí a každou kritiku budou schovávat za hate-speech. Nenávistné projevy budou potírat nadřazené unijní orgány, takže naše vláda s tím nezmůže už vůbec nic. S udáváním jim nadšeně pomohou novodobí svazáci zastírající svůj aktivismus „mapováním dezinformační scény“, které náš stát už nyní dotuje miliony. Nesměli bychom napsat nic, co by potenciálně mohlo kohokoli urazit. Nebo tedy kohokoli – ona i ta „hate-speech“ má své meze. Vidíme to v USA, tam je na nenávistný obsah aplikován dvojí metr a vcelku beztrestně lze urážet většinovou společnost. Nedělám si iluze, že by to mělo být v Evropě jinak. Zařadit neverbální projevy mezi zvlášť závažné trestné činy je totalitární směr. Cenzura nám klepe na dveře, a mainstreamová média o tom vesměs mlčí.
Natálie Vachatová
V poslední době se množí nejrůznější aktivity, které si kladou za cíl bojovat s dezinformacemi na internetu. Najdou se unijní, či dokonce i čeští poslanci, kteří si toto téma vzali jako jednu ze svých priorit. Co si o tom myslíte?
Kdokoli, kdo o sobě tvrdí, že bojuje s dezinformacemi, fake news, hate-speech, tedy s nenávistným obsahem, ohrožuje naši demokracii a napomáhá omezování svobody projevu. To vše totiž slouží jen jako záminka pro zavádění cenzury. Snaží se nám namluvit, že jsme natolik hloupí, že si nedokážeme poskládat informace dohromady a sami zhodnotit, k jakému pohledu na věc se máme přiklonit. Současně se tak moc bojí názorů lidí, že jim chtějí znemožnit přístup k jakýmkoli jiným než jen oficiálním informacím. Ty ale, jak jsme se již několikrát přesvědčili, nemusejí být vůbec objektivní, ba právě naopak bývají občas velmi tendenční. Mimochodem, kdyby bylo zpravodajství vyvážené, čím dál více lidí by si neshánělo alternativní zdroje informací. Znepokojivé je, že dnes se blokuje a maže za pouhé názory, podotýkám, že i za ty, které nejsou v rozporu s naší platnou legislativou.
Do kampaní s fake news se zapojují také nejrůznější spolky a občanské iniciativy, vůči kterým jste často velmi kritická. Proč?
Kritizuji Demagoga ověřujícího výroky politiků. O tom, co je pravda, rozhoduje parta tvořená z větší části ze studentů. Nejsou apolitičtí, dokonce je jednu dobu řídil člověk, který dnes dělá koordinátora pražským Pirátům. Facebook si Demagoga navíc přizval jako svého hlavního cenzora pro Českou republiku a nenastavil jim žádná pevná a jasně daná pravidla, které příspěvky a obsah kontrolovat a které ne. Mají tedy velkou moc na jedné straně a na straně druhé tu není nikdo, komu by se museli zpovídat. Spolek si v podstatě může dělat, co chce, a sám rozhodovat o tom, jaký obsah bude ověřovat. S nadsázkou lze říci, že o tom, co uvidíte na své facebookové zdi, rozhoduje partička, u níž se dá dopředu předvídat, komu bude stranit, a jejich dosavadní práce to jen potvrzuje.
Kritizuji České elfy, kteří si dali za cíl mapovat českou dezinformační scénu a sledují, komu je dáván prostor, kdo co píše a o čem. Toto udavačské uskupení už přes rok sestavuje reporty a určitě to Čeští elfové nedělají jen tak.
Fotogalerie: - Výbušné Vrbětice
Stavím se skepticky k činnosti Evropských hodnot. Navzdory tomu, že jejich způsob práce už před časem kritizovala skupina vědců a vysokoškolských pedagogů z Univerzity Karlovy, je s oblibou cituje Česká televize, Český rozhlas i Novinky.cz. Mezi nepovedené projekty řadím i Manipulátora. Toho vede bývalý radikální aktivista Jan Cemper, a byť se projekt Manipulátoři.cz tváří jako projekt bojující proti manipulacím, již několikrát byl sám usvědčen z manipulací a lží. Kritizuji spolek NELEŽ, který zasahuje do volné hospodářské soutěže tím, že vyzývá firmy, aby neinzerovaly v alternativních médiích. Přičemž jim s tím pomáhá mimo jiné Bob Kartous, vedoucí Českých elfů, a například i Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který je sám o sobě velmi tendenční, rozhodně nepřispívá k pluralitě názorů, o čemž svědčí mimo jiné i tato aktivita, a určitě není apolitický. Už samotná metodika vyvolává otázky. Všechny tyto a mnohé další politické neziskovky nemají za cíl nic jiného než omezit svobodu projevu. A mnozí z nich na to čerpají miliony korun ze státního rozpočtu. Kladu si za cíl je v tom zastavit.
Na druhou stranu s dezinformacemi se snaží svým způsobem bojovat i někteří provozovatelé sociálních sítí, kdy asi nejznámější je zablokovaný účet bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Je to podle vás v pořádku, že ten, kdo vytváří prostor pro komunikaci na internetu, také reguluje informace, jež zde mohou zaznívat?
Myslím, že to není v pořádku. Podle této logiky bychom pak museli souhlasit s tím, že i hospodští mohou nechat otevřené dveře jen ideologicky spřízněným lidem, sportoviště by pak mohla pouštět na stadion jen osoby s určitým názorem a mobilní operátoři by sami mohli posuzovat, zda ten, kdo nám volá, není náhodou podle metodiky nějakého pochybného nadačního fondu dezinformátor, a raději ten hovor včas zablokovat. Tady nelze obstát s argumentem, že globální platformy jsou soukromé firmy, a proto si mohou dělat, co chtějí. Je třeba si uvědomit, že jsou to také firmy s dominantním postavením na našem trhu, které, aniž by u nás odváděly daně, mohou skrytě ovládat část veřejného mínění a politickou soutěž, což může vést ve výsledku k ovlivnění výsledků voleb. A nejen voleb. Postupně jsou blokovány účty za názory na covid a očkování, jak se to stalo například Igoru Chaunovi. Dnes je to covid, zítra to může být třeba názor na vyvlastňování, umlčovat se dá prakticky jakýkoli názor. Sami víme, že omezit svobodu projevu je mnohem snadnější než ji získat zpět.
Nosíte venku roušku nebo respirátor?Anketa
Především na úrovni Evropské unie se čím dál častěji mluví o tom, že bude třeba přijít s legislativními změnami, které v globálním prostředí nastaví pravidla pro komunikaci na internetu či sociálních sítích. Je podle vás správné, aby došlo k takovým změnám?
Ať mi nejprve někdo vysvětlí, k čemu nám je nová legislativa a co přesně vadí na té současné. Já to vidím tak, že je tu velký tlak na to, aby se uměle vyvolával dojem, že jsme rasističtí, xenofobní a netolerantní. V tomto směru odvádějí medvědí práci politické neziskovky. Myslím, že skutečným zájmem EU je pod zástěrou hyperkorektnosti umlčet nepohodlné názory a kritické hlasy. Vědí, že jich bude jen přibývat, a tak se je snaží včas cenzurovat. Nyní se vede boj o to, zda budeme moci stále říkat veřejně své názory, nebo se zase budeme muset uchylovat k samizdatu. Rozhoduje se o tom, zda se z lidí, kteří hájí prostor, v němž mohou vznikat alternativy, nestanou opět disidenti.
Na druhou stranu budou poslanci projednávat v prvním čtení zákon o svobodě slova na internetu, který předložilo hnutí Trikolóra. V čem je tedy rozdíl?
Můžete našim čtenářům blíže představit, co bude přínosem tohoto zákona z dílny hnutí Trikolóra v případě, že bude schválen. A mimochodem, neobáváte se, že se to už do konce volebního období prostě nedá stihnout?
Jako jediní v České republice přicházíme s proticenzurním návrhem, podle kterého by nám globální platformy nesměly už smazat nic, co by nebylo v rozporu s naší českou legislativou. Máme tu přece ústavu a Listinu práv a svobod, máme tu vlastní a dobře fungující zákony a stále ještě platí, že u nás rozhodují o vině, či nevině soudy, a nikoliv nadnárodní korporáty. Chceme, aby to tak zůstalo i nadále. Mimochodem, více států ve světě bije v této oblasti na poplach a naposledy například texaský senát schválil zákon zakazující velkým globálním platformám diskriminovat uživatele na základě jejich politických postojů.
Náš návrh zákona leží na stole již od roku 2019, ovšem nebyla politická vůle jej předřadit na program. Co víc, mnoho politiků, kteří v televizi volají po svobodě slova, ve skutečnosti pro zařazení proticenzurního návrhu na program jednání ruku ani nezvedli. Doporučuji sledovat Společnost pro obranu svobody projevu, která na svých stránkách sbírá případy cenzury, hlídá hlasování a přináší aktuality o proticenzurní legislativě v okolních zemích. Jsou u nás jediní, kteří se problematikou omezování svobody projevu takto komplexně zabývají. Je sice pravda, že nyní je málo pravděpodobné, že by se zákon stihl prosadit do voleb, není to zkrátka v prioritách vlády a opozici to vyhovuje, ale důležité je, že se o tom veřejně diskutuje. Tlak na politiky, aby konali, dokáže vytvořit totiž nejlépe veřejnost.
Fotogalerie: - Restart trhů?
Co podle vás v dnešní době nejvíce ohrožuje svobodu slova? Je to spíše politizace celého tématu, nebo právě ty jednotlivé kroky ať už ze strany provozovatelů internetových platforem či dezinformačních aktivistů?
Dá se říci, že je to vše dohromady. Je tu určitý ideologický směr a k jeho prosazování se zaprodávají aktivisté v čele s politickými neziskovkami. Nezanedbatelný vliv mají i nadnárodní korporáty a probíhající technologická válka o moc. Je-li cílem získat rozdělenou společnost bez kvalitního vzdělání, možnosti vyjadřovat své názory a mít přístup ke všem informacím, pak k tomu máme zeširoka nakročeno. Chceme-li tento nepříznivý trend zvrátit, prosaďme proticenzurní novelu zákona, usilujme o soběstačnou Českou republiku, prosazujme národní zájmy a přestaňme z vlastních peněz dotovat politické neziskovky, které svým působením devastují Českou republiku.
V poslední době je hodně na přetřesu také omezování občanské svobody v důsledku vládních nařízení v boji s pandemií covid-19, ale také snahy o zavádění nejrůznějších covid pasů nebo zelených karet. Jak se díváte na tyto aktivity prezentované jako způsob návratu normálního života?
Covid pasy ani zelené karty nevnímám jako součást žádného normálního života. Kromě toho, že odmítám stav, v němž jsou podnikatelé a živnostníci tlačeni státem k diskriminaci zákazníků, považuji tyto výmysly za obrovské bezpečnostní riziko. Nebezpečí zneužití karet či pasů rozhodně nelze podcenit a raději nechci domýšlet, kam až to může vést.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
