Novela zákona z vaší dílny ohledně mazání příspěvků na sociálních sítích se dočkala zamítavých stanovisek. Vláda návrh odmítla pro jeho vágnost, neuspěl ani u Ministerstva spravedlnosti. Nastal ve věci novely nějaký vývoj? Budete se o její prosazení pokoušet dál?
Zákon půjde do Parlamentu a budou o něm rozhodovat poslanci v prvním čtení. Takové ty elity, často probruselské, samozřejmě můj zákon nenávidí a dávají k němu politická a nikoli odborná stanoviska. To mě nijak nepřekvapuje. Důležité bude najít 101 poslanců, aby zákon prošel do druhého čtení.
Fotogalerie: - Obrázky v pařížských ulicích
Nějakým úpravám, ať už jde o výši sankcí, nebo o metodu, jak chránit svobodu slova, se nebráním. Nyní je to ovšem předčasné a na nějaká stanoviska ministerstev nemá smysl reagovat. To je mnohdy čistá politika a s odborností to nemá co do činění.
V poslední době se do popředí dostávají stávkující středoškolští studenti. Jejich stávka spočívá v tom, že namísto příchodu do školy chtějí 15. března jít do ulic. V zahraničí studenti, inspirovaní patnáctiletou aktivistkou Gretou Thunberg, takovou stávku provozují každý pátek pod názvem „Fridays For Future“. Co jakožto bývalý středoškolský pedagog říkáte na to, že chtějí studenti takto stávkovat, je to namístě? Co byste jim řekl?
Studenti mají právo na stávku stejně jako každý jiný svobodný občan. Ovšem studenti, stejně jako každý zaměstnanec, také musejí dodržovat pracovní dobu. Čili pak si musíte rozmyslet, jestli chcete být jako Vladimir Iljič Lenin revolucionářem na plný úvazek, nebo jestli chcete být právníkem, lékařem či někým dalším.
Jakožto bývalý pedagog bych studenty neuvolnil a rozhodně bych je neuvolnil na každý pátek, to už je naprostý rozvrat vzdělávání. Ta šílená dívka je psychopatická osobnost, řízená nějakými dospělými a dělá z toho nějaké hnutí. Abych byl konkrétní, když to vidím, chce se mi z toho zvracet. A představa, že děti nechodí jednu pětinu dní do školy, aby byly chvíli na ulici a zbytek času v kavárně nebo v hospodě, je neuvěřitelná. A ještě potom říkat, že to je „For Future“! „For Future“ by bylo, kdyby se pořádně naučili matematiku, cizí jazyk nebo něco jiného, aby se v budoucnu mohli postarat sami o sebe, o svoji rodinu, zaplatit daně, a tím dělat sociální sounáležitost a ne vyřvávat nějaké nesmysly o klimatu.
Ta doba je tak šílená, že ředitelé v cizině se už bojí to zakázat. Já nechci být zlý, ale trošku v tom vidím i zatemnění 15. března 1939 jakožto symbolu okupace a snahy o vyhlazení českého národa našimi sousedy a pokus přikrýt to nějakými jinými akcemi. Ale třeba je to jen náhoda, že to je 15. března.
Aktuálním tématem je i apolitičnost školství – v české politice je případ aktivního rektora, který je zároveň senátorem, je jím Mikuláš Bek. Jak to je tedy s tou apolitičností?
Mám pocit, že vysoké školy jsou stále více zpolitizovány. Nejde o všechny, ale zvláště ty nové „soft“ obory, tam mnoho lidí s konzervativními názory nenajdete, mají tam těžký život, jsou ostrakizováni. Často vidíte, že ty odvážné názory, hájící jiné hodnoty, mnohdy přicházejí od lidí na prahu emeritury, tedy od vědeckých a jiných kapacit ve věku kolem sedmdesáti let a výše. Ti se to nebojí říct, ale ten pětačtyřicetiletý musí živit rodinu, bojí se, že ho vyrazí, přijde o granty, tak raději drží basu a hlásá kdejaké bludy.
Z hlediska pana Beka považuji za skandální, že ho ODS podporovala. Vůbec to nechápu, protože asi minutu po zvolení odešel do klubu STAN a dělá všechno proti zájmům ODS, ať už šlo o volbu pana Kubery předsedou Senátu či o další věci. Je to člověk úplně jiných politických názorů, než jaké mám já.
Lidé samozřejmě názory mít mají, ale to školní prostředí by skutečně mělo být apolitické. Ať na škole klidně studují trockista, maoista, konzervativec obdivující Pinocheta i kdokoli jiný. Škola je má hodnotit podle toho, jak umějí jednotlivé předměty, a nemá z ní být poznat, jestli více fandí tomu či onomu. Má fandit třeba ekonomické vědě.
Já jsem byl dlouhá léta ředitelem, a přestože výrazná část toho profesorského sboru i studentstva byli voliči jiných stran, tehdy asi nejvíce TOP 09, ze školy to nebylo poznat. Škola žádnou politiku prostě mít nemá. Její představitel může ve svém volném čase někam kandidovat, to ano. Když potom na ně saháte, tak řvou, jak jsou nezávislí a jak se jim do toho nikdo nesmí vměšovat. Dělat pak ale z druhé strany to samé je tak trochu chucpe.
Vysokoškolští pedagogové měli a stále ještě mají obrovské renomé, třeba i náš parlamentní školský výbor se rektory a bývalými rektory jen hemží. V politice jich je mnoho.
Na českých základních a středních školách bude v květnu a červnu probíhat projekt Týden mediálního vzdělávání, na kterém se podílí Člověk v tísni. Má zahrnovat: „... filmové projekce, semináře a debaty s novináři z nezávislých redakcí a s mediálními odborníky“. Loni se do projektu zapojilo přes 150 škol, projekt lákal na debatu s Erikem Taberym, Jiřím Hoškem, Norou Fridrichovou a dalšími. Pokud odhlédneme od jmen novinářů a podíváme se čistě na projekt jako takový, je to dobrý krok k navýšení mediální gramotnosti?
Nesnáším slovo „gramotnost“ – s jedinou výjimkou, když jde o znalost čtení a psaní. Ta „sociální“, „mediální“ a veškerá další gramotnost, to často ani nemá žádný obsah. Co je tedy ta „mediální gramotnost“? Že si umíte v trafice koupit noviny? Nebo že si po jejich přečtení uděláte nějaký názor?
Člověk v tísni není politicky neutrální organizace. Se Šimonem Pánkem jsem mluvil dvakrát. Poprvé 20. listopadu 1989 před Přírodovědeckou fakultou UK, kdy mu to slušelo, měl vlajku na té hnědé bundě, super, podporovali jsme ho. Pak jsem ho potkal asi před třemi měsíci v tramvaji a celou cestu jsem ho huboval za ty jeho aktivity, on se bránil, on ten svět vidí nějak jinak. Takový ten aktivismus do škol se mi nelíbí, to je prostě politika.
Je jasné, že Tabery a spol., které jste citoval, jsou novináři extrémních politických názorů. Mnoho z nich je placených Bakalou a podobnými lidmi, kteří se už nyní ani neodvažují ukázat v České republice, takže co více k tomu říci? Hrnout dětem do hlavy jen jednu pravdu a jednu stranu mince není dobré. Škola by měla vzdělávat, a ne dětem říkat, co si mají myslet. Několikrát jsem to zažil jako otec, můj syn chodil na gymnázium a byla tam akce, nějaký filmový festival. Někteří lidé ve škole na to kývli a ředitel posvětil, ať tam jdou. No a na té akci pak na děti naběhl europoslanec Štětina, bylo to v době před prezidentskými volbami, on do nich začal bezostyšně hustit něco o tom, kdo je hodný a kdo je zlý. Můj syn Vojtěch říkal, že mlčel, že to nemělo smysl.
Psali jsme:
Takže jako za bolševika, to nás také povinně nahnali na kdejakou šílenou trachtaci, tak jste tam tak nenávistně koukal a neotevřel jste pusu, nebo jste se v lepším případě snažil zdekovat. Pár šmejdů se tam vždy zapojilo a podpořilo řečnícího soudruha, Kalousek u toho asi s tím svým souborem recitoval… ty reminiscence jsou prostě silné.
Na druhou stranu si ale nemyslím, že politik by nesměl do tramvaje, do parku ani do školy. Velmi záleží na rozhodnutí ředitele, zda na školu politika pustí a za jakým účelem. Když nejsou volby a je to nějaký poslanec, který má co říci, třeba kdyby poslanec Hnilička povídal studentům o hokeji, tak budiž. Když to má být ryze politické, tak to asi také nevadí, ale pak by to pro ty studenty mělo být dobrovolné a ideálně by měly být pozvány dvě strany, ať je tam přítomen spor a studenti si pak sami přeberou, kdo argumentoval dobře, kdo špatně a jestli třeba na obou názorech něco není, jestli pravda neleží někde uprostřed. Vždy jsem se ale snažil bránit tomu, aby na škole vystupoval jen jeden člověk, nebo třeba i dva, kteří mají stejný názor, se kterým ideálně ještě souhlasí pan učitel a pak tam těm žáčkům něco podsouvají.
Zajímá mě téma inkluze. Prospěla podle vás českému školství? Jak vyhodnotit tu dosavadní zkušenost? Množí se hlasy, že zastáncům inkluze docházejí argumenty…
Já si myslím, že mnoho argumentů neměli a už jim dávno došly. Celé to je tragédie. To vám řekne každý kantor i ředitel. Byrokracie, finanční náročnost… jenom to, že tam někdo má devět asistentů, sice ne na plný úvazek… ale to už by ta škola musela mít sto padesát kantorů, aby se to v tom ztratilo. Ovšem když máte kantorů třicet a k tomu přibude devět asistentů, tak vám v tom systému prostě budou peníze chybět. Kdybyste je rozdělili těm kantorům, kteří to tam drží, tak má každý o třetinu větší plat! Je to celé na hlavu, ničí to atmosféru ve třídách, většině z těch postižených dětí to nepomáhá.
Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?Anketa
V této souvislosti nemohu neříci, že podle mě ODS měla jít do vlády. Ta představa, že Babiš zlikviduje každého, s kým se spojí, to funguje přesně naopak. Sociální demokraté jsou teď drzí jako opice, likvidují Babiše, vědí, že už moc jiných možností nemají. Od Petříčka přes Maláčovou po poslance Onderku vykřikují a velmi je to posílilo. Kdyby byli v opozici, tak už jsou rozhádaní a mrtví. Takhle mají zase nějaké posty, trochu se nadechli. Smyslem politiky je vládnout, tedy kdybychom vládli my, mohlo by tím smyslem být otočení inkluze o deset let nazpět.
ParlamentníListy.cz byly přítomny semináři školského výboru na téma kauzy DějeBIS, jaký další vývoj kolem kauzy DějeBIS očekáváte? Ze školství se ozývaly četné znechucené hlasy, kritizující zprávu BIS. Máte pocit, že to učitele vysloveně urazilo?
Nechci mluvit za všechny učitele, ale znám řadu těch, které to urazilo, dokonce se to dotklo i několika dějepisných asociací. Mě jako občana to také vytočilo, protože to snad nebylo ani za Stalina, že by KGB hodnotila učebnice dějepisu a výuku. Takže jsme to dostali na jednání školského výboru, ten to odsoudil, oni vzali zpátečku, začali se omlouvat, že to mysleli úplně jinak, než jak to bylo napsáno, že jen chtěli, aby se více učily moderní dějiny… vyjádřili se renomovaní historikové, mělo to velkou účast, psalo o tom mnoho médií, takže doufám v to, že příště už k takovým věcem docházet nebude. Žádnou další kauzu z toho dělat nehodlám.
Pojďme na chvíli k České televizi. Část pořadu Zprávičky z 8. září se věnovala kroku Donalda Trumpa, který omezil přísun amerických peněz v rámci pomoci OSN pro Palestinu. Pořad tuto skutečnost prezentoval tak, že nyní se malé palestinské děti nebudou moci učit, protože nebude na učitele. Vy jste proti tomu coby předseda školského výboru protestoval a výbor vám dal za pravdu. Má celá věc nějaké rozuzlení?
Nestěžoval jsem si jen na tuto epizodu, to jen byla taková třešnička na dortu. Já si myslím, že k politickému ovlivňování malých dětí tam dochází dlouhodobě, a to mě rozčiluje daleko víc. Mám pětiletou holčičku, která čeká na večerníček na Krtečka a předtím jí tam něco povídají o Trumpovi, to mi přijde neuvěřitelné.
Plní tedy kanál ČT Déčko funkci, kterou plnit má? Došlo v poslední době k nějakému zlepšení?
Nepletu-li se, tak současný generální ředitel ČT vyhrál konkurz s tím plánem, že nějakou dětskou televizi zavede. Tady je jiná otázka, a to sice jaká má být role České televize a zda je tato role plněna. Je to státní televize. To slovíčko „veřejnoprávní“ je jen takový eufemismus pro hloupé, stát nutí lidi platit televizní daň, a sice kostrbatě, ale může odvolat ředitele ČT, když se poslanci usnesou a převolí si Radu ČT. Čili je to státní televize.
Podle mě by se především měla sloučit Česká televize s Českým rozhlasem. Není důvod, abychom měli dvě instituce s dvěma generálními řediteli. A za druhé se musí vyřešit otázka, co má tedy dělat. Má vysílat objektivní zpravodajství. A pak má také vysílat věci, které se komerčně nemohou uživit, ale jsou hodnotné. Od osmi večer koncert Verdiho, nějaký amatérský sport, nebo třeba sport lidí s tělesným postiženým, tedy věci, na které by se štamgasti v hospodě nedívali a žádný komerční kanál by je nevysílal. Tedy věci, které se samy neuživí, ale daňoví poplatníci jsou toho názoru, že by přesto měly být ve veřejném prostoru. Tomu bych rozuměl, stejně tak bych chápal, že se na to vybírá nějaký poplatek.
Co naprosto nechápu, je to, že Česká televize vysílá úplně stejně jako třeba TV Nova. Hloupý seriál, estráda, kriminálka, to jsou přece věci, které dělají komerční televize. To samé profesionální sport. Já mám sport rád a kanál ČT Sport je takřka tím jediným, na co se v televizi dívám, ale když takové vysílání nebude existovat, tak na ten fotbal budete koukat na Nově, na Primě nebo někde jinde. Není žádným veřejnoprávním zájmem, aby běžela Liga mistrů na státní televizi a platila to nějaká babička z Orlických hor, která v životě nekopla do míče.
Reportérka ČT Nora Fridrichová se nechala zvěčnit, kterak drží odznáček na podporu EU. Je v pořádku, aby zaměstnanec veřejnoprávního média takto agitoval ve prospěch jedné či druhé strany?
Že se někde vyfotila s odznáčkem, to vůbec nevadí. Já si myslím, že ta paní agituje každou neděli se svým pořadem. To mi přijde mnohem horší než fakt, že má nějaké vlastní politické názory a podle nich se fotí. To mi alespoň přijde fér, že je dá takto najevo.
Víte, když o mně píše Respekt, který vlastní Bakala, že jsem zločinec, polonacista a já nevím co ještě, tak mě to štve, můžu je případně žalovat, ale alespoň si to neplatím. Když existuje řada politických směrů, které jsou karikovány a dehonestovány, a ještě si to musí platit, což se děje, tak je to velmi zvláštní. Některá politická hnutí jako Piráti a TOP 09 jsou hájeni, k některým se přistupuje opatrně a někteří jsou jako dobytek, kterého se každý má štítit a je tak o nich referováno. To není příliš veřejnoprávní, protože republika je složena i z lidí, kteří volí strany, které se těm redaktorům hodně nelíbí.
Tím myslíte, předpokládám, třeba SPD…
Třeba.
Miroslav Kalousek z TOP 09 navrhl některá média financovat z veřejných prostředků, aby se tak podpořila demokracie, co si o tom návrhu lze myslet? Je pravicový?
To už je přímo návrh Evropské unie, že se budou dotovat vybraná média, která zvlášť dobře a objektivně reportují, mně to přijde šílené. Bude nějaký plátek, který skoro nikdo nečte, lidé ho nebudou mít rádi, nebude mít žádný velký vliv a z peněz daňových poplatníků pak dostane desítky milionů, aby psal štvavé články, třeba proti mně. Co se mi na tom má líbit?
Samozřejmě nejde o mě, psát mohou proti komukoliv. Nebo třeba dostanou peníze, aby hájili evropské hodnoty. Poté, co jsem slyšel projev pana Macrona, si myslím, že čas, kdy máme z EU vystoupit, už nastal. Nechápu tedy, proč bych si ještě měl platit obrácenou propagandu.
Jak hodnotíte kandidátku ODS do Evropského parlamentu? Na jedné straně ji vede eurorealista Jan Zahradil, na druhé straně je třeba na 6. místě Eva Decroix, pro kterou je EU nepostradatelnou entitou… jak se k tomu stavíte?
Vidím to ze dvou úhlů pohledu, za prvé to je kandidátka ODS, tečka. Za druhé, já budu v době voleb v Itálii, takže v eurovolbách nejspíš nebudu volit. Jestli to půjde, tak v těch volbách budu s velkou chutí volit Salviniho, ale nevím, jestli to evropské volební právo přímo takhle umožňuje. Takže buď nebudu volit vůbec, nebo podpořím Salviniho v Itálii.
Psali jsme:
Před dvěma a půl roky jste vyzval k odchodu z EU. Platí tato vaše pozice i dnes, s aktuální britskou zkušeností? A „nezametli“ by s námi v případě snahy o odchod ještě hůře než s Brity?
No, vyzval. Já jsem napsal status na Facebooku v době, kdy se vraždilo v Mnichově, nesmělo se vycházet a vypadalo to, že je to nějaká velká skupina teroristů. Až potom se ukázalo, že byl jeden. Tehdy jsem psal ve smyslu, že nechci, aby naše města vypadala tak, že nemůžete jít v pátek na pivo, budete se bát a rozhlížet se, kde jsou policisté, kde je bezpečno a kde se střílí. Tak jsem napsal, že raději o třetinu zchudnu, než abych toto zažíval, což si myslím doposud.
Ať si každý pustí, co Macron předvedl v tom svém projevu, k tomu všechny ty regulační zákony, které sem z Evropské unie padají jeden za druhým… ať se na mě nikdo nezlobí, ale já si myslím, že voda v tom pomyslném hrnci se prostě vaří a je to neopravitelné. Vždy to jen tak lehounce kritizovat a pak druhým dechem říci, že to nemá alternativu, to je podle mě demence. Nevěřím tomu, že se nějakými drobnými kroky podaří to kormidlo otáčet a že se Francouzi, Němci a další začnou chovat normálně. Dochází k šikanování Maďarska, Polska, Británie, Evropská unie se chová nedemokraticky a já ji prostě nesnáším, to je citová záležitost.
Takže podle vás je Evropská unie nereformovatelná…
Myslím si, že ne.
Miliardář a filantrop George Soros si postěžoval, že EU se hroutí jako SSSR v roce 1991 a že „politbyro“ jen vydává zbytečné příkazy. Je jeho hodnocení trefné? Nebo za to mohou právě lidé, jako je on?
Kéž by měl pravdu. Nemyslím si, že se hroutí. Ta ideologie kulturního marxismu a mocenská síla toho superstátu má obrovskou setrvačnost a myslím si, že to bude ještě hodně bolet, než se to zhroutí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
