Zvolení Miloše Zemana na Pražský hrad jste před časem uvítal, protože kritizoval kontroverzní amnestii exprezidenta Václava Klause. Jak se na Miloše Zemana v čele státu díváte dnes?
Není pravda, že jsem zvolení Miloše Zemana uvítal a už vůbec ne kvůli tomu, že by kritizoval amnestii. Já jsem se po jeho zvolení prezidentem vyjádřil tak, že jsem se snažil nastolit pozitivní variantu vývoje. Věřil jsem, že pan Zeman by mohl znamenat výrazné zlepšení oproti minulosti, kdy byl na Hradě Václav Klaus, což byla katastrofa. Je jasná pravda, že amnestie byla zločin. Na popud občanské aktivity Klausova velezrada podala skupina senátorů na Klausovu amnestii ústavní stížnost, ale soudci už s tím nemohli nic dělat, protože Václav Klaus mezitím skončil ve funkci hlavy státu. Ale důležité je, že se občanská společnost zvedla a že jeho čin nenechala bez povšimnutí. Proto jsem řekl, že doufám, že by pan Zeman mohl přinést zlepšení, když dosáhl životního úspěchu na konci své politické kariéry, takže by mohl vyvinout aktivitu k tomu, aby pozvedl Českou republiku. Nevolil jsem ho, ale viděl jsem v něm šanci. Bohužel jsme se v něm velmi zklamal. Zklamal mě na celé čáře. Realita byla asi ta nejhorší varianta vývoje, jakou bych si uměl představit.
Je spousta věcí, která lidem na Miloši Zemanovi vadí. Někteří kritizují jeho příklon k Rusku a Číně, jiní jeho vulgární slovník, útoky na novináře, intelektuály, premiéra. Co vadí vám?
To jsou všechno ostudné záležitosti. Jedna věc, která je podle mne úděsná, je Zemanova politika vůči Číně, je to až lezení do zadku. S tím naprosto nesouhlasím. A vadí mi i vulgarizace politiky, je to ta nejnižší politická hra - manipulovat lidi svými vulgarismy. To považuji za naprosto nepřijatelné. Miloš Zeman podle mne nejedná v zájmu státu, v zájmu celku, ale pouze účelově, aby posiloval svoji moc. A to je velmi špatné.
Další věcí, kterou kritici vytýkají Miloši Zemanovi, je to, že rozděluje společnost. Vaše hra Prezident 21 má za cíl vybrat takového člověka na post hlavy státu, který nebude společnost rozdělovat, protože bude obecně nejpřijatelnějším kandidátem. Vadí vám tedy také, že současný prezident rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory?
To je bohužel jeho strategie, účelově se snaží vyhrocovat konflikty. Je to jeho krátkodobý mocenský zájem. Volba pomocí Demokracie 21 je hledání konsensu. A její skvělou aplikací je občanská hra, jejímž cílem je najít člověka, který by byl kvalitním prezidentem, který sjednocuje společnost, který se snaží naopak konflikty tlumit, ne je podporovat. Dokonce mohu panu Zemanovi poděkovat, jsem hrozně rád - a v tomto kontextu zdůrazňuji slovo hrozně - že je na Pražském hradě, a to proto, že kvůli němu vznikla hra Prezident 21, jejímž cílem je právě najít konsensuální osobnost. Člověk, který vyhraje tuto zodpovědnou občanskou hru, bude mít zásadní marketingovou výhodu pro prezidentskou volbu. Je velká šance, že hra skutečně přinese změnu na postu prezidenta, že díky ní bude výsledek jiný, než by byl bez ní. To je velká šance. Ale ještě důležitějším cílem této hry je, aby se stala určitým katalyzátorem analogických sociálních her všude po světě. Jsme v situaci, kdy můžeme nastavit zrcadlo problémům ve světě. Využitím moderních technologií, díky tomu, že máme smartphony, jsme kdekoli ve světě schopni hrát podobné sociální hry. Sociální hra může být jak volba (zástupců nebo volba z více možností), tak hodnocení jakékoliv situace. Díky tomu jsme schopni se dostat do úplně jiného módu fungování společnosti. Nebude netransparentně rozhodovat jen úzká skupina politiků, ale lidé budou moci skutečně vědět, co se děje, a pokud nastane nějaká problémová oblast, kdokoli bude moci spustit podobnou sociální hru a zjistí se, co si lidé skutečně přejí. Chci zdůraznit, že to je obrovská věc, která má šanci přinést všude ve světě globální společenskou změnu.
Psali jsme:
Ale to je asi hudba daleké budoucnosti. Kdy by podle vás k takové globální společenské změně mělo dojít?
Příští rok, žádná “daleká budoucnost”. Prezidentská volba bude v lednu. Pokud se nám podaří, že hra Prezident 21 bude úspěšná, a ta šance je velká, na podzim pro to podnikneme zásadní marketingové kroky. Mám velké ambice, aby se hry zúčastnilo co nejvíce lidí ze všech vrstev společnosti, pak to bude začátek této změny.
Jak chcete dosáhnout, aby se do hry Prezident zapojilo co nejvíce lidí?
Máme strategie, lidé například budou moci vyhrát různé ceny. Mojí ambicí je, aby se hry zúčastnilo šest šestek, tedy 666 666 lidí. Pokud se nám to podaří, bude to fenomenální úspěch. Už i mimo naši zemi je o sociální hry zájem. V případě takového úspěchu bude hra Prezident 21 sloužit jako katalyzátor budoucích sociálních her všude ve světě. To je budoucnost.
Uvažujete i o komerčním využití této hry?
Mně jde primárně o věc. O zlepšení lidské společnosti. Ale samozřejmě Demokracii 21 jako způsob hlasování využíváme komerčně. My jsme s Demokracií 21 ve více než třiceti městech a obcích v České republice i v mnoha zemích světa. Jsme v Číně, Indii, Skotsku, Francii, v zemích Afriky, náš klient je New York City a další. Jsme v tom velmi úspěšní. A to je komerční aplikace.
Hra Prezident 21 vychází ze stejné metodiky jako hlasování Demokracie 21?
P21 je konkrétní aplikace. Prezident 21 má jednoho vítěze, v případě hlasování podle Demokracie 21 může být vítězů více. Klíčové je, že každý volič má více hlasů, než je vítězů. To je nejdůležitější. Ve hře Prezident 21 by mohly být dva hlasy, my jsme dokonce dali tři hlasy, abychom podpořili konsensus, protože čím víc hlasů, tím větší shoda na konečném kandidátovi. Takže každý má k dispozici tři hlasy pro a jeden proti. Efekt více hlasů je v politice nejpodstatnější, hlas proti je méně významný, i když je také zajímavý a užitečný. Efekt více hlasů je universálně aplikovatelný. Aplikace Demokracie 21 pro to nejdůležitější, což jsou sněmovní volby, bude znamenat dvoumandátové obvody, v nichž vyhrávají vždy dva lidé, voliči mají čtyři hlasy pro a jako doplněk jeden hlas proti. To je ta klíčová politická aplikace. Jedná se stále o Demokracii 21, i když ta má různé aplikace a různé parametry. D21 je parametrický systém, který je možné různě modifikovat. Až se nám podaří implementovat Demokracii 21 pro volby do parlamentu, bude to znamenat globální radikální zlom v efektivnosti fungování demokracie. To je úplně jiné fungování, nesrovnatelně kvalitnější, to tu nikdy nebylo. Komerční aplikace D21 vznikly primárně kvůli nutnosti aplikovat D21 v politice. Ono se naštěstí ukázalo, že to není potřeba politikům nutit -- kapříci si nechtějí vypustit vlastní rybník -- máme ale možnost nabídnout lidem tzv. participativní rozpočtování, hlasování ve školách a různá další hlasování, kde se aplikuje Demokracie 21. Cílem je, aby se ji lidé naučili používat, aby si na ni zvykli a aby pak řekli politikům, my chceme používat Demokracii 21. A pokud se nám podaří dosáhnout toho, že třeba třetina voličů sociální demokracie bude chtít Demokracii 21, tak ta politická strana už to bude moci nabídnout. To je cesta, jakým způsobem – oklikou - se Demokracii 21 podaří dostat do politiky. Takový byl plán.
To je chytré vsadit na to, že se s tímto systémem lidé seznámí na nižších úrovních, třeba v komunální politice, zjistí, jaké má výhody, a pak to budou chtít zavést i na vyšší úroveň rozhodování – ve sněmovních nebo prezidentských volbách.
Oni už vidí, že to funguje, navíc je to baví, je to jako karty. Mají k dispozici více hlasů, hrají si s tím, vidí, že nemusí volit menší zlo, ale mohou si vybírat, koho chtějí. To funguje skvěle. Máme s tím dobré zkušenosti. Nápad na hru Prezident 21 jsem dostal v červnu minulého roku, to je ještě další akcelerátor nejen implementací v politice, ale dokonce k rozjetí sociálních her. Já k tomu vyvíjím dokonce filozofický koncept, ve kterém popisuji, jak může vypadat a fungovat budoucí svět.
Je to reakce na výtky, že jste sice skvělý matematik, ale že matematika nejde aplikovat na společnost?
Setkal jsem se s názory, že si jako matematik myslím, že všechno lze spočítat. To je velký blábol. Já dokonce tvrdím opak, že nic nelze spočítat. Kromě matematiky. Ale co můžeme, je modelovat. Můžeme říci, že něco funguje nějakým způsobem, můžeme odhadovat. V tom je matematika extrémně důležitá.
Můžete prozradit, co bude ve vašem filozofickém konceptu?
My jsme dnes na rozcestí, blížíme se kompletní změně. Na jedné straně jsme v situaci, kdy tu máme krize, ekologické, sociální, migrační, náboženské konflikty, nenávist. To je situace, která v historii vždycky vedla k nějaké katarzi, obvykle válce. V dnešním světě by válka znamenala zničení, to nejde. Ale stávající systém je skutečně neudržitelný. Naštěstí, a to je poprvé v historii lidstva, máme technologie, vědu, internet, díky našim smartphonům jsme schopni být propojeni vzájemně, můžeme se informovat, komunikovat, hlasovat. To je skutečně ta budoucnost. Z využití moderních technologií vyplývají věci, které nabízím, které propaguji. Podobné sociální hry jako Prezident 21 můžeme rozjet na cokoli, může být na něco, co je decentralizované, co nemá nikdo pod kontrolou. Na jakýkoliv společenský problém může kdokoliv spustit hodnotící hru, která pak poběží sama. Nikdo ji nebude moci manipulovat.
Ani hackeři?
Ne, ani hackeři. Když to bude otevřený kód, který v sobě nemá chybu, ani nejde vypnout, běží to decentralizovaně, to znamená na mnoha počítačích na světě, podobně jako kryptoměny jako například bitcoin. Nikdo to nemůže napadnout. Jsme schopni díky technologiím, které máme, nastavit zrcadlo na každý problém, na společnost, na stát, jsme schopni umožnit lidem hlasovat o tom, jak jsou šťastni ve své zemi. A technologie lze nastavit tak, že mohou hlasovat jen lidé, kterých se to týká. Je tu jediný klíčový předpoklad, aby lidé měli přístup k internetu. Třeba v Severní Koreji to nejde zavést. Ale jakmile budou mít lidé přístup k internetu, tak je to možné. Zatím se o podobných možnostech obecně moc neví, nicméně věřím tomu, že je to jedna z cest, která může znamenat průlom, který povede k tomu, aby nenastala katastrofa, ta katarze válkou, ale aby kompletní změna, která přijde a kterou nazývám sociální singularitou, byl skok do lepšího společenského fungování. A toho lze dosáhnout.
Vy jste začal s hrou Prezident 21 koncem minulého roku…
21. 12. ve 12 hodin 21 minut.
Je vidět, že pro vás jsou symboly a čísla velmi důležitá. Hra už tedy nějakou dobu funguje. Kolik lidí se do ní zapojilo?
Téměř dvě stě tisíc lidí. Je to úspěšné, i když zatím nevyvíjíme žádné drahé marketingové aktivity. Plánujeme na podzim hned po parlamentních volbách udělat intenzivní kampaň, aby se zapojilo co nejvíc lidí. Jak už jsem řekl, chci dosáhnout počtu šesti šestek, tedy 666 666 účastníků. Pokud se to podaří, bude to průlom.
Zaujalo mne, že všichni hráči do hry mohou vkládat různé kandidáty na prezidenta, kromě vašeho jména. Proč?
Musí to být zábava, aby hra lidi bavila. Pravidla jsou taková, že každý si může nominovat svého kandidáta, takže kandidátů je spousta. Kandidát musí splňovat všechny zákonné podmínky, například občanství České republiky a věk 40 let. Jedinou podmínkou je, že nemohu být nominován já, což je logické, protože bych byl obviňován a napadán zlojedy, že vše dělám kvůli tomu, abych byl prezidentem, což je samozřejmě nesmysl.
Takže nejdete cestou a la Babiš?
Ani omylem. Nechci se angažovat v české politice. Všechno, co dělám, dělám opravdu čistě proto, že to považuji za dobré a chci pomoci nejen české společnosti, ale i světu. Co jsem schopen. Věřím tomu, že by to tak měl dělat každý, a zvláště v dnešní kritické době by měl každý člověk v sobě najít tu zodpovědnost a snažit se v rámci svých možností pomoci. Já těch možností mám pochopitelně víc.
Pořadí kandidátů ve hře Prezident 21 se mění, jak přibývá oficiálních kandidátů. Kdo je takovou stálicí v oblíbenosti účastníků hry, kdo je v popředí a jak se umisťuje současný prezident Miloš Zeman?
Vývoj byl velmi zajímavý. Ze začátku, když se hra spustila, start byl velmi úspěšný, okamžitě se dostal do popředí Šimon Pánek. A s velkým náskokem. A za ním Petr Pithart. Ale oba kandidaturu odmítli, takže jim lidé přestali dávat hlasy a začal je dohánět Michal Horáček. A stalo se, že po několika měsících Michal Horáček předběhl Šimona Pánka, ale byl v čele asi hodinu, protože Jiří Drahoš, který pár týdnů předtím oznámil kandidaturu, měl raketový nástup, takže Michala Horáčka předběhl. A od té doby je s velkým náskokem první pan Drahoš. Dneska má přes padesát šest tisíc hlasů pro a pouze 1 200 hlasů proti. To ukazuje, jak je to velmi konsensuální člověk. Pan Horáček má čtyřicet tři tisíc hlasů pro, to je hodně, ale má víc než deset tisíc hlasů proti. Co se týče pana Zemana, byl by úspěšný, byl by na třetím místě, kdyby se počítaly jen hlasy pro, má čtyřicet tisíc hlasů pro, jenže má šíleně moc hlasů proti, šedesát dva tisíc hlasů proti, v součtu má minus dvacet tisíc hlasů, takže je poslední. To je dáno tím, že pan Zeman je velmi kontroverzní člověk. A to ukazuje kvalitu volebního systému Demokracie 21, který by dal úplně jiné výsledky než standardní volební systém. To znamená, že by nevyhrál člověk, který půlku lidí strašlivě štve. Vyhraje ten, kdo je víc přijatelný, kdo je konsensuální.
Ale někdo může mít obavy, že váš volební systém sice nebude generovat kontroverzní osobnosti a extrémisty, ale že mohou zvítězit „šedé myši“, nevýrazní lidé, kteří nikomu moc nevadí, ale také nijak zvlášť nevynikají.
To určitě ne. Nikdo si nemůže myslet, že pan Drahoš, bývalý předseda Akademie věd, aktivní a schopný člověk, je šedá myš. Ani Michal Horáček není šedá myš. Ten, kdo je šedá myš, prostě nepřitáhne hlasy voličů. Testovali jsme Demokracii 21 při posledních parlamentních volbách v roce 2013 a při krajských a senátních volbách v roce 2014 a výsledky předčily očekávání. Ukázalo se, že lidé zajímá, koho volí. Fakta prokazují, že šedá myš nezvítězí.
Myslíte si, že potřebu změnit volební systém potvrdily výsledky voleb v řadě států, například i v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických, kde vítězství Donalda Trumpa rozdělilo společnost, protože stejně jako v případě Miloše Zemana má minimálně stejně odpůrců jako příznivců?
Kdyby Demokracie 21 byla použita jen na primárky politických stran republikánů a demokratů, myslím, že by Trump neměl šanci ani v těch primárkách.
Donald Trump neměl ani v primárkách nejvíc hlasů, ale stejně jako v prezidentské volbě tam funguje podobný systém volitelů, nerozhoduje tedy absolutní počet hlasů voličů.
To je pravda. Ale v Demokracii 21 je jedině počet hlasů důležitý a klíčové je, že volič má víc hlasů, než je mandátů. Trump má sice své voliče, ale nezískal by druhý nebo třetí hlas u jiných voličů, takže by neměl šanci. Ale volební systém v Americe je úplně špatný, to je nelogická hloupost. Volební systém ve Francii ukazuje také na problém. Dopadlo to skvěle, Macron je skvělý člověk. Ale byla to klika. Protože Macron měl v prvním kole 23 procent hlasů, pak měla Le Penová 21 procent, další 20, kandidát extrémní levice měl 19 a něco. Ale stačila by statistická chyba a jednoduše se mohlo stát, že by do druhého kola postoupila Le Penová spolu s extrémním levicovým kandidátem. To znamená, že ve druhém kole by byli dva extrémisté, což by byla katastrofa pro Francii i pro Evropu. Takže to dokazuje, jak je ten dvoukolový systém nelogický a špatný pro demokracii. Oproti tomu Demokracie 21 tento problém řeší, tam žádný kolaps vzniknout nemůže. To je další věc, kdy se v realitě z různých pohledů ukazuje, jak je důležitá a klíčová změna volebního systému.
Myslíte si, že politikům skutečně dojde, že kdykoli může nastat podobná katastrofa, o které jste mluvil, že je třeba zvolit jiný systém volby?
Ten čas je na to zralý, ale je ho málo. Je třeba, aby změna nastala brzo. Věřím, že je velká šance, že Prezident 21 bude takovým katalyzátorem. Skutečně už je po změně volebního systému poptávka. Například v září mám oficiální pozvánku do Bhutánu, kde budu prezentovat tyto možnosti. Takže uvidíme. Je šance, že tyto nové technologie najdou uplatnění již v blízké době.
Není absurdní, pokud se tyto nové technologie prosadí v takových zemích, jako je Bhután, dřív než v tradičních a zavedených demokraciích?
To je docela možné, a to díky tomu, že jsou země, které jsou velmi pokrokové a jsou otevřené novým systémům, které očividně fungují.
Jste sám zvědavý, jak se bude lišit výsledek přímé prezidentské volby od výsledku z hry Prezident 21?
Rozhodně. Až se uzavřou prezidentské kandidátky, v Prezidentu 21 budou už jen oficiální kandidáti. Uvidíme zásadní rozdíl, jak je hloupý dvoukolový volební systém oproti Demokracii 21. Ale tady je opravdu šance, že Prezident 21 bude mít takový vliv, že změní skutečnou volbu. Protože ten, kdo bude vítězem Prezidenta 21, současně to vypadá, že by to měl být pan Drahoš, bude moct tento fakt moci využít ve své předvolební kampani. A pokud v té hře bude hlasovat hodně lidí, pak vítěz může argumentovat, že je skutečným sjednocujícím prvkem. A vyhneme se tomu, aby se tříštily hlasy, aby jeden kandidát ubral tři procenta, jiný čtyři procenta. Lidé se budou moci ve skutečných volbách sjednotit na někom, kdo se ve hře ukáže, že by byl kvalitním prezidentem.
Ale neobáváte se, že ve skutečných volbách se u nás může stát i tak to, co se jen náhodou nestalo ve Francii, tedy že kontroverzní kandidát, na kterém se shodne část populace, zvítězí, protože ostatní rozdělí hlasy jednotlivým demokratickým kandidátům a ti, jejichž kandidát se nedostane do druhého kola, už k volbám nepůjdou?
Samozřejmě se to může stát. Doufám, že se to nestane, ale vyloučit to nejde. Ale my nemáme prezidentský, ani jako ve Francii poloprezidentský systém. Tam by to bylo opravdu šílené. Ani Václav Klaus nebyl přece jen schopen totálně zdevastovat naši zem. Tedy – on ji zdevastoval v 90. letech jako premiér. Ale i když jako prezident dělal hrozné věci, byl skutečně strašný prezident a podle mého přesvědčení byl největší škůdce pro naši zemi v moderní historii, pořád je u nás prezident spíš reprezentativní osobnost. I Miloš Zeman mě velmi zklamal, jeho jednání je velká ostuda, ale ani on naši zemi nezničil. Takže i kdyby se znova stal Miloš Zeman prezidentem, je to strašně špatné, ale není to katastrofa.
Psali jsme:
Ještě dřív nás čekají sněmovní volby, v kterých je velkým favoritem hnutí ANO Andreje Babiše. Kdyby se však volilo systémem Demokracie 21, tak by zřejmě Andrej Babiš takové šance neměl, protože ho sice podle průzkumů podporuje víc než čtvrtina voličů, ale pro zbytek je naopak naprosto nepřijatelný, takže by možná dostal minusové hlasy jako Miloš Zeman. Je to tak?
Kdyby se volilo podle Demokracie 21 bez hlasu proti, pan Babiš by na tom určitě nebyl lépe, pravděpodobně by významně oslabil. Pokud by se volilo systémem Demokracie 21 s hlasem proti, oslabil by určitě hodně. Ale i kdyby to bylo bez hlasu proti, oslabil by, protože je kontroverzní. Má sice nějakou podporu, ale lidé, kteří by ho nevolili, už by mu většinou další hlas nedali. Málokdo. Takže to by bylo velké vylepšení.
Tohle vyjádření možná někoho překvapí, protože někteří vaši kritici tvrdí, že Andreje Babiše podporujete, byť jste se v rozhovoru pro PL před sněmovními volbami jasně vyjádřil, že ho nebudete volit.
Ano, takové nesmysly se občas objevují. Ale já jsem Babiše nikdy nepodporoval ani nepodporuji. Byl jsem vůči němu neutrální, ale svou činností mne hodně zklamal. Naprosto nepřijatelné je pro mne to, že si koupil média. Když je někdo ve střetu zájmů, protože kumuluje politickou a ekonomickou moc, považuji za úplně špatné, aby si ještě konflikt zájmů prohluboval a zneužíval svoji moc. V tomto smyslu ani částečně nesouhlasím s Andrejem Babišem. Kdybych já chtěl pomoci společnosti a šel do politiky, prvně bych na sebe posvítil reflektory, vyvázal bych se ze všeho rozhodování, aby mne někdo nemohl nařknout ze střetu zájmů. Měl by se naopak znevýhodnit. I kdyby Babiš nechtěl sám zneužívat dotace, tak lidé, kteří mu chtějí lézt do zadku, se mu snaží nahrávat pro něj výhodné věci. A to je špatně.
Připadá vám dostatečné, že pan Babiš dal své firmy do svěřenských fondů, když na ně dohlížejí jeho zaměstnanci a jeho manželka?
Vůbec ne. To je naprosto nedostačující, je to spíš formální věc. A nejen že nebyl schopen se od firem odstřihnout, ale dokonce si ještě koupil média, aby mohl manipulovat. A to je pro mne neobhajitelné. Nerozumím tomu, že má takovou podporu ještě ve světle jeho afér.
I vašemu Nadačnímu fondu proti korupci je vytýkáno, že „nadržuje“ Andreji Babišovi, že si jeho konfliktu zájmů a různých kauz všímá méně než kauz jiných politiků.
To jsou všechno lži.
Ale není to tím, že někteří z členů Nadačního fondu jako pan Jančura nebo Jan Kraus Andreje Babiše podporují?
Jan Kraus je proti Babišovi. Jediný, kdo Babiše podporoval, je Radim Jančura. Ale je to jeho osobní věc.
To je možné, ale veřejně se angažoval ve prospěch pana Babiše, což je obecně známo, takže když je výraznou osobností Nadačního fondu, může to ovlivnit i veřejné mínění.
To jsou konstrukce, někdo to používá účelově, aby lidi, kteří nemají rádi Babiše, stavil proti mně a proti Nadačnímu fondu proti korupci. V životě Nadační fond nedostal žádné peníze od Babiše, nikdy nic pro Babiše nedělal, nikdy s ním nebyl spojen a dokonce vyvíjí aktivity proti Babišovi.
Jak jako vizionář vidíte naši budoucnost?
Žijeme v historicky ojedinělé době a blížíme se zásadní změně. Buď se totálně zničíme, nebo přeskočíme do jiného módu fungování. Věřím, že vznikne společnost, která bude fungovat na bázi hodnot, na bázi přátelství a důvěry. Lidé budou moci fungovat lépe než dnes. A nastane situace, kdy by se každý měl zamyslet nad tím, co chce, aby každý člověk hledal a našel své poslání, co bude dělat ve svém životě. Doba je ojedinělá v tom, že máme moderní technologie, umělou inteligenci, která mnoho věcí zastane za nás. Ta šance je tedy obrovská.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
