Varování: Sebrali nám možnost rozhodovat. EU nám možná vnutí geneticky modifikované potraviny

4. 11. 2015 7:51

ROZHOVOR Na rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým odmítl návrh Evropské komise, aby členské státy mohly na svém území zakázat prodej geneticky modifikovaných potravin, doplatí podle Františka Havláta, experta na zemědělství, životní prostředí a venkov, především Česko, Slovensko a Maďarsko. Země jako Francie, Velká Británie nebo Německo se společně domluví, jak budou postupovat, aby se tahle nežádoucí skupina na jejich trhu vůbec neobjevila.

Varování: Sebrali nám možnost rozhodovat. EU nám možná vnutí geneticky modifikované potraviny
Foto: Archiv FH
Popisek: František Havlát, nezávislý poradce pro oblast zemědělství a životního prostředí

Evropský parlament ve středu zamítl návrh, aby členské státy mohly zakázat na svém území prodej geneticky modifikovaných potravin schválených Evropskou unií, což jim chtěla umožnit Evropská komise. Co bude toto rozhodnutí znamenat ať už pro zemědělce nebo pro spotřebitele?

Především si myslím, že takhle závažnou otázku by v žádném případě neměla projednávat Evropská unie, nýbrž tato pravomoc musí být jednoznačně ponechána na odpovědnost každého členského státu. Všichni víme, že užívání geneticky modifikovaných komodit způsobuje určitě nemalý problém. Je zapotřebí si uvědomit i souvislost, že Evropská unie je vlastně osmadvacítka si konkurujících firem. Pochopitelně, nejvíce to pociťují především „slabší“ články Evropské unie. Obávám se, že bude vyvíjen tlak, aby to postihlo zejména země, které přistoupily později, to znamená Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, jimž byla znovu sebrána možnost samostatně se rozhodovat. Je tendence, aby geneticky modifikované zemědělské komodity – hlavně sója, se dovážely právě do zemí, které jsem již zmiňoval. V tom je ten zásadní problém.

Copak těch „starých“ členských zemí Evropské unie by se tohle rozhodnutí nedotklo?

Podívejte se, Francie, Velká Británie nebo Německo se společně domluví, jak budou postupovat, aby se tahle „nežádoucí“ skupina na jejich trhu vůbec neobjevila, což umí bez jakýchkoliv problémů. Jako příklad uvedu „skrytou podporou zemědělství“ ve Francii, Německu či v dalších státech. Bohužel, realita dnešního světa. Ano, do určité míry se jedná o obchodní válku, kterou nechce nikdo specifikovat ani rozvádět. A protože naši politici nejsou obchodníci, neboť nemají v sobě špetku obchodního talentu, tak vůbec nedovedou pochopit, jak to může fungovat.

František Havlát

  • BPP
  • Expert na zemědělství, životní prostředí a venkov
  • mimo zastupitelskou funkci

Zatímco geneticky upravené potraviny se na trhu Evropské unie vyskytují minimálně, tak živočišná výroba už je závislá na dovozu modifikované sóji a dalších rostlinných bílkovin. Platilo to tedy i u nás?

Zčásti rozhodně ano. Ale je to pouze otázkou dohody, že se „někdo“ snaží do České republiky nebo celkově do Evropy dovážet geneticky modifikované produkty v hojném množství. Hovoříme zejména o sóje, která je nejzásadnější geneticky modifikovanou bílkovinou. Přitom v České republice umíme sóju nahradit například hrachem nebo jinými luštěninami. Takže opravdu není nutné, abychom ji dováželi „za každou cenu“. Mimochodem, i tu „slavnou“ sóju dovedeme v České republice vypěstovat, ale vše je otázkou byznysu a také toho, že „někdo“ záměrně tento dovoz do Evropy toleruje. Jde o problematiku týkající se obchodních vazeb a dohod, o kterých u nás buď nikdo neví, nebo spíše nechce vědět.

To, že europoslanci odmítli možnost, že by o zákazu geneticky modifikovaných potravin rozhodovaly samotné státy, přičítáte jejich neznalosti, nebo je snad podezíráte z úmyslu, že jim jde jen o naplňování určitých obchodních závazků?

Myslím si, že europoslanci musí vědět o existenci obchodních dohod, ale stále nechápu, proč někdo chce všemožně do Evropy importovat něco, co si zde umíme vyprodukovat sami bez zdravotních následků na obyvatelstvu. Přitom všichni vědí, že každá geneticky upravovaná plodina přináší značné potíže. Na problémy geneticky upravované sóji nebo kukuřice může doplatit i celý ekosystém. Nevěřím tomu, že by politici Evropské unie netušili, co svými rozhodnutími způsobují. Jenže byznys je byznys. Určitě to nekvalitní a závadné nebude končit například v Británii, v Německu či ve Francii, ale někde úplně jinde. Samozřejmě oni na tom budou, potažmo na ostatních státech značně profitovat.

Proti rozhodnutí vlády členských zemí Evropské unie už tedy my vůbec nic nezmůžeme?

To je na zvážení. Kdyby v české vládě byli ještě vedle Andreje Babiše odborníci, jako jsem třeba já, tak by to určitě neprošlo. Ale protože tam převažují lidé, kteří chodí před Evropskou unií v hlubokém předklonu a nechtějí nic řešit, ba dokonce hrotit, tak výsledek vidíme nakonec sami. Nechci nějak strašit, ale geneticky modifikované organismy budou mít fatální dopad na naše lidstvo.

Zmínil jste Andreje Babiše, co ho z vašeho pohledu od ostatních členů Sobotkovy vlády v tomto směru tak odlišuje?

Pan Babiš je zastáncem toho, aby si každá země rozhodovala sama, tudíž měla větší pravomoci. Ve vládě je navíc jediný, kdo okolnosti spjaté s obchodem, byznysem dobře chápe. Škoda, že otázku ohledně obchodu nechápou i další politici. Pravděpodobně proto, že nemají v tomhle ohledu „žádné“ zkušenosti. Jestli nebudou v politice odborníci, kteří budou něčemu rozumět, je všechna snaha marná. Podotýkám to proto, že již mnoho evropských zemí má v politice představitele z oblasti obchodu. A pokud ne, tak se alespoň obklopují kvalitními poradci. Naši politici upřednostňují raději amatérské poradce-teoretiky, co nezažili praxi, tudíž jí nerozumí a netuší, jak by měla vypadat. Podle mého názoru, právě v těchto kritériích se Andrej Babiš výrazně liší od ostatních představitelů státu.

Zpátky k fatálnímu dopadu modifikovaných potravin pro lidstvo. Jsou obavy vůbec opodstatněné, když víme, že kupříkladu ve Spojených státech je drtivá většina ploch sóji, kukuřice či bavlníku oseta geneticky modifikovanými odrůdami a v tamních supermarketech obsahuje více než 80 procent balených potravin produkty geneticky modifikovaných organismů?

Já osobně zastávám stanovisko, že není dobré vzhledem k přírodě či člověku nějak upravovat nebo pozměňovat genetickou informaci, poněvadž každá rostlina i organismus má od prvopočátku určitou skladbu. Proto není divu, že se nedávno objevila zpráva Světové zdravotnické organizace, v níž bylo červené maso přiřazeno k rakovinotvorným látkám azbestu a cigaretám. Uvědomme si, že když začíná výkrm dobytka geneticky modifikovanými komoditami, tak následně i to maso je jednak nekvalitní, ale i nebezpečné pro člověka a vyplývají z toho zmíněná rizika. Základem je krmit dobytek klasickým způsobem, abychom měli kvalitní červené maso bez karcinogenních látek. Žel bohu, málokdo umí domyslet následky geneticky modifikovaných produktů.

Vámi zmíněná zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace, zařadila uzeniny a zpracované maso na seznam prokázaných karcinogenů, kde figuruje například i tabák, azbest či plutonium. Jakou váhu té zprávě přikládáte včetně toho, že přichází v době, jak upozornil i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, kdy je Evropa zaplavována muslimskými běženci?

Když si dáte do kontextu, jak se Evropská unie otevřela běžencům, vyslala signál: „Pojďte do Evropy, my vás tady budeme podporovat“, tak tam nějaká souvislost být může. Úplně bych ji nevylučoval. V dnešní konkurenční době si umím představit úplně vše. Obecně je známo, že červené maso se tráví hůře než maso rybí nebo drůbeží. Ale musíme zohlednit také to, že většina uzenin je ošizena o hlavní složku – maso. Není podstatné, jestli o vepřové či hovězí. Podstata spočívá v tom, že maso musí být doplněno třeba drůbežím separátem, kde jsou přidaná různá aditiva, aby vylepšila vzhled, trvanlivost, ale i jiné chemické látky, jež udržují „separovanou hmotu“ pohromadě.  Potom je logické, že tyto „náhražkové uzeniny“ obsahují oproti tradičním uzeninám všelijaké nebezpečné látky, ohrožující zdraví člověka. O separátu už dlouho tvrdím, že by se měl podávat pouze masožravým zvířatům, ne lidem! Myslím si, že když z uzenin vyčleníme již zmiňované chemické látky, tak snížíme výskyt rakoviny na polovinu. Ze svého okolí pamatuji lidi, kteří se dožili přes devadesát let, i když jejich jídelníček obsahoval téměř samé masné produkty. Z toho vyplývá, že chyba nebude v samotném mase nebo masných výrobcích. Jednoznačně se zdravím souvisí i životní styl. Dříve lidé měli dostatek pohybu, protože na rozdíl od nás více manuálně pracovali a neseděli u počítačů.

MUDr. Přemysl Sobotka

  • ODS
  • Místopředseda Senátu Parlamentu ČR
  • místopředseda Senátu

Máme se tedy více než uzenin, před nimiž varuje Světová zdravotnická organizace, obávat geneticky upravených potravin?

Nelze jednoznačně říct, co je větší hrozbou, nýbrž potíž podle mě dělají oba aspekty. Každopádně záleží na tom, jestli dobytče krmím geneticky modifikovanou sójou, anebo třeba hrachem. Nevolíme zrovna správnou cestu, pokud budeme nadále zvyšovat podíl geneticky modifikované sóji v krmivech pro dobytek. Ano, každý odpor bude velký boj, protože státy, jež postavily své zemědělství na pěstování geneticky modifikovaných plodin, udělají určitě všechno proto, aby zajistily jejich odbyt. Druhá podstatná i zarážející věc, na kterou upozorňuji, je, že do všech výrobků z masa přidáváme chemické látky – aditiva, abychom dosáhli delší trvanlivosti, lepšího vzhledu či příjemnější chutě. Nejlépe uděláme, když záměrně přestaneme klamat naše smysly prostřednictvím chemie a začneme konečně vyrábět kvalitní masné výrobky. Zdůrazňuji slovo „masné“, neboť kořenem slova je opravdu „mas“, tedy maso! Nevidím v sousloví „masné výrobky“ nic podobného ani příbuzného se slovem „separát“. Věřím, že jsou uvedené informace ohledně kvality, respektive nekvality potravin dostatečně alarmující pro každého člověka, kterému není lhostejné, co konzumuje.

Myslíte, že by s vaším odmítnutím krmit dobytek geneticky modifikovanou sójou souhlasili všichni ti, co se zabývají živočišnou výrobou? 

Jedinou odlišnost možná postřehneme v rychlosti růstu dobytčete, poněvadž můžeme zaznamenat pomalejší denní přírůstek, což sice bude mít nepatrný dopad na ekonomický efekt, ale maso bude „stokrát“ kvalitnější.

Jak vnímáte to, jakým způsobem Evropská unie ovlivňuje zemědělství a potravinářství v členských zemích?

Už jsem řekl, že Evropská unie je dvacet osm konkurenčních firem, které soupeří o sílu a prosazení vlivu v Evropě. A poslanci v Evropském parlamentu představují určité držitele akcií jednotlivých firem-států. O všem potom rozhodují země, které drží nejvíce akcií. Proto Evropská unie vyhrožuje některým členům „Visegrádské čtyřky“, jestli nebudou tolerovat či přijímat běžence, tak jim zásadně omezí přísun evropských dotací. Hlavně dotace zvyšují závislost na Evropské unii, která potom jedná o nás bez nás. Což je chyba. Je potřeba vrátit zaměstnanost na venkov, protože to je jediný způsob, jak dostat ekonomiku českého státu na nohy. Pochopitelně zůstanou velké firmy, stejně tak středně velké. Ale musíme více podpořit malé firmy, které nám budou vyrábět především kvalitní potraviny. Pak nebude nutné, abychom je dováželi z Německa a jiných zemí. My umíme vyrobit kvalitní potraviny na vysoké úrovni tradičním způsobem, ale musíme chtít a nespokojit se s odpadem. Pozvedne se tím i poptávka po kvalitním českém masu a následně se zvýší také chov vepřového a hovězího dobytka u nás.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 12 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Petr Robejšek rok od začátku migrační krize: Vracet migranty bude třeba. Buď to elity dokáží, nebo si to lidé vynutí. Chtěl jsem radar v Brdech, teď základnu NATO v ČR nedoporučuji

4:49 Petr Robejšek rok od začátku migrační krize: Vracet migranty bude třeba. Buď to elity dokáží, nebo si to lidé vynutí. Chtěl jsem radar v Brdech, teď základnu NATO v ČR nedoporučuji

Analytik Petr Robejšek hovořil s ParlamentnímiListy.cz rok po začátku migrační krize. To nejhorší po…