Vědec František Janouch, exilový podporovatel Charty 77, otevřeně k 25 letům od listopadu '89 a ke „kolonizátorovi" Vladimiru Putinovi

1. 9. 2014 15:37

25 LET OD LISTOPADU '89 Jaderný fyzik, zakladatel Nadace Charty 77 a předseda její správní rady František Janouch v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zhodnotil polistopadový vývoj. Vyjmenoval pozitivní, ale i negativní změny, které nový režim přinesl. Jelikož žije ve Švédsku, porovnal tamní situaci s tou naší. Řeč byla také o ukrajinské krizi a roli Ruska v celém tomto konfliktu.

Vědec František Janouch, exilový podporovatel Charty 77, otevřeně k 25 letům od listopadu '89 a ke „kolonizátorovi" Vladimiru Putinovi
Foto: ČT
Popisek: František Janouch

V listopadu uplyne 25 let od sametové revoluce. Jaké změny - dobré i ty špatné - podle vás přinesl České republice nový režim?

Začnu u dobrých. Československo přestalo být vazalem SSSR. Vystoupilo, a vlastně i přispělo, k rozpadu Varšavské smlouvy. Stalo se členem NATO a Evropské unie. Otevřely se hranice s Západem. Desítky tisíc našich mladých občanů mohly začít studovat na evropských univerzitách. Miliony našich občanů začaly cestovat zcela volně do zahraničí. Každý si může vyhledávat informace podle svého vkusu – zmizela cenzura a rušičky. Podařilo se nám zastavit provoz či alespoň umístit filtry na severočeských uhelných elektrárnách, které ničily naši přírodu a zdraví stovek tisíc našich občanů. Podařilo se nám, alespoň částečně, zastavit bezohlednou těžbu v našich severočeských dolech. Naše města i vesnice se začala opravovat a naši zemi začaly navštěvovat miliony turistů.

Nyní k těm špatným. Kvůli zpackané – možná zpackané úmyslně – privatizaci jsme přišli o desítky tisíc většinou moderních a fungujících podniků. Politika přestala být pojímána jako služba občanům či veřejným zájmům země a stala se způsobem rychlého a často zcela nezákonného obohacení. Naši zákonodárci si nebyli za čtvrtstoletí schopni poradit s odlivem majetku a kapitálu do daňových rájů, korupcí v ohromných rozměrech, daňovými či majetkovými přiznáními politiků (první kroky v tomto směru byly udělány až dvacet let po sametové revoluci), akciemi na doručitele, prokázáním původu majetku atd. Nepodařilo se udělat pořádek v našem soudnictví a policii.

Anketa

Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?

hlasovalo: 41792 lidí

Neumíme si poradit s korupcí, s výstavbou moderních silnic, s řešením problémů romského obyvatelstva a částečně ani s přistěhovalci. Neumíme si poradit se vznikem soukromého školství – jak gymnázií, tak i škol vysokých; často s kvalitou více než problematickou. Nejsme schopni udělat pořádek a udržet čistotu ve městech. Nejsme schopni se vyrovnat s kouřením mládeže a s rostoucím alkoholismem, s narkotiky, hazardem, prostitucí, problémem bezdomovců a řadou souvisejících jevů.

Co se tedy podle vás mělo v porevolučních letech udělat jinak a lépe?

Na tuto otázku není vůbec jednoduché dát odpověď. „Sametovost“ revoluce, jmenování komunistického vicepremiéra Čalfy premiérem a následná jednomyslná volba Havla prezidentem, a to Parlamentem, který ještě před necelým měsícem plně kontrolovala komunistická strana, vytvořily zvláštní atmosféru, v níž bylo těžké udělat rychle nějaké radikální změny.

Anketa

Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)

52%
1%
2%
32%
1%
2%
0%
hlasovalo: 9407 lidí

Špatně připravená kuponová privatizace (slovem špatně naznačuji hlavně její nepřipravenost legislativní) připravila naši zemi o rodinné stříbro. Náš průmysl se s pomocí různých spekulací a podvodných fondů octl v zahraničních či velice problematických českých rukou. Přitom učit se vlastně nebylo u koho či od koho. Snad jedině od Rakouska, protože tam se zhruba deset let po skončení války a podepsání mírové smlouvy částečně odehrával podobný proces. Ale to pro naše domýšlivé a nafoukané politiky zřejmě nepřicházelo vůbec do úvahy.

V anketě redakce ParlamentníchListů.cz se ptáme veřejnosti: Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší? Jedna z možností je, že by měl vládnout Dubček a Komárek a měli by budovat socialismus s lidskou tváří ve stylu roku 1968. Tato možnost mezi čtenáři jednoznačně vede. Co k tomuto lze říci?

Nemyslím, že Dubček s Komárkem by byli tenkrát nějakou atraktivní variantou dalšího vývoje. Dubček byl v roce 1989 již pouze ikonou, prof. Komárek byl sice zdatný ekonom, ale s přechodem od socialismu ke kapitalismu neměl nikdo žádné zkušenosti. Rozhodně jsme propásli vytvoření zákonných opatření proti rozkradení našeho rodinného stříbra – tedy našich průmyslových podniků.
 
Žijete ve Švédsku. Prezident Miloš Zeman často vyzdvihuje skandinávský model ekonomiky, který by pro nás podle něj měl být vzorem. Jak to vidíte vy?

Ano, souhlasím plně s prezidentem Zemanem. Žijeme od ledna roku 1974 ve Skandinávii - nejdříve v Dánsku, potom ve Švédsku, jehož občanství jsme získali poté, co nás čs. úřady nezákonně zbavily čs. občanství (v červnu 1990 zrušil náš Parlament rozhodnutí o zbavení čs. občanství řady Čechoslováků jako nezákonný akt a řadě podobně postiženým občanům občanství vrátilo). Mimochodem, žili jsme též více než půl roku i ve Finsku.

Skandinávské země fungují dobře. Platili jsme sice dostatečně vysoké a progresivní daně, ale máme nárok na lékařskou péči, která sice není úplně zdarma, ale je stanoven jistý rozumný strop na poplatky za lékařské služby a poplatky za léky – při jehož dosažení jsme od dalších plateb na určitou dobu osvobozeni. Protože mám jisté zdravotní problémy, mám prakticky zdarma taxík, navíc jednou měsíčně pomoc s úklidem v bytě zdarma. Kdyby se něco stalo a nemohl bych zaplatit činži, přispívala by mi na ni místní samospráva.

Anketa

Kdo napáchal na světě nejvíc zla?

6%
21%
73%
hlasovalo: 15795 lidí

Nezaregistroval jsem žádné viditelné problémy s výstavbou silnic a dálnic, které jsou skoro v perfektním stavu. Ve městech je čisto a pořádek. Registruji výstavbu stovek obytných bloků s vysokým standardem. Za poměrně malý poplatek máme k dispozici řadu televizních a rozhlasových kanálů.

Švédsko přitom přijímá každoročně velký počet (kolem 80 tisíc) přistěhovalců, o něž se skoro perfektně stará. Státní rozpočet je v posledním desetiletí téměř bez deficitu, což je pro zemi s tak vysokými sociálními standardy skoro zázrak. Posledních pár volebních období nám vládne pravice. Z pozice občana vysokého věku jsem při přechodu od vlády levice k vládě pravice nějaký výrazný rozdíl nezaregistroval.

Prožil jsem ve Švédsku mnoho politických kampaní. Třeba koncem let sedmdesátých kampaň zelených proti jaderné energetice a dokonce referendum, které švédský parlament „korunoval“ rozhodnutím zakázat ve Švédsku jadernou energetiku nejpozději do roku 2010. Dnes se píše rok 2014, všech deset jaderných reaktorů ve Švédsku běží, dodávají přes 40 % elektřiny (nejlevnější!) a protože je jasné, že se Švédsko bez jaderné energie neobejde, zrušil Riksdag své rozhodnutí a dovolil nejen další provoz, ale i výstavbu nových reaktorů.



Vadí vám, kdo dnes řídí Česko? Jste spokojený s nynější českou vládou a prezidentem?

Vadila mi hodně Nečasova vláda a její klientelistický přístup. Vadil mi prezident Klaus. Vadí mi všudypřítomná korupce. Nejsem na ni zvyklý a nemohu se s ní smířit. Dovedl bych si představit vládu racionálnější a méně zkorumpovanou. Uvidíme, jaké výkony předvede Sobotkova koaliční vláda. Zatím jí fandím.

Jak se díváte na vývoj ukrajinské krize a roli Ruska v ní?

V letech 1995-2000 jsem pracoval, nejdříve jako zástupce Švédska, potom jako zástupce EU, na Ukrajině. Projezdil jsem tuto zemi křížem krážem. Financovali jsme a monitorovali jsme řadu projektů v Doněcku, na Krymu, v Černobylu, ve Lvově, na Podkarpatské Rusi, v Oděse i jinde. Putin a spolu s ním část ruského obyvatelstva se nemůže smířit s rozpadem SSSR, který byl potomkem carského Ruska.

Kavkaz a Střední Asie, obydlené země s mnohem delšími tradicemi a historií, než má Rusko, byly připojovány k ruskému impériu v průběhu předminulého století často za velice dramatických podmínek. Baltické státy a západní Ukrajinu včetně Lvova anektoval SSSR na základě takzvaného paktu Ribbentropa-Molotova z 23. 8. 1939. A nakonec Podkarpatskou Rus si  SSSR přivlastnil způsobem, který dnes ani sám raději nepřipomíná. Většina anektovaných území – mám na mysli hlavně Střední Asii a Kavkaz, včetně Kavkazu severního, byla fakticky ruskými a později sovětskými koloniemi.

Ve dvacátém století všechny koloniální země přišly o své kolonie: Velká Británie přišla o Indii, Pákistán, Cejlon a další rozsáhlá území prakticky ve všech světadílech, Francie o Alžír, Maroko, Tunis, obsáhlá území v rovníkové Africe atd. V devadesátých letech minulého století se tak stalo i SSSR při rozpadu této země. Francie, Anglie, Belgie i Itálie se se ztrátou svých kolonií smířily. Rusko zřejmě zatím nepochopilo duch dvacátého a jednadvacátého století a snaží se své bývalé kolonie získat zpět.

Nejsme snad svědky pokusů o znovuobnovení „velkého a mohutného“ SSSR? Krym, Pridněstrovie, anexe části Gruzie? Krvavá válka za Čečnu? Mimochodem, SSSR je jedinou velmocí, která v důsledku 2. světové války anektovala velká území. Připomeňme si je: polovina Sachalinu, Kurilské ostrovy, území kolem Mukdenu. Části Finska. Tři baltické republiky. Kaliningrad (dříve Köningsberg), Moldávie a územní zisky v této oblasti. Celá západní Ukrajina včetně Lvova. Podkarpatská Rus. Pokud jsem něco vynechal, můžete mě opravit. Zatímco západní koloniální mocnosti se se ztrátou svých kolonií dávno vyrovnaly, politický establishment Ruské federace zatím zřejmě ne.

Obáváte se návratu Ruska jako jakéhosi zlého a destabilizujícího faktoru?

To bude hodně záležet na dalším vnitropolitickém vývoji v Rusku. Doufám a věřím a přeji si – Rusko mi vždy bylo velice blízké – aby se tak nestalo.

Myslíte si, že je nebo může být ruský prezident Vladimir Putin nový Adolf Hitler nebo Josif Stalin, k nimž bývá mnohými přirovnáván?

Doufám, že ne.

Poslední měsíce svět znepokojuje nejen dění na Ukrajině, ale i v Iráku a dalších zemích. Domníváte se, že hrozí mezinárodní konflikt, který by mohl zasáhnout i Česko?

To bude hodně záležet na obratnosti evropských i našich politiků. A střízlivosti politiků amerických. Zatím té obratnosti a střízlivosti bohužel moc nevidím.

RNDr. František Janouch, CSc., Dr. a Prof. h. c. dvou ukrajinských univerzit (*22. září 1931, Lysá nad Labem), je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl a zakladatel Nadace Charty 77, jejíž je také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ. Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově univerzitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. Přednášel na desítkách univerzit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor a člen řady vědeckých rad, aby přednášel na univerzitě J. W. Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs. občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí čs. delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996-2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine. V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, komentuje a publikuje, mj. i populárně vědecké články v časopise Vesmír. Uveřejnil kolem stovky vědeckých prací a několik set populárně vědeckých a polemických článků. Je autorem, spoluautorem či vydavatelem několika desítek knih, uveřejněných v mnoha zemích. Dcera Katerina (Kateřina, *1964), švédská spisovatelka, novinářka, žije ve Stockholmu. Zdroj: www.wikipedia.org

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rituály k oslavě „svaté Angely“, boj se přiostří… Odborník o tom, jak to dopadne v Německu a co  bude dál s Merkelovou

15:56 Rituály k oslavě „svaté Angely“, boj se přiostří… Odborník o tom, jak to dopadne v Německu a co bude dál s Merkelovou

ROZHOVOR „Po ztroskotání trojkoalice se začínají v SPD ozývat hlasy, že odmítnutí velké koalice CDU/…