Co vás vede k tomu, že dáváte před druhým kolem prezidentské volby najevo své sympatie k prezidentu Miloši Zemanovi, když ho podle tvrzení jeho odpůrců volí jen nevzdělaní a vy jste vystudoval prehistorii na Univerzitě Karlově?
Důvod je prostý. O panu profesorovi a jeho politických názorech nic nevím. Zatím se zdá, že je to králík vytažený z klobouku. Která parta kouzelníků jej z něj vytáhla, se můžeme jen domnívat. Vypadá to ale, že je to okruh politických oportunistů svázaných s tzv. Demokratickým blokem, popřípadě i s částí sociálních demokratů. Tito se po prohraných parlamentních volbách nechtějí vzdát moci a proto se snaží prodat králíka tak, jako se prodávají v reklamě prášky na praní či vložky. Poněkud nechutné, uvědomíme-li si, že do této nečisté marketingové prodejní akce je zapojena i Česká televize protežující tento produkt zhrzených ambicí politických manipulátorů.
Naopak o panu prezidentovi Zemanovi toho víme podstatně více a mohli jsme ho sledovat od roku 1989. Dobře si pamatuji, že v listopadu 1989 byly na náměstích čteny teze z jeho článku v Technickém magazínu. Byla to tehdy jedna z rozbušek, která přispěla ke změně režimu. Jeho argumentace týkající se například školství či zdravotnictví by platila i dnes. Také víme, že se do Prognostického ústavu Akademie věd dostal až v roce 1990, třebaže měl nepochybně vědecké ambice, ale na to mohl vyloučený člen KSČ po roce 1968 zapomenout. Byl členem KSČ, ale vlastně jen chvíli, kdy i někteří další věřili v reformu socialismu.
V demokratické společnosti mají volební právo i tzv. nevzdělaní. Je naopak zřejmé, že kuchař, který umí udělat dobrou svíčkovou, může být moudřejší než leckterý absolvent inkludované vysoké školy. Za opravdu tragické považuji mladé „experty“, které Česká televize prodává jako politology. Katedry vědeckého komunismu se po roce 1989 transformovaly v katedry politologie a podobně, ale ty plní stále stejnou funkci – produkují politruky, dnes ovšem ve stovkách kusů každý rok. Některá zvláště aktivní individua se mohou dokonce stát profesory.
Nevadí vám to, co Miloši Zemanovi vyčítají jeho kritici, že táhne naši zemi na Východ, že se paktuje s Ruskem a Čínou, že kritizuje Evropskou unii, že populisticky říká o migraci, co lidé chtějí slyšet, že nerespektuje Ústavu, že mluví sprostě, že holduje alkoholu a tak dále a tak dále?
Pomluva je mocná zbraň a političtí manipulátoři využívají jakékoli možnosti k jejímu šíření. Tomu zdatně napomáhají média mainstreamu, což ostatně dělala i před rokem 1989, nyní mají však k dispozici sofistikovanější metody.
Evropskou unii a její nedemokratické mechanismy je třeba kritizovat, v tom je jakási naděje. Nereformuje-li se, pak se rozpadne tak, jako se dříve či později rozpadly všechny říše. Tyto volné pády říší pak přinášejí ekonomické drama a často jsou provázeny válkami. To si jistě nepřejeme. Volnému pádu lze tedy předejít reformou, ale měli bychom mít ještě v paměti reformy Gorbačova. Říši nezachránil. Rozpad Sovětského svazu byl provázen výrazným ekonomickým propadem, ale naštěstí ne velkými válkami. Nebude-li ovšem možná reforma, protože se staré struktury budou bránit, pak je rozumný odchod z říše.
Ruska i Číny bychom si měli spíše vážit. V obou zemích komunismus způsobil velké oběti a škody. Nesrovnatelné s našimi padesátými léty a s obdobím gulášového socialismu. Rád bych také připomněl, že např. u nás bylo členů a kandidátů KSČ k 15 procentům, v Sovětském svazu do 10 procent. Ekonomická diplomacie, kterou provádí současný prezident, je chvályhodná, prospívá oběma stranám a předchází nepřátelství. Nechme vývoj na občanech těchto zemí, oni si poradí i bez našeho exportu demokracie. V těchto zemích je staletá vysoká kultura, na tom nic nezměnilo posledních sto let, vrací se ke svým tradicím a kořenům. To potřebujeme také. Kavárenské pomlouvání jiných národů je špatné.
Sklenička alkoholu patří k naší národní kultuře – v Čechách pivo, na Moravě víno, na Valašsku slivovice. Snažme se zachovat tuto kulturu. Můžeme u toho občas i něco peprného přeložit z angličtiny do češtiny.
Stejně jako Jiří Drahoš jste před rokem 1989 pracoval v Akademii věd. Jaké tam panovaly poměry a jaké byly možnosti uplatnění? Ptám se proto, že Jiří Drahoš byl v polovině osmdesátých let na dlouhodobém studijním pobytu v západním Německu a v roce 1989 půl roku na univerzitě v brazilském Sao Paulu. Bylo něco takového v Akademii věd běžné, nebo musel být hodně zadobře s tehdejším režimem?
Na ústavech tehdejší ČSAV panovaly stejné poměry jako v jiných tehdejších organizacích. Divím se krátké paměti dnešních manipulátorů. Chtěl-li člověk dosáhnout vědeckého uplatnění, musel do KSČ nebo musel mít politické krytí. Já jsem například pracoval na středoškolském místě, protože jsem nebyl členem – nechtělo se mi, ale byl jsem rád, že mohu alespoň trochu dělat svůj obor. Byl jsem s tím smířen, vše tehdy bylo na věčné časy. Ovšem představa, že bych vyjel na Západ, nebyla myslitelná. Od svých kamarádů, členů, kterým se to tehdy povedlo, vím, že museli vždy podat hlášení o své činnosti. Tak se někteří z nich, i po účasti na vědecké konferenci, dostali do Cibulkových seznamů. Jednou jsem se dostal do nepříjemného střetu s tehdejší mocí, a tak vím, že StB měla pro každý ústav ČSAV v Brně jednoho dohlížitele a na ústavu oficiálního spolupracovníka. Horší ovšem byli ti neoficiální dobrovolníci. Pak jsme se divili, co všechno o nás StB ví. Tito dobrovolníci se však do Cibulkových seznamů nedostali. Tím samozřejmě netvrdím, že pan profesor patřil k dobrovolníkům.
V této souvislosti je třeba též připomenout, že tady pořádky nedělal Hitler, Stalin, Brežněv, ale tisíce dobrovolníků. Jsem ale historický optimista, který svět vidí prizmatem Gaussovy křivky. Vyslovených darebáků je v populaci zcela jistě méně než 5 až 10 procent. Na druhé straně i malé procento jedu dokáže otrávit řeku.
Psali jsme:
Spolek Přátelé Miloše Zemana zveřejnil inzerát, který hlásá „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“ a nabádal k volbě Zemana. Vnímáte toto sdělení jako lež a dezinformaci, jak to označuje sám Jiří Drahoš, jako hanebnou inzerci, jak to nazval lidovecký šéf Pavel Bělobrádek, nebo jde jen o připomenutí názorů, které tento kandidát až do horké předvolební kampaně zastával?
Inzerát je to jistě nepěkný, ale pravdivý. Uvítali bychom jistě ženy s dětmi, stejně jako jsme přijali oběti občanské války v Řecku či Jugoslávii.
Tady je ale jiný problém, pokud vidíme dokumenty z cesty „uprchlíků“ do Evropy, pak vidíme ženy a děti maximálně jako lidské štíty v rukou mladých mužů. To je špatně. Ztrácejí doklady, neuvádějí svoje pravá jména a věk. To je špatně, moc špatně. Všichni jsou ze Sýrie, ale mluví paštunsky či albánsky. Podle vzhledu pocházejí někteří z těchto „Syřanů“ z nitra černé Afriky.
Lidovce nechci komentovat, musel bych použít peprný slovník – a nemusel bych si ani vypomáhat překlady z angličtiny.
Ing. Miloš Zeman
V srpnu 2015 patřil Jiří Drahoš mezi první, kdo podepsali výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Akademici žádají politiky, aby ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění, neboť ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita. Je toto jen reakce na hysterii, která se v Česku vzedmula v souvislosti s uprchlickou krizí, jak nyní tvrdí Jiří Drahoš?
Výzva je to jistě líbivá, ale uvítal bych, kdyby autoři sepsali výzvu vědců proti válce. To je příčina migračního problému. Naši spojenci v NATO bombardují rozsáhlé oblasti v severní Africe a na Blízkém a Středním východě. My tam posíláme naše expediční vojenské jednotky, aby tam zbraněmi šířily mír a demokracii. Tito „vědci“, kteří přehlédli příčinu, asi nebudou vědci, ale spíše politruci. Věda totiž má i morální rozměr a vědec je trénovaný v kritickém myšlení.
Proto si přeji především referendum o vystoupení z NATO. Tyto války devastují celé regiony. Nedivme se pak ani nenávisti k bílému muži. Roztrhají-li vám bomby na kusy ženu a děti, co pak budete dělat? Rovněž někteří naši spojenci vykrádali a stále vykrádají některé státy. Odváží suroviny a dováží tam své dotované přebytky, kterým tamní producenti nemohou konkurovat.
Zároveň se musím české vědy zastat. Někteří z profesorů by neměli v občanovi vyvolat dojem, že takoví jsou všichni. To opravdu ne.
Na webových stránkách Kolegia Paměti národa stále svítí věta „Přijmout 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo imigrantů by neměl být žádný problém“, kterou pronesl Jiří Drahoš na debatě pořádané tímto společenstvím osobností českého veřejného a podnikatelského života dne 30. června 2017. Nedá se formulace „neměl by být problém“ brát jako souhlas tuto kvótu migrantů přijmout?
Nevím, co je to Paměť národa, ani to nebudu hledat. Asi jsou to nějací politruci a k těm mám od mládí odpor. Třeba bych si dal sklenku něčeho dobrého a pronesl opět něco peprného. To by ale nebylo pěkné a slušné, že?
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Vyjádření na toto téma poskytl Jiří Drahoš i deníku Právo, v němž doslova tvrdí, že nikdy neřekl, že tyto lidi máme přijmout. A už vůbec ne na základě rozhodnutí zvenčí, protože o tom, koho chceme na svém území, musíme rozhodovat my sami. Ale copak ta kvóta 2600 migrantů, která podle něj neměla být problém, nebyla rozhodnutím zvenčí? Nepopírá tím svá půl roku stará slova?
Přijmout – nepřijmout, podle toho, s kým mluvím. Výroky tohoto typu jsou směšné, populistické a oportunistické. Ostatně, přijímáme migranty, ovšem ne ty, které nám sem nutí. Mám kamaráda ze Sýrie, který sem přišel – s rodinou a s doklady – poté, co mu naši spojenci zničili město, studoval tady v 80. letech. Jako náš spojenec se mi jeví i Islámský stát, který má společný zájem, s jinými našimi spojenci, na svržení Bašára Asada. Jako náš spojenec se mi jeví i současná vládní garnitura na Ukrajině, která neváhá těžkými zbraněmi trhat na kusy lidi, kteří mluví rusky. To nejsou dobří spojenci.
Kdyby nastal po boku V4 střet s Německem a Francií kvůli povinnému přijímání migrantů, je Jiří Drahoš zárukou, že by ze svého stanoviska necouvl a reagoval by podobně jako Miloš Zeman, který kancléřce Merkelové řekl, že když si pozve domů nějakou návštěvu, že ji nemá posílat k sousedům na oběd?
Nevím, jak by se zachoval pan profesor, ale já volím pana Zemana. Ke střetům bude docházet nyní stále častěji. Králíci z klobouku se mi zdají v této pohnuté době jen malou zárukou demokracie a míru. Ale mohou být třeba zárukou pravdy a lásky, nevím.
| Petr Dvořák vystudoval prehistorii na FF UK v Praze (1980-1984). V roce 1986 složil rigorózní zkoušky a získal titul PhDr. Zabýval se především obdobím pozdního eneolitu na Moravě a v širším evropském kontextu. Pracoval v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně, v Národním památkovém ústavu v Praze a později v Kroměříži. Vedl celou řadu záchranných archeologických výzkumů, publikoval množství odborných a populárně-vědeckých článků. Podílel se též na řadě projektů v oblasti turistického ruchu, popularizace a propagace archeologie na jižní Moravě. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
