Co chcete prioritně změnit v Olomouckém kraji?
Program v tuto chvíli připravujeme. Měl by být hotový do konce května. Obecně bychom chtěli změnit některé věci v dopravě, jak v budování dopravní infrastruktury, tak v železniční dopravě, aby se například nerušily regionální spoje. Chceme také dát větší smysluplnost vznikající síti cyklostezek a dobře nastavit jejich páteřní síť mezi Olomoucí, Přerovem a Prostějovem, aby lidé mohli jezdit do práce na kole. Dalším důležitým tématem jsou pro nás sociální služby. Dnešní stav, kdy sociální oblast není koncepčně financována, je nevyhovující. Proto bychom chtěli, aby kraj nastavil víceletý systém grantového financování sociálních služeb, aby charita nebo neziskovka věděla, že projekt, který vysoutěžila, může třeba dva tři roky provozovat a bude mít na něj dostatečné množství finančních prostředků. Chceme se zabývat také otázkou nezaměstnanosti. Olomoucký kraj je, co se týče nezaměstnanosti, třetí nejvíce postižený region, z toho okres Jeseník je na druhém místě. Chtěli bychom, aby kraj dokázal motivovat živnostníky a pomáhat jim.
Co vám nejvíc vadí na současném způsobu vedení kraje?
Není ideální stav to, že kraji vládne široká koalice napříč politickým spektrem. Byť je KDU-ČSL součástí této koalice, jsem přesvědčen, že by kraji lépe slušelo, kdyby vládl vítěz voleb, tedy ČSSD, buď s ODS, nebo s KDU. Pak je trošičku problém obecně současná politická reprezentace Olomouckého kraje vnímaná jako koalice starých dinosaurů, ať už reprezentovaná panem hejtmanem Tesaříkem, námětkem Kostíkem či z naší strany náměstkem Horákem. Kraj by měl také lépe nastavit veřejnou transparentní správu, aby občan věděl, kolik stála například oprava cesty.
Kde jsou podle vás kořeny momentálního stavu české společnosti?
Asi bych se vrátil až k bitvě na Bílé Hoře. Obecně mi vadí takové to „švejkovatění“, které je v naší společnosti docela zakořeněné. Chybí tu větší míra osobní zodpovědnosti. Lidé mají neustále pocit, že někdo za ně musí vyřešit jejich problémy. A kdyby se každý choval v rámci svých kompetencí, ať už ve společnosti, v zaměstnání nebo v rodině opravdu zodpovědně, tak by ten dnešní stav nebyl takový, jaký je.
KDU-ČSL se profiluje jako nová strana. V čem jsou dnešní lidovci lepší nebo jiní, než jak na ně byli lidé dosud zvyklí?
Především je prakticky z devadesáti procent vyměněno vrcholné vedení strany. Jsou tu lidé, kteří nejsou zatíženi jakoukoliv politickou minulostí. Kromě předsedy Pavla Bělobrádka děláme práci pro stranu zdarma ve svém volném čase. Nejsme v situaci, kdybychom si mohli dovolit živit a platit své místopředsedy. Jsme lidé, kteří byli zvoleni na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou prakticky hned po výsledku v parlamentních volbách v roce 2010. Myslím si, že všichni, kteří dnes ve vedení jsme, tak si plně uvědomujeme, že 4,3 procenta, která jsme dostali v roce 2010, není výsledek, za který by mohl vznik TOP 09 nebo nástup Věci veřejných. Je to výsledek, kterého jsme dosáhli svojí „poctivou“ prací, kdy jsme byli vnitřně rozhádaní. Byla tu kauza Jiřího Čunka, Cyrila Svobody apod. Když se mě pak lidé tady na Olomoucku ptali, co jsme pro ně za ty tři čtyři roky ve vládě Mirka Topolánka udělali, měl jsem velký problém jim vysvětlit něco smysluplného. A to podotýkám, že program z roku 2006 byl hodnocen jako jeden z nejlepších. KDU-ČSL zkrátka ztratila důvěru voličů, protože většina tehdejších ministrů a část poslanců něco jiného slíbila, něco jiného říkala a něco jiného pak dělala.
Co chcete udělat proto, abyste získali důvěru voličů zpět?
Získat zpět důvěru není otázka jednoho dvou let. Je to běh na dlouhou trať. První krok byla personální výměna. Teď je samozřejmě na nás, abychom důvěru lidí získali zpět. Samozřejmě v této situaci, kdy nejsme ve vládě a nemáme poslance, je to velmi těžké. Snažíme se ale aktivně pracovat a získávat pro naši politiku další příznivce a členy KDU-ČSL.
Jak by měl podle vašich představ fungovat náš stát?
Stát by měl především sloužit občanům a měl by maximálně efektivně poskytovat kvalitní služby pro občany. Stát by měl umět dobře hospodařit, což dnes nevidíme. Když pozoruji třeba státní správu, tak je tam spousta úředníků, kteří fungují velice dobře, kteří se lidem snaží pomoci. Bohužel je ale také řada těch, kteří občany doslova šikanují.
Kde podle vás dochází k největšímu rozhazování veřejných prostředků?
Řekl bych, že jde o oblast veřejných zakázek a výběrových řízení od ministerské úrovně až po úroveň obecní. Na jedné straně jsou zde poměrně tvrdě nastavena kritéria, jak se veřejné zakázky mají vypisovat, a na druhé straně je zde poměrně velká oblast, kudy se to dá obejít. To by bylo potřeba změnit legislativně. Například loni Ředitelství silnic a dálnic řešilo výměnu svodidel na dálnici mezi Vyškovem a Olomoucí. To byla zakázka zhruba za tři čtvrtě miliardy korun, která proběhla bez výběrového řízení. A vysvětlení, že to bylo kvůli časově tísni, je pro mě nepřijatelné. To se nedá akceptovat. Zvlášť, když tu vedle toho máme úřady, které musí vypisovat výběrové řízení na dodavatele toaletních papírů.
V Česku klesá počet narozených dětí. Co je toho příčinou a jak tuto situaci řešit?
Těch příčin je víc. Od celospolečenského vnímání rodiny a otcovství a mateřství jako takového až po ekonomické a další příčiny. Problémem je to, že od roku 1990 nám porodnost dramaticky poklesla. Chybí tu proto jeden milion narozených dětí, které jsou budoucí daňoví poplatníci, kteří tu budou chybět. A projeví se to také v důchodovém systému a dalších oblastech. Dostali jsme se do situace, kdy mít rodinu, manželku/manžela je out. Dneska je in být ve třiceti letech úspěšný podnikatel nebo být na dobré manažerské pozici, mít vlastní byt nebo rodinný dům a tímto způsobem žít. Ale když máte tři děti, tak se na vás lidé dívají jako na někoho divného. Stát vytváří pobídky pro podnikatele, zahraniční investory atd., bohužel nevytváří vhodné pobídky pro mladé lidi, aby jejich rozhodnutí žít v manželství a mít děti bylo ze strany státu dostatečně oceněno. Vláda má možnost uvést v život několik opatření, jak ocenit práci rodičů, které dobře vychovávají své děti. Například sjednocením odečitatelných položek na poplatníka a na dítě. Osobně nechápu, proč na dítě je odečitatelná položka poloviční než na poplatníka. Porodné směřovat na druhé a třetí dítě. Vrcholem současné situace je regulační poplatek za noční návštěvu jednoročního dítěte na pohotovosti. Co tím stát reguluje? Nebo poplatky za přítomnost otce u porodu. KDU-ČSL v rodinné politice připravuje celý soubor opatření, která by měla rodičům a rodinám odstranit podobné překážky a pomoci zlepšit jejich postavení ve společnosti.
Psali jsme:
Obchodní řetězce ve snaze prodávat za co nejnižší ceny nutí výrobce produkovat potraviny s nejnižšími možnými výrobními náklady, čímž se často snižuje i jejich kvalita. Co s tím? Má vůbec vláda možnost tento stav změnit?
Vláda tu možnost má. Na prvním místě má ale možnost tento stav změnit občan jakožto kupující. Pokud by lidé tyto výrobky nekupovali a více se zajímali o to, co je na etiketě, jaké je složení, kdo je výrobce, jaká je země původu, tak by ani v těch supermarketech podobné výrobky nebyly. V tomto má česká společnost ještě hodně co dohánět. Co se týče vládních opatření, Česká obchodní inspekce by měla fungovat daleko důsledněji. Pokud odhalí závadné výrobky nebo takové, které nějak nesplňují složení, okamžitě by měly být uveřejňovány na webu. Testy ČOI by měly probíhat obdobně, jak je provádí časopis dTest. V okamžiku, kdy by někdo takovýto výrobek vyrobil, nebo uvedl na trh, měl by následovat tvrdý postih. Není to ale jen obchodní inspekce, která by měla fungovat efektivněji. Je to i veterinární správa nebo Státní lékařská správa.
Jak se stavíte k Petru Bendlovi jako ministru zemědělství a k jeho způsobu řešení aféry s polskou průmyslovou solí?
Je neštěstí, když resort zemědělství vedou lidé jako pan Bendl a jeho náměstci. Tito lidé s oborem nejsou spjati, v oboru nikdy nepracovali, nerozumí mu. Projevuje se to na všech úrovních práce ministerstva. Přístup ministra Bendla v otázce polské průmyslové soli mé předchozí věty jen potvrzuje. Jeho snaha o odebírání vzorků k nám dovážených výrobků z Polska je pozdní a absurdní, a to především proto, že chce nejprve začít s touto aktivitou v Moravskoslezském kraji, jako kdyby potraviny z Polska mířily pouze do regálů na Ostravsku. Navíc testovat tepelně opracovanou potravinu a zjišťovat, jestli sůl v ní obsažená není původně průmyslová, je úplný nesmysl. Ministr Bendl by měl okamžitě vyzvat kompetentní úřady v Polsku, aby zveřejnily seznam potravinářských zpracovatelů, kteří tuto sůl používali. To je standardní postup. Pokud by tuto výzvu polské úřady nevyslyšely, pak měl okamžitě zakázat dovoz všech polských potravinářských produktů, které mohou tuto sůl obsahovat. Věřím, že v ten okamžik by polská strana okamžitě seznam poskytla.
Co si myslíte o Miroslavu Kalouskovi? Nevadí vám například to, že přetáhl z vašich řad mnoho členů do TOP 09 a vaše strana tak přišla o spoustu voličů?
Osobně mi nevadí, že Miroslav Kalousek založil TOP 09 a že s ním odešlo zhruba 300 lidí z KDU-ČSL. To, že se člověk v životě rozhodne změnit stranu, to není nic špatného. Vadí mi ale okolnosti, za kterých to udělal. Tedy pokud se takto rozhodl, měl vrátit straně, která jej do politiky vynesla, poslanecký mandát, bez které by nikdo Miroslava Kalouska neznal, možná jen pár sousedů z Bechyně, a následně měl jít budovat TOP 09, takto to měli udělat všichni tehdejší přeběhlíci k TOP 09. To bych považoval za korektní a chlapské. Bohužel je mi jasné, že by se taková strana budovala dost těžko, kdyby byl Kalousek řadovým občanem Bechyně bez poslaneckého mandátu. Takto on i všichni ostatní kolegové, kteří odešli, politicky tunelovali stranu, která je do vrcholné politiky vynesla.
ParlamentníListy.cz v souvislosti s obviněními, že bývalí členové KDU-ČSL, kteří posléze dezertovali k nově vzniklé TOP 09, měli k tomuto účelu využít i peníze patříci do lidovecké kasy, oslovily několik "přeběhlíků".
Březina: Stokrát opakovaná lež...
Europoslanec Jan Březina, který z KDU-ČSL odešel teprve před nedávnem, a o spolupráci čile vyjednává právě s TOP 09, podobné finanční toky popírá. "Stokrát opakovaná lež...," uvedl výmluvně s tím, že ve vedení KDU-ČSL v době, kdy vznikala TOP 09, nikdo ze zakladatelů této strany nebyl.
"Na sprostoty nereaguji," popřela Jurečkova podezření také bývalá lidovkyně a exministryně obrany Vlasta Parkanová, nyní taktéž členka TOP 09. Nedovede si prý představit, že by podobné názory mohl jakýkoliv místopředseda politické strany vyslovit. Redakce oslovila i dalšího "přeběhlíka", Pavla Severu. Ten zatím nereagoval.
Psali jsme:
Ing. Marian Jurečka
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka, Jana Šulcová
