Vegan a aktivista: Zeman je vlastizrádce, za chlast a peníze od Nejedlého dnes udělá cokoliv. Bartošovci a konvičkovci pomáhají Islámskému státu

4. 6. 2016 19:06

ROZHOVOR Zeman rozeštvává českou společnost a špatně reprezentuje republiku v zahraničí. Domnívám se, že se v jeho případě již dá hovořit o vlastizradě. Je třeba mnohem více ekonomicky i politicky tlačit na Rusko, aby Putin neměl peníze a odvahu podporovat zločiny v Sýrii a na Ukrajině. Tibeťané mají právo na vlastní cestu. To říká propagátor veganské stravy, podnikatel a politický aktivista Vojtěch Jílek. Obsáhlý rozhovor rozdělily ParlamentníListy.cz do tří částí, aby byl přehlednější.

Vegan a aktivista: Zeman je vlastizrádce, za chlast a peníze od Nejedlého dnes udělá cokoliv. Bartošovci a konvičkovci pomáhají Islámskému státu
Foto: archiv VJ
Popisek: Propagátor veganské a raw stravy Vojtěch Jílek

Anketa

Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?

1%
96%
hlasovalo: 15244 lidí

O veganství a podnikání

Jak se jako vegan díváte na smlouvu TTIP, kdy v jednáních americká strana usiluje o zmírnění evropských norem pro dovoz tamních zemědělských výrobků, například geneticky modifikovaných potravin?

Jsem pro co největší volný trh, ale problém smlouvy TTIP je především v tom, že její větší část je utajená a moc konkrétního se o jejím obsahu neví. Je potřeba mnohem lépe informovat laickou i odbornou veřejnost, oč ve smlouvě běží. Nyní se zdá, že smlouva především zvýhodní velké hráče, tedy korporace. My však zcela zásadně potřebujeme podporovat menší podniky a drobné podnikání. Velké firmy pouze pokud přinášejí něco nového a opravdu prospěšného.

Logika říká, převzít na každé straně vyspělejší legislativu. To se ale obávám, že se nestane. Například v Americe je legislativa kolem produkce potravin na nižší úrovni, Američané by proto měli převzít evropské směrnice. Pro americké občany by to byl velký přínos, pro americké potravinářské giganty, z krátkodobého hlediska, nikoliv. Nikdy se však nedá očekávat dokonalá legislativa. Je třeba přijmout osobní zodpovědnost jednotlivce z velké části na svá bedra, tedy nakupovat, jíst a užívat zodpovědně.

Jak nahlížíte na stravovací návyky Američanů?

Stravování je tam obecně asi nejhorší na světě, ale to s sebou nese také největší odpor. Hodně mé inspirace přichází odtamtud. Rozmach veganství, syrové stravy a bio potravin. Většina odborníků, od kterých čerpám, je z USA. Například Colin Campbell, autor bestselleru Čínská studie, kterého si budeme moci poslechnout i v Praze. Bude zde přednášet tuto sobotu. Také  mě inspirují Brian Clement a jeho Hippocrates institute.

Každopádně USA platí za své špatné stravování obří daň. Je v našem nejlepším zájmu se z těchto chyb poučit, a ne je opakovat. Lidé v USA jsou tak nemocní, že stát nemá dostatek peněz na jejich léčbu. V zemi jsou stále desítky milionů nepojištěných. Na jejich léčbu by nebylo, ani pokud by USA rozpustily svou obří armádu. Je v tomto ohledu zisk několika korporací tím, co má vyrovnat tento deficit? Jíst nezdravě je neskutečně nákladné, natolik nákladné, že si to nemůžou dovolit ani Američané.

Jak by selským rozumem vzato, mohlo být zdravé, jíst od narození do smrti týrané tvory, z nichž velké procento v procesu „výroby“ zešílí? A ještě mnohem větší procento těchto tvorů má zdravotní potíže. Pokud by nešli na porážku, stejně by vbrzku tato zvířata zemřela. To je ta síla a zdraví pro lidi?



Jako styl aktivismu – v tomto případě propagace veganství – jste zvolil založení dvou restaurací. Je to pro vás stále aktivismus anebo již podnikání se vším všudy?

Restaurace mě neživí, dál chodím do práce. Pokud se vrátí vložené peníze a společnost Bio-Plevel s.r.o. bude vydělávat, otevřeme další pobočky anebo vznikne nějaký další projekt. Třeba cateringová společnost, bio farma či pekárna.

Platíme platy zaměstnanců, nájmy, energie, daně a na konci měsíce doufáme v zisk. To je normální podnikání. Ale nikdy kvůli navýšení zisku neukrajujeme na principech, neohýbáme nastavená pravidla.

Při svém půlročním pobytu na lodi, na větrné farmě Sheringham Shole, jsem učinil neplánovaný experiment na lidech. Kolegové se vyptávali, proč nepiji mléko, nejím maso. Odpovídal jsem, neptejte se, nebo s tím taky seknete. Zvědavost jim nedala spát, takže se dozvěděli, co původně asi nechtěli. Na lodi bylo za krátkou chvíli asi šestnáct veganů. Jeden z důvodů také byl, že jsem po velkých bojích přiměl kuchaře začít pořádně vařit. Nakonec kolegové i kuchaři ocenili změnu v zajetých kolejích a byli spokojeni. Problém nastal, když odjeli domů. 

Všichni se pak na loď vraceli s podobnými příběhy. Tam někde, v jejich městečku ve Skotsku, Walesu, Dánsku a jinde, nemohli najít nic moc vhodného k jídlu. Tehdy jsem si uvědomil, že zřejmě největší problém nebude jen neinformovanost, ale také nedostupnost chutného a zdravého jídla. Tehdy jsem usoudil, že nejlepší a nejúčinnější osvěta bude otevřít restauraci. Plánoval jsem to až tak za pět let, až našetřím a přestane mě to na moři bavit. Při jedné z cest do přístavu jsme ale ztroskotali, dost jsem se potloukl, a tak jsem si řekl, že když jsem to přežil, otevřu tu restauraci hned, protože kdoví, jestli mě na téhle planetě čeká ještě dalších pět let. V následujících rocích jsme otevřeli dvě restaurace Plevel a já se po uzdravení vrátil do práce na stavbě větrných elektráren.

Na facebookové stránce Plevelu si lidé poslední dobou občas stěžují na obsluhu. Že je pomalá, kašle na menší skupinky a tak dále. Jak studenty, které zaměstnáváte, poučujete o úctě k zákazníkovi?

Výrazně převládají kladná hodnocení, ale ne vždy se vše povede. Toho jsme si vědomi a dost mě mrzí, že jsou to někdy věci zcela zbytečné. V obou restauracích bylo těžší postavit funkční tým na place než v kuchyni, to mě překvapilo. V restauratérství je bohužel jeden problém, mnoho lidí se tam jde „uklidit“. Děje se tak proto, že k té práci stačí celkem málo. Zvládnout pohovor a přijít do práce. Ale to je ta nejzákladnější věc. Dál už to je  velice náročné řemeslo. Většina lidí sama odejde. Po pár dnech zjistí, že na to opravdu nemají, nebo jim to vysvětlí provozní.  

Naši zaměstnanci jsou motivováni především podílem z tržby, spropitným a pak samotným platem. Proto je v jejich nejlepším zájmu, aby svou práci odvedli nejlépe, jak mohou. Se zaměstnanci řešíme takřka každou negativní recenzi či jiné stížnosti.

A také nemusí být pravidlem, že má vždy pravdu zákazník. Někteří hosté mají své důvody, proč nechtějí, aby se jim v Plevelu líbilo. Jde o předsudky, předpojatost, vazby k jiné restauraci a tak dále. A někteří lidé v restauraci ani nebyli. Nějaký Petr Čermák z Rakovníka například opakovaně tvrdil, že Plevel v Krymské krachuje, a že připravuje s majitelem domu novou smlouvu pro nové nájemníky. Pod nickem Šestka Love nám na facebook psal negativní komentáře, ale vymýšlel si. Majitel domu o něm nikdy neslyšel. Motivaci k takovým činům jsem však neodhalil.

Často si místo do kanceláře sednu se svou prací do restaurace. Mnohokrát obdivuji číšníky, jak dobře zvládají nelehké situace. Ale kolikrát jsem i rozpálený doběla, co dokážou zpackat. Ale takové je restauratérství, stojí na lidech. Jeden den máte super restauraci, to ale neznamená, že taková bude automaticky i zítra. Je to každodenní dřina, není to stroj, který by se nastavil a zapnul.



Děláte v zahraničí práce ve výškách, máte restaurace a organizujete kulturní akce. Asi se moc nezastavíte. Nemyslíte si, že euroatlantická civilizace zlenivěla?

Nic tomu nenasvědčuje. Výkon euroatlantické ekonomiky to ukazuje snad dost jasně. Je předsudkem, že člověk s penězi je lenivý. Většinou je tomu naopak. Podívejte se na výkonnost nejen Američanů, Evropanů, ale i bohatých asijských zemí jako je Jižní Korea a Japonsko.

Ano, moc se nezastavím, ale zatím mě to tak baví. Je to trochu nemoc, kterou má asi celý západní svět. Co dělat, když se zastavíte? Já jsem taky trochu vykolejený. Asi od osmnácti let do ztroskotání v Severním moři jsem se nezastavil. Pár měsíců léčení a už jsem budoval restauraci. Západní svět, vítejte. Ale nechci tak pokračovat na věky. A to je ten motor, který mě tlačí přemýšlet, jakým směrem se vydat, abych jednou mohl být nezávislý a naplno se věnoval věcem, které považuji za důležité.

O extremistech a uprchlících

Byl jste na demonstraci solidarizující s posprejovanými kavárnami. Jak podobné útoky vnímáte a jste také Hate Free?

Nejsem Hate Full. Mnoho lidí zapomnělo, co je to solidarita a lidskost. Oslavovat udušení lidí v nákladním voze, utonutí tisíců, to je stejně odporné, jako kolaborovat s komunisty či nacisty. Mnoho lidí v tom selhalo. V mých očích to ze sebe jen tak nesmyjí.

Samotná demonstrace na náměstí Jiřího z Poděbrad byla fajn, ale do určité míry. Lehce jsem se cítil podveden, nikde jsem totiž neviděl, kdo tam bude mluvit. Výlevy některých levicových extrémistů bych opravdu oželel. Je celkem jedno, jestli se jedná o extrém nalevo či napravo. Jde stejně o kruh, takže se extremisté vždy v jednom bodě setkají. Je dobré si dávat pozor, kdo akci pořádá.

Fotogalerie: - Umývání pražské kavárny

Odstraňování škod po vandalském útoku na Café v le...
Vandaly počmáraná kavárna Café v lese
Vandaly počmáraná kavárna Café v lese
Vandaly počmáraná kavárna Café v lese
Majitel kavárny Ondřej Kobza se zdraví s radním Te...
Radní Teplic Dominik Feri to rozjel na pianino


Samotné útoky jsou samozřejmě odporné a nepřípustné. Na Krymské jsme to vzali s nadhledem a otočilo se to v řádný happening se zájmem politiků a médií. Ale jak jinak, když situaci řešil Ondřej Kobza. Velice mě potěšila přítomnost Dominika Ferriho, chápu i účast paní primátorky Krnáčové. Je dobře, že politici dali najevo nesouhlas s takovýmito činy. Přesto mě mrzí pachuť přítomnosti ANO na akci. Bohuslav Sobotka by se do těchto souvislostí hodil mnohem více. Jeho postoje jsou v tomto jasné a pevné. To se o ANO rozhodně říci nedá, dokonce vidím velkou část těchto nálad jako jejich vinu. Populismus a Mladá fronta s titulky, jako by se blížil konec světa. Jarek Plesl se asi snaží zabránit propadům prodeje a zároveň nabíjí šéfovi na jeho nadcházející populistickou kampaň. Nechutné. A nutno říci, že postříkané výlohy, demonstrace se šibenicemi a další činy  extremistů jsou z velké části plody jejich práce.

Jakého extremismu je třeba se v Česku bát více? Levicového, například anarchistů, či pravicového, tedy třeba skinheadů?

Oba extrémy jsou nepřijatelné. Je to jedno a to samé zlo. Stalin a Hitler společně rozpoutali druhou světovou válku a neměli problém se paktovat. Podívejte se na dnešní Putinovo Rusko. Rasismus tam bují, systém proti tomuto extrému zasahuje slabě. Přitom se dovolávají stalinistických dob. Zde se znovu ukazuje, že není rozdíl, jestli leží extrém nalevo či napravo.
 
Já se nejvíce bojím svých spoluobčanů, těch slušných lidí, co se teď zvedají z gaučů od Nedělního Blesku a najednou rozumí dění v celém světě, znají viníka své nepohody. Ne, neobjevili ho v sobě, ale v cikánech a uprchlících. Těchto spoluobčanů se bojím. Těch je hodně a nedá se s nimi příliš rozumně mluvit. Když tahle masa udělá chyby, stáhne  sebou všechny okolo. Je třeba komunikovat s obyčejnými lidmi, ale ti se musí i sami snažit. Vždyť své zdraví i svobodu mají především ve vlastních rukou. Budou-li neustále opakovat stejné chyby, dopadneme špatně všichni.  

Fotogalerie: - Naše země- naše pravidla

Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Kláro...
Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Kláro...
Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Kláro...
Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Kláro...
Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Kláro...
Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Kláro...

 
Zde bych také zmínil svobodu slova. Musí se zabránit tomu, aby se svobodou slova mohla ohánět bulvární a propagandistická média. Lež a manipulace nejdou nijak obhájit. Je nutné trestat účelové manipulace v médiích, jako je nyní prokázané zkreslování informací na TV Prima týkající se uprchlické krize.

Ty dva extrémy lze, jak už jste naznačil, docela dobře vztáhnout i na současný postoj lidí k uprchlíkům. Na jedné straně jsou „vítači“, na druhé „odmítači“. Kde jste vy?

Pomáhat lidem v nouzi je extremismus? Z jakého hlediska? Lidé trpí a mají opravdu závažné důvody k odchodu ze země původu. Islámský stát se snaží veřejné mínění otočit proti muslimům tak, aby se co největší část z nich zradikalizovala a přidala se do řad bojovníků proti Západu, ale taky proti všemu, čemu sami nerozumí. V tom jim zdatně pomáhají bartošovci a konvičkovci každé země. Ano, nacionalistické skupiny pomáhají Islámskému státu. Dále tu jsou snahy Ruska o rozložení Evropské unie a za tímto účelem se neštítí vůbec ničeho. Situace je velice složitá. Je tu pouze jedna jistota – panika nepomůže.

Nikdo z kavárny nebo sluníčkářů, vítačů anebo jak nám říkají, si nepřeje, aby lidé museli opouštět své domovy. Ideální je zastavit konflikt a pomoci v místě. Nicméně, když jsou lidé donuceni k emigraci, třeba v Sýrii, usadí se nejdříve poblíž, aby se mohli vrátit. Až později jdou do sousedních zemí, kde další roky živoří v táborech. Konec bojů je ale v nedohlednu. Proto se uprchlíci v zoufalé situaci pokoušejí najít budoucnost v Evropě. To je trestné?

Za skandální považuji neschopnost reagovat. Válka v Sýrii trvá již přes pět let a miliony uprchlíků přicházely do okolních států. Pak se z Itálie začaly šířit zvěsti o tisícovkách utopených, ale ani další rok nikdo nebyl schopen konstruktivně zareagovat. Vše se nechávalo vyhnít. Je třeba racionálně jednat. Pomoci okolním státům zvládat situaci, odstranit Bašára Asada a mnohem více ekonomicky i politicky tlačit na Rusko, aby Putin neměl peníze a odvahu podporovat zločiny v Sýrii a na Ukrajině. Také tlačit na Turecko, aby ukončilo spolupráci s Islámským státem. Je totiž skoro jisté, že od něj Turecko nakupuje ropu a umožňuje mu napadat Kurdy přes své území. V globálním světě nad tím nemůžeme zavírat oči, ničemu to nepomůže.

Jak vlastně vnímáte chování třetího českého prezidenta Miloše Zemana, a máte tip na jeho nástupce?

Zeman je zhrzený člověk, kterého si ve správnou chvíli našli lidé s vazbami na Rusko. Není schopen dělat nic jiného, než se promenádovat ve vrcholných funkcích. To je mimochodem rysem diktátorů. Ve správné chvíli jeho zhrzenosti a touhy po pomstě za tu nespravedlnost, že demokratické volby mohou na vrchol vynést někoho jiného, přišli pánové Nejedlý a další. Donesli peníze, chlast a nový smysl života. Zeman je vědomě, možná i nevědomě s ohledem na jeho alkoholickou demenci, ruským pomocníkem. Lidé z jeho okolí jsou opravdu nebezpeční a umí to se svou hračkou Zemanem sehrát opravdu dobře. On to nejspíš ví, ale je mu to jedno. Chce se mstít a být nahoře.


 
Nebýt Zemana na Hradě, panoval by v Česku relativní klid. Je hlásnou troubou nenávisti a legitimizací výkřiků nevzdělaných a frustrovaných jedinců, kteří si nejsou schopni připustit, že si život možná zpackali sami, nebo alespoň to, že pokud nikdy neudělali krok ke změně, třeba najít si novou práci anebo dovzdělat se, nemohou očekávat, že se něco změní. Každopádně jim život nekazí cikáni ani uprchlíci, natož nevládní organizace, vegani či pražská kavárna podporovaná sionisty.

Zeman rozeštvává českou společnost a špatně reprezentuje republiku v zahraničí. Domnívám se, že v jeho případě se již dá hovořit o vlastizradě. Jeho fanoušci jsou kapitola sama pro sebe. Zneužívá je ve své věci, ale vůbec nejedná v jejich zájmu. Všichni tady profitujeme ze Schengenu, evropských fondů, vývozu do EU, investic z Holandska, Rakouska, Německa a dalších zemí. A co dělá náš prezident? Tyto naše ekonomicky prospěšné a dobré sousedské vztahy poškozuje. Tím poškozuje nás všechny i velkou část svých fanoušků, kteří mají kde pracovat, což se ovšem bez Evropské unie může rychle změnit. Je směšné se domnívat, že by tato pracovní místa mohly vytvářet Čína či Rusko.

Máme mnoho dobrých a schopných osobností. Asi největší mezinárodní váhu by měl Tomáš Halík, kandidát schopný dodat funkci prezidenta prestiž, kterou měla za Havla. Za další vhodné osobnosti považuji například generála Petra Pavla, Karla Janečka, Šimona Pánka či Petra Koláře.

Pracujete často v Londýně. Jak tam dle vašeho pozorování funguje multikulturalismus či soužití s muslimy?
 
Tam se to tolik neřeší, lidé se navzájem potkávají. Že je jeden černý, druhý žlutý, hinduista či křesťan, si lidé ani neuvědomují. To je ten pokrok – vypnout předsudky a rasismus. Ty ostatně nikdy k ničemu dobrému nevedly. V Londýně je prakticky odzkoušené, že nezbývá, než věřit v dobro každého jedince a razantně vystupovat proti jakékoliv formě netolerance.



Lidstvo je v pochodu celou historii. Do jaké míry se nyní podle vás bude měnit tvář světa?  

Mění se čím dál rychleji. Bude se měnit ještě rychleji a změny budou zásadní. Na spoustě míst planety jsou problémy s vodou. I v Česku, pokud bude letos takové sucho jako loni, pocítíme na vlastní kůži, že se bez fungující přírody neobejdeme. Voda, tedy její nedostatek, dává a bude dávat do pohybu obrovské množství lidí. To může mít nevídané důsledky, ač se to na první pohled nemusí zdát.

Například v Sýrii, ve chvíli, kdy se začala zvedat produkce a spotřeba masa, která vysála zásoby podzemní vody, přišla velká sucha, zemědělci se nemohli uživit a neměli zásoby vody na překonání tohoto období. Vesničané proto odešli do velkých měst, kde se ale často hned neuchytili. Někteří takto vykořenění, chudí a naštvaní jedinci se stali radikály, dali se do řad extremistů a stali se tak jednou z hybných sil nepokojů. Lidé na svých pozemcích s obživou a kořeny jsou stabilní a odolnější proti negativním vlivům. Všude ve světě je třeba podporovat drobné a ekologicky zodpovědné zemědělce. A naopak nepodporovat giganty. Ti, pokud jsou schopní a dělají svou práci správně, nepotřebují podporu. Ti neschopní to ve fair play nezvládnou. Například Andrej Babiš. Ten, pokud by si nehlídal dotace, neměl takový politický a mediální vliv, řádně danil, byl ekologicky zodpovědný, tak nevím, nevím, jestli by měl tak „prosperující“ impérium.

Je opravdu zcela zásadní začít řešit náročnost zemědělství, průmyslu a každého našeho počinu a myslet přitom na budoucnost. Za naši kolektivní nezodpovědnost už dnes mnoho lidí platí příliš velkou cenu. Můžeme být slepí, jak chceme, ale stejně nás to spíš dříve než později doběhne.

Ale je tu i mnoho velice pozitivních vyhlídek do budoucna. Třeba obnovitelné zdroje jsou tak úspěšné, že jim konvenční zdroje nejsou nadále schopny konkurovat. Podle nové studie vědců ze Stanfordské univerzity je technicky i ekonomicky možné pokrýt veškerou výrobu energie z obnovitelných zdrojů již v roce 2050. Pokrok se nezastaví, ale někdy mu to sami zbytečně ztěžujeme. Nemáme však moc času a prostoru na další chyby.

O planetě a útlaku

V Českém rozhlase jste řekl, že planeta umírá a je to vidět na všech stranách. Můžete zmínit nejpalčivější způsoby jejího zabíjení?

Podle odborníků je naprosto nezbytné udržet zvyšování globální teploty pod 1,5 stupně Celsia, jinak přijdou velmi závažné a nevratné změny s těžko odhadnutelnými důsledky. Jedním z největších problémů současnosti je živočišná výroba. Ta se na devastaci deštných pralesů podílí přibližně pětinásobně, tedy mnohem více, než produkce palmového oleje, o které se teď díkybohu tolik mluví. Podle posledních propočtů padlo devadesát procent dosud vytěženého amazonského pralesa kvůli živočišné výrobě. Na vymýcených pozemcích je chován dobytek nebo se zde pěstuje soja či jiné plodiny, kterými se pak hospodářská zvířata zkrmí. Živočišná výroba nás také stojí obrovské množství vody. Je náročná na zemědělské plochy a další energie a produkuje neuvěřitelné množství odpadu. Doporučuji si přečíst knihu Jíst zvířata a podívat se na dokumentární filmy Cowspiracy či Food Inc.

Mnoho prestižních studií, včetně té nedávné z Univerzity v Oxfordu, dochází k závěru, že chceme-li se do budoucna uživit a nezničit poslední kousky divoké přírody, nejjednodušší bude radikálně snížit konzumaci živočišných produktů, zejména červeného masa.
 
Dalším obrovským problémem je rybolov. Z evropských peněz podporujeme obří lodě, které devastují oceány. Dokonce je podporujeme větší částkou, než pak činí hodnota ulovených ryb. Výsledkem jsou vylovené oceány a zničené ekosystémy.
 
Obecně mi přijde, že si málokdo uvědomuje, jak dopadnou věci, které vyrábíme, a které často zcela zbytečně nakupujeme. Když to přeženu, dá se říci, že každá věc nakonec skončí v moři nebo jinde v přírodě. Někdy je to krátký proces. Před lety jsem na Ukrajině viděl, jak nakládají s odpadem. Nákladní vozy ho vysypávaly do řeky. V Maroku jej pak vozili do pouště, odkud ho vítr odnášel do oceánu. Pobřeží bylo tak špinavé, že se tam nedalo nikde vlézt do vody. Jindy jde o delší cestu, která vede přes spalování do vzduchu a tak dál.



Proč je člověk nepoučitelný? Vidí film Super Size Me a přesto stále chodí k MacDonaldovi. Vidí, že žádný růst není věčný, přitom se to od ekonomiky očekává. Čím to, že pozbýváme logického myšlení?

Ne každý je nepoučitelný, ale většina se chová stádně. Dokud něco nedělají skoro všichni, je to divné a jedinci by se styděli trčet z davu, i když podvědomě vědí, že by vlastně byli na správné straně. Schopnost selekce věcí, které lidé nechtějí vědět anebo si je připustit, je fascinující a frustrující zároveň.

Ale chápu velké množství zmatených a tápajících. Reklama a lobbing ze strany korporací jsou obrovským problémem. Nechávají si dělat vlastní, na míru šité studie, a vytvářejí tak lidem v hlavě chaos. Čemu věřit a čemu ne? Neschopnost lidí pracovat s informacemi se naplno projevila v úspěšnosti ruské propagandy. Lidé skáčou na kdejaký blud, aniž by si dali chvilku práce s ověřováním faktů a zdrojů.

Proč si lidé stále myslí, že mají přírodu zadarmo? Jak se díváte na drancování nerostného bohatství, které vlastně začaly firmy ze západního světa?

Velké národní či nadnárodní a další firmy se umí chovat opravdu nelidsky. Je úplně jedno, odkud firmy jsou, pokud sledují jen rychlý zisk, nevěstí to nic dobrého. Myslím, že u nás v Evropě máme největší šanci s firmami zápasit a zabránit vstupu špinavých praktik nadnárodních gigantů na náš trh i do naší přírody.

Vymahatelnost práva a nastavováni jasných pravidel v Číně a Rusku je na mnohem horší úrovni, řekl bych, že často až nemožná. Americe mnoho jejích firem přerostlo přes hlavu, například Monsanto. Je to firma, která se snaží ovlivňovat politiku zaměstnáváním bývalých politiků, protlačováním svých „bývalých“ zaměstnanců do politiky a mnoha dalšími způsoby. Spojené státy nemají dostatek silných a opravdu nezávislých mechanismů takovému prorůstání korporátního vlivu do politiky zabránit, což je podle mě největší současný problém USA. Evropská unie by mohla být nápomocná, být dobrým vzorem. V době, kdy je Evropský parlament plný euroskeptiků, se ale obávám o další směřování a fungování tohoto společenství. Bývalo lépe. Nefunkční Evropská unie může být katastrofou. Dohromady jsme totiž největší ekonomikou světa. Zároveň jsme společenstvím států s funkční právní demokracií. Mnoho zemí EU je velice progresivních a disciplinovaných. Mnoho jich hledí do budoucnosti s nadějí.

Lidé si neváží přírody nebo netuší, jaký dluh si u životního prostředí vytváříme. Firmy i politici se snaží různé problémy zamaskovat a bagatelizují je. Jsme od přírody odtrženi. My v postkomunistických zemích jsme přišli o své kořeny. Dříve jsme měli půdu, která byla naše, pracovali na ní a starali se o ni po generace. Málokdo by si na vlastní půdě dovolil to, co si mnohá zemědělská družstva a velkozemědělci dovolí na pronajatých pozemcích. Zajímá je rychlý zisk, budoucnost cizí půdy je nepálí. Plíživost mnoha problémů a jejich kumulace ztěžují vidět celou tragičnost současnosti.



Která země je v tomto ohledu podle vás nejnenažranější, tedy most money hungry?

Asi Čína. Obecně, čím méně demokratická země, tím asi hůře. S hrůzou očekávám, jaké je pozadí ruské snahy zabránit státnímu bankrotu extrémní těžbou ropy a plynu. Již před lety měli na dvaceti tisících havárií únik kolem třiceti milionů barelů ropy. To je sedmkrát více, než byl únik z plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, což byl největší civilní únik ropy v historii. A to byla „normální“ doba. Teď Kremlu teče do bot, takže jde vše bokem a důležité už jsou jen peníze. V Norsku se říká o ruské těžbě ropy vtip: „Rusové chytnou skoro tolik ropy, co teče kolem.“ Škoda, že to není jen vtip.

Největším znečišťovatelem ovzduší produkcí skleníkových plynů je Čína. Pokud však vezmeme emise na počet obyvatel, nejhůře si vedou většinou bohaté rozvinuté západní země. Není fér, že jsme si na Západě při budování bohaté společnosti nelámali hlavu s ničením životního prostředí. Proto nyní musíme přestat s plýtváním a zodpovědně pomáhat těm méně rozvinutým.

U Ruska, Saúdské Arábie a dalších zemí je navíc velice smutné vidět, že tuto energii nevyužily, nevložily do budoucna. Jejich rozpočty jsou ze sedmdesáti až devadesáti procent závislé na ropě, ale pokud o ni klesne zájem, nemají jinou variantu zajištění příjmů. Měly by se poučit u Norska. To myslí do budoucnosti. Navíc svými penězi pomáhá ve světě, například při ochraně deštných pralesů.

Nezamýšlel jste se nad tím, do jaké míry se prací na ropných plošinách do tohoto drancování vy sám přímo zapojujete?

Stavím nebo opravuji větrné elektrárny a větrná energie si, co se týče emisí, vede velice dobře. Na ropné plošiny jsem certifikovaný, mám veškerá potřebná školení, ale na větrných elektrárnách jsem tak vytížen, že jsem nabídky na ropné plošiny doposud vždy odmítl.

Ano, samozřejmě jsem přemýšlel i o tom, zdali není můj zelený veganský směr v rozporu s ropou. Považuji těžbu ropy za logický krok v lidských dějinách. Její využití a to, že jsme na ní stále tak závislí, je už horší. Jak dokazuje Elon Musk, v dopravě jsme již dávno mohli být dál. A to je jen jeden z mnoha příkladů, kde jsme se jako lidstvo zbytečně zasekli. Důležité je, zbavit se závislosti na fosilních palivech, podporovat nové technologie a obnovitelné zdroje. Jaderná energie v dnešní podobě tím řešením dle mého není. Věřím větru a solární energii. A myslím, že se objeví ještě další možnosti.

A možná by nikoho ani nenapadlo, že vedle oficiálně odsuzovaných, avšak nadále hojně využívaných elektráren na fosilní paliva, si v emisích a poškozování životního prostředí velice špatně vedou i velké vodní přehrady. Jejich energie je zatížena vysokými emisemi a zásah do ekosystémů je také velice negativní.


 
V rozhovoru pro Český rozhlas Regina jste citoval dalajlámu. Jak vnímáte čínské angažmá v Tibetu? Jako okupaci, nebo jako pokus o zlepšení podmínek tamních lidí?


Jde o okupaci cizího území. Čína v současné době cíleně ničí národ s dlouhou tradicí. Upírá mu základní práva, boří kláštery, pálí knihy, snaží se vymýtit tradiční náboženství a záměrně stěhuje etnické Číňany na území Tibetu. Tibeťané mají přitom velmi umírněné požadavky. Na protest proti okupaci Čínou se upálilo od roku 2009 k dnešku asi sto padesát Tibeťanů. To snad mluví za vše.

Podpora Tibetu ze světa a solidarita s osudem této země jsou velice důležité. Brzdí Čínu v mnohem razantnějším postupu. Nevidím žádný důvod, proč by měl přicházet „pokrok“ pod krutou čínskou taktovkou. Čína je sama v mnoha ohledech ještě dnes zaostalá, Tibeťané mají právo na vlastní cestu.

Proč je takovým symbolem útlaku vlajka Tibetu a ne třeba vlajka Navahů s duhou nad USA či černočervená vlajka ze žlutým sluncem uprostřed, tedy zástava Aboridžinců v Austrálii? Není lidskoprávní aktivismus v tomto ohledu selektivní?

Tibetská vlajka je nejpoužívanější zřejmě proto, že jde o velké bezpráví současnosti. Buddhismus je velice populární a dalajláma světovou osobností. Na demonstrace lidé nosí i jiné vlajky. Ukrajinské, vlajky Taiwanu, Hongkongu, krymských Tatarů a podobně. Ale u symbolů je taky třeba, aby byly jasně pochopitelné. Pro tento účel se stala lehce univerzální vlajka Tibetu. Zde můžeme připomenout také naše sudetské Němce. Žili na svém území po staletí a pak byli vyhnáni. Nyní už je velice těžké mluvit o nějaké nápravě či o vyrovnání se s touto částí naší historie.

V případě Navahů či Aboridžinců se nepravost stala v minulosti a nyní je těžká cesta k nápravě. Ta nespravedlnost je frustrující, ale otázkou je, jak se vyrovnat s praktickým vyhlazením původního obyvatelstva, stovek milionů lidí. Amerika, Afrika, Austrálie. To jsme byli my, Evropané. Třeba devastace Konga Leopoldem II. O tom se v Belgii dodnes moc nemluví. Dokonce se po tomhle masovém vrahovi stále jmenují ulice a v parcích můžete vidět jeho sochy.

Tibet, Ukrajina, Krym, Sýrie. To jsou místa, kde nesmíme nechat historii, aby se opakovala. Jde o současné konflikty. Proto je třeba tlačit na Čínu, Rusko, Turecko, Irán a další země, které mají problém s demokracií a chovají se agresivně nejen ke svým sousedům.

Neměli bychom nějakým způsobem ideologicky pojmout do svého vědomí původní národy, které mají mnohem lépe vyřešené chápání člověka v kontextu přírody?

Ano, bylo by to ideální. Je důležité vést zejména děti ke vtahu k přírodě, aby se jim neodcizila a nebyl to jen pojem, který znají z učebnic. Měly by se naučit mít k ní opravdový vztah a v dospělosti cítit zodpovědnost za její stav.

Čím si myslíte, že se v příštím životě narodíte?

Až budu z tohoto světa povolán, vydám se směrem do nebe, i když tuším, že poskytnutí rozhovoru Parlamentním listům bude u nebeského soudu přitěžující okolností.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jednotné dávky pro imigranty? Ekonomka Šichtařová to rázně smetla ze stolu: Důvod pro vystoupení z EU!

9:41 Jednotné dávky pro imigranty? Ekonomka Šichtařová to rázně smetla ze stolu: Důvod pro vystoupení z EU!

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Otázka harmonizace sociálních dávek pro imigranty možná bude brzy opět …