Veleba: Muslimští imigranti nám přináší kriminalitu, napětí a konflikty. Feťáci a úpadek. Sobotka nadbíhá sluníčkářům a dává miliony, aby byl Zeman urážen

3. 6. 2016 10:44

ROZHOVOR Předseda SPO a senátor Jan Veleba na konkrétním případu vysvětluje, jak sankce proti Rusku poškozují naše hospodářství. Plán ministra Chovance na boj proti ruské propagandě je dle Veleby zásadním úderem demokracii. Pokud žijeme v demokracii, pak musí být možnost legitimní diskuse na jakékoliv téma, členství v NATO či v EU nevyjímaje. Muslimští imigranti znamenají hrozbu a premiér Sobotka podporou HateFree nadbíhá sluníčkářům.

Veleba: Muslimští imigranti nám přináší kriminalitu, napětí a konflikty. Feťáci a úpadek. Sobotka nadbíhá sluníčkářům a dává miliony, aby byl Zeman urážen
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Veleba s prezidentem Milošem Zemanem

V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

Tuto aktivitu považuji za bezdůvodnou a nikdy jsem si nemyslel, že se po rozpadu východního bloku v devadesátých letech minulého století dožiji doby, kdy se vrátí nová studená válka. V této souvislosti je třeba připomenout takzvané pařížské dohody, ve kterých tehdejší představitel SSSR Michail Gorbačov dostal slib, že NATO zůstane ve svých hranicích a nebude se rozšiřovat směrem na východ. Měla to být reciproční reakce na zrušení Varšavské smlouvy. Ta byla dávno zrušena, ovšem NATO se rozšířilo nejenom na území zemí bývalého východního bloku, ale také o pobaltské země, dřívější součást SSSR.

Pokud tedy někdo dnes hovoří o posilování obrany na hranicích s Ruskou federací, tak hovoří o zcela nových vojenských základnách. Na to bude muset Putin reagovat a jsme znovu tam, kde jsme byli před pětadvaceti lety.

Nedávno jsem slyšel docela poučný vtip, který velmi dobře glosuje vaši otázku: Paní Johnsonová potká paní Smithovou a ptá se jí, jak se má, co děti a tak. Paní Smithová odpovídá: „Moji kluci jsou v pohodě. Nejstarší Jack je vojenský poradce na Ukrajině, Willy je v Iráku, Raul slouží na lodi u Gibraltaru, Johny je v Súdánském Darfouru a nejmladší, Tod, je v Afghánistánu.“ A co manžel? Ptá se paní Johnsonová. „Ten jezdí po Evropě v rámci přednáškového turné a vysvětluje, jak se rozpíná Putinův režim.“

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Jsem proti a nechápu, k čemu by to bylo dobré. Vzpomínám si dobře, jak mně bylo, když jsem projížděl, asi tak dvakrát do roka, na cestě za známými do Zákup, vojenským prostorem u Mimoně, který měli obsazen Rusové. Bylo mně z toho vždy na nic a cítil jsem se ponížen. Tehdy byl zakázán i výstup na Bezděz, prý byl odtud výhled do vojenského prostoru. Něco podobného už v naší zemi nechci.

Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?

On ale nemá potíže jenom Putin, ale mají je i evropští zemědělci, mají je firmy, které s Ruskem obchodovaly, jenom se o tom nemluví, protože tu působí novodobá cenzura, přesněji autocenzura, není to zkrátka „politicky korektní“. V současné době se zhroutil, jiný termín nevystihne situaci, trh mléka, vepřového masa a začíná tlak na ceny obilí.

Jeden příklad. Chovatelé dojených krav dostávají za litr plnotučného mléka už ani ne 6 korun. Začíná další vlna redukce stavů hospodářských zvířat s dopady na zaměstnanost, na půdu, na krajinu. Dále se sníží na polích plochy zelených pícnin a narostou hektary obilí a řepky. Jenom u vzpomenutého mléka budou letos farmáři tržit o čtyři miliardy korun méně oproti minulému roku! Pokud se někdo ptá, proč tento vývoj, tak odpovím, že EU dříve vyvážela do Ruské federace 36 procent z celkového exportu sýrů. Takový propad nelze nahradit a výsledek se dostavil.

A pokud se týká Putina, tak je to přesně naopak, než si přejí architekti sankcí a jejich dalšího prodlužování. Putin má podporu, o které se může západním státníkům jenom zdát, a prodlužování sankcí na tom nic nezmění, spíše naopak. Nakonec jak fungují sankce, tak o tom se můžeme přesvědčit na případu Kuby a Fidela Castra. Navíc, když jdeme do historie, tak vidíme, že Rusko se porazit nedá, viz Napoleon, Hitler, natož nějaké sankce. Dá se jenom ztratit velký trh a partner, který je nutný při řešení globálních problémů světa. Například pro porážku Islámského státu.

Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?

Pevně věřím, že se tento plán nenaplní. Pokud ano, pak to bude znamenat zásadní úder demokracii. Silně mně to připomíná jisté oddělení na vnitru za starého režimu.

Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdy by nastal vojenský konflikt?

Roman Joch by se měl nechat vyšetřit. Putin nemá jediný důvod, proč by to měl udělat. Na straně druhé je třeba poznamenat, že v pobaltských republikách je velmi početná ruská menšina a není tak nesnadné ji vyprovokovat k nepředloženým krokům. Například zákazem ruského jazyka, jak to svého času, když se rozehrávala Ukrajina, udělali tam.

Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství v NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná atd.

Pokud žijeme v demokracii, jejíž podstatou je svoboda slova a svobodné volby, pak musí být možnost legitimní diskuse na jakékoliv téma, členství v NATO či v EU nevyjímaje. Pokud někdo rozehrává hru, že lid není schopen posoudit složité mezinárodní otázky, jak se to poslední dobou děje, pak to pokládám za velmi nebezpečný názor, od kterého je blízko k autokracii a diktatuře. Když ho přijmu, pak se musím logicky ptát, k čemu vlastně ten lid je dobrý? Aby jednou za čas šel k volbám, hodil do urny hlas a dál držel ústa, protože nerozumí politice a nic nedovede posoudit? Pokud by to tak bylo, tak není třeba ani chodit k volbám a samozvaná elita si vybere vůdce a může to jet …

Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta atd.)?

Je otázka, zda skutečně vyhrál, neboť zvítězit ve finále o 0,6 procenta korespondenčními hlasy je trochu zvláštní. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Odpověď je jednoduchá. Pokud se mezi lídry EU nenajde silný politik, který bude schopen předložit reálný plán na řešení migrační krize, tak trend růstu stran, které uvádíte, a dalších, které se rodí, bude jednoznačně pokračovat.

A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu (ne míněno ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů. Kombinace národovectví, silné role státu v ekonomice a sociálního zajištění)?

Když bych na konec vašich otázek na místo otazníku dal tečku, tak máte hotovou odpověď. Snad jenom s výjimkou té třetí, která se týká rozvolnění či úplného rozpadu EU. Tam je složité prognózovat, jak bude další vývoj probíhat. S určitostí mohu říct jen to, že model EU, který byl narýsován a který pod taktovkou Německa a Francie a s benefity pro Velkou Británii jistým způsobem fungoval, je pro budoucnost nepoužitelný, protože neobstál. Je nereformovatelný, a tudíž musí být změněn. A zde nastává kardinální otázka – jak a hlavně kým? EU nemá skutečné lídry, kteří by předložili jasnou vizi a k tomu prostředky na její naplnění. Z toho důvodu se domnívám, že je nevyhnutelné rozvolnění (viz růst vlivu neloajálních stran, řečeno diplomaticky) a teprve po něm bude následovat konečné řešení. Buďto se najdou noví politici, kteří systém opraví, nebo nastane rozpad. Za této situace bych doporučil ponechat Unii Unií a starat se především sami o sebe a opřít se o přirozené spojence, které vidím v zemích V4.

Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat? Dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?

V Turecku vzniká velmi autoritativní režim, který směřuje k potlačení demokracie a k zániku sekulárního státu. Kdyby se kancléřka Merkelová zbláznila, tak to nezmění a po posledních výrocích tureckého prezidenta přišel čas reagovat. Přestat spoléhat, že zrovna on bude zárukou zastavení migrantů, což mně připadá jako hledání kvadratury kruhu. Řešení je jediné, zabezpečení hranice Schengenu, což v tomto případě je vnější hranice Makedonie a Řecka. Všechno ostatní je nesmysl, který nic nepřinese.

Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?

Měli bychom si vzít příklad ze Spojených států. Ty to dělají tak, že azylové řízení zásadně neprobíhá na jejich území, ale mimo, a jak známo, vyjma sousedního Mexika a Kanady mají  mořskou hranici, kterou hlídají a uhlídají. Jinak jsem přesvědčen, že není v silách EU pomáhat mnoha milionům potenciálních a skutečných migrantů, to musí být záležitost celosvětová, nejlépe pod hlavičkou OSN. A navíc položím kontroverzní, leč případnou otázku. Proč nepomáhají bohaté arabské státy, například Saúdská Arábie, která se umí postarat až o tři miliony poutníků do Mekky, kteří mají k dispozici klimatizovaná stanová města s veškerým vybavením? Vždyť jde o jejich souvěrce. Oni ale raději financují stavby mešit v Evropě a rozsáhlé nadace pro podporu rozšiřování islámu mimo arabský svět. Otázka tedy stojí jinak.

Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?

Generál Šedivý má v tomto případě pravdu, ale jenom teoreticky. On tam dříve určitý pořádek byl, ale po leteckých úderech Francie, Anglie a USA a zabití Káddáfího v roce 2011 zůstala tato obrovská země s rozlohou 1,8 milionu kilometrů čtverečních rozvrácená se dvěma až třemi vládami, vnitřním chaosem a bídou. Takovou zemi dát do funkčního stavu, to je velmi nesnadný úkol s obrovskými náklady a nejistým výsledkem. Nevím, jestli toho je EU byť třeba s pomocí USA schopna. Myslím si, že spíše ne.

Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, co už v Evropě jsou, i ty, co přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?

Především je třeba rozlišovat. Ti, kteří k nám přijdou například z Ukrajiny, jsou velmi pracovití, vstřícní, mají stejné pracovní a kulturní návyky, jaké máme my, a jsou vítaní. Pokud se týká imigrantů z islámských zemí, tak tam je jejich uplatnitelnost na trhu práce minimální. Jejich kultura a náboženství jim nedovolují přizpůsobit se. To je kámen úrazu a peníze na jejich integraci jsou zbytečně vynaložené náklady. Z toho všeho rezultuje téměř stoprocentní nezaměstnanost, která s pro ně cizím a pochopitelně ne přátelským prostředím přináší jenom problémy. Kriminalitu, napětí a konflikty. Na této skutečnosti nic nemění snaha o zamlčování a tutlání těchto jevů, například německými médii o útocích na ženy o silvestrovské noci.

Žijeme-li v demokratické společnosti, tak je o tom třeba mluvit, zamlčováním problém nevyřešíme, naopak. Nedávno byly zveřejněny průzkumy instituce Evropské hodnoty mezi muslimy v Evropě a jsou varující. Například použití násilí na ochranu víry označilo za ospravedlnitelné 35 procent dotázaných muslimů, mezi fundamentalisty dvojnásobek. Bombové útoky považuje v určitých situacích za ospravedlnitelné 35 procent muslimů ve Francii, 15 procent v Německu a tak dále. Z toho je vidět, že adaptace valné části migrantů na naše podmínky je iluze.

Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?

Česká republika se dostala do situace, kdy skutečně chybí pracovní síly v dělnických profesích. Ale jak už jsem řekl, řešením jsou pouze imigranti z Ukrajiny, kterým ale momentálně klade naše vláda překážky, nikoliv nelegální či pololegální migranti z islámských zemí či z Afriky. Ti sem nejdou pracovat, ale pobírat sociální dávky. A protože je máme malé, tak se zastavují až v Německu. Pokud se týká pana ministra Dientsbiera, tak toho neberu vážně. Ten viděl skutečný život možná z rychlíku a navíc si myslím, že nehájí zájmy našeho státu, ale někoho úplně jiného.

Jaký je váš názor na iniciativu HateFree, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem zhruba 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet čistě jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu. Celkem tedy 17,51 milionu. Ten, kdo šíří nenávist, je dle HateFree takzvaný „hejtr“, čili „nenávistník“. Nenávist šíří dle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu...

Tak tomu vůbec nerozumím a pokládám to za vizitku premiéra Bohuslava Sobotky a jeho postupného odklonu od tradiční politiky ČSSD a nadbíhání elektorátu voličů z řad „sluníčkářů“, „pravdoláskařů“, pražské kavárny, umělců a dalších. Neumím si představit, že něco podobného by schválili premiéři jako třeba Jiří Paroubek či Mirek Topolánek. Domyšleno do konce, Sobotkova vláda rozhazuje miliony korun na to, aby označila jako „hejtra“ neboli „nenávistníka“ například prezidenta republiky Miloše Zemana, kterého volilo 2,73 milionu voličů. To si myslím, že nemá v civilizovaných zemích obdoby. Zde je školní příklad toho, kdo skutečně rozděluje společnost, v tomto případě za peníze vlády. Té vlády, která původně odmítla pomoct podobnou částkou dětským Klokánkům.

Jaký je váš názor na kauzu takzvané Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?

To je další neuvěřitelná záležitost a k vaší otázce doplňuji, že ten dům patří státu, který tomu mlčky přihlíží a nekoná. Na druhé straně je ale velice čiperný a nekompromisní a nepromine ani korunu. Jsme totiž státem, ve kterém je rok co rok vykonáno téměř milion exekucí, státem, který proklamuje absolutní nedotknutelnost porušení vlastnického práva. A najednou si prapodivná skupina feťáků, extremistů a kdoví koho ještě zabere cizí nemovitost, obtěžuje široké okolí, a stát si neví rady. Pokládám to za absurdní, nicméně promyšlenou hru, za kterou někdo stojí a kterou někdo platí. Je to projev dekadence a úpadku.

Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za takzvaného „vítače“ či „sluníčkáře“. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavěl poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo „sluníčkář“? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?

Andrej Babiš není ani „hejtr“, ani „sluníčkář“, ani nikdo další. Je Andrej Babiš a jedná tak, aby přilákal voliče odprava doleva, podle toho, jak se to zrovna v tu chvíli hodí. Čím více, tím lépe a žádné hranice a ideje neexistují. V opačném případě by Pelikán nemohl dělat ministra, Zlatuška poslance, Telička europoslance a tak dále.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zvířata tu chtějí vraždit, šokoval Okamura před příjezdem Le Penové a Wilderse. A jel dál: Klerofašista Herman, chybí mu jen knírek. Řeknu Vám, co jsme se dnes dozvěděli...

18:55 Zvířata tu chtějí vraždit, šokoval Okamura před příjezdem Le Penové a Wilderse. A jel dál: Klerofašista Herman, chybí mu jen knírek. Řeknu Vám, co jsme se dnes dozvěděli...

ROZHOVOR Proč přísná bezpečnostní opatření? „Aby někdo nezavraždil Geerta Wilderse.“ Šéf SPD Tomio O…