Velká část občanů se těší, až půjde Zeman do důchodu, říká senátor a bývalý rektor Hampl. Pak pohovořil o Putinově páté koloně, která prý stejně neuspěla

13. 1. 2015 18:27

ROZHOVOR Bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze a od loňského října senátor Václav Hampl (nestraník za KDU-ČSL a SZ) se v rozhovoru ParlamentníchListů.cz pokusil zamyslet nad tím, zda by měl prezident Miloš Zeman odejít do politického důchodu, pokusil se predikovat, jak se bude v tomto roce vyvíjet ukrajinská krize, a zamyslel se i nad tím, zda světu hrozí další vlna studené války. "První studená válka skončila uzbrojením Sovětského svazu. Věřím, že Putinovi je jasné, že dnešní Rusko nemá zdroje na to dopadnout lépe než někdejší SSSR," zmínil v souvislosti se studenou válkou senátor.

Velká část občanů se těší, až půjde Zeman do důchodu, říká senátor a bývalý rektor Hampl. Pak pohovořil o Putinově páté koloně, která prý stejně neuspěla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rektor UK Václav Hampl

Co podle vás dobrého přinesl loňský rok českým občanům? Vláda Bohuslava Sobotky brzy oslaví rok trvání - zajišťuje podle vás tento kabinet českým občanům lepší podmínky pro život?

Když mluvím s nejrůznějšími lidmi, od drobných podnikatelů po zaměstnance velkých firem, shodují se, že v uplynulém roce se začala pozvolna zlepšovat ekonomická situace. To potvrzují i ekonomičtí odborníci. Vláda za to asi přímo nemůže, ale podle všeho tomu alespoň moc nebrání.

Myslíte si, že by prezident Miloš Zeman měl odejít do politického důchodu, nebo zatím na "smetiště“ historie české politiky nepatří? Co soudíte o jeho chování?

Pro mě jeho chování moc velkým překvapením není, už jeho předvolební kampaň leccos předznamenávala. Nelze přehlédnout, že hodně velká část občanů se jeho odchodu do definitivního politického důchodu nemůže dočkat. Moc mě mrzí ta jeho vyjádření, která podkopávají pozici České republiky u našich evropských spojenců. To nejspíš může mít i ekonomické důsledky, vždyť drtivá většina našeho zahraničního obchodu se realizuje právě s těmito spojenci.

Pane profesore, od loňského října zasedáte v horní parlamentní komoře – co jste za tu dobu zjistil o Parlamentu? Naplnily se vaše představy o práci senátora?

Zatím se stále ještě učím, i když už jsem se, myslím, docela rozkoukal. Agenda Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR mě baví, i když je časově i věcně docela náročná. Těší mě pracovat s lidmi, kteří to umí a baví je to.

Kam podle vás bude směřovat v tomto roce ukrajinská krize? Máte pocit, že konflikt na Ukrajině přeroste do války, která by ohrožovala i Českou republiku? Máme se v tomto případě bát Ruska?

Věřím, že války ohrožující Českou republiku se nyní bát nemusíme  - i když sám sebe vnímám jako "patologického optimistu". Důrazný a skoro úplně jednotný postoj EU - bez ohledu na páté kolony u nás a v dalších středovýchodních zemích EU - v otázce sankcí vůči Putinovu režimu nese ovoce a Putina zastavil. Čeho se docela obávám je informační válka. V tom je KGB, resp. FSB, velmi zkušená a demokratické země docela zranitelné. Je strašně důležité, abychom v této době uměli kriticky hodnotit zdroje informací. Je to únavné, nepříjemné, bylo by lepší, kdybychom se na všechny veřejně dostupné informace mohli bez dalšího spolehnout. Ale tak to bohužel není a je kriticky důležité se s tím naučit žít.

Lze podle vás odhadnout, jaká budou v příštích letech ve světě dominovat bezpečnostní rizika? Bude kupříkladu hrozba směřovat - jak již bylo nastíněno - ze strany Ukrajiny, Ruska, Islámského státu, Číny, či ze Severní Koreje?

Na toto určitě nejsem žádný expert. I tak ale nemohu přehlédnout, že některá bezpečnostní rizika se vynořují dosti rychle a neočekávaně, jiná se sice dějí v tichosti, ale zase tak překvapující by být neměla. Člověk asi nemusí mít křišťálovou kouli, aby vytušil, že v nadcházejících letech jen tak samo nezmizí riziko radikálního islamismu nebo problém přelidněné a přitom ekonomicky supersilné a sebevědomé Číny, která ignoruje některé hodnoty, jež jsou pro nás zásadní. Jestli se vynoří ještě něco dalšího, nemohu tušit.

Bude podle vás možné udržet prosperitu EU? Protože kritici často hovoří o pádu eurozóny (aktuálně se hovoří o výstupu Řecka), zajímá mne, zda i vy vidíte tento pád jako reálnou věc.

Je to riziko, které je dobré nepodceňovat. Věřím, že Evropská unie ještě neztratila schopnost se nechat vážnými riziky vyburcovat k dostatečně účinným protiopatřením.

prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.

  • BPP
  • Tento profil není senátorem V. Hamplem aktivně používán.
  • senátor

Čím dál častěji se hovoří o nové studené válce, a to v souvislosti s napětím v Rusku a také ve spojitosti se zostřením dalších sankcí na Rusko ze strany USA. Co o tom soudíte? Bude hrozit nová éra válečného zbrojení a tudíž i nová studená válka?

"První" studenou válku si ještě docela dobře pamatuji. Nebylo to nic záviděníhodného, ale na druhou stranu to bylo lepší než jakákoliv válka "horká". Hlavním problémem v ní bylo trvalé riziko, že by se v "horkou" mohla změnit. "První" studená válka skončila uzbrojením Sovětského svazu. Věřím, že Putinovi je jasné, že dnešní Rusko nemá zdroje na to dopadnout lépe než někdejší SSSR.

Která ze světových mocností se podle vás stane v příštích letech ekonomickým světovým tahounem? V této souvislosti se často hovoří o Číně. Anebo to podle vás může být i jinak?

Jsem přesvědčen, že to může být jinak. Třeba Evropa, když se dokáže chovat racionálně, podle mě ve skutečnosti není vůbec bez šancí zůstat jedním ze světových tahounů. Samo se to ale nestane, je na tom třeba usilovně pracovat.

Jaká budoucnost podle vás čeká Spojené státy americké, kde na jedné straně roste počet chudých, ale na straně druhé se hovoří o vzkříšení amerického průmyslu? Jsou USA podle vás odcházející velmocí, nebo mají v sobě ještě stále potenciál růstu?

Současná americká administrativa se při zpětném pohledu na její činnost neukázala jako úplně akceschopná a silná. Vůbec ale nepodceňuji ohromný potenciál osobní iniciativy a schopností skoro třetiny miliardy lidí, které málokdo v dějinách dokázal dát takový prostor jako USA.

Je podle vašeho mínění možné, že končí globalizace a svět se rozpadne na zónu Západu a na jiné celky? Například, že Čína a Rusko se svými partnery z BRICS vytvoří protiváhu Západu?

Nejsem odborník na historii, ale jako amatéra mě dost zajímá. A zdá se mi, že dějiny ukazují, že co se jednou stane, nemůže se jen tak snadno "odestát" (leda snad nějakým gigantickým kataklyzmatem). Na úplný konec globalizace proto nevěřím. To ale nevylučuje cílené anebo nikým přímo neřízené posuny - možná i značně citelné - ve váze jednotlivých aktérů.

V souvislosti s budoucností planety se hovoří o Novém světovém řádu a o přerozdělení světa. Podle těchto konspirací dojde kapitalismu jako takovému dech a bude nahrazen něčím novým. Lze podle vás zachránit systém liberální ekonomiky a tržního hospodářství, nebo je naopak nutné kapitalismus zničit a nahradit něčím jiným?

Důsledky pokusu revolučně nahradit kapitalismus jsem zažil, a nebylo to nic moc. Myslím, že než ho nahrazovat něčím úplně jiným a úžasným, je důležité pracovat na evolučním vývoji zahrnujícím čím dál více typicky lidské vlastnosti, které k primitivnímu kapitalismu moc nepatří - soucit, solidaritu, ohled na menšiny a na ty, ke kterým byl osud tvrdý, a trochu i na ty, kdo něco "zvorali" nebo prostě neměli štěstí.

A co zkáza naší civilizace ve stylu Mayů, či starého Říma?

Musíme si dávat pozor na excesivní byrokracii. Ta je na jednu stranu tak trochu cenou za vládu práva - jednu z nejdůležitějších hodnot. Ale kdyby se to přehnalo, mohlo by být zle. A ztráta schopnosti efektivní obrany ve světě, který zůstává drsným místem, by také snadno mohla být fatální.

Mnozí učitelé a také intelektuálové tvrdí, že se svět "debilizuje“ - lidé prý mají čím dál méně vědomostí, místo znalostí boduje "sezení" u internetu, u mládeže se ztrácí cílevědomost a usilovnost. Je to podle vašeho mínění vskutku s civilizací v tomto směru tak špatné? Může třeba v tomto Západ odolat tlaku Číňanů, kteří svou mládež cepují naprosto nemilosrdně?

Mně se nezdá, že se svět "debilizuje". Když nacisté v roce 1939 zavřeli všechny české vysoké školy, postihlo to tolik studentů, jako mají dnes tři největší ze 17 fakult Univerzity Karlovy, tedy jedné - byť největší - z 26 veřejných vysokých škol. Samozřejmě, že tento obrovský nárůst počtu vysokoškoláků s sebou nese i to, že ne všichni jsou tak nadaní a motivovaní, jako tomu bylo při mnohem selektivnějším výběru před 70 lety. Ale v tomto počtu pořád je nejméně stejný počet těch vysoce kvalitních, kteří navíc mají k dispozici bezprecedentní zdroje vědění. To nemůže být bez důsledků. Jde o to, abychom nevytvářeli systémy, kde by masa ne až tak dobrých dusila skvělou elitu. To byla výzva vždycky v dějinách, a je to výzva i dnes.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Režisér Magnusek: Zeman neříká, že máme být hodní na určitou entitu. Říká si, co chce, a to není v Česku běžné. Drahoš ho neporazí. A kdyby ku*da řekl veřejně někdo jiný...

18:25 Režisér Magnusek: Zeman neříká, že máme být hodní na určitou entitu. Říká si, co chce, a to není v Česku běžné. Drahoš ho neporazí. A kdyby ku*da řekl veřejně někdo jiný...

ROZHOVOR „Připadá mi divné, proč se stále dokola hledá nějaký důvod, proč je Zeman takový. No a teď …