Velký Babišův kritik, kandidující řezník Havlíček: Víte, proč mi lidé tolik chválí tlačenku? Protože na ni neberu žádné dotace

Jste známý jako velký kritik Babiše a jeho politiky, s jakým jeho posledním výrokem naprosto nesouhlasíte?

Otázka by měla spíše znít: „S jakým jeho posledním výrokem souhlasíte?“ Ovšem takto vůbec nemá smysl se zamýšlet, protože politika se nesestává z jednotlivých výroků, ale sledu mnoha a mnoha kroků. A já nesouhlasím naprosto s ničím, co vzešlo z pera Babišova či jeho politické firmy ANO.

Když jste ohlásil svoji kandidaturu do Senátu, zaznamenal jste nějaké změny v počtu zákazníků, kteří do vašeho řeznictví přišli?

K žádným dramatickým změnám v počtu zákazníků nedošlo, jen více se mnou mí zákazníci mluví o všem, co je napadne. Napovídá mi to jediné, o to zásadnější, že svou otevřeností a nazýváním věcí pravými jmény si získávám jejich důvěru více a více a říkám nahlas věci, které si mnozí jen myslí. A také oni začínají mluvit nahlas. A to je dobře.

Jistě se v řeznictví setkáváte s ohlasy na vaši kandidaturu či kritiku Andreje Babiše, můžete nám prozradit, jestli jsou reakce spíše kladné či negativní?

Jednoznačně kladné. A musím zdůraznit, že nejde jen o kritiku Andreje Babiše, ale kritiku celé levice, která si manipulací přisvojuje jako svůj atribut „sociální cítění“. V pravdě jde spíše o socialistické cítění. Chce snad soudružka Marksová říci, že já jsem asociální? Protože jsem zastáncem pravice? Víte, levicový politik se vždy bude zabývat jen tím, co by si přál, a tím, co je zamýšleným (a tím i viditelným) důsledkem. Ignoruje následky, které vyplynou z jeho rozhodnutí a viníky nachází hledáním pověstného vnitřního či vnějšího nepřítele. Prostě reguluje negativa, která vznikají v důsledku předešlých regulací. Pravicový politik se snaží předvídat maximum důsledků svých kroků a zvláště ty, které nejsou na první pohled vidět. Snaží se vidět všechny konsekvence a důsledky, které teprve vzniknou. A to je jediná správná cesta, ovšem o něco složitější.

Kdy vás poprvé napadlo, že byste vstoupil do politiky? A proč právě Senát a Strana soukromníků? V jakých názorech se s nimi nejvíce ztotožňujete?

Víte, politika není nějaká „věc“ za zdí. Není to něco neskutečného, abstraktního, něco dokonce špinavého, čeho by se neměl člověk zúčastňovat. To jen někteří se zoufale snaží, abychom si to mysleli a nestarali se o ni. Pak mají prostor pro své lumpárny. Politika je ale správa věcí veřejných a ta se dotýká každého z nás dnes a denně. Do politiky se nedá „vstoupit“. V politice jsme účastni všichni a lze se na ní jen aktivně podílet. A já se na ní aktivně podílím celý život. A proč Strana soukromníků? A proč ne? Strana soukromníků zaměstnavatele a zaměstnance spojuje a po pravdě říká, tak jako já, že to není zaměstnavatel, který zaměstnance okrádá či nechce platit dobrou mzdu. Stát je tím, kdo napřed vašeho zaměstnavatele okrade a pak na něj ukazuje prstem, jako by byl zločinec.

A opět musím připomenout, že celkové zdanění práce neboli odvody patří v Česku k těm nejvyšším v Evropě. Aby zaměstnanec mohl dostat mzdu 26 000 Kč netto, musí zaměstnavatel najít kupce pro jeho práci a tomu ji prodat za neuvěřitelných 46 000 Kč, ale to ještě nemá existence firmy žádný smysl, protože na provoz si musí půjčit. Aby měla firma smysl, musí zaměstnavatel najít kupce na práci zaměstnance alespoň za cca 66 000 Kč, protože 20 000 Kč potřebuje pro svůj provoz. A to ještě nepočítám investice. Ne, nejsou to firmy, které okrádají své zaměstnance. To stát a socialismus nás okrádá všechny společně. Ukazuje se ovšem na zaměstnavatele.

Pokud byste byl ve volbách úspěšný a stal se senátorem, co by byla první věc, kterou byste ve své nové funkci učinil?

Naprosto totéž, co dosud. Mluvil bych s lidmi, vysvětloval podstatu politiky, diskutoval s nimi. To je jediná cesta, jak dosáhnout změny. Nelze změnit rudou a oranžovou. Je možné tyto barvy v parlamentu vyměnit. A to je jediná cesta. Doposud se všichni snažili „něco změnit“, prorazit zeď hlavou. Snažili se změnit něco v Senátu či v Parlamentu. Je nutné ale změnit volbu lidí! To voliči rozhodují a rozhodují na základě nějakých informací. A pravice není schopna dávat lidem informace; a nebo informace, které dává, jsou stejně falešné jako ty levicové.

V poslední době se v médiích řešila akce Martina Konvičky, kdy se svými příznivci přijel na Staroměstské náměstí v přestrojení za džihádisty s vlajkami Islámského státu a také replikami zbraní. Co si o této celé akci myslíte vy?

Máte na mysli „hrůzu prchajících turistů, kteří nic neviděli, ale slyšeli střelbu, a proto prchali v panické hrůze“ do restaurace, která je sto metrů od místa dění, která je příliš daleko na to, aby tam stačili doběhnout a zachránit se před střelbou? Nemusím říkat naprosto nic. Jen připomenu rekonstrukci bitvy o rozhlas nebo rekonstrukce obrany barikád v Praze. Naprosto totožné situace, střelba nesrovnatelně větší, dokonce vybuchují granáty, hoří ohně. Prostě totožné zvukové kulisy. Ovšem jen ty Konvičkovy „vyděsily“ turisty k smrti a přivodily jim utrpení a hrůzy, na které lépe zapomenout, že? Nemusím mít rád pana Konvičku, abych viděl zběsilost levice a zastánců multikulturního světa mohutně podporovaných mainstreamem.

Fotogalerie: - Soukromníci, Svobodní a Turbo

Protestní akce proti zavedení elektronické evidenc...

Jak vy osobně vnímáte celkově bezpečnostní situaci u nás?

Už tisíckrát jsem řekl a klidně tisíckrát zase zopakuji, že jsem liberálně-konzervativním člověkem. Takovým, jakým byl ve své době Ronald Reagan a madam Margaret Thatcher. Liberálním v otázkách ekonomických, jako je volný (pozor, ne jednotný) trh, ekonomická svoboda, svoboda podnikání, nula dotací či investičních pobídek, které naprosto devastují podnikatelské prostředí, demotivují firmy zaujmout zákazníka kvalitou. Konzervativní pak v otázkách spíše sociologických, kde prim pro mne hraje domov, rodina, vlast. Bezpečnostní situace je naprosto stejná jako kdekoli jinde v zemích Schengenu. A myslíte, že se cítí Švédové ve své zemi bezpečně? A co Němci? Zkusme se zeptat v Kolíně a také nezapomeňme na Francouze, například v Nice. Do Evropy se valí statisíce až miliony lidí, o kterých nikdo nic neví, jsou z naprosto nekompatibilních kultur a civilizací, a lidé se mají cítit bezpečně? A současné evropské elity odmítají své občany vyslyšet, ba dokonce jim zakazují mluvit!

Co říkáte na návrh Martin Plíška z TOP 09, který chce zakázat firmám, v nichž má člen vlády podíl větší než 25 %, aby mohly dostávat dotace a investiční pobídky? Tento návrh by mimo jiné velmi ohrozil právě Andreje Babiše.

Mohu být socialistou trochu, nebo hodně, nebo tu kousek a tam částečně. Ale stále budu socialistou. A já nejsem socialistou. Jakákoli dotace či investiční pobídka je jen a pouze prostředkem, který bude chybět jinde. Jsou to peníze, které neinvestuje ten, kdo v nich cítí krev a pot svůj a svých spřízněných lidí. Investuje je úředník, který k nim nemá pražádný vztah. Jakékoli dotace či pobídky jsou pokřivením spravedlnosti. Není pravdou, že bez dotací to nejde. Jde a velmi dobře. Víte, proč mi lidé tolik chválí tlačenku? Protože na ni neberu žádné dotace a mým cílem je zaujmout zákazníka kvalitou. Ne cenou, protože svůj zisk už bych dostal předem v podobě dotace...

Ministerstvo školství chce založit nový úřad, konkrétně by se měl jmenovat Dům demokracie a lidských práv, který by zajišťoval občanské vzdělávání. Minimální náklady na založení by činily 40 milionů. Není to zbytečné?

Úřad propagandy, že? Úřad bude vyučovat, co je správné a co si máme myslet. Socialistický úřad nám opět za naše peníze vtluče do hlavy jediný povolený názor, jediné a univerzální dobro. A jestli se nám to líbit nebude, zavře nás, až zčernáme. Pardon, zčokoládovíme. To je teď správně multikulturní, tak pěkně čokoládové. Stejně jako ta Sněhurka s tou vadnou – protože bílou – pletí. Ta divná Sněhurka v té jediné správné pohádce tolik procítěně vyprávěné dětem Miroslavem Donutilem. A teprve když měla čokoládové děti s černochem, všechno bylo, jak má být. A ty teprve byly bez vady a směly na sluníčko, že? Kam se to, pro pána Boha, řítíme? Kam jsme dali zdravý rozum, že dětem vymýváme mozky tak ubohou propagandou, a dokonce za pomoci veřejnoprávní televize?