Předvolební kampaň zpestřil Andrej Babiš, když se oženil s dlouholetou partnerkou Monikou na farmě Čapí hnízdo. A vyrojila se kritika: Farma je postavená ze sporných dotací. Babiš si najednou vzpomněl, že se chce ženit, aby chytil lidi za srdce. Svatba byla nevkusná, jakoby z Ruska, a zpíval na ní Michal David. Svatba byla z nakradených peněz. Co z této kritiky lze považovat za oprávněné?
Nejsem a nikdy jsem nebyl apologetou Babiše, ale způsob a forma kritiky této jeho výsostně soukromé záležitosti její kritiky diskvalifikuje. Třeba „svatba jakoby z Ruska“, a proč ne „jakoby z Hollywoodu“? Byl někdo z nich na ruské svatbě? A že zpíval Michal David, co je na tom špatně? Když jsem pořádal plesy Agrární komory na Žofíně, tak nám jednou také zpíval Michal David a bylo to nezapomenutelné a dost dlouho trvalo, než mu auditorium dovolilo opustit jeviště.
Lidovci se rozešli se Starosty. Starostové zlákali miliardáře Dědka, který má rád Babiše. Zaorálek objíždí letní festivaly a snaží se urvat hlasy pro ČSSD. TOP 09 se spojila s Bursíkovým LESem. V průzkumech však dále vede Babiš. Jak pohlížíte na tyto jevy v české volební kampani? Má někdo šanci předehnat Babiše? A je pro záchranu české demokracie nutné, aby někdo Babiše „zastavil“?
Nebylo těžké odhadnout, že naivní, amatérsky a narychlo připravený projekt mladým křídlem KDU pár měsíců před volbami nemůže vydržet. Překvapuje mne na tom celém bleskový veletoč STAN směrem k panu Dědkovi, který až doposud podporoval ANO, což ale na druhé straně mělo být hlavním soupeřem té nové budoucí koalice, která by prý udělala minimálně 15 procent hlasů. Stačilo pár průzkumů a během několika dnů je všechno jinak.
Pokud se týká Zaorálka, tak si může objíždět, jak libo, diskutovat do „roztrhání těla“ a nebo za svůj názor být „připraven i zemřít“, což jsou jeho slova, ale sešup ČSSD tím nezachrání. Minulý týden se dokonce objevil na vyhlašování Vesnice roku Kraje Vysočina 2017 v Heřmanově u Velkého Meziříčí. Pozoroval jsem přítomné občany a musím říct, že to bylo ze strany Zaorálka násilné, že to lidé nevzali a že tam byl jak slon v porcelánu. Zkrátka tam nepatřil.
Podobně TOP 09, která přebrala LES, přičemž její předseda, profláklý Bursík, na kandidátku nejde – je to neklamný znak toho, že kníže už ztratil sílu a Kalousek se stébla chytá.
Já osobně si nemyslím, že tu máme dnes demokracii, ale totalitu nového typu, kterou nepředstavuje vedoucí úloha jedné strany, ale peníze, majetek a globální zájmy monopolárního světa. Roli vedoucí úlohy jedné strany obstarává mainstream. Za tohoto stavu nepředstavuje Babiš ohrožení demokracie, ale spíše její částečnou renesanci. On bude po volbách v nové roli, bude chtít dokázat a plnit sliby a čím lepší volební výsledek, tím silnější a odpovědnější ta role bude. Jinak obecně řečeno, jestliže zrovna Kalousek káže morálku, demokracii a pasuje se na poloboha, který dnes a denně vystupuje v médiích, hlavně v ČT, všechno ví a zná, všechno kritizuje, a přitom u všeho byl a ještě je, tak je to bezskrupulózní pokrytec, který má panický strach, co se bude dít s jeho kostlivci ve skříni, až on u toho nebude.
Bývalý prezident Václav Klaus tvrdí, že Sobotkova vláda zavlekla naši zemi „do takové hrůzy, že už si nic horšího nedokáže představit“. Je to pravda?
Nevím, co přesně má pan exprezident na mysli, ale on určitě není ta mravní a odborná autorita, která by měla tuto vládu takto hodnotit. On je politický otec české cesty privatizace, která se zvrhla v rozkradení velkých majetků, a on je ten, kdo na konci svého prezidentského mandátu vyhlásil bezprecedentní amnestii, která přinesla mnoha velkým lumpům a velkopodvodníkům beztrestnost a jejich obětem oči pro pláč. Dodnes mám v živé paměti, jak mně zvonily telefony od obyčejných lidí s otázkou, že to snad nemůže být pravda a že je třeba to zastavit…
Psali jsme:
Miloš Zeman čelí rozvíjejícímu se skandálu kolem problematické společnosti, kterou doporučil hradní kancléř Mynář vládě Kyrgyzstánu. Analytik Jakub Janda k tomu na adresu Zemanova okolí uvedl: „Rozumí, že šance rezidenta Zemana vyhrát i s ruskou podporou se s každým dnem snižují, a tak myslí na zadní vrátka.“ Spekulace, či možná spíše přání, že Miloš Zeman není schopen obhájit svůj úřad, sílí. Jsou pro vás opodstatněné? Jaké je teď podle vás reálné postavení Zemana v české společnosti?
Na Jakubu Jandovi je vidět, že mu něco chybí a že je něčím poznamenán. Rád bych znal jeho životní anamnézu, tu skutečnou, ze které by byla patrna diagnóza. Ta věta, kterou v otázce citujete, je nic neříkající floskule, které pan Janda chrlí dnes a denně, neobsahující jakýkoliv fakt. Zatím jediné hmatatelné měřítko postavení pana prezidenta Miloše Zemana v české společnosti je zájem občanů o něho samotného, o diskusi s ním. No a současný stav, trvá už přes čtyři roky, je takový, že kamkoliv pan prezident přijede, tak má plná náměstí a sály. Takže tato skutečnost, nikoliv, omlouvám se, zlostné slinty Jakuba Jandy, jsou pro mne měřítkem. Sečteno a podtrženo, na české politické scéně není nikdo, kdo by naplnil náměstí, ale hlavně nikdo, kdo má takový kontakt s občany na straně jedné a odborníky z různých oblastí a resortů (lánské poradní sbory) na straně druhé.
Homosexuálové, lesby a další menšiny pořádají opět festival Prague Pride. Tentokrát však mají na nás, majoritní společnost, požadavek, abychom je nejen „tolerovali“, ale projevili jim „respekt“. Abychom je „respektovali“. Co na to říci, jak se postavit jak k těmto menšinám, ale i k jejich aktuálnímu požadavku? Jinak, veřejností stále rezonuje věta Jiřího Čunka, že Prague pride je „pochod smrti naší civilizace“ a že bychom takové akce neměli podporovat. Souhlasíte?
Když jsem si tuto větu a celý rozhovor kolegy Čunka přečetl, tak jsem vzal mobil a poslal mu SMS, ve které jsem mu poděkoval a napsal, že to bylo učebnicové. Já sám pocházím z malé vesničky, narodil jsem se „na půdě“, měli jsme 15 hektarů a moji rodiče, kteří už dávno nežijí, mně dali výchovu, která se shoduje s křesťanskými hodnotami a tradicemi (neplést s hesly KDU).
Jedna z myšlenek tatínka, kterou mne vybavil do života, je, že „k našemu národu patří tři pilíře – jazyk, kultura a půda“ a že je náš malý národ nabyl velmi těžce a že je třeba se s nimi ztotožnit a hájit je. To je můj základní imperativ, podle kterého mám nastavené svoje hodnoty. Já jsem maminku a tatínka a sourozence měl velmi rád, bylo mně mezi nimi dobře a jsem si jist, že toto jsou naše základní hodnoty, nikoliv pochody Prague Pride. Jejich menšiny mně nevadí, ale vadí mně způsob, jakým si vynucují pozornost a obdiv, a způsob, jak se toho chytají různí politici a třeba i akademičtí hodnostáři. Například pražská primátorka Krnáčová, Putna z Univerzity Karlovy a další. Na tuto notu většina lidí, jsem pevně přesvědčen, nepůjde.
S tím souvisí i rozhodnutí českého Ústavního soudu, které přiřklo dvojnásobné rodičovství dvěma homosexuálům, kteří využili moderní formu náhradního rodičovství: Oba odevzdali své sperma k oplodnění vajíčka, plod pak odnosila náhradní matka. Zatímco v USA, kde to celé fyzicky proběhlo, jsou automaticky registrováni jako rodič, v České republice o tom, že oba budou zapsáni jako „otec a matka“, musel rozhodnout Ústavní soud, prý pouze pro tento konkrétní případ. Kritici to považují za nakročení k tomu, že taková věc bude legalizovaná i u nás. Je to žádoucí? Je homosexuální rodina skutečnou rodinou? Ať už v rámci adopce, nebo tohoto procesu?
Pokládám to za úpadek a dekadenci. Dítě potřebuje k zdravému duševnímu a sociálnímu vývoji žít v prostředí, kde vidí roli matky, to především, a roli otce a od nich přebírá vzorce sociálního chování. Homosexuální dvojice je jenom párem, ale v žádném případě neplní a ani nemůže plnit roli rodiny. To je dané přírodou, nikoliv chtěním někoho a rozhodnutí Ústavního soudu podstatu této věci nemůže změnit.
Policie přistoupila ke stíhání dvou mužů, kteří prý rasisticky a nenávistně uráželi zpěváka Radka Bangu poté, co ten odešel z show Českého slavíka na protest proti skupině Ortel. Je spravedlivé, že oběma hrozí zhruba 2 roky vězení? A pokud jde o gesto Radka Bangy, je přiměřené, že za ně byl později oceněn Cenou Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77?
To nedovedu přesně posoudit, protože jsem celou kauzu nesledoval. Spíše mně vadí, velmi vadí, jak jsou liknavé a sterilní zodpovědné orgány k dotažení kauz, které se dotýkají naší státnosti – ukradení prezidentské standarty z Pražského hradu, házení vajec po hlavě státu a tak dále. Platí to pro policii, soudy i třeba pro současného premiéra Sobotku – „Jedny trencle tento národ snese“ byla jeho věta na Twitteru, jíž ohodnotil ukradení a zničení standarty, která nepřerušeně vlála nad Pražským hradem s výjimkou hitlerovské okupace od časů prezidenta T. G. Masaryka.
autor: Lukáš Petřík
