Jak se v současné době díváte na zaměstnávání zahraničních pracovníků u nás. Je to nezbytná potřeba našich podnikatelů, jelikož ve velké míře scházejí některé řemeslné profese? Anebo zde převládá především ekonomický kalkul, kdy Ukrajinci, Rumuni či Mongolové pracují za ještě nižší mzdy než Češi? A je to vůbec potřeba? Například ekonomická expertka a politoložka Ilona Švihlíková tvrdí, že tuto nepříznivou situaci bychom mohli nahradit jako v Německu silnějším nástupem automatizace (v Německu se tomu říká Industrie 4.0) a získat tak vůči některým zemím výhodný náskok…
Firmy se velmi pečlivě rozmýšlejí, kdy najmout pracovníky a kdy raději investovat do technologií, které šetří lidskou práci. Pokud firmy potřebují zahraniční pracovníky a jestli pro dané místo není vhodný žádný Čech, který hledá práci, pak je na místě, aby vláda firmám vyhověla a cizím pracovníkům udělila povolení k pobytu a pracovní povolení. Díky nižším nákladům na pracovníky nám pak firmy mohou nabízet své služby a zboží za nižší ceny. Kdybychom například stavebním firmám nedovolili zaměstnávat Ukrajince, budou ceny stavebních prací zbytečně vysoké.
Co říkáte na úvahy některých zahraničních politiků i ekonomů, že „starý vymírající kontinent“ – Evropu – zachrání svou produktivitou práce mladí a silní zaměstnanci ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu? I když máme zatím zprávy z Německa, ale i dalších vyspělých zemí Evropy, že se jedná spíše o příjemce sociálních dávek. Může se tento stav změnit? Domníváte se, že až se uprchlíci více integrují, budou tyto vyspělé ekonomiky na příchodu statisíců migrantů profitovat?
Zatímco migranti z Ukrajiny k nám přicházejí, protože o ně mají zájem firmy, které je zaměstnávají, Syřané a Somálci přicházejí do Německa, protože tam dostávají sociální dávky. Pozvání milionu Syřanů do Německa kancléřkou Angelou Merkelovou rozhodně nejde ospravedlnit tím, že by snad mohli být prospěšní pro německou ekonomiku. Oni jsou na prvním místě bezpečnostním rizikem a na druhém místě konzumentem sociálních dávek. Zde vidíme ten nebetyčný rozdíl mezi cizinci v České republice a migranty v Německu. Viděli jste snad nějakého Vietnamce pobírat sociální dávky nebo nějakého Ukrajince páchat teroristický útok? Oni tu jen tvrdě pracují a jsou za tu možnost vděční.
V jedné z ekonomických studií Oxfordu se například tvrdí, že automatizace bude daleko silnějším prvkem, než demografické změny v Evropě, tedy, že bude vytlačovat práci ještě rychleji, než bude naše populace stárnout. Může to tak být? Co by nás mělo podle vašeho názoru spíše „spasit“, migrace, či zcela zásadní modernizace naší společnosti?
K automatizaci výroby dochází už stovky let. Stroje nahrazují mechanickou práci a v zemědělství i průmyslu je potřeba zlomek lidí oproti minulosti. O to více lidí je ale potřeba ve službách, ať už jde o zdravotní sestry nebo programátory. Z automatizace se radujme, bude k ní díky technologickému pokroku dál docházet a bude nám usnadňovat život a šetřit práci. Nechme plynout vývoj přirozeně. Chybou je, když politici začnou migraci plánovat, aby omladili populaci, nebo když ekonomové posuzují migraci jen jako zdroj levné pracovní síly a neberou ohled na kulturní a náboženské rozdíly, na kriminalitu, na bezpečnost.
Psali jsme:
-635064639249402741.jpg&id=12255)
V minulých dnech probíhala tvrdá jednání na tripartitě ohledně minimální mzdy, kdy se nakonec vláda, odbory i zástupci podnikatelů dohodli na minimální mzdě 11 tisíc korun. Jedná se sice o navýšení, nicméně je Česko v tomto ukazateli stále na chvostu Evropy a dotáhlo se jen na Slovensku a přiblížilo se Polsku. Myslíte si stejně jako někteří naši zpravodajové, že výši mezd v Česku „kazí“ pracovní agentury, které si berou od zaměstnanců svůj podíl, nebo mají na to vliv už i námezdní síly ze zahraničí?
Čím vyšší bude minimální mzda, tím vyšší bude nezaměstnanost. K čemu je člověku bez kvalifikace a bez znalosti jazyka minimální mzda 11 tisíc korun, když ho za ni nikdo nebude chtít zaměstnat? Mělo by nám jít o výši skutečné mzdy, kterou jsou firmy ochotné platit, ne o nějaké minimum napsané v zákoně. Zahraniční zaměstnanci většinou mzdy nestlačují, protože oni jsou najímáni na místa, na která firmy nedokážou sehnat domácího zaměstnance.
Nástup automatizace v několika dalších letech vidí jako vážné riziko různí prognostici, ale připravují se na ni už i ekonomové z Českomoravské komory odborových svazů. Dokonce existují úvahy, že majitelé firem by pak měli odvádět různé druhy pojištění i za výrobní roboty, aby nezkolaboval systém důchodový, zdravotní i ostatní solidární systémy ve společnosti. Jak se díváte na tyto vize, jsou realistické?
Myslím, že ekonomové z Českomoravské komory odborových svazů plýtvají časem, pokud bádají o tom, jak zdanit roboty. Myšlenka uvalit na roboty zdravotní a sociální pojištění se musela zrodit v nějakém hodně naivním mozku. Robot je jen stroj, ten nepotřebuje zdravotní ani důchodové pojištění. Když přestane pracovat, jde do opravy nebo do šrotu a není potřeba mu platit dalších dvacet let důchod. Pokud někdo vymyslí daň na roboty, stane se jen to, že začne naše ekonomika zaostávat. Roboti budou dál lidem šetřit práci a nemá cenu nad tím plakat. Buďme rádi, že máme kombajny a na sklizení jednoho pole už nepotřebujeme zástupy lidí s kosami a srpy.
Česká ekonomika utěšeně roste, ale zaměstnanci – kromě státních úředníků, kteří si koncem roku výrazně polepší – to zatím nemají moc pocítit, podle názoru některých ekonomů. Například většina zahraničních firem své zisky spíše vyvádí z ČR. Odboráři ve svých statistikách uvádějí, že český zaměstnanec stále pracuje za třetinu mzdy svého rakouského či německého kolegy. Existuje z toho nějaká cesta ven?
Potřebujeme, aby naše země nebyla jen levnou montovnou pro západní firmy. Proto je nutné pracovat na tom, aby se u nás rozvíjel náš domácí průmysl a naše vlastní drobné podnikání. K tomu stačí, aby vláda neházela lidem a živnostníkům klacky pod nohy. Bohužel, nové byrokratické požadavky ohledně daně z přidané hodnoty a plánovaná elektronická evidence tržeb znamenají nové překážky, které mnoho lidí od podnikání odradí.
Domníváte se, že dojde v dohledné době k podepsání smlouvy TTIP mezi USA a Evropskou unií? Zatím jsou prý stěžejní členské země, Francie a Německo, spíše proti a Velká Británie prý nemá po Brexitu podle prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy v dohledné době moc šancí. Byla by vůbec tato smlouva, která není veřejnosti moc známa, pro Evropu a také pro ČR přínosem?
V té smlouvě jsou různé podivné zájmy velkých firem a nebude žádná škoda, když neprojde. Bohatě by stačila smlouva, která by prostě zrušila obchodní cla mezi evropskými a americkými výrobky. Británie opouští EU a může si nyní vyjednat svoji vlastní, lepší smlouvu o volném obchodu s USA.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
