Vládu zlodějů vystřídala na Ukrajině vláda vrahů, říká europoslanec Ransdorf. Až vyhrají, začnou se prý možná řezat mezi sebou

24. 8. 2014 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR O roce 1968 a Ukrajině si ParlamentníListy.cz povídaly s komunistickým europoslancem Miloslavem Ransdorfem. „Na Ukrajině je to válka oligarchů. Šéfka hnutí Antivojna Viktorija Šilova řekla velmi přesně, že Ukrajina vystřídala moc zlodějů za moc vrahů. V současné době už je 22 tisíc obětí války na východě země,“ konstatoval.

Vládu zlodějů vystřídala na Ukrajině vláda vrahů, říká europoslanec Ransdorf. Až vyhrají, začnou se prý možná řezat mezi sebou
Foto: Archiv MR
Popisek: Miloslav Ransdorf

Anketa

Která strana nejvíc vybouchne v komunálních a senátních volbách? Kde bude největší zklamání ze zaostání za očekáváním?

6%
52%
1%
21%
14%
1%
4%
0%
hlasovalo: 23088 lidí

„Jediné řešení je, aby Evropská unie a Ruská federace převzaly nad Ukrajinou jakýsi patronát. Aby společně jednaly a tam aby se to zklidnilo. Tenhle teroristický režim v podmínkách 21. století není možný. Copak je normální, aby tam umíraly tisíce civilistů a vojáků. V Evropě?“

Tento rozhovor je takzvaný půlnoční a je nasazován na web v sobotu o půlnoci. Co obvykle děláte v tomto čase?

V tuto dobu si zpravidla v klidu čtu.

V uplynulém týdnu jsme si připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968. Ukončil pražské jaro, které prosazovalo takzvaný socialismus s lidskou tváří. Měl tento pokus šanci na úspěch?

Měl. Tehdy byla totiž jiná atmosféra než dneska. Ve světě bylo plno protestních hnutí proti kapitalismu. Spojené státy uvízly ve válce ve Vietnamu, byly masové protesty v Paříži, studentská hnutí po celém západním světě. Do toho kontextu patřilo i pražské jaro. Ukázalo se, že ten model západních i sovětských zemí narazil na své limity. U nás to hledání začalo hlavně po roce 1963, kdy došlo ke krachu pětiletky. Poprvé došlo k poklesu hrubého národního důchodu o 4,2 procenta. Dnes se nám to zdá směšné, po tom, co jsme v posledních letech prožili. Ale tehdy to byl šok. A tak se hledaly reformy. Utvořily se čtyři komise, které řídil ústřední výbor. Pro reformu politickou, ekonomickou, sociální strukturu a vědeckotechnickou revoluci.

Po programové stránce bylo pražské jaro mnohem lépe připraveno než Gorbačovova perestrojka. Problémem ovšem bylo blokové uspořádání. Důležitou okolností však bylo, že Sověti chtěli v rámci vyjednávání o situaci v Evropě dosáhnout toho, aby měli u nás svoje vojska. Byli jsme jediný stát ve střední Evropě, kde je neměli. Antonín Novotný byl kategoricky proti tomu. Nebyl u Sovětů populární i proto, že se ozval proti sesazení Chruščova, měl tehdy ostrý hovor s Brežněvem. Ten ho neměl v lásce. A tak klidně přihlížel tomu, když Novotný padl. Tohle také bylo ve hře. V pamětech Milníky mého života Vasil Biľak píše, že Michail Suslov, když byl na návštěvě v Československu v květnu 1968, několikrát mluvil o potřebě k nám dát sovětská vojska, aby střežila hranici. Američané sovětský zásah tolerovali, dokonce ho i svým způsobem přivítali, protože odvedl pozornost od války ve Vietnamu.

Jak to tak poslouchám, přijde mi tedy, že Sověti vzali pražské jaro jako záminku, aby u nás mohli umístit svá vojska, než že by jim až zas tak vadilo...

Ono jim to vadilo, protože to bylo obtížně regulovatelné. Ale jako záminka to víceméně posloužilo. Z memoárů velitele invaze Majorova vyplynulo, že už od dubna 1968 se celá invaze připravovala.

Po listopadu 1989 se rozhodovalo o dalším směřování naší země. Byla šance navázat na ideály pražského jara?

V prosinci 1989 podle výzkumu veřejného mínění tři procenta lidí chtěla kapitalismus, 41 procent socialismus. Zbytek, to jest většina, chtěl něco mezi tím, tedy v podstatě socialismus s lidskou tváří. To se stalo pro Klausovu skupinu a pro Havla tím největším nebezpečím. Proto byla zmobilizovaná propagandistická mašinerie, která tohle převálcovala. Hlavní tah v tomhle směru udělal Klaus. Munici mu ale dodal Havel tím, že morálně zdiskreditoval tu předchozí dobu. Třeba při projevu 25. února 1990 na Staroměstském náměstí, kdy Havel říkal, že naši lidé nepijí vodu, ale chlor, nedýchají vzduch, ale síru, nebydlí v bytech, ale králíkárnách, lidé pracují stále více, aby se jim vedlo hůře a tak dále.

Na svých stránkách se v posledních době hodně věnujete Ukrajině. Bavíme se teď o roce 1968, možná se vám nebude líbit, když se téma Ukrajiny na něj pokusím naroubovat jakousi paralelou?

To ani nejde. Tam je to válka oligarchů. Ten převrat je věc oligarchů. Šéfka hnutí Antivojna Viktorija Šilova řekla velmi přesně, že Ukrajina vystřídala moc zlodějů za moc vrahů. V současné době už je 22 tisíc obětí války na východě země. Nejde spojovat Československo z roku 1968 s Ukrajinou 2014.

Říkáte převrat oligarchů. Ale vždyť jim se vedlo dobře?

Ale chtěli ještě víc moci. Aby kolonizovali a okupovali celý stát. A to se jim povedlo.

Pokud se ale na Ukrajině válčí a je tam ekonomický rozvrat a úpadek, to přeci nemůže být ani pro ty oligarchy výhodné?

Rozkrádají stát dál. Patří jim veškerá moc. Na východě dosadil Turčynov právě oligarchy jako gubernátory. Z Doněcku Tarutu vyhnali, ale v Dněpropetrovsku je Kolomojskij dál. Má přes dvě stě podniků, přes tři miliardy dolarů majetek. Je pánem na východě země a chce být prezidentem. Porošenkovi od něj hrozí docela nebezpečí.

Porošenko ale teď byl zvolen na pár let...

To je pravda, ale víte, jak to bývá. Janukovyč také skončil dřív, než byl řádný termín.

O bývalém ukrajinském prezidentovi Janukovyčovi píšete, že byl koněm Moskvy. Ale že se to snažil uhrát na obě strany...

Moskvu vlastně diskreditoval. Byl to režim zlodějů. Zvýšil živnostníkům a drobným podnikatelům daně, platili 60 procent.

Na Ukrajině se stále bojuje, ukrajinská armáda stojí před Doněckem. Jeho dobytí by byl asi strašný masakr...

Ona na to ani nemá. Má jen 6 tisíc bojeschopných mužů. Ztráty vojáků jsou 11 tisíc. Nejsou schopni zmobilizovat ani pět procent lidí. 75 procent lidí na Ukrajině válku nechce.

K tomu směřuje moje další otázka. Nedostanou teď více prostoru diplomatická jednání?

Hodně nadějí budeme dávat do jednání v Minsku, kde má být Porošenko, Putin, Nazarbajev, Lukašenko, ale také zástupci Evropské komise. Mezi nimi i komisař pro energetiku Günter Oettinger. Protože to vydírání ze strany Ukrajiny se dotýká Evropy naprosto bytostně.

Vidíte nějakou naději, že by boje mohly skončit?

Ukrajina je ekonomicky před zhroucením. Každý den války je pro ně tragédie. Za první půlrok klesl hrubý domácí produkt o 6,8 procenta, teď se mluví o 9 procentech. Padá hrivna, centrální banka ji musela intervenovat. Ukrajina je prostě ekonomicky před kolapsem.

Jak se to bude řešit?

Jediné řešení je, aby Evropská unie a Ruská federace převzaly nad Ukrajinou jakýsi patronát. Aby společně jednaly a tam aby se to zklidnilo. Tenhle teroristický režim v podmínkách 21. století není možný. Copak je normální, aby tam umíraly tisíce civilistů a vojáků? V Evropě?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drahoš své skutečné názory skrývá, a lidé to poznají, odhaluje zkušený bezpečnostní analytik. Babiš podle něj vládu složí, lidovci i ČSSD pokorně přijdou

14:48 Drahoš své skutečné názory skrývá, a lidé to poznají, odhaluje zkušený bezpečnostní analytik. Babiš podle něj vládu složí, lidovci i ČSSD pokorně přijdou

ROZHOVOR Andrej Babiš sestaví ve druhém kole většinovou vládu, která získá důvěru. Do smyčky strčí h…