Které organizace jsou v Česku nejprospěšnější?Anketa
Nový prezident USA Donald Trump pozval prezidenta Miloše Zemana na návštěvu Bílého domu, která se má uskutečnit na konci dubna. Trump přijal i pozvání do České republiky. Prezidentu Zemanovi bylo vyčítáno, že narušuje naše vztahy se Západem, s USA a jeho kritici říkali, že se nikdy nepodívá do Bílého domu... Tak jak to tedy je?
Prezident Miloš Zeman se v září letošního roku projevil jako dobrý prognostik, když podpořil prezidentského kandidáta Donalda Trumpa jako jediný prezident členského státu EU. Výsledek voleb v USA a vzájemné pozvání ke státní návštěvě musím hodnotit jako zaslouženou satisfakci. Problém s tím budou mít ostatní čeští politici a média, která teď mají na vybranou – buď uznají svůj špatný odhad situace, nebo hodí do jednoho populistického východního pytle Donalda Trumpa, Vladimíra Putina, Miloše Zemana a Viktora Orbána. Vzhledem k jejich ideologické zaslepenosti očekávám, že v jejich mentální mapě budou Spojené státy další nepřátelskou východní velmocí.
Miloši Zemanovi poklesla v polovině listopadu důvěra o osm procentních bodů, má o procento víc odpůrců než příznivců. Je to kauzou Brady, způsobem informování v médiích, jinými kroky prezidenta, nebo jen únavou ze Zemana? Naposledy zvedla Zemanovi důvěru migrační krize. Podaří se mu získat podporu zpět?
Nejsem první, kdo si povšiml, že pravidelně na podzim nepadá jenom listí ze stromů, ale také procenta důvěry v prezidenta v průzkumech veřejného mínění. Na jaře zase vyraší jak třešňové květy. Ale vážně, již třetí rok po sobě byly oslavy státních svátků 28. října a 17. listopadu zneužity k útokům na hlavu státu. Letos jeho preference snížily jen o osm procent. Organizátoři protestů a týdnů neklidu musejí mít pocit, že neuspěli a nyní se nejspíš bojí nevole objednavatelů a sponzorů svých akcí. Ve spořádané a normální zemi by se protesty proti prezidentovi, při nichž vlají vlajky cizích entit (ukrajinské a tibetské, nota bene ve dnech státních svátků) považovaly za vlastizradu. Co není, může být.
A jak hodnotíte aféru s Jindřichem Forejtem?
Aféru s Jindřichem Forejtem vnímám jako pokračování kauzy (ne)vyznamenání pana Bradyho. Vydírání ředitele protokolu a jeho podivné počínání v celé aféře, která měla vést k sesazení prezidenta Miloše Zemana, spolu nepochybně souvisí. Důsledkem této velmi nechutné konspirace byl pokles popularity hlavy státu o osm procent, což nenaplnilo očekávání. Proto neúspěch někdo musel exemplárně odskákat.
Hlavní česká média včetně České televize útočí na Miloše Zemana a obviňují alternativní média z manipulací a podpory ruské propagandy, o čemž hovoří hlavně Jakub Janda... Má ČT, Janda a spol. pravdu? Co tomu říkáte?
Neokonzervativní pojetí liberální demokracie se pomalu hroutí a poslední záchranu jeho protagonisté vidí v cenzuře. Evropské hodnoty jdou s duchem doby a nejspíše nabídly ministrovi vnitra, že by tento úkol vzaly na sebe v rámci outsourcingu. A dělají co mohou, aby ten kšeft dostaly. Cenzura v rukou NGO, to je docela nápaditý podnikatelský záměr.
Andrej Babiš se příliš nepouští do kritiky Zemana, rostou mu preference, ČSSD zaostává. Řítí se skutečně na českou scénu tandem Zeman–Babiš? Jak je to na přelomu příštího roku pravděpodobné, oni dva jako premiér či prezident? Zeman Babiše u příležitosti projendání státního rozpočtu vychválil, podle některých mu „políbil prsten“... Co Starostové, když například o Gazdíkovi se začíná psát jako o novém Josefu Luxovi? Může naplnit ty naděje?
Politika má svá pravidla a vnitřní logiku. Českou specialitou je, že část politických subjektů je natolik ideologicky rigidní či hloupá, že nutí další hráče k nečekaným spojenectvím, jak ukázala takzvaná „opoziční smlouva“ v roce 1998. Osoba současného premiéra se asi stane oním pověstným „kingmakerem“ budoucího tandemu, podobně jako byl iniciátorem opoziční smlouvy Jan Ruml.
Ministerstvo školství chce vést děti k úctě k multikulturalismu, homosexualitě a podobně. Pod hlavičkou výchovy k demokracii. Patří tento typ „občanské výchovy“ do škol? Jak učit děti o politice, například o minulém režimu, o současné mezinárodní politice a tak dále, aby se školy nestaly místem vymývání mozků, ale přitom děti byly poučeny?
Multikulturalismus je utopická ideologie a způsob, jakým je prosazován, vede k přesně opačným praktickým výsledkům, než hlásá. Proto místo multikulturní společnost vznikla a vznikají vzájemně nepřátelská ghetta, znovuoživil se rasismus všech barev, většinovou populaci nakonec naučí nenávidět menšiny, které zvýhodňuje a pravděpodobně zlikviduje evropský model sociálního státu. To vše jsou důsledky vymývání mozků...
Psali jsme:
Česko zasáhla debata o skupině Ortel. Patrik Banga protestoval, chodily mu sprosté nadávky, byly odhaleny jeho rané sprosté písňové texty, v předsálí koncertu Ortelu se hajlovalo, Tomáš Ortel sám neonacismus odmítl, Lucie Bílá dostala od hlavního proudu čočku... Co soudíte o celé „aféře“?
Jde jen o bizarní podobu stále stejného jevu – neochotu uznat výsledek hlasování. A je jedno, zda v prezidentských volbách nebo v anketě Český slavík. Tentokrát nás naše „elity“ začaly vychovávat cenzurováním názorů a přesvědčováním, že důležitější je, kdo to říká, nikoliv to, co říká. Dozvěděli jsme se od šéfredaktora jedné rozhlasové stanice, že i slova z toho nejsmrdutějšího kanálu, který čeština zná, máme brát jako výchovné umění kvůli osobě interpreta, zatímco věty o vlastenectví devalvuje interpret jiný s nezdůvodněnou nálepkou nácka. Nu, můj dojem z toho je, že pan šéfredaktor si hraje na takového multikulturního rasistu.
Norbert Hofer nezvítězil v rakouských prezidentských volbách. Kde je příčina? Například Trumpovi blízký Breitbart psal o tom, že Hofera poškodilo, že na závěr kampaně vyměkl, protože původně sliboval Rakušanům referendum o členství v EU, ale pak otočil a řekl, že EU má jeho podporu... Je dobře, nebo špatně, že nevyhrál a je to těžký úder takzvaným populistům, či jen malá dílčí porážka?
Přiznám se, že nevím. Připadá mi však, že Svobodní tím neztratili svoji šanci zvítězit ve volbách parlamentních, možná si ji zvýšili.
Italové odmítli v referendu revizi ústavy a premiér Renzi podal demisi. Ví se o tom, že italský bankovní systém je v hlubokých problémech. Jaký bude mít tato věc dopad? Itálie je velká ekonomika. Může to výrazně ohrozit eurozónu? Může případná aktivace eurovalu, tedy aby na italské banky přispávaly státy eurozóny ze svých rozpočtů, vyvolat další pnutí?
Italská bankovní krize řešená aktivací eurovalu by mohla ohrozit nejen eurozónu, ale soudržnost Evropské unie jako takové. Navíc v Itálii migrační krize nabývá podoby stěhování národů, což by mohlo vést k velmi násilnému řešení problémů ze strany horkokrevných Italů. Kombinace těchto dvou faktorů je totiž mimořádně výbušná.
Analytik Mark Galeotti nyní říká, že Putin proti nám vede válku, která se nevede vojensky, nýbrž propagandisticky, informačně a pomocí špionů, aby demoralizoval a destabilizoval Západ. Co o tom soudíte?
Neříkali kdysi něco podobného Leonid Brežněv a Vasil Bilak? O tom, jak štvavé vysílačky a agenti imperialismu ohrožují a rozvracejí socialismus? Pan Galeotti by si měl něco přečíst o dějinách a neopakovat stejné totalitní žvásty v bleděmodrém.
Brian Whitmore zase napsal, jak se za pár let může vše změnit. V prosinci 2013 byly „evropské hodnoty“ na postupu na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku. Nyní jsou na ústupu v samotné Evropské unii. Jen pár let nás dělí od povzbudivého euromajdanu na Ukrajině po brexit, Trumpa či vzestup Le Penové... Britské listy mají titulek o konzervativní kontrarevoluci v Evropě. Příchází opravdu „konzervativní kontrarevoluce“? Převezmou lidé typu Le Penové, Wilderse, Hofera a podobně moc? A jaký by to mělo dopad na existenci EU a vztahy Evropy s Ruskem?
Nevím, proč by se politickému realismu a pudu sebezáchovy nemohlo říkat „konzervativní kontrarevoluce“? Do kontrarevolucionářů nám nadávali Sověti v srpnu 1968, nevybočíme z tradice. Důsledkem by mohlo být odvrácení nebezpečí války s Ruskou federací.
Psali jsme:
Donald Trump řekl na setkání s vojáky ve Fort Bragg, že zahraniční politika USA se bude vyhýbat intervencím, soustředí se pouze na porážku Islámského státu a peníze místo na zbrojení bude vydávat na americkou administrativu. Lze tedy očekávat spolupráci USA s Ruskem v Sýrii a uklidnění vzájemných vztahů?
Zatím to tak vypadá. Doporučuji pro jistotu vyčkat na konkrétní kroky. Skutečnost, že Barack Obama obdržel Nobelovu cenu míru za nikdy nesplněné předvolební sliby, nabádá ke zdrženlivosti. Nakonec německý filozof Friedrich Nietzsche charakterizoval člověka jako tvora, který dokáže slíbit...
O čem podle vás svědčí snaha odpůrců Trumpa přepočítávat hlasy a vyvíjet tlak na volitele, aby pro Trumpa nehlasovali? Hovoří se o tom, že za těmito věcmi stojí miliardář George Soros...
Když jsem srovnával reakci amerických Demokratů a rakouských Svobodných na porážku v prezidentských volbách, začínám si myslet, že schopnost smířit se s výsledkem voleb je jedním ze znaků politického extremismu, zatímco opravdoví demokraté uznávají jen volby, které vyhráli...
Kde je příčina toho, že američtí občané v tak velkém měřítku nevěří hlavním médiím? Je to dobře, nebo špatně? Je to ohrožení demokracie?
Demokracii ohrožují média, která lžou a nechají se u těch lží nachytat. Občané se chovají racionálně, když jim nevěří.
Stále se objevují zprávy o zvěrstvech, která páchají uprchlíci, migranti – vraždy, znásilnění, napadání. Ze severní Afriky se stále valí příval dalších migrantů, což jste již zmínil. Erdogan vyhrožuje Evropě spuštěním další migrační vlny. Posunula se EU a Evropa vůbec někam v řešení migrační krize? Jak dlouho máme vůbec dávat šanci EU? Udělá EU vůbec něco? Co bychom měli dělat, když EU nekoná a nebude konat? Neměli bychom situaci řešit jako samostatné státy bez EU?
Evropská unie rezignovala na dva hlavní principy suverenity – ochranu hranic a prosazování jednotného právního systému. No-go zóny s aplikovaným právem šaría, dětské manželky a sociální dávky vyplácené polygamním rodinám migrantů jsou toho důkazem. Buď se EU demokratizuje, nebo se rozpadne na svou islámskou a neislámskou část. Na západě Evropy povede tato hranice uvnitř národních států.
Na Ukrajině se mluví o obrovské korupci a rozpadu státu. Není to pro nás další velké nebezpečí? Z hlediska případných občanských nepokojů, vlny emigrace a tak dále? Jak se na to připravit?
Situace na Ukrajině mě velmi znepokojuje, protože dokládá pravdivost tezí R. D. Kaplana z roku 1994, který na základě vývoje v západní Africe se obával „afrikanizace“ zbytku světa. Cituji: „Západní Afrika se stává symbolem celosvětového demografického, environmentálního a společenského tlaku, ve kterém se zločinná anarchie stává strategickým nebezpečím. Nemoci, zločinnost, nedostatek přírodních zdrojů, utečenci, migrace, postupující eroze národních států a mezinárodních hranic, posilování soukromých armád a mezinárodních drogových kartelů. Západní Afrika poskytuje náhled do záležitostí extrémně nepříjemných, se kterými bude naše civilizace konfrontována. Budoucnost západní Afriky bude budoucností většiny světa.“
Mnohé z toho už na Ukrajině proběhlo. Tragické pro Evropu je, že evropské elity tento typ afrikanizace našeho kontinentu podporují, jak ukazuje současná vlna migrace z Libye a za zhoršení situace na východě také nesou odpovědnost.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
