Před týdnem v Praze demonstrovaly tisíce zemědělců za rovné podmínky. Konkrétně šlo o současný systém nastavení dotací. V čem je základ problému?
Z mého pohledu je problém ten, že pokud zůstane stávající systém, budou jednostranně podporováni ti, kteří nic nevyrábějí. Zemědělec, který dělá mléko, brambory, vinnou révu apod. a má víc hektarů, dostane míň peněz než ten, který nedělá nic, poseče louky, trávu zmulčuje a žije si v pěkném mezonetu na Václaváku. Je to výsměch všem zemědělcům, kteří reálně něco dělají, vyrábějí potraviny a živí lidi. Nejde o to, jestli je někdo malý, nebo velký. Malí ať klidně dostanou víc, protože je to neskutečná dřina bez jakéhokoli volna. Každý den musíte vstávat, svátky, víkendy, Vánoce, pořád. Musíte ale něco vyrábět. Ti, kteří mají jen louky, nemají třeba ani zájem vyrábět a prodávat seno, protože je k tomu ta dotace nenutí. Posečou, nechají to tam a mají vyděláno.
Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
Vláda říká, že naopak podmínky srovnala, protože systém prý dřív zvýhodňoval velké producenty…
Strašně rád bych od pana Šebka (šéfa Asociace soukromého zemědělství, pozn. red.) slyšel vysvětlení, v čem předchozí systém velké producenty zvýhodňoval. Dám příklad. Byla dotace šest tisíc korun na první i poslední hektar. Takže zemědělec, který měl 100 hektarů, dostal stokrát šest tisíc korun a živilo to jeho samotného. Pak větší podnik s 2000 hektary, který zaměstnává třeba 60 lidí a dostal 2000 krát 6000 korun. Bylo to srovnané, stejná sazba na každý hektar. V čem to někoho zvýhodňovalo? To, že pan Šebek do nějaké tabulky vypsal, že velcí mají dotace na dojnice, na welfare zvířat atd., tak na tyto dotace si úplně stejně může sáhnout každý, i malý zemědělec, dle počtu dobytčích jednotek, které chová. Ti malí zemědělci, kteří dobytek nechovají, nemohou tyto peníze logicky dostat. Je to jednoduché.
Jak si sám zdůvodňujete, že vláda ten rovný systém takto výrazně změnila a že nejvíc z něho těží ti, kteří nic nevyrábějí?
Současná vládní koalice je pravicová a je podporována menšími podnikateli a živnostníky, takže chce jít této skupině na ruku, aby si udržela voliče. To je celé. Nic jiného to asi nebude.
Vraťme se ještě krátce k té změně, která vyvolala obří demonstrace zemědělců. Je to tak, že pokud mám pár desítek hektarů půdy, kde nebudu nic produkovat a vyrábět, ale pouze tam zaseju trávu, kterou poseču a nechám tam ležet, dostanu za nově nastaveného systému dotací větší peníze na hektar než větší zemědělský podnik, který na svých polích produkuje obilí?
Přesně tak. Přidám krásný příklad pana poslance Petra Bendla, který má v okolí Prahy zhruba desítky hektarů, které má kompletně zatravněné trvalými travními porosty – a přesně on je modelový příklad, jak bude vypadat zemědělec po roce 2023. Pobírat dotace, nic nebude vyrábět a bude spokojený.
Šéf Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek pro Forum24 tvrdil, že normální soukromý zemědělec se takových akcí, jako byl protest před týdnem, neúčastní, a pokud ano, tak prý demonstruje proti vlastním zájmům. Demonstroval jste proti vlastním zájmům?
Pokud by mi bylo jedno, jak bude české zemědělství za pár let vypadat a jestli budu vůbec schopný dál produkovat mléko, pak bych šel proti svým zájmům. Jsem malý farmář, do 15 hektarů. Kdybych nic neprodukoval, dostanu víc peněz na dotacích, ale nikdo mi nezaručí, že tady bude za pár let o mléko zájem, že ode mě pak někdo odkoupí mléko, a bude chtít podporovat živočišnou výrobu. Pokud velké podniky, které dnes produkují 90 % mléka a masa, padnou nebo omezí výrobu, zaplaví se náš trh německým a polským mlékem a masem a nebude potřeba podporovat české výrobce, protože to už stejně nikdo nebude chtít dělat – a doveze se to sem hotové za vyšší ceny.
Fotogalerie: - Zemědělci v Lucerně
Šel jsem demonstrovat za budoucnost, a ne za to, že mi na příští roky dají vyšší podpory, to mi přijde šílené. Vláda vůbec nekouká dopředu. Přitom všude v okolních státech je podpora zemědělských podniků obrovská. Třeba polské podniky dostávají informace z ministerstva, že mají navyšovat produkci potravin a budou za to podporováni. U nás se neví nic, pouze to, že malí dostanou víc. Nikoho už ale nezajímá, jestli ti malí něco vyprodukují a zda budou pro společnost užiteční a jestli využijí dotace zpátky do zemědělství. Jak využijí osm tisíc korun na hektar, když tam budou mít trávu? Kromě sečení a odvozu nemusí provádět žádné pracovní operace. Trávu jednou založí a vydrží tam několik let.
Jak se obecně díváte na působnost ministra zemědělství?
Pan ministr Nekula není člověk na svém místě, nijak se s ním neztotožňuji; a myslím, že se obklopil hodně špatnými lidmi. Má tam slovo jednostranná Asociace soukromého zemědělství. Neměl dovolit, aby se během 14 dnů překopala strategie, kterou Ministerstvo zemědělství tvořilo rok nebo dva s dopadovými studiemi, s komplexním řešením a konzultacemi se všemi možnými organizacemi napříč. Není možné něco takového předělat za 14 dní. Pokud toto pan ministr dovolil, není zemědělský odborník.
Ministr Nekula v rozhovoru pro Reflex tvrdí, že potravin máme nadbytek a že ti, kteří straší jejich nedostatkem a vyhrožují zdražováním, tak že účelově lžou a že zneužívají válku na Ukrajině pro vlastní zájmy. Co byste mu na to řekl?
Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 8.6. 2022)Anketa
Pan ministr Nekula určitě prošel minimálně základní školou, kde měl matematiku. Stačí si spočítat jednoduchý příklad, že máme plochy obilovin na 130 % potřeby České republiky – a v současné době už je více než 50 % úrody prodáno do zahraničí tzv. na stojáka. Tedy že ty plodiny ještě nejsou sklizené, stojí na polích – a už jsou předem prodané do Alžírska, do Polska a dalších zemí, a také velkým překupníkům. Pokud si vezmeme polovinu ze 130 %, každý člověk si snad dokáže spočítat, že Česká republika nebude soběstačná ani v základní komoditě jakou je obilí.
Nemluvím vůbec o produkci vepřového masa, které je na nějakých 30 procentech domácí spotřeby. Vepřové sem bylo ve velké míře dováženo ze Španělska, které bylo závislé na dovozu ukrajinského obilí. Dnes vám překupníci s dobytkem řeknou, že ve Španělsku dochází k hromadnému vybíjení chovů prasat a že vepřové sem přestane proudit. Kde ho budeme brát? Někde úplně jinde, za ještě větší peníze? Nejsme jako Česká republika schopni být v tomto odvětví soběstační.
V Německu je velký hlad po mléku. Tamní mlékárny prostřednictvím překupníků skupují mléko z Česka a nabízejí vyšší ceny, snaží se přetáhnout producenty z pohraničí k sobě, takže i mléko odsud částečně odteče. Pan ministr by snad mohl mít ještě detailnější informace, ale toto mám opravdu z provozu, z praxe.
Podnikáte v zemědělství, produkujete mléko. Můžete popsat, jak na vás současná bobtnající krize za poslední měsíce dopadá?
V současné době ještě mléko produkujeme za loňské výrobní náklady, vzhledem k loňské produkci krmiv a zásob, takže mléko má zatím jiné výrobní náklady, než bude mít po letošní sklizni. Jsou mnohem vyšší náklady na hnojiva a pesticidy, pohonných hmot. Všechno to narostlo astronomicky. Ceny hnojiv proti loňsku vyskočily na trojnásobek. Do toho energie, protože mléko musíte podojit, zchladit a prodávat třeba přes mlékomaty. V mlékárnách jsou také obrovské energetické vstupy. Nemluvě o suchu, které tu bylo, a tím dané nižší sklizni. Krize dopadá na všechny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
