Hradní zahraničněpolitický expert Hynek Kmoníček tvrdí, že v migrační krizi jde Evropě o existenci. A není sám: I Donald Tusk hovořil o možnosti rozpadu EU coby pravděpodobnějším než kdy jindy. Tak tedy: schengenský prostor, euro a EU jako taková. Čemu z toho hrozí rozpad, rozklad, významné okleštění?
V první řadě hrozí změna EU, společenství evropských zemí, jak je známe. Jednoznačně to je vinou Evropské unie. Já bych změnu rozhodně uvítal. Nejen migrační krize ukázala odtrženost Bruselu od reality a hlavně od demokracie. Pro naši republiku je to signál, že náš názor nikdo fakticky nevnímá. Velké země buď, jako Německo, protlačí svůj názor, nebo protlačí změny jako Británie. My nemáme slovo ani možnost reálně se chránit. Pokud se radikálně mechanismy v EU nezmění, nemáme volbu, než vystoupit. Takže rozklad hrozí ne pro nějaké interní národní tendence, ale pro neochotu a neschopnost EU problémy řešit. Schengen je ten samý případ.
Pro některé by rozpad EU byl katastrofou, pro jiné požehnáním. Dovedete si ale představit lepší Evropu bez EU? Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu mluví?
Rovnoprávnou spolupráci, společenství evropských států, nezpochybňuji. Špatná pozice je buď současná EU, nebo nic, nebo jen Rusko. Stále tady může být a bude Evropský hospodářský prostor, v rámci kterého by zůstal smluvně zachován volný pohyb pracovních sil, kapitálu i služeb. Stále máme možnost spolupracovat na úrovni suverénních států, a to také chceme. Termín „kořist Ruska“ zavání jiným termínem, vyrve nás Rusko z tlamy USA? Asi bychom měli přestat uvažovat, kdo je čí kořistí, ale naopak zda naší kořistí bude třeba výhodná spolupráce s Ruskem a USA. Nedělám si iluze o Benešově doktríně mostu mezi Východem a Západem, ale ČR může a měla by být standardní suverénní zemí, která spolupracuje se všemi státy, se kterými to má smysl. Příklady Rakouska nebo Finska například ukazují, že není třeba být v agresivním vojenském bloku, který tlačí zájmy jedné velmoci.
Evropští lídři se na summitu dohodli s britským premiérem Cameronem, který doporučil Britům hlasovat v referendu pro setrvání v EU. Reakce uvnitř konzervativní strany na dohodu jsou velmi nepříznivé, například vlivný londýnský primátor Boris Johnson bude pro vystoupení a stejně tak i někteří Cameronovi ministři. Udělal David Cameron dobře, když se rozhodl kopat za Unii?
Za pozornost stojí spíš, jak se rozhodl Cameron kopat. Tedy, slíbil Britům, že uskuteční referendum, a zároveň spolu s tím žádal a zčásti prosadil změny fungování EU ve prospěch Britů. To je dobrá politika. V ostrém kontrastu s tím, co předvádí česká vláda, kdy premiér Sobotka jejím jménem veřejně řekl, že nikdy žádné referendum občanům v ČR nedovolí. To je skutečně otřesný přístup.
Tzv. Brexit by podle mnohých znamenal katastrofu pro EU. Souhlasíte s výrokem Bohuslava Sobotky, že pokud Británie odejde, v Evropě zažijeme vzrůst nacionalismu a de facto rozpad EU? Jiní komentátoři tvrdí, že Brexit v souvislosti s dalšími krizemi může ohrozit nejen další budoucnost EU, ale i její bezpečnost a transatlantické spojenecké vazby. Co k tomu říci?
Hrozící Brexit už alespoň trochu změnil fungování EU. Z mého pohledu je největší katastrofou setrvání na současném byrokratickém diktátorskému modelu, zcela odtrženém od reality. Svou budoucnost dnes ohrožuje především sama EU tím, že se brání změně. Nebo přesněji návratu k původní myšlence spojenectví suverénních národních států.
Psali jsme:
Slovenský premiér Robert Fico řekl pro PL, že nás kvůli migraci čeká neuvěřitelně těžký rok, a naznačil, že důvody, proč EU jedná tak pomalu, mohou být různé, třeba i to, že některé státy Unie podporují občanskou válku v Sýrii atd. Jaké motivy lze vidět za neakceschopností prosadit razantní řešení?
Je to vliv USA. Jednoznačně. A také osobní prospěch a sobecké ambice vládnoucích politiků. Většina evropských zemí i Evropanů nemá důvod destabilizovat svět. EU nemá nikde vojenské základny ani vojenský zájem. Evropa v důsledku na všechny vojenské akce jen tvrdě doplácí. Náš zájem je mír a prosperita Afriky a Středního východu.
„Náš muž v NATO“, generál Petr Pavel, označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát. NATO přisouvá vojska k ruskému území, z Pobaltí, z Polska i odjinud slýcháme, že Rusko je i nadále hrozbou pro Evropu. Je tomu tak? Berete vážně odhady tvrdící, že při obsazení Pobaltí by NATO nestihlo reagovat? Či spíše hrozbu „hybridní“ války proti EU spočívající v podpoře stran a politických názorů obecně usilujících o rozpad a příklon jejích členských zemí k Rusku?
Co na to odpovědět? Islámský stát vyhlásil oficiálně válku evropským zemím, jsme s ním ve válečném stavu. Rusko donekonečna vyhlašuje spojenectví s námi.
Na rozdíl od islamistů není a nebude nikdy cílem Ruska ovládnout Evropu. Řekl bych naopak, že Rusko chce být součástí Evropy. Je na nás, jestli ho budeme ostrakizovat a vydělovat, nebo spolupracovat.
Pobaltí přece není skutečný problém, ano, USA jsou tak jako v minulosti schopné obsadit Mexiko, Guatemalu nebo jiné země. Na rozdíl od současného Ruska dokazují, že to umějí. Uniká mi jediný důvod, proč by Rusko kvůli Pobaltí rozpoutalo světovou jadernou válku. V tuhle dobu kontinuálně vede prezident Putin střízlivou obrannou politiku. Jeho země je obklíčená základnami USA a Rusko je cílem kampaní v celé Evropě jako nepřítel, zatímco Rusové nabízejí spolupráci. Tohle mi nepřipadá jako agresivní politika Ruska, ale jako příprava na preventivní válku proti Rusku.
Dovolte mi v této souvislosti pár aktuálních čísel. USA má 54,4 % celkového podílu ze zisku na zbraních vyvezených do světa, Velká Británie 10,4 % a Rusko na třetím místě pouze 10,2 %. Ostatní země se pohybují hluboce pod 10 %.
Největší zbrojařskou firmou světa je americká Lockheed Martin. Její roční tržby činí celkem 37 miliard dolarů, tedy 925 miliard korun, a zaměstnává 140 tisíc lidí. Na druhém místě je další americká firma, Boeing, s tržbami 28 miliard dolarů, která zaměstnává 163 tisíc lidí, a třetí je britský BAE Systems s roční tržbou 26 miliard dolarů.
Ptám se tedy: „Kdo je ten největší prodejce zbraní na celém světě? A kdo má tedy největší zájem na tom, aby byly neustále rozdmýchávány konflikty po celé planetě?
Vím, že to bude pro mnohé neinformované čtenáře nepříjemné procitnutí ze snu…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
