Vyslýchal zločince, teď se bude vyptávat Chovance a Ištvana. Poslanec Ondráček nám prozradil, co očekává od vyšetřovací komise k policejní reorganizaci

Hovořili jsme spolu naposledy ve chvíli, kdy jen pár dní byla veřejnosti známa informace o tom, že se v policii uskuteční nějaká reorganizace a že kvůli tomu chce odejít tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Tehdy jste hovořil o tom, že není tak úplně špatná myšlenka sloučit ÚOOZ a ÚOKFK... Změnilo se něco od té doby ve vnímání této věci pro vás osobně, když teď víme, že vše bude šetřit sněmovní vyšetřovací komise?

Kauza má přirozený vývoj v kurzu, jenž ustanovil policejní prezidium a ministerstvo vnitra, což znamená, že fakticky dojde ke sloučení Útvaru pro boj s organizovaným zločinem (ÚOOZ) a protikorupční policie (ÚOKFK) a vzniku Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která už má i nového ředitele. Včera jsme se dokonce dozvěděli, že náměstci nové centrály budou dosavadní ředitelé jmenovaných dvou útvarů, tedy Jaroslav Vild a Milan Komárek, který nahradil Roberta Šlachtu, jenž rezignoval a odešel do civilu. Takže ten vývoj je přesně podle scénáře, který zveřejnilo Policejní prezidium. Co se týká těch dalších věcí, sněmovní vyšetřovací komise má objasnit nebo se má snažit zjistit, zda reorganizace policie byla nutná, zda nebyla uspěchaná a jakou úlohu v tom hraje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Komise se zatím sešla jednou a fakticky pracovat začne na konci měsíce.

Jako bývalý vyšetřovatel máte jisté povědomí o tom, jak se některé kauzy obtížně objasňují. Podle vašeho soudu – bylo ustanovení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny v této věci dobrým krokem?

Určitě to povede ke zklidnění situace, která byla rozvířena po ohlášení sloučení dvou policejních útvarů, alespoň v politické rovině. A dojde i o přenesení diskuse o změnách v policii tam, kam patří, tedy z pléna sněmovny do výboru pro bezpečnost, v tomto případě do vyšetřovací komise. V komisi jsou zastoupeny všechny politické subjekty, a tak nikdo nezůstane stranou od informací. Podle mne teď budou moci poslanci v komisi pracovat ve větším klidu, což může nakonec přispět k objasnění celé situace.

Jenže jak už jste řekl – komise se sejde koncem července, další zasedání se dá předpokládat až v srpnu, kdy ovšem ti, které si pozvete, mohou být na dovolených. Nemůže se kvůli tomu vyšetřování táhnout až tak, že poprask kolem této situace pomalu utichne a už nebude pro média tak atraktivní jako byla na počátku?

Ta komise má určité vymezení, chcete-li zadání, a má i termín, dokdy má předložit zprávu, což je do konce října tohoto roku. Komise ovšem může začít fakticky pracovat, až budou splněny některé důležité věci pro její chod. Napřed musela být komise ustanovena, pak bylo vytvořeno nějaké odborné zázemí, sešli jsme se, ustanovili jsme si nějaký okruh osob, které chceme slyšet, a také jsme si zažádali o podkladové materiály pro to, abychom mohli s lidmi, s nimiž chceme hovořit, fundovaně diskutovat. To ale nějakou dobu trvá, a jak jste naznačila, je navíc doba dovolených, takže i to může protahovat čas. Ovšem nemyslím si, že ta věc po čase úplně vyšumí.

Komise požádala údajně o to, aby osoby, které si pozvala na kobereček, byly zbaveny mlčenlivosti. I přesto předpokládáte, že se něco faktického opravdu dozvíte?

Já osobně nevím, co chtěli páni plukovníci Šlachta a Komárek (šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, pozn. red.) před poslanci z bezpečnostního výboru říci. Oni chtěli vypovídat před výborem a já nevím, co chtěli prozradit, o čem chtěli hovořit. Takže osobně předpokládám, že se dozvíme to, co měli páni plukovníci a státní zástupci na srdci. To jsou informace, které budou i pro mne nové. Osobně informace z veřejného prostoru nemohu považovat za fakta.

Vy osobně máte třeba zkušenosti z vyšetřovací komise, která měla prověřit postup policie v kauze Opencard, já mám zase jako novinářka zkušenosti kolem šetření v kauze kolem privatizace petrochemické společnosti Unipetrol (cílem komise bylo objasnit roli české vlády a soukromých subjektů v privatizaci petrochemické společnosti Unipetrol) a kolem Diag Human. Zatímco výslechy komise k Diag Human byly neveřejné, výslechy kolem Unipetrolu byly sice veřejné, ovšem co si vzpomínám, tak třeba pozvaní expremiéři Stanislav Gross a Vladimír Špidla si už na nic „nevzpomínali“. Nebojíte se této „zapomnětlivosti“? Jistě se budete tázat na konkrétní věci kolem spisů, kolem šetření kauz...

To je nesrovnatelně něco jiného. Nevěřím, že by někdo z těch, které chceme slyšet, měl tak krátkou paměť. Ty komise, které vy zmiňujete, většinou pracovaly až ex post, daleko po skutcích, a tam samozřejmě uběhlo řádově několik let. Tady je to ale jen několik týdnů, takže nepředpokládám, že by někdo řekl, že si nepamatuje události, které se staly na konci května či na začátku června.

Tomu rozumím. Ale přece jen může dojít k situaci, kdy nebudou chtít někteří lidé vypovídat, ovšem neřeknou přímo, že si nevzpomínají, a proto budou kličkovat a budou se chtít všelijak vyhýbat jednoznačné odpovědi. Komise k šetření privatizace Unipetrolu tam třeba měla k ruce policejního vyšetřovatele, který si s tím dokázal poradit. Nebudete i vy v komisi mít podobný nástroj k tomu, jak se dopátrat pravdy?

Osoba, která u této komise bude podávat vysvětlení nebo výpověď, je ale povinna uvádět věci stejně, jako je tomu u trestního řízení. Pokud ale někdo nechce některé informace uvést, tak k nim můžete dojít systémem kladených otázek, které pokládáte jednotlivým osobám, jež vypovídají. Ovšem máte pravdu, že neexistuje způsob, jak někoho donutit k tomu, aby některou informaci uvedl. Neděláme tady výslechy jako americká CIA nebo něco takového.

Ovšem já jsem se setkala s tím, že zprávy ze šetření poslanecké komise mohou být utajené, a dokonce kvůli ukolébání novinářské veřejnosti může vzniknout i prozatímní závěrečná zpráva, podobně jako tomu bylo v kauze Diag Human. Tehdy se k některým „tajným materiálům“ ani novináři nedostali. Budou v případě této nové komise média informována o všem? Respektive nemůže se nakonec stát, že celková závěrečná zpráva komise bude tajná?

Na to je těžké v této fázi odpovědět, protože jednání komise bude neveřejné. Tak se komise domluvila, protože v podstatě neví, jaké informace se může dozvědět. Je nyní těžké předjímat, co se komise dozví a poté jaký bude její výstup už vzhledem k tomu, že jde o šetření informací kolem tzv. živých kauz, kde by mohlo dojít k ohrožení případného trestního řízení. Teď nevíme, zda informace, které se dozvíme, budou natolik důležité pro případné trestní řízení anebo pro cokoliv jiného, takže zůstanou v režimu utajení, anebo to budou informace, které se mohou dostat do veřejného prostoru. O všem rozhodne komise jako taková až v samotném závěru svého šetření. Určitě by nebylo dobré, už z taktického hlediska, poskytovat informace, co kdo před komisí vypovídal.

Jinými slovy se může stát, že závěrečná zpráva anebo část závěrečné zprávy budou v režimu utajení?

To se samozřejmě stát může, stejně jako se může stát, že celá zpráva bude veřejná. To nelze předjímat, neboť jak už jsem zmínil, nevíte, jaké informace se dozvíte.

Šéfem Národní centrály boje proti organizovanému zločinu bude od srpna Michal Mazánek, který prý byl jediným zájemcem o novou funkci, na kterou vedení policie vyhlásilo nabídkové řízení. Nepřekvapila vás ta rychlost, s jakým bylo ono řízení na šéfa nového superútvaru uzavřeno?

Pan plukovník Mazánek pracoval na celorepublikovém Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV) a jeho jméno bylo zmiňováno hned na začátku, když se začalo hovořit o té policejní reformě. Můžeme se proto domnívat, že to s ním bylo už dopředu dojednané. Vzhledem ke znalosti obsazování služebních míst mě proto jmenování plk. Mazánka nijak nepřekvapilo.

Takže před měsícem, když se veřejnost dozvěděla o nějaké reorganizaci, bylo již rozhodnuto a vědělo se, že ten nový superútvar povede právě Michal Mazánek?

Jeho jméno padlo bezprostředně poté, když se začalo poprvé hovořit o reorganizaci. A tím, že bylo nakonec zveřejněno i v médiích s tím, že je to opravdu on, kdo bude dosazen do této funkce, se potvrdilo jenom to, o čem se zákulisně do té doby pouze spekulovalo. Takže mne jeho jmenování opravdu nepřekvapilo. Navíc okruh osob, které se o post mohly ucházet, byl vzhledem k platové třídě velice úzký.

Už je známý „jízdní řád“ komise, tedy to, že si chcete pozvat kromě Roberta Šlachty a policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho i Jiří Komárka, vrchního státního zástupce Ivo Ištvana a jeho náměstka Pavla Komára, vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a také ministry Milana Chovance a Andreje Babiše. Domníváte se, že se všichni před komisi dostaví bez vytáček?

Bude období letních prázdnin, takže se může stát, že se někdo omluví, třeba kvůli již dlouho plánované dovolené. To je ale omluvitelné a nejinak je tomu i v běžném trestním řízení. Takže to nevidím jako snahu vyhýbat se a ani nepředpokládám, že by se některá z těch třinácti osob, které chce v prvním kole komise slyšet, plánovaně vyhýbala...

Promiňte, že vás přerušuji, ale musím opět upozornit na vyšetřovací komisi kolem Diag Human, kde se některé osoby tak dlouho vyhýbaly výslechu před komisí, až nakonec poslance unavilo je zvát stále dokola, takže nakonec ti lidé před komisi nikdy nepředstoupili. A to přitom někteří z nich stáli u zrodu celé kauzy Diag Human! Jenom spekuluji – ale má komise nějaký nástroj k tomu, aby lidi, které vyslechnout opravdu chce, donutila přijít?

Musíte vzít v úvahu, že okruh osob, o nichž se zmiňujete, byl kolem tehdejší vyšetřovací komise úplně jiný nežli okruh osob, o kterých se bavíme teď. Tehdy to byly civilní osoby z podnikatelského prostoru, ovšem tady hovoříme o policejních důstojnících na vysokých policejních postech, o státních zástupcích, jde tedy o zaměstnance státu a také o politiky. Takže nepředpokládám, že by se některý z nich choval tak, jak naznačujete.

Můžete vyloučit, že někteří zástupci politických stran v komisi nebudou bránit tomu, aby něco závadného mohlo prosáknout ven? Že si nebudete – lidově řečeno – házet navzájem klacky pod nohy a že se nestane, aby někdo řekl, že se na tohle tázat prostě nebudete?

Komise je kolektivní orgán, a pokud by se stalo, že někdo bude chtít v komisi někomu stranit a nebude chtít, aby byla nějaká otázka položena, tak je na jiném členu komise, aby tak učinil. Proto jsme tam zástupci všech politických stran a hnutí.

Takže ani ministr vnitra Milan Chovanec nemůže komisi někam zatlačit s tím, že by chtěl celou situaci kolem reorganizace dostat někam do ztracena?

Byl jsem vyšetřovatel, takže samozřejmě vím, že každý, kdo předstupuje před vyšetřující orgán, tam přichází s nějakým úmyslem. Ovšem je na schopnosti vyšetřovacího orgánu, jestli informaci, kterou potřebuje, umí získat. Pan ministr Chovanec není v postavení žádného obviněného, a nemá tak důvod něco skrývat či tajit, takže zcela jistě poskytne informaci o tom, jak se reorganizace policie připravovala a jaké informace on dostal od policejního prezidia. A on v celém soukolí v rámci zákona pouze schvaluje reformu jako takovou, v kompetenci ji má totiž vedení policie.

Komise již zasedala toto pondělí – můžete prozradit, zda tam nedošlo k nějakému rozkolu, zda se tam někdo o něco s někým nepohádal?

Každý ze členů komise má nějaké představy, co chce zjistit, čeho chce dosáhnout. Ty jsme si sdělili a ne každému vše prošlo. Jsme však kolektivní orgán a výsledkem pondělního jednání je sdělený okruh osob, které budou slyšeny, a to, že komise bude jednat neveřejně. Není smyslem se hádat, ale hledat řešení ke splnění zadání.