Do boje o Hrad vpadl Mirek Topolánek. Okamžitě začaly klesat sázkové indexy dalších kandidátů, Michal Horáček se propadl v měření pravděpodobnosti vítězství již pod něj. Topolánek je nyní dle sázkových kanceláří na 3. místě. Má šanci uspět? Co soudíte o něm jakožto osobě, o jeho politické historii? Pomůže Miloši Zemanovi tím, že zastíní dlouhodobě se propadajícího Jiřího Drahoše, o kterém i „kavárna“ tvrdí, že je „želé II“? Nebo je nutné se bát toho, kdo „Topola“ do boje vyslal?
Co říkáte na to, že ČSSD vyloučila Jakuba Patočku?Anketa
Topolánek je autentickou protiváhou Zemana, resp. paktu Babiš–Zeman a byl „nasazen“ v okamžiku, kdy se Drahoš jeví jako nedostatečný „antizeman“. Mirek Topolánek patří na českou politickou scénu ne méně než Andrej Babiš. A ten nám svým volebním výsledkem ukázal, že po těchto „prokorporátních politicích“ je mezi voliči poptávka. Topolánek může být oslabením Zemana v prvním kole. A pokud Zeman nevyhraje hned v prvním kole, nevyhraje vůbec, neboť ve druhém kole budou všichni společně volit „antizemana“, tzn. Zemanova protikandidáta. Ostatně stejným způsobem prohrál i Schwarzenberg minulé volby.
Jak hodnotit poslední politickou produkci Miloše Zemana? Srší bonmoty, dělá si legraci z novinářů i svého zdraví... Je v kondici vyhrát prezidentské volby? A bylo by to dobře s ohledem na jeho způsob řešení povolební situace?
Sbližování Zemana s Babišem Zemanovi nepomáhá. Zeman je ale bez podpory vlastní strany, proto potřebuje s Babišem handlovat vzájemnou loajalitu. Ke zdravotnímu stavu prezidenta se vyjadřovat nebudu, neboť v koutku duše jsem se utěšoval, že za jeho abnormálním psychomotorickým chováním jsou snad jakési zdravotní neduhy, kterými jsem prezidentovo chování omlouval. Je-li tedy plně zdráv a jeho kondice je pouze znakem jeho věku, měl by sám zvážit hranici státnické důstojnosti a podle toho vystupovat na veřejnosti. Povalováním se po řečnickém pultu zbytečně devalvuje váhu svých politických myšlenek.
Komunisté „vyměkli“ a začínají uvažovat o toleranci vlády Andreje Babiše. Okamura se tváří zásadově, nicméně Babiš mu skládá jeden kompromis za druhým. V ČSSD dle informací z tisku též pomalu zraje varianta spolupráce s Babišem. Senátor Pirátů Libor Michálek také vybízí k podmíněné spolupráci s ANO. Petr Pithart říká, že „raději ve vládě s Babišem než zcela mimo“. Jak to nakonec asi celé dopadne? Kdo podlehne a za co? Bude hrát roli úvaha, že by Babiš mohl všechny ostatní zbavit všeho vlivu na státní podniky a státní správu, tudíž oni „zmoudří“?
Andrej Babiš je ultrapragmatik. On udělá jen to, co je nutné udělat pro dosažení jím vytyčeného cíle, přičemž cíl zná pouze on sám. Poprvé od sametu někdo jedná s komunisty a ti si to dostatečně užívají. Okamura coby antimigrační hysterka je nadržený na realizaci svých protiústavních nesmyslů a businessman a nepolitik Babiš je pro něj ideálním partnerem. No a o nekonzistentnosti Pithartových názorů už asi bylo napsáno úplně všechno.
Mimo ODS a SPD je pro všechny nutné, aby byla jakákoliv vláda a nebyly předčasné volby, které by byly hrobem pro TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Naopak Fiala a Okamura by v předčasných volbách zřejmě získali více než nyní.
Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“ nebo „na Západ“. Příznivci EU se děsí referenda, které by dle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v EU, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. A Okamurova SPD, jejíž většina poslanců se pozitivně dívá na Putina, nejspíše obsadí funkci šéfa bezpečnostního výboru Sněmovny. Jak se na obě záležitosti díváte?
Začlenění Východ/Západ už nehraje roli. Nejsilnějším tématem je bezpečnost a investice. Pokud se otevřou nové východní trhy, a naopak západní trhy budou pod tíhou regulací skomírat, není v tom nic špatného. Potřebujeme produkovat a vyvážet. Stejně tak otázka bezpečnostní spolupráce je věcí řešení situace v regionu, ne tupým plněním tzv. aliančních závazků. Pokud země V4 dokáží společně lépe zabezpečit region než generalita NATO, která má jiné zájmové priority, nechť se tedy v této spolupráci orientujeme na středovýchod Evropy.
Byl to také Okamura, kdo nedávno vyzval ke změně statusu veřejnoprávních České televize a Českého rozhlasu. Je pravdou, že zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Zemanova kancelář si na ni stěžuje často. Kritizován je i např. výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci ČT a rozhlasu? Je třeba přistupovat ke změnám?
Je nutné si připomenut celou politickou dráhu pana Okamury a nekritizovat jej. On nemá „chyby“. Vše, co dělá, jsou jeho přirozené „vlastnosti“, které jej sbližují s jeho voliči. Ve chvíli, kdy Okamura přestane vykřikovat svá líbivá, ale populistická hesla, bude pro své voliče neviditelný. Minulé volby to byli Romové, tyto volby to jsou migranti a v příštích volbách to mohou být Marťani. Okamura prostě démonizuje hrozby a sám sebe vyzdvihuje jako okamžitého řešitele. A voliči mu to věří bez ohledu na to, že by to mnohdy bylo protiústavní.
Psali jsme:
Zeman jede do Ruska, s ním chce jet i rekordně velká delegace podnikatelů. I odpůrci Putina přiznávají, že Rusku se ekonomicky daří, navzdory sankcím. Jak s odstupem hodnotit to, jak naše politika, ale zejména EU jako celek zareagovala na události na Ukrajině z roku 2014? A jak dál s Ruskem, když už budeme mít novou vládu?
Konflikt na Ukrajině byl uměle vytvořený. Dnes to už připouští i EU. Obamova administrativa se snažila konfliktem na Ukrajině vrazit klín mezi EU a Rusko, čímž by urychlila vlastní plány na surovinové a energetické dodávky do EU, na nesmyslné terminály na přečerpávání zkapalněného plynu atd. Jsou to především globální politické zájmy.
Rusko je tradičním obchodním partnerem EU. Např. ruské zbraňové systémy by nikdy nebyly tak dokonalé bez německé a francouzské elektroniky atd. Obchodovat s Ruskem je tedy nutné, ale ve smyslu volného a transparentního obchodního partnerství. Už žádné bratrské svazky.
Pokud jde o odchod z EU, dle ekonomů bychom hned ztratili 400 tisíc pracovních míst, jiné odhady mluví o tom, že bychom zchudli o třetinu. Exposlanec KDU-ČSL Ivan Gabal navíc tvrdí, že bychom museli vracet miliardy evropských dotací, které jsme již využili. Zastánci „czexitu“ nicméně tvrdí, že bychom mohli zůstat na evropském trhu v rámci EFTA, a to zcela automaticky. Jak se na to celé dívat?
Jsem euroskeptik, v referendu jsem byl proti vstupu ČR do EU, ale za stávající situace jsem proti unáhleným krokům bez alternativy. Naše politická reprezentace musí intenzivně jednat o jiné politicko-hospodářské alianci, než je EU, a teprve následně řešit případný odchod ČR z EU. Česko nemůže zůstat obchodně a celně izolované uprostřed EU. Chceme li odejít, pak pouze v novém paktu např. V4+Rakousko. Z tohoto důvodu ani téma, zda vyhlásit či nevyhlásit referendum o setrvání ČR v EU, ještě není aktuální. Referendum určitě ano, ale až za několik let, až bude předjednaná alternativa k EU.
Západní svět je ohromen vlnou nařčení ze sexuálního obtěžování. Jde zejména o umělecké kruhy. Bylo odhaleno bolavé místo naší civilizace, nebo jde o nafouklou věc?
Nechci bagatelizovat sexuální skandály v uměleckých kruzích USA, ale připadá mi, že určité společenské a umělecké kruhy žijí „na úkor“ slavných. Tuto mediální tryznu si dostatečně užil už Michael Jackson díky nenasytným rodičům dětí, které s Jacksonem vystupovaly. Večírky k umělcům patří stejně jako srdečné chování, obejmutí, přátelské políbení či otevření dveří dámě. Míru „harašení“ nechť posoudí soudy, každopádně skutečné sexuální útoky, které si zaslouží mediální pozornost, se odehrávají v táborech ilegálních migrantů v západní Evropě, ne na hollywoodských večírcích. Tam se bezesporu všichni předhánějí, čím, jak a koho zaujmout.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
