Co si myslíte o summitu Trump–Putin? Trump hned další den začal couvat a obrátil své vyjádření ohledně ne/zasahování Ruska do voleb v USA. Je to pro Trumpa trapas, nebo jak uvedla Tereza Spencerová, je to tak okaté, že si Trump spíš z bažiny dělá legraci?
Jde o událost mimořádného významu. Už tím, že se vůbec sešli. Trumpovi odpůrci – tedy většina amerického establishmentu – se do poslední chvíle snažili Trumpa od odletu do Helsinek odradit. Proto tři dny před summitem obvinily orgány, vyšetřující údajné spolčení Trumpova volebního štábu s Kremlem, 12 příslušníků ruské vojenské zpravodajské služby, že zasahovali do průběhu volební kampaně. Na první pohled je přitom zřejmé, že toto obvinění má ryze politický a propagandistický charakter, že nikdy nic vyšetřeno nebude. Nebo si snad umíte představit, že Rusko vydá své oficíry přes velkou louži k trestnímu stíhání?
Fotogalerie: - Orgány na prodej
Jak hodnotíte svou osobní ekonomickou situaci?Anketa
O vině a nevině by přeci měl rozhodovat nezávislý soud, nikoli američtí prokurátoři či média. Z Trumpových „já to tak nemyslel“ bych si zas tak velkou hlavu nedělal. Jednak je opravdu možné, že ve svých myšlenkových piruetách záměrně přestřeluje, aby bylo na první pohled patrné, že k nim byl vnějšími okolnostmi donucen, důležitější však je jiný aspekt věci. Co bylo jednou veřejně vysloveno, již nikdy nelze vzít zcela zpět. Natož zničit ozvěnu, kterou tato slova vyvolala.
Trump a Putin spolu jednali přes dvě hodiny jen s tlumočníky. Myslíte si, že se mohli na něčem tajném, co nesdělili, dohodnout? Trump pozval Putina do USA. The Washington Post napsal, že američtí vládní činitelé se stále marně snaží zjistit, co šéf Bílého domu vlastně v Helsinkách dohodl. To podle deníku dokládá i fakt, že mluvčí ministerstva obrany USA není schopen odpovědět na dotazy novinářů, jaký dopad může schůzka mít na americkou armádu. Sám Trump ve čtvrtek na Twitteru média obvinil z vyvolávání války. „Prolhaná média zoufale usilují o konfrontaci s Ruskem, dokonce takovou, která může vést k válce. Činí bezohledný nátlak a nenávidí skutečnost, že pravděpodobně budu mít dobré vztahy s Putinem,“ napsal. Může to být Trumpova taktika, že řadu věcí ohledně dohody s Putinem udržuje v tajnosti, aby mu je deep state a neokoni nepotratili ještě před narozením?
O čem spolu Trump s Putinem ony dvě hodiny jednali, pochopitelně spekulovat nebudu. Právě z této nejistoty jsou Trumpovi odpůrci na prášky. Že by důkaz spolčení Putina s americkým farmaceutickým průmyslem? O míře paniky svědčí to, že demokratičtí kongresmani podnikají kroky k tomu, aby přinutili tlumočníka, který byl rozhovoru mezi oběma státníky přítomen, pod trestem sankcí vyzradit, o čem si tam ti spiklenci vlastně špitali! Velikost a moc „stínového státu“ v USA činí manévrovací prostor pro prezidenta značně omezený.
Chce-li Trump jednat v určitých situacích relativně svobodně, musí hledat cesty, jak své plány držet do poslední chvíle v utajení. K tomu ostatně slouží i jeho za normálních okolností poněkud ztřeštěná „twitterová politika“. Občas sice něco jen tak plácne, většinou se však jedná o zcela zásadní sdělení, na které musí ostatní reagovat. Takto agendu nastoluje on, nikoli jeho protivníci. To, že za stávající situace, kdy mediální mainstream nemluví o ničem jiném než o Trumpově „vlastizradě“, si zatvítuje, jak se těší na další jednání s Putinem, třeba už letos na podzim, je jen další známkou toho, že globální bažiny tohoto excentrického „vůdce svobodného světa“ dosud zcela nepohltily.
Spencerová taky varovala, že summit by naopak mohl přinést opak toho, co se na první pohled jevilo. Deep state by mohl v reakci ještě usilovněji pracovat na rozpoutání konfliktu…
Souhlasím, už jsem o tom ostatně psal jinde. Každá akce vyvolává reakci. Myslet si, že všechny ty bažinaté potvory nad tím vším po pár dnech jen mávnou rukou a budou se věnovat něčemu jinému, co s Trumpem nesouvisí, není určitě namístě. Právě nyní sbírají síly k odvetnému úderu. Kdy se tak stane a jak bude vypadat, nevíme, ale že přijde, tím si můžeme být jisti. Jestli to povede k válce? Nevím, ale předem vyloučit nelze nic. Možná se ale spokojí jen tím, že zaútočí na nějaké Trumpovo zvláště citlivé místo. Vzhledem k jeho předchozímu bujarému životu by nebylo žádným překvapením, kdyby měl pár nepříjemných kostlivců ve skříni.
Psali jsme:
Putin dle Bloombergu navrhl Trumpovi, že by na Donbase mohlo proběhnout referendum. Je podle vás pravděpodobné, že by Trump po Krymu dopustil ještě ztrátu Donbasu, nebo je mu Ukrajina ukradená?
Opět záleží na tom, kdo bude silnější – zda stínový stát, který si přeje konfrontaci s Ruskem, nebo Donald Trump. Samotný Trump by nejspíš neměl s referendem na Donbase zas až takový problém. Prostě by to jen, jak je ze svého života zvyklý, vyhandloval za něco, co by pro změnu potřeboval on.
Oba státníci se shodli na svých dobrých vztazích s Izraelem a mluvili i o kooperaci v Sýrii. Není spíše pravděpodobné, že proběhla nějaká debata o Sýrii, že třeba když se stáhne Írán, Izrael nebude podporovat útoky proti Asadovi?
Ano, tomuto scénáři odpovídají poslední kroky všech důležitých aktérů na syrském válečném poli. Jedno je však jisté – původní americko-izraelsko-saúdský plán na teritoriální rozbití Sýrie a následný transport ropy či zkapalněného plynu přes tímto triumvirátem kontrolované území, je v troskách.
Když už jste zmínil Izrael: zdejší parlament přijal zákon, který zemi definuje jako výlučně židovský stát. Arabština už není oficiálním jazykem, zakládání židovských osad zákon označuje za národní zájem a hlavním městem stanoví Jeruzalém. Skoro by se chtělo zvolat – Nic než národ! To, za co se v našich liberálně demokratických poměrech chodí takřka do vězení, je ve „výspě liberální demokracie na Blízkém východě“ nyní zákonem. Čert aby se v tom vyznal.
Vláda amerického prezidenta Trumpa v úterý zveřejnila zhruba 200stránkový seznam čínských výrobků, na které by mohla v budoucnu uvalit 10procentní dovozní clo. Souhrnná hodnota zboží je 200 miliard dolarů. Celkově by opatření Trumpovy administrativy zasáhlo 40 procent ročního dovozu z Číny. Stejně tak přibývají další vzájemná cla mezi USA a EU. Rozhoří se obchodní válka? Může to přerýsovat paradigma globalizace a přinést rozpad na regionální trhy?
Velmi zajímavá otázka. Nejsem ekonom, takže moje stanovisko berte s rezervou. Z hlediska politického a historického však soudím, že obchodní válka se většinou překlopí do války zbraní. A v tom spatřuji největší riziko současného vývoje. Kdyby výsledkem obchodních sporů byla nakonec jen regionalizace ekonomických procesů, bylo by to jistě skvělé. Globalisté však o takový výsledek nestojí. I proto se budou snažit Trumpa co nejdříve vyhodit všemi myslitelnými prostředky ze sedla.
Psali jsme:
Můžeme se dočkat nějaké větší transatlantické roztržky? Trump kritizuje evropské partnery z NATO kvůli nízkým výdajům na zbraně, kvůli Íránu, Nord streamu, máme tady uvedená cla…
Ta roztržka je již dávno realitou. Uvidíme, jak si povede duo Malmströmová–Juncker, až dorazí do Bílého domu k jednání o budoucích obchodních vztazích mezi EU a USA. Chytne-li Junckera zase ten ischias, mohlo by být i docela veselo.
Když Trumpa hodnotíme obecně, plní něco ze slibů, které slíbil voličům?
V oblasti domácí politiky zcela určitě. Pokud jde o politiku zahraniční, už to skoro vypadalo na ručník. Jenomže události právě uplynulých dvou týdnů situaci zásadním způsobem změnily. Uvidíme, k jakých reálným krokům bude mít nakonec sílu přistoupit, ale jeho poslední činy konečně začínají odpovídat jeho předvolební rétorice. Pán Bůh zaplať.
A jak to vypadá, pokud jde o morální otázky v rámci takzvané kulturní války? Vy jste upozornil na to, že americká ambasáda i letos u nás podporuje Prague Pride…
Donald Trump již svým osobním založením žádným vzorem konzervativních ctností není. Jeho voličská základna však na tradiční morální hodnoty slyší a on to dobře ví. Proto také většina soudců, které zatím jmenoval, jsou konzervativnějšího založení. Trump není žádným vyznavačem politické korektnosti, takže aktivní pokračování přechozí neomarxistické politiky jeho předchůdce naštěstí nehrozí.
Očekávat však od Trumpa rozhodný postoj vůči agendě LGBT asi není namístě. A to, zda jím jmenovaní velvyslanci se budou i nadále podílet na hodnotovém rozkládání hostitelských národů, ho také asi příliš nepálí. Akce D.O.S.T. se v příštích dnech obrátí na nového amerického velvyslance se žádostí, aby americká ambasáda odvolala svoji deklarovanou podporu homosexualistického Prague Pride. Jeho předchůdci s námi v minulých letech jednat odmítli, uvidíme, jak dopadneme tentokrát. Nedělám si žádné velké naděje, ale pokusit se o to musíme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
