Od některých pražských intelektuálů nedávno zaznělo v televizních debatách, že odbory jsou v České republice prakticky zbytečné, jelikož se naprosté většině lidí daří dost dobře, a že odboráři vyvolávají jen sociální napětí. Co k tomu vůbec říci? A myslíte si, že podobný názor, zcela odtržený od reality, zastávají dnes i někteří čeští politici, jež nevědí, jak to vypadá se životní úrovní v regionech mimo hlavní město?
Myslím si, že takový názor mohl zaznít jen od některých rádoby podnikatelů, kteří vůbec nevědí, jak to chodí v reálném životě. Politici, ať už ministři, senátoři nebo poslanci, to vidí jinak, protože často s námi jednají. Také svazy zaměstnavatelů si nás váží, i když čas od času s nimi máme určité rozpory při kolektivním vyjednávání. Je ale pravdou, že existují skupinky rádoby podnikatelů, kteří prohlašují, že odbory nepotřebují a že se bez nich obejdou. Setkal jsem se už i s takovými názory. Tito lidé by si mohli například uvědomit, že jim mnohdy můžeme ušetřit práci při vyjednávání se zaměstnanci, kterým poskytujeme i odborný informační servis.
Naopak bývalý odborářský předák Jaromír Dušek tvrdí, že odbory jsou v porovnání s cizinou u nás ještě dost laxní, protože i v Německu, kde jsou mzdy v průměru třikrát vyšší, se občas stávkuje na rozdíl od ČR. Co vy na to?
Určitým způsobem jsou odbory více zaměřeny na vyjednávání a stávky jsou až krajní nutností. I v OKD bylo několik stávkových pohotovostí včetně výstražných stávek. Vždy se nakonec našel kompromis a výsledkem bylo podepsání kolektivní smlouvy.
Levicoví a také někteří pravicoví ekonomové souhlasí s tím, že mzdy od finanční krize stouply v ČR, kromě u několika velkých prosperujících firem, jen nepatrně nebo vůbec. Jinými slovy dost českých podnikatelů za krizového období snížilo počty zaměstnanců i mzdy a na původní úroveň je nevrátilo na rozdíl od reality v okolních, středoevropských státech. Co s tím dělat? Odbory vyhlásily akci s názvem konec levné práce, co to bude konkrétně znamenat?
U většiny firem pravidelně stoupají mzdy. U některých více, u jiných méně. Kolektivní smlouva vyššího stupně zaručuje reálné mzdy a byla podepsána na sedm let. Je pravidelně vyhodnocována. V hornických podnicích se zvyšování mezd pohybuje v průměru kolem dvou až čtyř procent nad reálnou mzdu, a to hlavně proto, že tam pracují odbory. Ve větších společnostech je odborová organizovanost 60- až 90procentní. Vyhlášení konce levné práce by se mělo zaměřit zejména na kolektivním vyjednávání v podnicích. To znamená určit některý den a ve všech firmách připravit mítinky zaměstnanců, které by zorganizovaly závodní výbory. Jedině tlak na mzdy přímo ve firmách může mít naději na větší zvýšení mezd. To, že se sejdou odboroví funkcionáři v Praze, je sice výzva, ale nepřinese to žádané výsledky a stojí to hodně peněz. To je názor rady našeho odborového svazu.
Opravdu výbušná situace nastává nyní v Moravskoslezském kraji (MSK). Zástupci vlády i ministr průmyslu ve shodě prohlašují, že majitelům Ostravsko-karvinských dolů (OKD) nic nepřispějí, což lze pochopit při nedávném zveřejnění milionových platů od jednotlivých manažerů OKD. Nicméně stát nechce doly ani částečně znárodnit kvůli vysokým dluhům, jak to například navrhuje prezident Zeman nebo vedení MSK. V minulém týdnu už nechtělo vyfárat několik desítek horníků a kraji skutečně hrozí sociální bouře, protože noví majitelé, pokud skončí v konkurzu, nebudou mít peníze na vyplácení sociálního programu podle uzavřených smluv a možná ani na běžné odstupné. Jak tuto situaci vnímáte?
Velmi často jednáme s ministry o situaci v OKD a souhlasíme s jejich názorem. Vlastníci, kteří vytunelovali OKD a připravili společnost o desítky miliard korun, nemohou mít naši důvěru. Musejí vědět, že snaha o získání finančních prostředků od daňových poplatníků je marná. Na druhé straně jsme se zástupci vlády dohodnuti na dalším postupu, jak pomoci zaměstnancům. Hlavní naší snahou je, aby doly dále těžily uhlí a zaměstnanci za to brali pravidelnou měsíční mzdu. Se zástupci vlády jsou dohodnuty i krizové varianty pro případ, že OKD nebude mít finanční hotovost. Poslanecká sněmovna schválila předčasné důchody u horníků a jsme mile překvapeni, že ani jeden poslanec nebyl proti návrhu. Zákon schválilo 166 poslanců ze 176 přítomných. Je to známka toho, že poslanci si uvědomují závažnost možného vzniku obrovského kolapsu OKD, a tím velkého navýšení nezaměstnanosti zejména v okresu Karviná.
Domníváte se, že mají ministerstvo práce a sociálních věcí či MPO v případě rychlého uzavření některých šachet (hovoří se především o dolech Paskov, Lazy a Darkov) skutečně připravené „krizové varianty“, aby několik tisíc propuštěných zaměstnanců nezahltilo úřady práce v Moravskoslezském kraji?
Na krizovou situaci je vláda připravena, ale to neznamená, že zajistí v případě velkého propouštění všem zaměstnancům práci. Proto je dobré, že část horníků odejde do důchodu, pro část bude připravena rekvalifikace i s pomocí globalizačního fondu, část by zaměstnalo Diamo, další horníci by mohli po rekvalifikaci nastoupit do automobilového průmyslu. My však uděláme vše pro to, aby se pokud možno nemusely najednou propouštět tisíce zaměstnanců OKD, ale aby se dala přednost přirozeným odchodům, a pokud možno aby stát či soukromý vlastník pokračovali v těžbě v rámci určité regulace uvolňování pracovníků.
A jak by se mělo vůbec dále naložit s OKD? Údajně v polovině ze současně fungujících dolů je ještě zásoba uhlí asi na sedm let. Mělo by se někde v těžbě pokračovat, když cena této komodity je nyní dost nízká? Někteří ekonomové ale varují, že česká energetika je na uhlí stále dost závislá, a to dovážené z Polska je prý poměrně drahé…
Zásoby uhlí v ostravském regionu by se mohly těžit desítky let. Je otázka, za jakou cenu. V celé Evropě je těžba uhlí dotována státem různým způsobem. U nás je problémem to, že zprofanovaný vlastník OKD vytuneloval, přivlastnil si byty, desítky miliard použil na dividendy a odměny pro vlastníky a zadlužil firmu vysokými úvěry. Ani jeho nástupcům nemůže vláda dát finanční prostředky na další činnost. Zestátnění firmy by bylo určitě dobré, protože společnost OKD těží selektivně uhlí, a ne důsledně, a to právě kvůli nákladům. I těžba s podporou státu je levnější než obrovské finanční prostředky vložené do nezaměstnanosti. A to hlavně proto, že primární sféra zajišťuje i zaměstnání pro řadu návazných profesí.
V současné době probíhá také soudní řízení se soudními znalci a bývalými úředníky z Fondu národního majetku, kteří při privatizaci OKD podhodnotili Ostravsko-karvinské doly o několik miliard. Kapsu si pak „namastila“ jedna soukromá společnost a posléze i několik dalších. V privatizační kauze jsou podle deníku MF Dnes prý zainteresováni i blízcí spolupracovníci premiéra Sobotky. Myslíte si, že i tento fakt má vliv na řešení krize v ostravských dolech?
Celá privatizace OKD by se měla prošetřit, hlavně však i avizované informace o porušení povinnosti řádného hospodáře, možné daňové úniky a podobně. Zcela určitě se o hospodaření firmy budou zajímat akcionáři, když z ceny akcií přibližně za 600 korun nyní zůstalo okolo osmi haléřů. To jednoznačně svědčí o tunelování společnosti a určitě to není cenou uhlí, která byla v minulosti výrazně menší, a společnost vykazovala zisk v miliardách korun.
Při vyhodnocování osobností v oblasti podnikání za rok 2015 v ČR zařadila před nedávnem redakce známého deníku MF Dnes mezi ty nejúspěšnější i Zdeňka Bakalu. O čem to svědčí? Myslíte si, že u nás stále, i po divoké privatizaci z 90. let, si některé české elity považují jedince, kteří umějí vydělat peníze jakýmkoliv způsobem, i když to má pak negativní dopad na celou společnost?
Po roce 1990 nám bývalý premiér spolu s ministrem průmyslu říkali, že je jedno, jakým způsobem podnikatelé přijdou k majetku, oni pak budou zaměstnávat řadové zaměstnance a ekonomika půjde nahoru. Možná mají některé osobnosti stále stejný názor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
