Zahradil naznačil, jak chce měnit stranu. Padlo i jméno Klausova žáka, který má být novou hvězdou

Jaký program máte na sobotní „kongresovou“ půlnoc?

Dnes už jsem po volbách poněkud vyčerpán, takže ani moc neoslavuji. Myslím, že ani není moc co oslavovat, protože volby a moje zvolení je pro mě určitě úspěchem, na druhou stranu je to závazek a velká zodpovědnost, takže není nutné tady propadat nějakému bujarému veselí.

Když jste poslouchal projevy kandidátů na předsedu i vašeho protikandidáta na post 1. místopředsedy, bylo něco, co vás zaujalo a dalo by se pro ODS a její fungování využít?

Záležitosti našeho vnitřního fungování, jako je třeba počet členů výkonné rady nebo počet místopředsedů strany, to asi nikoho moc nezajímá. Jde spíš o to, aby ODS hodně rychle postavila tým lidí, kteří budou schopni jejím jménem hovořit o odborných otázkách. To tu musí být, speciálně pokud jde o ekonomickou expertizu, a musíme to umět postavit.

Když to nebudeme umět, nebudeme moci vládě oponovat, nebudeme bráni jako relevantní opoziční strana a tím si svoje postavení nijak nevylepšíme. To, co se stalo, byl první krok a teď musí následovat další.

Fotogalerie: 24. kongres ODS - 24. kongres ODS

Petr Fiala a Zbyněk Stanjura na 24, kongresu ODS

Povedete kandidátku do Evropského parlamentu a zdůraznil jste, že půjde o důležitou věc, neboť to budou první volby, které mohou signalizovat, zda v ODS dochází, nebo nedochází k restartu. Jaký by měl být realistický cíl, co byste považoval za přijatelný úspěch?

Určitě nedosáhneme na devět europoslanců, s tím je nutné se smířit. Na druhou stranu bych byl rád, abychom zůstali v evropské politice relevantní silou, a na to se váže určitá reprezentace v evropských strukturách.

Nebudu tady vytyčovat žádné konkrétní cifry nebo limit, na který bychom měli dosáhnout. Můžeme se dočkat i překvapení. Minulý týden ve Zlíně v prvním kole senátních voleb při třiadvacetiprocentní účasti náš kandidát postoupil do druhého kola s patnácti procenty hlasů (kandidát ODS Libor Lukáš nakonec v druhém kole doplňovacích voleb neuspěl, skončil druhý – pozn. red.). Vše bude dáno také volební účastí a teď nemá cenu spekulovat o tom, zda budou úspěchem tři, čtyři nebo víc europoslanců. Nějak to probereme na grémiu, zcela jistě.

Ti, kteří nesouhlasili s vaší kandidaturou do vedení, říkali, že je těžké být současně europoslancem a místopředsedou strany. Budete to všechno stíhat?

Ten argument znám, ale moc ho nepřijímám a nikdy jsem ho nepřijímal. Je to otázka organizace času, organizace práce. Všichni vědí, že my nesedíme 365 dní v Bruselu. Rozumím, že to moji oponenti proti mně použili. Kdybych byl v jejich situaci, udělal bych to taky, ale vždycky jsem se to snažil rozporovat. Není to podle mě relevantní argument.

Přemýšlel jste už o tom, jaké bude hlavní poselství do eurovoleb? Čím chcete nalákat voliče?

Realistickou politikou vůči Evropské unii. To je jediná možnost. My musíme dokázat, že stojíme někde mezi dvěma extrémy. Jedním extrémem je eurohujerství, to jsou vlastně všechny strany, které se rozplynuly v nadnárodních politických strukturách, tedy ČSSD, TOP 09, zelení, lidovci. Ti v evropské politice razí jedno a to samé. Druhý extrém je taková ta hodně silná negativní kritika evropské integrace, která prosazuje až naše vystoupení z EU. To určitě neprosazujeme a nemůže to být naše politika. Musíme se chovat rozumně a musíme umět vybalancovat naši pozici jako rozumnou mezi zmíněnými dvěma extrémy.

Neobáváte se toho, že by mohly v předvolební kampani evropská témata voliče nezajímat? Často i krajské a evropské volby vyjadřují nálady občanů na současnou domácí politickou situaci. Neměla by tam zaznít i témata, která nejsou čistě evropská?

To se možná stane, ale my musíme eurokampaň postavit na nějakém jasném vzkazu a ten vzkaz musí mít evropský rozměr neboli rozměr týkající se evropské politiky. Takovým rozměrem by mohla být otázka našeho vstupu či nevstupu do eurozóny a já se budu snažit prosazovat, aby tomu tak bylo.

Když jste mluvil o tom, že strana musí mít znalce ve všech oborech, i předseda Fiala říkal, že ODS vždy měla osobnost, která byla silná v ekonomice a mnohdy i odpůrci uznávali sílu ekonomického programu ODS. Vidíte nějakou osobnost, která by se měla stát mluvčím pro ekonomickou oblast?

Takové lidi v ODS určitě máme. Kdybych měl uvést za všechny jednoho, tak je jím třeba nový předseda středočeského regionu Jan Skopeček, který je ekonomickým expertem. Přednáší a je to člověk s blízkým vztahem k jednomu z našich bývalých předsedů (Václavu Klausovi – pozn. red.) a je to pravicově, liberálně ekonomicky zaměřený člověk, který takové názory velmi důsledně dokáže hájit. Třeba jeho osobu bych se pokusil vytáhnout do popředí.

Zmínil jste Václava Klause. Jaký by podle vás měl být vztah mezi ODS a jejích zakladatelem, bývalým prezidentem Klausem? Může dojít k obnovení spojenectví nejen v případě Klause, ale všech bývalých předsedů?

Až si strana sedne a nové vedení se nějak utřese, dojde čas i na to. Určitě na některém z příštích kongresů, alespoň podle mého názoru, by se objevit měli. Mám pocit, že tento kongres by to vzhledem k atmosféře, která tu panuje, rozhodilo. Trvám na tom, že kroky musí být učiněny z obou stran. Nemá cenu, abychom se my někde doprošovali.

O našich bývalých předsedech jsme ve všech možných ohledech hovořili vždycky dobře. Chápu, že Václav Klaus sice třeba nesouhlasí s tím, co ODS v posledních měsících dělala a jak se chovala, Petr Nečas se zase cítí být poškozen tím zásahem na Úřadu vlády. Jsem přesvědčen, že cestu si najdeme a bude to cesta oboustranná. Je to tak v každé slušné politické straně. Vzpomínám si na příkladu britské Konzervativní strany, když Margaret Thatcherová poté, co opustila spíše nedobrovolně funkci předsedy vlády Spojeného království, osm let se neukázala na výročním kongresu. Přijela až po osmi letech a jejich vztahy už byly v pořádku a mělo to normální průběh.

Klíčové budou volby komunální. Ač je to ještě relativně daleko, čím by si ODS měla alespoň udržet své pozice na radnicích?

Pakliže chceme, aby nás lidé brali vážně jako pravicovou stranu, musíme dokázat, že nejsme přisátí na veřejné rozpočty, že nejsme stranou, která upřednostňuje redistribuci, ale že jsme stranou, která upřednostňuje velmi striktní, ale velmi široký regulatorní rámec pro všechny možné aktivity. Týká se to i záležitostí spojených s komunální politikou.

Jasně bychom se měli odlišit od socialistů a podobných stran, které vysílají své zastupitele do komunální politiky proto, aby měli kontrolu nad veřejnými penězi a aby mohli přerozdělovat a uplácet tak de facto voliče. ODS musí zvolit opačný směr.