Názory na zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii jsou velmi rozdílné. Od těch, že vítězství Bašára Asada, kterého Rusko otevřeně podporuje, je jedinou záchranou před další imigrací do Evropy, izraelský brigádní generál Kahalani prohlásil, že by udržení Asada bylo lepší i pro Izrael, nicméně Spojené státy a Evropa zapojení Ruska považují za podporu diktátora, který zavinil konflikt v Sýrii. K jakému názoru se připojujete?
Rozdíly v chápání budou určitě u Spojených států a Ruska velké. Pramení to podle mne z geopolitické situace a z toho, jaké mají spojence a zájmy. Nejsem odborník na Blízký východ, ale každý rozumný člověk vidí, že spor na Blízkém východě má pozadí velmi silně náboženské, bojují proti sobě šíiti versus sunnité, a do toho se pletou ještě různé odnože těchto náboženských směrů. Spojené státy mají samozřejmě největšího spojence na Blízkém východě Saúdskou Arábii, to je vyloženě sunnitský stát, který velmi vehementně podporuje wahhábismus. Naopak Rusko mělo vždycky spíš spojence na straně Sýrie, Jordánska, v podstatě i Írán, kde převládají převážně lidé, kteří mají šíitské nebo alavitské náboženské přesvědčení, případně Kurdové. Je fakt, že v Sýrii existuje kromě vládních sil a pozice Asada řada skupin, které nejsou příliš čitelné, neví se o nich mnoho. Neví se ani, jak vznikly. Ty skupiny vznikají, štěpí se, zanikají, vytvářejí nová spojenectví a je problém se v tom vyznat. Jedinou centrální sílou je Asadova vláda, a je třeba říci, že je to mezinárodně jediná síla, která je uznávaná, která vznikla z voleb a má zkrátka na mezinárodní scéně jediná pevné právní postavení. Můžeme si o Asadovi a jeho způsobu vládnutí myslet, co chceme, ale z mezinárodního hlediska to tak je. Takže izraelský generál Kahalani má pravdu v tom, že pokud nebude v Sýrii právní síla, mohlo by to tam dopadnout ještě hůř než v Libyi. Boje by se nezastavily, jednotlivé skupiny by se začaly přetahovat zase mezi sebou, jak to ostatně dělají běžně.
Předseda ODS Petr Fiala také říká, že je třeba v takové situaci třeba volit menší zlo, což je podle něj podpořit Asada, aby skončil odchod Syřanů do Evropy. Souhlasíte s ním?
S tím lze souhlasit. Já osobně si skutečně myslím, že situace nebude mít vojenské řešení. Ta situace může vojensky spět k tomu, aby si určité síly i na straně syrské opozice sedly k jednacímu stolu a začaly s Asadem nebo jeho vládou jednat. Nemyslím, že Asad zůstane v nové Sýrii, pokud se ji vůbec podaří vytvořit, hlavou vlády nebo státu. Domnívám se, že to bude přechodné období, kde rozhodně musí hrát Asad roli při jednání. Myslím si, že už by byl schopen určitých ústupků, objevily se určité náznaky, že by byl ochoten ve své vládě některé činitele vyměnit tak, aby se tam dostali skutečně umírnění představitelé syrské opozice. Pak by bylo možné řešit i jeho odchod od moci.
Myslíte, že na takovou variantu by ruský prezident Putin přistoupil? Zatím podporuje setrvání Asada v čele Sýrie.
Myslím, že tohle je i jedna z cest, kterou Rusko zvažuje. Ostatně Rusko vedlo několik rozhovorů, ať už v lednu nebo březnu, s opozicí a nějaké výsledky tam určitě byly. Ale znovu zdůrazňuji, v Sýrii je těch skupin tolik a s tak odlišnými cíli a odlišnými vazbami, některé jsou napojeny na Al-Káidu, některé na an-Nusru, některé na Saúdskou Arábii, některé podporují Spojené státy, některé Turci, některé podporují zase další státy. Je v tom takový chaos, osobně se v tom příliš nevyznám, ale obávám se, že se v tom přestávají orientovat i odborníci na tuto oblast.
Je otázka, jestli by setrvání Asada v čele Sýrie i v budoucnu mělo vliv na oslabení proudu uprchlíků ze Sýrie, protože nejvíc syrských uprchlíků, kteří jsou v Německu, v nedávném průzkumu uvedlo, že utíkají před režimem Bašára Asada.
Já být uprchlík v současné politické situaci a utíkat na Západ, řeknu to samé. Ono se to lépe slyší. Pragmaticky - když utíkám ze Sýrie, buď mohu říci, že utíkám před ISIL, dobře, na to se slyší, ale politicky je výhodnější, když řeknu, že utíkám před Asadem.
Je to tedy účelové tvrzení?
Myslím si, že to je hodně účelové. V některých případech samozřejmě ne, ale obecně myslím, že jsou to účelová vyjádření kvůli tomu, aby jim v Evropě naslouchali a aby měli větší šanci k udělení azylu. Politicky je to prostě výhodnější.
Psali jsme:
Jak je podle vás úspěšná strategie Ruska v Sýrii? Nejdřív přistoupilo k bombardování, teď se dokonce poslalo těžkou letadlovou loď.
Myslím, že admirál Kuzněcov ještě stojí v loděnici v Archangelsku, ale je po opravě už bojeschopný, je těžko říci, kam ho pošlou. Rusko zatím podle dnešního vyjádření popírá, že by ho vyslalo na území Sýrie. Je ale docela možné, že tam časem doputuje. Pokud jde o výsledky, Rusové už provedli v Sýrii několik set vzletů, několik set úderů na pozice, pravděpodobně různých skupin, nejen Islámského státu, ale i skupin spojených s Al-Kaidou, možná i některých skupin spojených s tzv. umírněnou opozicí. Ale fakt je, že když Rusové žádají Spojené státy, aby je nechaly spojit s tzv. umírněnou opozicí podporovanou Spojenými státy, asi tu odpověď nedostali. Takže je tam chaos, každopádně syrská armáda zřejmě ve spojení s iráckými gardami, podle posledních zpráv by tam mělo být asi tisíc bojovníků z Íránu, zahájila včera akci, takový větší útok severně a severovýchodně od Homsu. Postup vládních vojsk byl podpořen ruskými leteckými údery a určitě ho usnadnil.
Má teď tedy syrská armáda naději na úspěch? Protože řada odborníků upozorňovala, že letecké útoky na boj s Islámským státem nestačí, pokud nebudou podpořeny pozemními operacemi.
Podle mne, nevidím do plánů ruského operačního štábu, si určitě uvědomují, že dlouhodobě se situace v Sýrii vyřešit nedá, že se dá vyřešit pouze jednáním. A vojenské metody mají sloužit k tomu, aby ty frakce, které mají zájem o jednání, skutečně sedly ke kulatému stolu a začaly diskutovat.
Mělo by se jednat i s Islámským státem?
Myslím, že s Islámským státem nikdo jednat nebude. Pokud se podaří identifikovat tu umírněnou opozici, jak už jsem řekl, s částí už zřejmě proběhly nějaké rozhovory v Moskvě v průběhu letošního roku, pak asi s těmito lidmi, kterým ještě jde o to, aby Sýrie zůstala vcelku. Fakt je ten, že podle mého názoru není vyloučeno ani rozdělení Sýrie na západní část a na nějakou část východní včetně části obývané Kurdy. To by se ovšem zase silně nelíbilo Turecku, které se brání vytvoření nějakého kurdského státu, a to už od doby, kdy začaly boje v Iráku. Vyloučeno není nic, ale jediné řešení je v jednání.
Mluví se o několika motivech, proč se Rusko zapojilo do konfliktu v Sýrii. Někdo mluví o podpoře Asada, který byl spojencem Ruska v této oblasti, možná bezvýznamný není důvod vyzkoušet nové rakety nebo snaha upevnit si postavení v tomto regionu. Ale hlavně se hovoří o tom, že Rusko chce ukázat, že je stále silným světovým politickým hráčem. Jak to vidíte vy?
Rusko v tomto regionu dlouhodobě fungovalo a funguje a fungovat bude. Je to jeden z jejich strategických cílů a normální pragmatik se tomu nediví. Jako Spojené státy mají svoje strategické cíle, tak je má i Rusko. Oblast Sýrie a tato část Blízkého východu Rusům byla vždycky blízká, měli tam svoje zájmy a mají je i nadále. Samozřejmě tak současně Rusko ukazuje, že je světovým hráčem. A jistě tady mohou být důvody ekonomické, propagované plynovody nebo ropovody z Blízkého východu nebo Arabského poloostrova směrem do Evropy, určitě v tom je vztah k Iránu, určitě v tom hraje roli vztah s Čínou. A v neposlední řadě, a to je podle mne vážný důvod, v tom hraje značně roli i to, že podle posledních informací, které Rusové dali, asi 2 500 občanů Ruské federace, pravděpodobně ne Rusů, ale asi z Kavkazu, plus dalších minimálně 3 000 osob z bývalých států Sovětského svazu bojuje na straně Islámského státu. A Rusko určitě nemá zájem, aby se vraceli bez nějaké újmy zpět do Ruska. Takže tam jsou od geopolitických přes ekonomické a bezpečnostní důvody.
Může hrát roli i snaha odvrátit pozornost od Ukrajiny, kde stále nedošlo k ukončení konfliktu, který se stal předmětem zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem?
Myslím, že Ukrajina možná taky, i když v omezené míře, protože Ukrajina a její představitelé dělají všechno pro to, aby se marginalizovali sami.
Myslíte, že návrat Ruska mezi světové hráče bude úspěšný? Že budou v syrském konfliktu „bodovat“ víc než Západ, který se do bojů na Blízkém východě zatím zapojil jen nepříliš efektivními leteckými útoky proti Islámskému státu?
Myslím, že Spojené státy na Blízkém a Středním východě příliš nebojují. Jejich pokus vynaložit půl miliardy dolarů na „výcvik“ umírněné opozice zkrachoval, teď se vrhli na to, že je budou zásobovat zbraněmi. Ale shazování zbraní z letadel je skutečně velmi nejistá věc, před půl rokem se objevily zprávy, že shodili výzbroj do Islámského státu. Kvůli množství skupin, které tam jsou, je těžké zaručit, že se zbraně dostanou do správných rukou. Jestli Rusko bude bodovat nebo ne, je ovšem těžko říci. Ale jak znám ruskou diplomacii, která je na vysoké úrovni, pravděpodobně nějaké plány a cíle určitě mají. Faktem ale je, že probíhá posilování sil Spojených států na Blízkém východě, což by mohlo vést k nějaké nepříjemné konfrontaci. Podle mého názoru je velmi důležité, aby se Rusko a Spojené státy nějakým způsobem dohodly. Jestli je pravdou to, co tvrdí Rusové, že požádali Američany o spolupráci s tím, že by byli ochotni vyslat do USA delegaci v čele s Medveděvem, aby se akce nějak koordinovaly, a na oplátku zvali Američany do Ruska, a Spojené státy to ústy tiskového mluvčího odmítly, tak to není dobře. Tu situaci by rozhodně měly řešit Spojené státy, Rusko a Evropa. Samozřejmě plus velcí hráči na Blízkém východě, jako je Írán, Saúdská Arábie a Turecko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
